Uzn�n� nez�vislosti Kosova �esko-srbsk� vztahy nezm�n�
Miroslav Mare�
HN 25.5.2008
Uzn�n� nez�vislosti Kosova ze strany �esk� vl�dy a n�sledn� odvol�n� srbsk�ho velvyslance z Prahy p�ineslo aktu�ln� roztr�ku v ofici�ln�ch vztaz�ch �R a Srbska. Je v�ak pravd�podobn�, �e dopad t�chto ud�lost� na charakter �esko-srbsk�ch vztah� nebude v dlouhodob� perspektiv� nikterak z�sadn�. Dobr� vztahy s �echy se Srb�m mohou hodit p�i vstupu do Evropsk� unie i p�i �e�en� dal��ch probl�m� t�to balk�nsk� zem�.
I kdy� se mo�n� n�kdy objev� zaho�kl� v��itky, Srbov� si budou v�domi toho, �e �esk� postoj ke Kosovu nen� t�m rozhoduj�c�m, na rozd�l od postoje evropsk�ch a sv�tov�ch mocnost�. �esk� republika nebyla mezi prvn�mi st�ty, kter� Kosovo uznaly, ani nebyla p�edn�m zast�ncem kosovsk� nez�vislosti. Uzn�n� Kosova nem� v �esk�m prost�ed� jednozna�nou podporu. �esk� republika tak m��e vyu��vat v budoucnu ve sv�j prosp�ch i sou�asnou opozi�n� politiku, kter� s uzn�n�m Kosova nesouhlas�.
�esk� postoj nen� ur�ov�n z�sadn�mi vnitropolitick�mi z�jmy. Prosrbsk� demonstrace p�il�kaj� zpravidla n�kolik des�tek lid� z levicov� �i pravicov� n�rodoveck�ch kruh�, jinak se v�razn� prosrbsk� sympatie vyjad�uj� p�edev��m v internetov�ch diskus�ch. Kosov�t� Alb�nci prosazuj� sv� z�jmy v �R jinak ne� pouli�n� �i internetovou mobilizac� sv�ch spojenc� v �esk� politice (d�je se tak m�n� viditeln�mi kan�ly).
Pro velkou ��st �esk� ve�ejnosti nep�edstavuje srbsko-kosovsk� ot�zka z�sadn� probl�m, v n�m� by se cht�li lid� osobn� anga�ovat. I kdy� si o sou�asn�m d�n� mohou myslet leccos, jejich politick� jedn�n� to neovlivn�. D�n� v b�val� Jugosl�vii je nav�c pro �adu �esk�ch ob�an� nep�ehledn� a nezaj�mav�, zvl�t� pokud se net�k� destinace jejich dovolen�ch � tj. p�edev��m Chorvatska a �ern� Hory.
�esk� republika bez ohledu na st�vaj�c� kosovskou kauzu m��e b�t Srb�m do budoucna v lec�ems n�pomocn�. Srbov� budou m�t z�ejm� v n�sleduj�c�ch letech starosti se za�le�ov�n�m do EU, a zde mohou pot�ebovat �eskou pomoc a zapomenout na domn�l� st�rnouc� k�ivdy.
�R se m��e v srbsk�m z�jmu v�razn� postavit proti dal��m �zemn�m n�rok�m Kosova na �zem� kolem Pre�eva, Bujanovace a Medvedje. V oblasti bezpe�nostn� politiky je mo�n� vyj�d�it i boji proti islamistick�mu extremismu v novopazarsk�m sand�aku anebo spolupracovat na pot�r�n� glob�ln� p�sob�c�ch skupin balk�nsk�ho organizovan�ho zlo�inu. A samoz�ejm� zde z�stanou siln� obchodn�, kulturn� a osobn� vazby.
Realistick� politika s konkr�tn�mi z�jmy tak s vysokou pravd�podobnost� brzy p�ekon� sou�asn� vzedmut� emoce kolem kosovsk�ho probl�mu, o n�m� je ji� dominantn�mi silami mezin�rodn� politiky z�ejm� tak jako tak rozhodnuto.
Miroslav Mare�
politolog