Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Postmoderna ve sp�rech podvodn�k�

Ale� Knapp

51PRO 10/2008

Debata o postmodern� vrcholila a ve sv�t� vy�p�la koncem 80. let. Pojem, slou��c� jako charakteristika soudob� spole�nosti, byl pot� dovezen do �eska. Chopili se jej podvodn�ci ve filozofii i v literatu�e a otravuj� s n�m dodnes.

�esk� vyd�n� publikace Wolfganga Welsche Na�e postmodern� moderna se v roce 1994 jevilo jako snaha dohnat resty z minulosti, zp�soben� komunistickou izolac�. Welsch, profesor filozofie na univerzit� v n�meck�m Bamberku, v n� podal ucelen� v�klad d�jin t�to debaty. �ten��i v �ech�ch, neznal� origin�lu, se mohli z knihy t�it. Jen m�lokdo si v�iml utajen� pozn�mky v tir�i, �e text �vybrala� z origin�lu Jolana Pol�kov� a �e p�eklad je �kr�cen�.

Net�eba p��li�n�ho ohled�v�n� a zjist�me, �e z dvan�cti kapitol zmizelo po v�b�ru rovn�ch sedm, ani� se editorka a p�ekladatel� nam�hali sv�j po�in vysv�tlit. Nakladatelstv� Zvon v �ele s redaktorkami Mari� Kyralovou a Mark�tou Hejnou si nebylo �i necht�lo b�t v�domo, �e promy�len� komponovan� Welschova pr�ce je on�m d�evorubeck�m z�sahem znehodnocena. Finan�n� prost�edky na vyd�n� knihy nakladatelstv� vytahalo z v�znamn� n�meck� nadace Konrad-Adenaur-Stiftung. Stejn� jako �ten��i ani ta ov�em nemohla m�t pon�t�, co zde oni �kratiknoti� - jak by je trefn� pojmenoval F.X.�alda - spole�n�mi silami nap�chali. P�ekladatele Miroslava Pet���ka juniora lze p�i dobr� v�li uznat jako bytost maj�c� cosi spole�n�ho s filozofi� a n�meck�m jazykem. Jm�no jeho nezn�m�ho p�ekladatelsk�ho kump�na Ivana Ozar�uka ale hovo�� samo za sebe. Snad jako by tu nad Pet���kov�m p�ekladem bd�l rusk� poradce.

Informa�n� pou��
Zmrza�en� vyd�n� Welschovy knihy je neblahou p�edzv�st� tuzemsk�ho zach�zen� s fenom�nem postmoderny. Kdo vezme do ruky origin�l a nikoli zrubanou podobu, do�te se, �e od konce 50. let, kdy se pojem zformoval v americk� liter�rn� v�d�, vy�ly na Z�pad� na dan� t�ma tuny publikac�. Vedle teoretik� architektury si p�edponu �-post� osvojili v USA hlasatel� postindustri�ln� spole�nosti, ve Francii filozofov�. Za postmodern�ho spisovatele byl ozna�en Umberto Eco a t�ko existovala oblast, kter� by byla v��i roz���en� tohoto �arovn�ho sl�vka imunn�.

V 80. letech se sd�lovac� prost�edky ve sv�t� p�edh�n�ly v hovorech o postmodern� teologii, ale tak� postmodern�m cestov�n�, postmodern�ch pacientech, postmodern� t�lesn� kultu�e, postmodern�ch meditac�ch, postmodern� gastronomii i postmodern�ch projevech n�nosti. V tuzemsku byla m�dia i po listopadu 1989 tak nejv�� horko t�ko ochotna sezn�mit �ir�� ve�ejnost se jm�nem francouzsk�ho myslitele postmoderny Jeana-Francoise Lyotarda. I dnes maj� �ten��i v ruce publikaci Wofganga Welsche pouze deformovanou, uprost�ed v�eobecn� informa�n� pou�t�, jeliko� redakce v�t�iny dom�c�ch m�di� jsou ��m d�l m�n� ochotny zprost�edkov�vat v nezkreslen� podob� n�zory p�ich�zej�c� ze zahrani��. St�� pak odhalujeme politickou �ar�du, ji� pod rou�kou u�en�ch slov provedly s postmodernou figury prezentovan� jako seri�zn� univerzitn� filozofov�.

Tm�� B�lohradsk�
Ve sv�t� je u� t�m�� dvacet let ot�zka postmoderny vy�e�ena. Doma naopak jedinci, bedliv� vybran�, otravuj� s jej� p�ekroucenou podobou i dnes. Postmodern� teorie v necenzorovan� podob� maj� n�koliker� v�znam. Zasazuj� se za pluralismus, odm�taj� totalitu v�etn� t� marxisticko-leninsk�. Na rozd�l od v�deck�ho komunismu necht�j� m�t v�deck� patent na rozum a �in�-li si kdo na takov� patent n�rok, budi� zesm�n�n v konfrontaci s �v�deck�m dadaismem� Paula Feyerabenda. Postmoderna je z�rukou fungov�n� liber�ln� spole�nosti, jeliko� politiku ch�pe jako liber�ln� ironii. Mezi postmodern� autory tak b�v� �azen mistr ironie Milan Kundera i americk� filozof Richard Rorty (viz Liber�l bez mravn� instance, 51PRO, �. 7/2007; www.virtually.cz).

Se zatvrzelost� pov�tce komunistickou si ov�em ze zahrani�n�ch poznatk� nevzal nic k srdci ani Ji�� P�ib��, a�koli jej m�dia p�edstavuj� jako profesora univerzity v Cardiffu. P�ib�� se odvol�v� na postmodernu, z�rove� ale v rozporu s jej�mi principy vol� po �n�vratu politiky identity v jej�ch komunitaristick�ch form�ch� (viz Rud� pr�vo a jeho fili�lky, 51PRO, �. 5/2007; www. virtually.cz). V�clav B�lohradsk�, z�hadn� filozofick� fenom�n p�sob�c� po l�ta v It�lii a vyd�vaj�c� se za liber�la (viz Pochybn� liber�l B�lohradsk�, www.virtually.cz), mele sice v doslovu knihy Spole�nost nevolnosti cosi o tom, �e jeho texty jsou skrznaskrz inspirov�ny Rortym a Kunderou. L�e. Ve skute�nosti vyzn�v� l�sku Karlu Marxovi. S podvodn�m zneu�it�m dezinformace �ten���, kterou zp�sobila i vykle�t�n� publikace Wolfganga Welsche, �erp� B�lohradsk� inspiraci pro sv�j omezen� postmodern� horizont hlavn� u americk�ho marxistick�ho konzervativce Fredrika Jamesona, jako by snad myslitel� form�tu Lyotarda �i Rortyho ani neexistovali. B�lohradsk� v rozporu s tuzemskou realitou drze prohla�uje, �e m�me p��li� mnoho informac�, �e jsme si �zvykli na komunika�n� hojnost� a v p��sp�vku k ud�lostem roku 1968 de facto vol� po zaveden� cenzury (Ho�e z hojnosti, Salon Pr�va, 14.8. 2008). Sv�m tm��stv�m vlastn� nav�zal na vz�v�n� �nov�ho st�edov�ku� u rusk�ho marxisticko-n�bo�ensk�ho vizion��e Nikolaje Ber�ajeva. �e z p�ekladu Welschovy knihy zmizela i kritick� pas� o Ber�ajevovi, nen� n�hodou.

�Na�e� postmoderna rusk�
Nem�n� intenzivn� unavuj� s postmodernou i jin�. �ipern� ru�tin�� Vladimir Novotn�, kter� jako �len redak�n� rady a chrli� text� u� n�kolik let ��d� jak �ern� ruka na internetov�m Port�lu �esk� literatury Ministerstva kultury �R, dostal na star� kolena z�ejm� ulo�eno obdr�et doktor�t, stvrzuj�c� jeho odbornost v oblasti �esk� literatury. A nevymyslel nic lep��ho ne� do titulku dizertace nacpat v�raz �postmoderna�. Sn��ku des�tky ji� v�emo�n� publikovan�ch a nesourod�ch refer�t� - co� je pro v�deckou pr�ci tohoto druhu nep��pustn� - posv�til �kolitel prof. Ale� Haman a p�ijala filozofick� fakulta Ostravsk� univerzity s oponenty prof. Dobravou Moldanovou a prof. Old�ichem Richterkem. Kni�n� podobu vydalo v roce 2002 s n�zvem Mezi modernost� a postmodernost� nakladatelstv� Cherm. V seznamu doporu�en� literatury je tu sice zm�n�n Wolfgang Welsch i pr�ce o postmodern� od n�kdej��ho stalinisty Zygmunta Baumana. Soud� dle obsahu dizertace se v�ak autor, jen� o sob� nech�v� ���it pov�st mravencovit� piln�ho �d�ln�ka liter�rn� v�dy�, nenam�hal p�e��st Welschovu knihu ani ve zmrza�en� podob�.

V Novotn�ho textech nenal�z�me sebemen�� n�znak znalost� diskuse o postmodern� na Z�pad�. Pojem je tu naopak p�evzat z nejasn� charakteristiky jak�si �postsov�tsk� etapy v rusk� literatu�e, charakteristiky, kterou v podob� rom�nu Igora Jerofejeva Rusk� krasavice p�ivezl do �eska ru�tin��, n�kdej�� ��f poroty p�ekladatelsk� anticeny Sk�ipec, s�m velmi pr�m�rn� p�ekladatel do �e�tiny, dnes redaktor �esk�ho rohlasu - 6 �ili b�val� Svobodn� Evropy Libor Dvo��k. Nen� pak divu, �e si jako postmodern�ho spisovatele dovoluje Novotn� p�edstavit i J�chyma Topola. Postmodern� beletrist� vykazuj� vzd�l�n� a pracuj� s filozofick�mi reflexemi i citacemi, Topola jeho nevzd�lanost z postmoderny vylu�uje.

Dot�rnost fale�n�ch postmodernist� je bezmezn�. Navzdory rusk�m inspirac�m Vladimir Novotn� nazval sv�j nejnov�j�� svazek podom�cku Ta na�e postmoderna �esk�. Upe�en byl v kuchyni nakladatelstv� Protis, zam��lej�c�m na leto�n�m veletrhu Sv�t knihy ok�zale p�edstavit velmi �patnou antologii erotick� literatury a diskreditovat t�m p�semnictv� s erotickou tematikou v�bec - liter�rn� kritik a protagonista po�adu ji na�t�st� smetl ze stolu jako odstra�uj�c� p��klad. Nakladatelstv� je nyn� jedn�m z t�ch, kter� postupn� obch�z� s editorsk�mi n�pady, vesm�s pochybn�mi, ��fredaktor ministersk�ho Port�lu �esk� literatury Radim Kop��. Protis zajistil Novotn�ho knize vydatnou reklamu v t�den�ku A2 - a list se kdov�pro� rozpl�v�, jak dob�e autor zach�z� s �e�tinou.

I kdyby jeho doktor�t z liter�rn� v�dy nebyl z�sk�n podfukem, autor krkolomn�ch �vah o �esk� postmodern� by jej m�l vr�tit. Mimochodem i proto, �e se jako liter�rn� kritik a vysoko�kolsk� pedagog p�ihlouple t�e, zda povinnou �etbou pachatel� �ku�imsk� kauzy� nebyl mark�z de Sade. Jen hubitel� a pali�i knih necht�j� sly�et, �e zlo�ine�t� sadist� se naopak rekrutuj� z ne�ten��� Sada, �e Sade je ve sv�t� u�ebnicov�m klasikem. A �e v knihkupectv�ch je tam k m�n� v reg�lu vedle Sartra a Stendhala.

Na Virtually vych�z� tento text v autorizovan� podob�.



Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
 
  P��stupy: 10174 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA