Zdravotní péče opět na stole evropských institucí

Milan Cabrnoch

Evropská komise po mnoha měsících vyjednávání a váhání předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.
Téma je palčivé, tak jak zdravotnictví umí v politice být. Svědčí o tom nejen to, že Komise s předložením návrhu nezvykle dlouho váhala a z jednání prosakovaly informace o "značných rozpacích a nejistotě" některých komisařů. Připomeňme si, že již minulá Komise připravila (ještě před rokem 2004) směrnici o službách na vnitřním trhu (tzv. Boklensteinovu). Mezi jinými byly součástí těchto služeb i služby zdravotní. Během jednání v Evropském parlamentu však byly právě zdravotní služby z této směrnice vyjmuty, a tak zůstaly dál "legislativně neupraveny".

To, že není přeshraniční poskytování či čerpání zdravotních služeb upraveno evropskou směrnicí či nařízením, zdaleka neznamená, že tyto služby nelze poskytovat či čerpat. Pravidla pro čerpání zdravotní péče v zahraničí stanoví celkem jasně rozsudky Evropského soudního dvora. Ty však nedávají občanům dostatečnou míru právní jistoty a průhlednosti. Lidé se sice svých práv mohou domoci, nicméně je nemají předem srozumitelně zaručena.
Evropský parlament vyzval již před časem Komisi, aby přišla s jasným návrhem právní úpravy v oblasti poskytování zdravotní péče přes hranice a Komise svůj úkol splnila. Návrh bude projednáván v Parlamentu i v Radě a pravděpodobně bude v nějaké podobě také schválen - možná právě v době českého předsednictví.
Co vlastně Komise navrhuje? Cílem návrhu je vytvořit jasný právní rámec pro poskytování přeshraniční zdravotní péče v rámci společenství. Cílem je především:

· poskytnou občanům jasné a srozumitelné informace, na základě kterých se budou moci informovaně rozhodovat v otázkách čerpání zdravotní péče
· zajistit kvalitu a bezpečnost zdravotní péče bez ohledu na to, kde je poskytována
· zajistit kontinuitu, návaznost poskytování zdravotní péče poskytované různými zdravotnickými pracovníky v různých zdravotnických zařízeních
· vytvořit mechanismy pro stížnosti pacientů a náhrady újmy způsobené při poskytování zdravotní péče


Návrh se dá rozdělit do několika oblastí:

Úhrada zdravotní péče čerpané v zahraničí

V souladu s rozsudky Evropského soudního dvora se navrhuje, aby občané měli právo na úhradu zdravotní péče čerpané v zahraničí, a to (a) v případě, kdy mají právo na úhradu této péče ve své zemi, (b) ve výši skutečných nákladů a (c) až do výše úhrady za stejnou nebo srovnatelnou zdravotní péči pokud by byla čerpána doma.
V případě ambulantní péče nemají členské státy právo zavést žádná omezení. V případě nemocniční péče mohou členské státy žádat po svých občanech předběžné povolení, ale jenom tehdy, pokud členský stát svým občanům takovou péči poskytuje a současně doloží, že by odliv pacientů poškodil jeho vlastní zdravotní systém. Směrnice nezavádí obecný požadavek předchozího povolení, ale pouze dává členským státům možnost takové povolená vyžadovat.

Návrh směrnice přichází s definicí nemocniční péče: je to zdravotní péče, která vyžaduje ubytování pacienta nejméně po dobu jedné noci. Dále návrh umožňuje, aby Komise vypracovala zvláštní seznam další zdravotní péče, která bude pokládána za nemocniční - jde například o péči, která vyžaduje zvlášť specializované a nákladné vybavení nebo představuje pro pacienta zvlášť vysoké riziko.
Návrh směrnice zaručuje všem pacientům stejná práva, povinnosti a stejný přístup bez ohledu na to, zda jsou "domácí" či cizinci. Cizinec se tak při čerpání péče musí podřídit pravidlům platným pro domácí pacienty.

Návaznost zdravotní péče
Navrhuje se vytvořit podmínky pro zajištění návaznosti zdravotní péče, která je poskytována různými zdravotnickými pracovníky v různých zdravotnických zařízeních. Návaznost je podmínkou kvality, bezpečnosti i účinnosti (efektivity) poskytované péče. Návaznost je zajištěna předáváním informací o zdravotním stavu pacienta a výsledcích poskytnuté zdravotní péče.

Otázka předávání citlivých osobních informací, kterými informace o zdraví a nemoci bezpochyby jsou, je mimořádně vážná. Je třeba důsledně dbát ochrany takových osobních informací a dosáhnou důvěry občanů. Nedůvěra a nejistota nesmí bránit kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče.

Informace pro pacienty
Návrh zakotvuje práva pacientů na získání potřebných informací.
Členské státy musí zajistit dostupnost informací o možnostech a pravidlech pro čerpání zdravotní péče v zahraničí. Pacientům musí být zajištěn přístup ke klíčovým informacím o zdravotnických otázkách, praktickým informacím i informacím týkajícím se financí.
Poskytovatelé zdravotní péče musí pacientům zpřístupnit informace o kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče, kterou poskytují. Všechny státy musí zajistit, aby poskytovatelé zdravotní péče poskytli pacientům všechny informace, zejména o dostupnosti péče, jejích cenách a výsledcích.

Pacienti, kteří cestují do zahraničí za účelem čerpání zdravotní péče, mají právo na přístup ke své zdravotní dokumentaci.

Kvalita a bezpečnost
Již v roce 2006 se představitelé vlád členských zemí dohodli na společných hodnotách a zásadách poskytování zdravotní péče v Evropské unii. Patří mezi ně například kvalita, bezpečnost, péče založená na důkazech a etice, zapojení pacientů, právo na důvěrnost a zachování soukromí.
Za dodržování těchto zásad je zodpovědná ta země, na jejímž území je zdravotní péče poskytována. Jednotlivé státy musí stanovit jasné normy kvality a bezpečnosti zdravotní péče.

Předepisování léků
Jednotlivé státy musí zajistit, aby předpisy léků vystavené v jiném státě byly použitelné na jejich území.
Komise za tímto účelem připraví opatření, které lékárníkovi umožní ověřit pravost předpisu a vypracuje šablonu pro předpis. Současně komise podpoří interoperabilitu v oblasti elektronických receptů.

Elektronické zdravotnictví

Komise navrhuje zlepšit využívání komunikačních a informačních technologií ve zdravotnictví. Podstatou návrhu není zavést povinnost tyto nástroje využívat, ale umožnit vzájemnou slučitelnost systémů v jednotlivých zemích, pokud se tyto země rozhodnou takové systémy používat. Možnost předávat a sdílet zdravotní informace mezi jednotlivými informačními systémy zdravotnických zařízení ať již mezi zeměmi či v rámci jedné země zásadně přispívá ke zvýšení kvality, bezpečnosti a efektivity poskytované zdravotní péče.
Směrnice umožní Komisi, aby vypracovala normy a terminologie, ke kterým se členské země mohou připojit a tak lépe sdílet a vyměňovat informace.

Spolupráce členských zemí ve zdravotnictví
Navrhovaná směrnice vytváří pravidla pro vzájemnou spolupráci členských zemí EU v oblasti zdravotnictví. Na prvním místě respektuje to, že organizace, poskytování a financování zdravotní péče je plně v kompetenci jednotlivých členských zemí.

Spolupráce mezi zeměmi přináší přidanou hodnotu. Jde o spolupráci v oblasti vzájemného uznávání či přizpůsobení postupů a norem, hodnocení nových technologií, interoperabilitu komunikačních a informačních systémů, předávání a sdílení zdravotních informací pacientů při přeshraniční péči, vytváření referenčních center a jejich spolupráci či některé organizační a administrativní postupy.

Ekonomické dopady
Komise ve svém návrhu zhodnotila i to, jak je či není návrh nebezpečný pro jednotlivé národní zdravotnické systémy. Vzhledem k tomu, že přeshraniční zdravotní péče dosahuje pouze 1% objemu nákladů na zdravotnictví, jsou tyto dopady nevýznamné. Současně se také navrhuje, že péče poskytnutá v zahraničí bude jednotlivými členskými státy hrazena do výše nákladů na tuto péči "doma", tedy čerpání péče v zahraničí nepřinese vyšší náklady.

Návrh Komise hodnotím jako pozitivní, určitě je přínosem pro zdravotnictví v Evropské unii a jejích členských zemích. Přináší jasnější pravidla a otevírá cesty k lepší spolupráci. Dává větší právní jistotu občanům a otevírá nové možnosti pro zdravotníky.
Pro Českou republiku, zemi, kde je poskytována vysoce kvalitní zdravotní péče za relativně nízké ceny a kde máme dostatečné kapacity pro poskytování této péče je podpora přeshraničního poskytování zdravotních služeb velice zajímavá.
Projednávání návrhu v Parlamentu bude jistě dramatické. Jako již mnohokrát předtím i tentokrát se jistě střetneme s regulátory, protekcionisty i sociálními inženýry. I tentokrát budeme prosazovat zájmy občanů a zájmy České republiky, budeme prosazovat principy svobodné volby a odpovědnosti.

Milan Cabrnoch
MUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky