Sv�t nen� glob�ln� vesnice, sp�e vesnice je sv�tem v mal�m
Josef Mlejnek
�Jako ka�d� um�n� se ani fotografie ned� nau�it,� tvrd� fotograf a pedagog Jind�ich �treit.
Rozhovor s Jind�ichem �treitem
Fotograf a vysoko�kolsk� pedagog Jind�ich �treit se narodil 5. z��� 1946 ve Vset�n�. Vystudoval gymn�zium v R�ma�ov� (1963) a obor v�tvarn� v�chova na Pedagogick� fakult� Univerzity Palack�ho v Olomouci (1967). Po absolvov�n� univerzity za�al vyu�ovat na z�kladn� dev�tilet� �kole v R�ma�ov�, n�sleduj�c�ho roku se stal �editelem �koly v Sovinci, kde od po��tku osmdes�t�ch let po��dal v�stavy, koncerty a divadeln� p�edstaven�, na nich� �asto mohli participovat um�lci posti�en� r�zn�mi z�kazy a diskriminacemi. V roce 1982 se jako jedin� fotograf z��astnil nepovolen� v�stavy v Praze na Letn�. Skon�il ve vy�et�ovac� vazb� a byl nakonec odsouzen k trestu odn�t� svobody v d�lce deseti m�s�c� s podm�n�n�m odkladem na dva roky za �dajn� hanoben� republiky a jej�ho p�edstavitele. Po propu�t�n� z vazby nesm�l u�it. A� do roku 1989 pracoval jako dispe�er St�tn�ho statku Ry�ovi�t�, po listopadov� revoluci ve svobodn�m povol�n� jako fotograf. Od roku 1991 je pedagogem Institutu tv�r�� fotografie FPF Slezsk� univerzity v Opav�, kde vyu�uje dokument�rn� fotografii, d�jiny �esk�ho i sv�tov�ho v�tvarn�ho um�n� po roce 1945 a medailon osobnosti. V roce 2000 se na FAMU habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie. Ka�doro�n� b�v� vedouc�m �ady fotografick�ch d�len v �R i v zahrani��, byl um�leck�m vedouc�m projekt� Lid� Hlu��nska 90. let 20. stolet� a Zl�n a jeho lid�. Organiza�n� p�ipravil stovky v�stav v r�zn�ch m�stech, od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku Galerii v kapli 1997 v Brunt�le, v 90. letech tak� pravideln� zaji��oval v�stavy v Moravsk�m Beroun�, nyn� ka�d� l�to organizuje velk� expozice na hrad� Sovinec. Je �lenem Um�leck� besedy, Pra�sk�ho domu fotografie, Sdru�en� Q v Brn� a Spolku olomouck�ch v�tvarn�k�. (jfm)
Jak se s odstupem d�v� na svou fotografickou tvorbu p�ed listopadem 1989? Pova�uje� ji za uzav�enou z�le�itost?
Uzav�en� je p�ece i cel� ona doba. T�ko by se dalo pokra�ovat stejn�m zp�sobem, proto�e se zm�nili lid� i prost�ed�. Jsem samoz�ejm� r�d, �e ke zm�n� do�lo. Fotografuji ov�em st�le, ale zab�v�m se jin�mi t�maty, �asto pob�v�m v zahrani��, co� tehdy ne�lo.
Komunistick� epocha je minulost�, nicm�n� na n�kter� v�ci �lov�k r�d vzpom�n� - to ov�em nen� z�sluha tehdej��ho re�imu - v�dy� �lo o d�la, setk�n� i jednotliv� osudy vyvzdorovan� na n�m, proti n�mu. Na co z t�ch let vzpom�n� sp�e r�d ne� nerad? Co t� tu dr�elo?
Jsem �lov�k, kter� by nedok�zal emigrovat. Koneckonc� jsem ani nem�l �anci, proto�e mi odebrali pas. �ivot tehdy, to pro m� v�dycky byla pr�ce a vztah ke kraji, v n�m� �iji. V�dy jsem usiloval o to, aby se v n�m n�co d�lo. Proto jsme se �enou po��dali v�stavy na Sovinci, aby se mohly d�t do pohybu v�ci, kter� m� smysl d�lat. Toto vlastn� bylo na�e stanovisko, vyj�d�en� k t� dob�. Z podobn�ho zdroje vych�zelo i m� tehdej�� fotografov�n� - bylo t�k� projevovat se ve�ejn� a revoltovat, ale vyj�d�it sv�j postoj k on� dob� pr�v� t�mto zp�sobem mo�n� bylo. Velmi r�d vzpom�n�m na v�echny akce, kter� v Sovinci prob�haly, nebo� se k n�m sj�d�li lid�, kter� zaj�malo nekonformn� um�n�, z cel� republiky, ze st�edn� Evropy. A v neposledn� �ad� to bylo m�sto setk�v�n� lid� z Prahy, Bratislavy i odjinud, vz�jemn� jsme jeden druh�ho utvrzovali v tom, �e se to d� p�e��t. P��l jsem si, aby Sovinec byl m�stem nad�je.
��dn� nostalgie po star�ch �asech?
Cht�l bych zd�raznit, �e pro m� nic revoluc� neskon�ilo. Ve stejn�ch aktivit�ch pokra�uji i nad�le, p�ipravuji v�stavy, sdru�uji kolem sebe lidi. I kdy� se zm�nila doba, tak si mysl�m, �e zdej�� kraj moji pr�ci pot�ebuje. Revoluce pro mne nebyla utvrzen�m v tom, �e v�echno je hotov�, vybojovan� a ukon�en�. Mysl�m si naopak, �e tehdy v�echno za�alo. V Sovinci jsme pokra�ovali je�t� do roku 1997. Ale potom jsem si uv�domil, �e je zbyte�n� cokoliv po��dat pouze na Sovinci. V t� doby se u� otev�ely galerie, kter� mohly bez �jmy vystavovat d��ve zakazovan� nebo p�inejmen��m upoza�ovan� um�lce - �ternberk, �umperk, Olomouc, kde v�e pokra�ovalo.
Rozhodl jsem se p�esunout organizov�n� v�stav do Brunt�lu, proto�e jsem poci�oval, �e tam je n�co podobn�ho je�t� v�ce pot�ebn� ne� v Sovinci.
Tu minulost, kter� se, doufejme, nevr�t�, pro mne zt�les�ovala fotografie zdevastovan�ho emp�rov�ho kostela. V jeho zni�en�m port�lu sv�t� �o�i� zaparkovan�ho traktoru. Je pravda, �e kostel byl nakonec zbour�n?
Ano, n�kdy v roce 1982.
To ani pam�tk��i s t�m nic nezmohli?
Tehdy jsem je�t� nepracoval na st�tn�m statku, stalo se to tak� v jin� vesnici, ani jsem nev�d�l, �e se ten kostel bour�. �lo to tehdy mimo m�.
Jsi fotografick� pedagog, tak� prakticky u� od revoluce, zhruba patn�ct let. Co sv�m ��k�m v�t�puje� na prvn�m m�st�? S jak v�razn�mi talenty ses mezi nimi setkal?
Z�hy po revoluci si mne vy��dali studenti na FAMU a vz�p�t� nato jsem byl osloven profesorem Birgusem, abych tak� u�il na Slezsk� univerzit� v Opav�. V t� dob� jsem tak� extern� doj�d�l u�it do Bratislavy - to v�ak po rozd�len� st�tu skon�ilo. V sou�asn� dob� jsem na FAMU skon�il, z�st�v� mi jen Slezsk� univerzita. Mysl�m si, �e se v�razn� talenty vyskytuj� na v�ech �kol�ch. Na�el jsem si specifick� zp�sob v�uky: zval jsem si studenty k n�m, do na�eho kraje, do Sovince. Intenzivn� jsme fotografovali p��mo v ter�nu. Na Slezsk� univerzit� m�me krom b�n� v�uky r�zn� dlouhodob� projekty: p�t let jsem se studenty nap��klad pracoval na projektu Lid� Hlu��nska nebo na velk�m projektu o Zl�n�, nyn� jsme se podobn�m zp�sobem soust�edili na Opavu. Co v�t�puji sv�m student�m? Fotografie, a um�n� v�bec, se ned� nau�it. Ani se ned� u�it b�n�m zp�sobem. Je to ot�zka komunikace, ka�d� ze student� je individualitou - a my jsme ti, kdo jim pom�haj�, n�co jim zprost�edkov�vaj�, vedou je. Je to ot�zka rozhovoru, p�ed�v�n� ur�it�ch zku�enost�, zp�sobu komunikace.
Pokud jde o samu dokument�rn� fotografii - zde existuje v�dy ur�it� m�ra stylizace, aran�ovanosti,ne-li manipulace. Kde je hranice, za n� by �lo u� jen o efekt, kdy by �lo o po��n�n� nejen neautentick�, ale, mohu-li se tak vyj�d�it, i neetick�?
V sou�asn� dob� se v�echno prom�nilo, v podstat� nez�stal k�men na kameni. M�n� se i n�zor pr�v� na tento zp�sob pr�ce. S n�stupem po��ta��, nov�ch technik, digit�ln� fotografie, kdy si m��eme v�echno p�ipravit, zaran�ovat, se naprosto zm�nil n�zor na dokument. J� osobn� samoz�ejm� st�le z�st�v�m u klasick�ho fotografov�n�, klasick�ch technik. Ale moji studenti u� samoz�ejm� pracuj� jin�m zp�sobem. Jako pedagogov� se mus�me um�t k tomu postavit a p�izp�sobit se. Ale mysl�m si, �e v sou�asn� dob� si tyto ot�zky fotografie neklade. Samoz�ejm� dokument je o autenticit�.
Ale osobn� vklad �lov�ka, zku�enost, vid�n�, nelze ni��m suplovat, nahradit. Nen� pr�v� u fotografie vzhledem ke v�em mo�n�m vymo�enostem ohro�ena osobitost, nezam�nitelnost?
Osobitost je v ka�d�m ze student�, v ka�d�m um�lci t�m, co p�in�� s�m ze sebe, ��m chce oslovit, my�lenka, co chce sd�lit. Nyn� se neklade d�raz na to, jak - jak k tomu p�ijde, ale sp�e je d�le�it� v�sledek, jak�mi cestami se k n�mu propracuje, to u� prakticky nikoho nezaj�m�. D�le�it� je to emocion�ln� a my�lenkov� p�soben� na div�ka.
��kal jsi, �es na FAMU skon�il. Pro�? Z osobn�ch d�vod�?
Zm�nilo se veden� katedry i veden� cel� fakulty. Byl jsem tam jako extern� pedagog, ka�d� m� pr�vo si vybrat sv�j t�m - v sou�asnosti se jako pedagog soust�e�uji na pr�ci na Slezsk� univerzit�.
V �em spo��v� v dne�n� dob� zvl�tnost kraje i krajiny, v nich� �ije� - mysl�m t�m Brunt�lsko? Ve srovn�n� s ostatn�mi kraji, krajinami, je pochmurn�j��...
St�le je tam c�tit, �e v jeho historii do�lo k velk�mu vyko�en�n� a zvl�t� po revoluci se cel� syst�m prom�nil: je to zem�d�lsk� kraj. Bez pr�myslu. Zem�d�lstv� se zprivatizovalo a mysl�m si tak�, �e se hodn� prom�nil zp�sob hospoda�en� - pro tamn� krajinu k lep��mu. V hor�ch se u� nep�stuje p�enice a v�bec plodiny, kter� do hor nepat�� a kter� byly st�tn�m statk�m p�edpisov�ny. V sou�asn� dob� se zdej�� krajina stala krajinou pastevectv�, co� tam v�dy tak bylo. To j� tak� nesm�rn� pomohlo, jak vizu�ln�, tak i ekologicky. Samoz�ejm� je zde velk� probl�m se zam�stnanost�, s pracovn�mi p��le�itostmi. St�tn� statky se rozpadly, um�l� zam�stnanost byla zru�ena, to znamen�, �e existuj� vesnice, kde je pades�ti a� osmdes�tiprocentn� nezam�stnanost. Lid� bu� odch�zej� nebo hledat uplatn�n� v jin�ch oborech, celot�denn� doj�d�t. Co� m�lo a m� velk� vliv i na �ivot ve vesnic�ch. N�co takov�ho nezas�hlo jen do �ivota vesnice, v n� �iji. Cel� Brunt�lsko vyjma v�t�� centra je na tom podobn�. Ale s podobn�mi probl�my se dnes pot�k� v�t�ina p��hrani�n�ch okres�.
P�ed �asem jsi nav�t�vil oblasti, kter�m se kdysi ��kalo sov�tsk� D�ln� v�chod. Tam ta devastace lidsk� i krajinn� byla v nepom�rn� hor��m podobn� tv�mu Bohem opomenut�mu kraji. Co t� nejv�c zaujalo u tamn�ch lid�? U n�s je zako�en�n� tendence se na v�e, co je od n�s d�le na v�chod, d�vat spatra. Ty ses ov�em ani tam na nikoho spatra ned�val...
Od chv�le, kdy jsem vzal do ruky fotoapar�t,jsme m�l velk� sen fotografovat v Rusku. M�m zcela konkr�tn�m snem bylo projet Transsibi�skou magistr�lou z Moskvy do Vladivostoku a v�e nafotografovat. V roce 1996 se mi m�j sen za�al ��ste�n� napl�ovat, kdy� jsem byl pozv�n, abych zachytil �ivot v Burjatsk� republice. Konkr�tn� t�ma bylo: buddhismus na Sibi�i. Zaj�mal m� v prv� �ad� tamn� zcela oby�ejn� �ivot, m�l jsem mo�nost ��t s m�stn�mi lidmi a pozn�vat je zbl�zka. V dob�, kdy jsem tam pob�val, prob�haly prom�ny ze socialistick�ho hospoda�en� do priv�tn�ho - z�pasili tam s podobn�mi, a hor��mi, probl�my jako u n�s: sedmdes�tiprocentn� nezam�stnanost, privatizace p�dy, kterou malozem�d�lci znovu prod�vaj� t�m, kte�� maj� pen�ze a sdru�uj� v�e do v�t��ch celk�, ti je zam�stn�vaj� nebo si je naj�maj� atd. Je tam tak� mnoho opu�t�n�ch, devastovan�ch nebo zcela zni�en�ch objekt�, tak�e mnoh� z toho, jsem po revoluci pro��val u n�s, jsem m�l mo�nost o n�kolik let pozd�ji je�t� jednou poznat na rusk� zp�sob. Na Sibi�i to bylo velice markantn�, tamn� �ivotn� �rove� byla daleko jin� ne� u n�s. Nav�c tam m�li a st�le maj� skute�n� probl�m s alkoholismem. Korupce samoz�ejm� kvete. Centralizovan� m�stn� politick� moc je tam siln�, funguj� tam zcela mafi�nsk� vazby zp�soby.
To byla tvoje prvn� rusk� cesta.
V roce 2001 jsem se ��astnil v�pravy za krymsk�mi �echy - v okol� Novorossijsku u �ern�ho mo�e,�ije od druh� poloviny 19. stolet� �ije �esk� men�ina. Mezi tamn�mi �echy jsem m�l mo�nost ��t a poznat jejich zp�sob �ivota a jejich probl�my, starosti, t�kosti, s nimi� se pot�kali p�ed v�lkou, b�hem v�lky i po v�lce. A to bylo tak� velmi t�k�, neradostn�, obzvl obdob� Stalinovy vl�dy, kdy mnoz� kon�ili v gulagu. No a pot�et� jsem byl v Rusku v roce 2003, kdy m� �esk� katolick� charita pozvala do Ingu�ska a �e�ny. Fotografoval jsem lidi, kte�� odch�zej� z Grozn�ho a �ij� v t�borech pr�v� v Ingu�sku. I kdy� to bylo nejdramati�t�j��, nejobt�n�j��, tak po lidsk� str�nce �lo o ��asn� poznatek, jak blahod�rn� m��e p�sobit n�bo�enstv�. �e�ensk�m muslim�m pr�v� v�ra a s n� spojen� ur�it� ��d umo��uje p�e��vat velmi slo�it� a obt�n� �dob�.
Informace o �e�ensku k n�m �asto p�ich�zej� p�es rusk� filtr, a jsou �asto tenden�n� skreslovan�, ale na druh� stran�...
Jsem velice r�d, �e jsem si na v�c mohl ud�lat osobn� n�zor, musel jsem si korigovat to, co je u �asto prezentov�no jako hotov� v�c. N�zor p�edev��m na tamn� oby�ejn� lidi, kte�� jsou zcela nepateticky hrdiny v�edn�ho dne. Ka�d� z nich. Rozd�l mezi Sibi�� a �e�nou spo��v� mimo jin� v tom, �e na Sibi�i byl probl�m potkat st��zliv�ho �lov�ka, zat�mco v �e�ensku jsou lid� velice hrd�, vnit�n� nenaru�en�, jejich v�ra jim zakazuje po��vat alkohol. A pokud jde o terorismus, jde o skute�n� extr�misty, kte�� neblaze ovliv�uj� m�n�n� o t�to zemi. Z�porn� soudy se potom vztahuj� na cel� n�rod, co� je velmi problematick�.
A jenom to bohu�el nahr�v� rusk� vyhlazovac� politice.
Z fotografi� z �e�enska jsem v Praze ud�lal velikou v�stavu v galerii u Medy Ml�dkov�. Soubor d�le putuje po Evrop�, minul� m�s�c jsem zahajoval v�stavu v Tampere, potom se p�esune do Estonska. Samostatn� kolekce putuje po �esk� republice. Krom� �rusk�ch� projekt� jsem pracoval tak� v Rakousku, Polsku, Ma�arsku, N�mecku, v Anglii.
Ty ses ov�em dostal je�t� d�le na v�chod, a� do Japonska.
Byl jsem dokonce i v ��n�. V Japonsku jsem pob�val dvakr�t. Nejprve jsem vystavoval v Metropolitn�m museu v Tokiu a na z�klad� toho jsem dostal stipendium a m�l jsem dv� mo�nosti: bu� cestovat po cel�m Japonsku a po�izovat sn�mky nebo se soust�edit na jednu vesnici. �ekl jsem, �e cestovat nebudu, �e chci z�stat na jednom m�st�. Tak�e jsme m�l mo�nost ��t t�i m�s�ce v jedn� vesnici a jen v jedn� jej� ��sti jsem fotografoval, abych mohl l�pe a zbl�zka poznat tam�j�� �ivot. Na pozn�n� Japonc� by musel �lov�k m�t nav�c jeden �ivot, ale j� cht�l nafotografovat a aspo� tro�i�ku poodhalit zp�sob jejich �ivota. Byl jsem patrn� prvn� evropsk� fotograf, kter� se v t� oblasti v�bec dostal, proto�e pokud p�ijede n�kdo do Japonska, dostane se samoz�ejm� do Tokia nebo Kj�ta, ale nem� mo�nost ��t na vesnici. Byla to pro mne mimo��dn� zku�enost.
Na �em jsi pracoval letos?
Letos jsem byl v Rumunsku, fotografoval jsem horn�ky. Nav�zal jsem t�m na jin� francouzsk� projekt uskute�n�n� v Alsasku. Dal��m m�m t�matem byli jezuit�: m�l jsme mo�nost odjet do ��ma a poznat jejich �ivot. �il jsem v jezuitsk� koleji, v sou�asnosti se ��d p�ipravuje na 450. v�ro�� �mrt� sv�ho zakladatele. M�l jsem dokonce v ruce n�kter� jeho spisy. Sleduji te� i na�e jezuity, ale hlavn�m t�matem pro mne po��d z�st�v� Brunt�lsko, po cel� rok jsem fotografoval zdej�� kraj, nejenom u n�s na R�ma�ovsku, ale tak� Brunt�lsko a Krnovsko. Navazuji t�m na to, co jsem d�lal v roce 2003. V�nuji se st�le tomu kraji u n�s. Na p��t� rok p�ipravuji celo�ivotn� retrospektivn� v�stavu s monografi�.
Vesnice je sv�t, tak se jmenuje jedna z tv�ch prvn�ch monografi�. V n�zvu jde v ur�it�m smyslu o �antiglobalismus�, ale v tom nejlep��m slova smyslu, nebo� ot�epan� tvrzen�, �e sv�t je jedna velk� glob�ln� vesnice, pon�kud smaz�v� rozd�ly, glajch�altuje. Vesnice je sv�t - d� se ��ci, �e pr�v� toto z�st�v� i nad�le tv�m programem, kr�dem? A bude j�m i v p��t�m roce na podzim po tv� �edes�tce?
Ur�it�, na tom se nic nezm�nilo. A nen� ani d�vod na tom n�co m�nit.
Praha, 1. prosince 2005
Pozn�mka: Nab�dl jsem pan� D�de�kov�, �e b�hem pr�zdnin, kdy se toho moc ned�je budu o v�kendech na Virtually publikovat pro odleh�en� a pobaven� sv� star�� rozhovory s r�zn�mi osobnostmi �esk� kultury, nejen t� divadeln�. Nic se ned�je ani te�, �est ned�l p�ed volbami. Operace Tosk�nsko byla - a �kamenem do Topola� je -, nafouknut� bublina a p��li�n� zab�v�n� se jimi jen rozmaz�v�n� my��ch hov�nek s t�mi mu��mi - co� ov�em r�di �in� n�kte�� diskutuj�c� v podpalub� Virtually.
Josef Mlejnek