Jesle? A� rozhodnou sami rodi�e
Petr Ne�as
05.02.2009, Hospod��sk� noviny
Strana evropsk�ch socialist�, jej�m� �lenem je i �SSD, kritizuje �esk� p�edsednictv� za p��stup k rodinn� politice. Nel�b� se j�, �e chceme mamink�m umo�nit svobodnou volbu, aby se mohly samy rozhodnout, zda cht�j� pe�ovat o d�t� doma, nebo se rychle vr�tit do zam�stn�n�.
Socialist� naopak prosazuj�, aby co nejv�ce �en �lo brzy po porodu do pr�ce a d�ti daly do jesl�. Odli�n� n�zor n�kte�� z nich pova�uj� za snahu "nahnat matky zp�tky k plotn�m". Je to omyl. Sna��me se pouze nastartovat debatu o takzvan�ch Barcelonsk�ch c�lech, podle nich� je ��douc� do roku 2010 um�stit do jesl� t�etinu d�t� do t�� let v�ku. Pro� debatu pova�ujeme za d�le�itou? Proto�e jde o c�l schv�len� u� v roce 2002 - a tedy bez na�� ��asti. Nav�c v�t�ina st�t� unie Barcelonsk� c�le v oblasti p��e o d�ti nepln� a ani nenapln�. Pat�� mezi n� i �esko.
Podle �ady studi� i n�zor� p�edn�ch �esk�ch d�tsk�ch psycholog� nejsou jesle pro d�ti nejvhodn�j��. A mal� d�ti nelze vn�mat pouze jako "p�ek�ku" na cest� k vysok� zam�stnanosti. Usilujeme o odstran�n� tradi�n�ho stereotypu, �e �ena, kter� pe�uje o d�ti, "nic ned�l�" a jedin�m, kdo pracuje, je mu� - �ivitel.
Proto budeme prosazovat uzn�n� neplacen� p��e o d�ti doma za spole�ensky v�znamnou �innost. Chceme tak zpochybnit n�hled na pe�uj�c� rodi�e jako "nezam�stnan�" osoby, kter� je t�eba v r�mci politiky zam�stnanosti dostat co nejd��ve "do pr�ce". Vych�z�me z principu svobody rodin, a chceme proto ponechat rozhodnut� o zp�sobu p��e na nich samotn�ch. Rozhodnut� pro dom�c� p��i o d�ti by nem�lo b�t automaticky nahl�eno jako nespr�vn�.
Nikdo nenapad� z�m�ry roz���it po�et za��zen� kolektivn� p��e. Jednotliv� st�ty vych�zej� z odli�n�ch kulturn�ch a historick�ch tradic a zku�enost�. Otev�en� t�to debaty tak neznamen� jak�koli "krok zp�t" nebo dokonce n�vrat ke "konzervativn�mu modelu". �esk�mu p�edsednictv� jde pouze o to, upozornit, �e se jedn� o kompetence �lensk�ch st�t�, a ka�d� z nich m� pr�vo zvolit svou rodinnou politiku.
Po�adovat po evropsk�ch st�tech minim�ln� povinn� po�et za��zen� kolektivn� p��e je nesmysl. S�m text z�v�r� k Barcelonsk�m c�l�m uv�d�, �e popt�vka m� b�t br�na v potaz, proto rozho��en� evropsk�ch socialist� nerozum�m.
Nap��klad v �esku bylo za totality um�st�no v jesl�ch maxim�ln� 24 % d�t� do 3 let, i kdy� st�t �inil v�e pro nav��en� tohoto po�tu. Po p�du komunismu se preference rodin rychle zm�nily a po�et d�t� v jesl�ch se v d�sledku klesaj�c� popt�vky sn�il na p�l procenta.
Bez chyb�j�c� popt�vky by musel st�t hledat donucovac� mechanismy, jak d�ti do jesl� um�stit, a to na �kor svobody rodin. To by se projevilo zkracov�n�m rodi�ovsk� dovolen�, sni�ov�n�m rodi�ovsk�ho p��sp�vku atd. T�m by ov�em st�t pouze rodin�m vnucoval ur�it� "spr�vn�" obraz zp�sobu slou�en� rodiny a zam�stn�n�. Do toho nesm� st�t zasahovat, m�l by pouze vytvo�it podm�nky pro nab�dku r�zn�ch mo�nost�.
�esk� vl�da prosazuje rozvoj alternativn�ch prorodinn�ch slu�eb. Chceme roz���it mo�nosti p�ed�koln� p��e o d�ti, a� u� podporou mini�kolek nebo individu�ln� nerodi�ovsk� p��e. Preferujeme model, kdy jsou rodin�m poskytnuty pen�ze p��mo, a rodiny maj� mo�nost se rozhodnout, zda je vyu�ij� na rodi�ovskou �i nerodi�ovskou p��i.
V��e rodi�ovsk�ch p��sp�vk� v pom�ru k pr�m�rn� mzd� a doba jejich pob�r�n� pat�� p�itom u n�s mezi nej�t�d�ej�� v Evrop�. Nedomn�v�me se z�rove�, �e spr�vnou cestou je masivn� dotov�n� v�stavby dal��ch za��zen� kolektivn� p��e po vzoru komunistick�ho re�imu.
Oblast prorodinn�ch slu�eb minul� vl�dy zcela zanedbaly, co� se dnes projevuje n�zk�mi kapacitami za��zen� p�ed�koln� p��e. Pokud dnes �SSD tento stav kritizuje, m��� t�m pouze do vlastn�ch �ad. Evrop�t� socialist� by tedy m�li v na�em p��pad� svoji nevoli zam��it p�edev��m na sv� "soudruhy".
Petr Ne�asM�stop�edseda vl�dy �R, ministr pr�ce a soci�ln�ch v�c�
Osobn� str�nky