Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Zam�stnanci: St�t n�s patn�ct let diskriminoval!

Du�an �r�mek



Nejl�pe placen� zam�stnanci se bou��. K �stavn�mu soudu putuje �aloba na �esk� st�t kv�li da�ov� diskriminaci. Vad� jim toti�, �e a� do roku 2008 nem�li na rozd�l od OSV� strop na odvody soci�ln�ho a zdravotn�ho poji�t�n�. Pokud by �stavn� soud jejich n�mitky uznal, mohlo by to podle po�tu zam�stnanc�, kte�� by podali �alobu, p�ij�t st�tn� kasu p��padn� na mnoho milion� korun od�kodn�ho.

Jde o poru�en� �stavy, ��k� advok�tka V posledn�ch dvou letech p�ij�maj� �esk� soudy �aloby t�ch zam�stnanc�, kte�� se c�t� st�tem po�kozeni a nam�taj� jeho diskrimina�n� jedn�n�. Jde o to, �e s ��innost� z�kon� upravuj�c�ch odvody na soci�ln� a zdravotn� poji�t�n�, tedy od 1. ledna 1993, m�ly osoby samostatn� v�d�le�n� �inn� stanoveny limity pro odvody pojistn�ho na soci�ln� a zdravotn� poji�t�n�.

Pokud tyto osoby p�ekro�ily limit dan� z�konem ve v��i 486.000,- K� ro�n�, tak z dal��ch ��stek ji� ��dn� pojistn� neplatily. Zam�stnanci ale na rozd�l od nich pojistn� platili, a to bez jak�chkoli limit� �i strop�. Zam�stnaneck� stropy za�aly platit a� od roku 2008. V tom spat�uj� �alobci, zam�stnanci s vysok�mi p��jmy (mana�e�i, specialist�, IT in�en��i) diskrimina�n� jedn�n� ze strany st�tu. �Podle �stavy, Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a mezin�rodn�ch �mluv, jimi� je �esk� republika v�z�na, je toti� povinnost� st�tu ke v�em jeho ob�an�m p�istupovat stejn� a neznev�hod�ovat jedny oproti druh�m, a to z jak�hokoli titulu. T�mto titulem nem��e b�t ani zp�sob, j�m� dociluj� sv�ch p��jm�,� vysv�tluje pra�sk� advok�tka Patricie �varcov�, kter� zam�stnance zastupuje.

Tento princip podle advok�tky n� st�t nedodr�el a zam�stnanc�m m��ila jin�m metrem ne� osob�m samostatn� v�d�le�n� �inn�m pr�v� t�m, �e zat�mco podnikatel�m byly hned od po��tky limity pro odvody p�izn�ny, zam�stnanc�mm ��dn� limity d�ny z hlediska jejich odvodov�ch povinnost� d�ny nebyly a ti byli nuceni platit pojistn� bez omezen� jakoukoli hranic�.

V�sledkem uveden�ho bylo, �e zat�mco jedni platili pouze do ur�it� v��e a pak si ji� beztrestn� vyd�l�vali bez omezen�, druz� nejen�e zdanili ka�dou korunu jejich p��jmu, ale z ka�d� takov� koruny t� odvedli ve�ejnopr�vn� pojistn�. Ve sv�m d�sledku se jednalo fakticky o solidaritu chud�ch s bohat�mi, nebo� nap��klad IT specialista s hrub�m platem 70.000,- K� odvedl st�tu spolu se sv�m zam�stnavatelem absolutn� i relativn� vy��� ��stky na pojistn�m ne� odvedl nap��klad podnikatel s ro�n�m ziskem 10 milion� korun. Nav�c stropy z�konem dan� podnikatel�m nebyly po dobu patn�cti let valorizov�ny a z�staly na sv� p�vodn� v��i, a�koli nap�. pr�m�rn� plat vzrostl od po��tku devades�t�ch let n�kolikan�sobn�,� upozor�uje advok�tka.

V Evropsk� unii stejn� stropy existuj� d�vno Rozd�l mezi odvody zam�stnanc� a OSV� vynikne je�t� v�ce ve srovn�n� s t�m, �e nebylo d�no �hrnem jejich p��jm� jako je tomu u zam�stnanc�, ale bylo a je vypo��t�v�no pouze z ur�it� procentu�ln� ��sti rozd�lu mezi p��jmy a v�daji podnikatele - 35% po dobu prvn�ch deseti let od roku 1993 a� do sou�asn�ch 50%. Nadto pokud jak�koli OSV� po ��st roku nepodnikala, o tuto pom�rnou ��stku se j� rovn� sni�oval horn� ro�n� limit pro v�po�et odvod�. Naproti tomu zam�stnanc�m se ��dn� limit nesni�oval, a to z toho prost�ho d�vodu, �e takov� limit prost� v�bec nem�li. �esk� republika tak byla v Evropsk� unii v�jimkou, kdy� v naprost� v�t�in� evropsk�ch zem� odvody d�vno zastropeny jsou - minim�ln� odvody placen� p��mo zam�stnanci.

Podle Ministerstva financ�, kter� je na stran� �alovan�ho, byly stropy pojistn�ho pro OSV� zavedeny z d�vodu podpory podnik�n�. "M�m za to, �e takov� podpora byla jist� na m�st�, ov�em pouze tam, kde to bylo t�eba, a je�t� na �asov� omezenou dobu," oponuje �varcov�. Dod�v� z�rove�, �e samotnou diskriminaci MF nerozporovalo. �alobc�m nahr�v� rovn� argumentace z d�vodov� zpr�vy poslaneck�ho n�vrhu na zaveden� zam�stnaneck�ch strop�. "Nezbytnost p�ijet� navrhovan� �pravy plyne zejm�na z po�adavku, zajistit p�im��enou m�ru ekvivalence mezi odv�d�n�mi prost�edky na financov�n� solid�rn�ch syst�m� soci�ln�ho a zdravotn�ho poji�t�n�...," argumentovali poslanci.

Rozhodnut� le�� na �stavn�m soudu �aloby zam�stnanc�, kte�� se c�t� diskriminov�ni, le�� v p��pad� soci�ln�ho poji�t�n� na �stavn�m sodu od konce roku 2008. A co nejd��ve k n�mu doputuje i �aloba t�kaj�c� se zdravotn�ho poji�t�n�. Pokud �stavn� soud �ekne, �e zam�stnanci byli skute�n� diskriminov�ni, tak se bude cel� probl�m posuzovat analogicky podle z�kona o odpov�dnosti st�tu za �kodu zp�sobenou nez�konn�m rozhodnut�m a nespr�vn�m ��edn�m postupem. �Co napad�me, je nedostatek z�konod�rce v z�konod�rn� �innosti, respektive jeho z�konod�rnou ne�innost. �stavn� soud �ekl v jednom z rozhodnut� na ja�etohoto roku, �e i legislativn� ne/kon�n� st�tu m��e m�t konkr�tn� pr�vn� konsekvence. Ostatn� Evropsk� soud pro lidsk� pr�va �e�il n�kolik takov�ch kauz, kdy byly �lensk� st�ty EU hn�ny k odpov�dnosti za nep�ijet� p��slu�n� legislativy,� ��k� �varcov�, kter� je rozhodnuta hn�t v p��pad� zam�tav�ho rozhodnut� �S kauzu a� do �trasburku.

Lh�ta vypr�� v prosinci

Pokud by �aluj�c� zam�stnanci usp�li, mohli by v p��pad� kladn�ho rozhodnut� �S z�skat pr�vo na finan�n� n�hradu odpov�daj�c� p��slu�n�mu rozd�lu na pojistn�m. �anci soudn� se dom�hat sv�ch n�rok� maj� i zam�stnanci, kte�� doposud �alobu nepodali. Vzhledem k tomu, �e povaha tohoto finan�n�ho pln�n� by odpov�dala tzv. bezd�vodn�mu obohacen�, kde b�� dvoulet� subjektivn� lh�ta, maj� �as do prosince. Zda nakonec budou zam�stnanci se sv�mi n�roky �sp�n� je ot�zkou. Podle �varcov� soudce

Obvodn�ho soudu pro Prahu 1 �ekl p�i posledn�m jedn�n�, �e diskriminaci by podle jeho n�zoru mohlo nasv�d�ovat to, �e st�t p�ijal stropy pojistn�ho pro ob� kategorie (jak zam�stnance tak OSV�) po��naje rokem 2008 ve zcela stejn� v��i - a to �ty�iceti osmi n�sobku pr�m�rn� mzdy.

Jin� soudci jsou ale opatrn�j��. �Bez znalosti konkr�tn� argumentace lze t�ko n�zor �stavn�ho soudu p�edj�mat. Alespo� by mohl bez ohledu na v�sledek v rozhodnut� vyjasnit st�le prob�haj�c� diskuse, kdo a v jak� v��i vlastn� plat� ob� poji�t�n�,� ��k� soudce Nejvy���ho spr�vn�ho soudu Karel �imka. Podle poslance rozpo�tov�ho v�boru PS Michala Doktora mje ot�zkou, zda �S �alob� vyhov�. "Je to podobn� jako da�ov� progrese, co� se d� rovn� ch�pat jako diskriminace. A p�esto to jako diskriminaci �S odm�tl," m�n�. Nicm�n� by se m�l �stavn� soudci p�inejmen��m vypo��dat s ot�zkou, zda jsou odvody skute�n�m pojistn�m pln�n�m, �i pouhou pseudodan�."


-----------------------
Pozn. �alobu je mo�no pod�vat je�t� do konce roku. Pokud m� n�kdo z�jem,podrobnosti mo�no sd�lit na t. �. 736 759 835

P��p. e �mail sramek@profit.cz.



Du�an �r�mek
 
  P��stupy: 33874 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA