Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Patron m�sta V�dn�...

Peter �aloudek

V k�es�ansk�ch zem�ch je tradic� m�t sv�ho patrona. Nejen st�ty, ale i hlavn� m�sta, ba dokonce i mnoh� vesnice, maj� n�jak�ho sv�tce ve sv�m erbu. �esko m� sv. V�clava, Rakousko sv. Leopolda.

Ned�vno vy�la v Rakousku nov� zn�mka zobrazuj�c� patrona hlavn�ho m�sta V�dn�, sv. Klementa Maria Hofbauera. Proto�e tento sv�tec poch�z� z Moravy, z vesnice Tasovice u Znojma, r�d bych se o t�to ud�losti trochu zm�nil. Co na tom, �e doba, ve kter� �il, byla dobou rakousko-uhersk� monarchie, jej� ��st� tenkr�t Morava byla. V�dy tomu tak v historii bylo, �e zem�, �i m�sta, ve kter�ch vl�dl po��dek, z�kon, velkorysost, vzd�lanost, fungovaly taky univerzity, pracovn� mo�nosti, kulturn� a spole�ensk� �ivot a lid� do t�chto m�st a zem� putovali z velk� d�lky. K takov�m m�stem pat�ila kdysi Praha, ve kter� na�li domov mnoz� stavitel�, um�lci, v�znamn� v�dci �i lid�. K takov�m m�stem v�ak ji� dlouh� stalet� pat�ila a dodnes pat�� V�de�. Mnoho slavn�ch lid� zvu�n�ch jmen � psychoanalytik Sigmund Freud, hudebn� skladatel Gustav Mahler, spisovatel� Franz Kafka �i Franz Werfel a spousta jin�ch � se kdysi narodilo a �ilo pr�v� na Morav� �i v �ech�ch a a� teprve ve V�dni, kter� jim nab�dla studijn�, �i pracovn� mo�nosti � dnes bychom mohli tak� ��ci � prostor pro seberealizaci � se stali zn�m�mi osobnostmi. V mnoha kl�terech, �i na teologick�ch fakult�ch odjak�iva pob�valo a na�lo sv�j domov mnoho slovansk�ch �eholn�k� a kn��. Jedn�m z nich byl tak� moravsk� rod�k Jan Hofbauer. Narodil se v roce 1751. Kdy� mu bylo osm let, zem�el mu otec, rodina byla chud�, stal se peka�sk�m tovari�em. Proto�e tou�il po duchovn�m povol�n�, vystudoval za finan�n� podpory dobrodinc� nejd��ve gymnazium. Pak �il dva roky jako poustevn�k a zm�nil si jm�no na Klement. O jeho inklinaci k duchovn�mu povol�n� se doslechli z�mo�n� v�de�sk� d�my, kter� mu financovaly teologick� studium ve V�dni. O pr�zdnin�ch chodil do ��ma. Tam se sezn�mil s ��dem Redemptorist�, kter� byl teprve ned�vno zalo�en. Vstoupil k nim a byl vysv�cen na kn�ze. P�edstaveni ho poslali zakl�dat kl�tery do st�edn� Evropy. Vybral si Var�avu. Zalo�il n�kolik kl�ter� ve �v�carsku, N�mecku a Rumunsku, kter� z hlavn�ho m�sta Polska ��dil. Na �zem� Rakouska a �ech v�ak ��dn� kl�ter zalo�it nemohl, proto�e zde platil z�kon Josefa II. z roku 1782, kter� nepovoloval zakl�dat nov� ��dy. Jeho hlavn� a nejobl�ben�j�� �innost� v�ak byla pastora�n� pr�ce s lidmi. Sv�d�� o tom i skute�nost, �e v jednom kostele ve Var�av�, kde p�sobil jako zpov�dn�k a kazatel, vzrostl radik�ln� po�et p�ij�maj�c�ch lid� v jednom roce z dvou na stotis�c lid�! Z Polska byl po v�ce ne� dvacetilet�m p�soben� vyhn�n c�sa�em Napoleonem. P�i�el do V�dn�. ��ady se z po��tku chovaly k n�mu zdr�enliv�, v�de�sk� arcibiskup v�ak nad n�m dr�el ochrannou ruku. P�sobil zde jako kazatel a hlavn� jako zpov�dn�k. Brzy se stal vyhled�vanou duchovn� osobnost�. Nav�t�vovali ho studenti, inteligence, um�lci a tak� mnoho �eholn�k� a kn��. Kdy� padl Napoleon, konal se v roce 1815 ve V�dni evropsk� kongres o znovuuspo��d�n� Evropy. Mnoz� z jeho ��astn�k� nav�t�vovali Klementa Hofbauera, aby se s n�m poradili. St�l tak nep��mo v pozad� budouc�ho politick�ho v�voje a d�n� nejen ve V�dni, ale i v cel� Evrop�. Kdy� v roce 1820 zem�el, m�l velkolep� poh�eb. Poh�bili ho na ve�ejn�m h�bitov�. Manifesta�n� ��ast lid� na jeho poh�bu p�im�la c�sa�e Franti�ka I. k podeps�n� dekretu, kter� znovu umo��oval zakl�d�n� �eholn�ch dom�. Tak se dostala do V�dn� a na �zem� cel� monarchie i �ehole redemptorist�. Ve V�dni jim byl p�id�len n�dhern� gotick� kostel Maria am Gestade. Do tohoto kostela p�enesli jeho ostatky a uct�vaj� se tam dodnes. Nejen v dob� komunismu, ale i dnes, se pr�v� v tomto kostele konaly a konaj� bohoslu�by v �esk�m jazyce. Je uct�v�n nejen jako patron m�sta V�dn�, ale i jako v�t�z nad osv�censk�m a protic�rkevn�m josefinismem a jako obnovitel duchovn�ho �ivota sv� doby.

K� tento velk� Moravan, jeden z tis�c�, kter� osud zav�l z rodn� zem� do ciziny, se stane vzorem nejen pro lid z Rakouska, nebo �ech a Moravy, ale pro v�echny z n�s: my v�ichni jsme �cizinci a p�ist�hovalci na t�to zemi�. Jsme zde jen do�asn�. M�li bychom v�ak ud�lat v�e mo�n� a pot�ebn� k tomu, abychom tam, kde se nach�z�me, vytv��eli prost�ed� dobr� atmosf�ry, prost�ed� pokoje a prost�ed�, ve kter�m se c�t�me doma a dob�e.



�aloudek Petr
ThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 330 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA