R�dio �esko - rozhovor s poslancem Schwippelem
Dne 14. kv�tna 2008 byl poslanec Schwippel pozv�n jako hlavn� host do po�adu "Studio �esko" �esk�ho rozhlasu. Hovo�ilo se hlavn� o c�rkevn�ch restituc�ch, ale tak� o Lisabonsk� smlouv�, radaru a n�lad� v ODS.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Dne�n�m hostem je poslanec, ob�ansk� demokrat Jan Schwippel. Dobr� den, v�tejte ve vys�l�n� R�dia �esko.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Hezk� den v�m i poslucha��m.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Hodn� emoc� vzbudil v� postoj ohledn� n�vrhu majetkov�ho vyrovn�n� mezi st�tem a c�rkvemi. Projedn�vat se v Poslaneck� sn�movn� bude nejd��ve op�t v �ervnu. Ov�em va�i koali�n� partne�i z �ad KDU-�SL u� d�le �ekat nehodlaj�. Vy ��k�te vyrovn�n� st�tu s c�rkvemi ano, ale ne v t�to podob�. Ov�em to sam� v�m mohou lidovci ��kat nap��klad u zdravotn�ch reforem. Na kolik jste tedy ochoten dohodnout se na n�jak�m kompromisu, aby p��padn�m neschv�len�m vl�dn�ho n�vrhu nedo�lo k ohro�en� vl�dn� koalice?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� jestli m��u, tak bych na za��tku malinko poopravil to, co jste ��kal. J� ne��k�m ani tak ne takhle, ale ��k�m za prv�, �e je pot�eba dolo�it ta ��sla, kter� jsou obsa�ena v tom vl�dn�m materi�lu. S ur�itou nads�zkou mohu ��ci, pokud by to dolo�en� bylo p�esv�d�iv� a objevila se tam nakonec suma i vy���, tak bych s t�m nem�l probl�m za p�edpokladu, �e opravdu ty doklady budou nesporn�. Pokud jde o tu druhou ot�zku, tak j� p�istupuju k tomu z�konu z d�vodu t�ch v�cn�ch v�hrad a n�jak� spojov�n� s jak�mikoliv jin�mi ot�zkami v tomhle sm�ru odm�t�m, tak�e pro m� ��dn� v�m�ny tohoto typu nejsou p�ijateln�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
A podle jak�ho zp�sobu byste cht�l ten majetek ocenit?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tam jde o to, �e i v tom dopln�n�, kter� jsme obdr�eli, jsou uplatn�ny pau��ln� koeficienty. Nap��klad u lesn� p�dy nebo u zem�d�lsk� p�dy jsou pou�ity pr�m�rn� hodnoty a my bychom si p�edstavovali, aby tam ta p�da byla rozt��d�na do jednotliv�ch kategori�, u kter�ch by pak bylo mo�no to ocen�n� uplatnit individu�ln�. To se t�k� t� p�dy. A pokud jde o budovy, tak tam je uplatn�n p�edpoklad jedna a p�l podla�� pr�m�rn�ch c�rkevn�ch budov a v�bec nen� p�ihl�eno k individu�ln�m rozd�l�m mezi t�mi budovami, kter� samoz�ejm� podle lokality, atraktivity a podobn�ch dal��ch okolnost�, tam se ty ceny mohou v�razn� li�it a chci jenom dodat, �e tyto pau��ln� koeficienty kritizuj� i odborn�ci, jak pokud jde o tu p�du, tak i o budovy.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Jde ov�em o statis�ce polo�ek. Pokud by se opravdu m�lo oce�ovat, tak to bude trvat neuv��iteln� dlouho.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak j� tak� netrv�m na n�jak�m v��tu, i kdy� samoz�ejm� ...
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
��k�te, �e chcete ocenit ten majetek, proto�e, kdy� bude nap��klad ta hodnota toho majetku v�t��, ne� jej vy��slila vl�da, tak jste ochoten na to k�vnout, kdy� to bude dolo�eno. Ale ��k�te, tedy mus� to b�t ocen�no. To potrv� dost dlouho.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� ��k�m to, �e samoz�ejm� nelze asi o�ek�vat individu�ln� ocen�n� u sto t�iceti p�ti tis�c polo�ek. Ale ��k�m to, �e to rozt��d�n� by m�lo b�t rozhodn� hlub��, nikoliv pouze jedna skupina t�eba lesn� p�da kr�t dvacet sedm korun za metr, ale minim�ln� rozt��d�n� t� lesn� p�dy do n�kolika kategori� podle bonity, podle polohy. N�co podobn�ho u zem�d�lsk� p�dy a u budov, aby ta p�edstava byla jasn�j�� a mohlo se l�pe posoudit, zda jsou ta navrhovan� ocen�n� realistick� nebo ne.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
U� jste tuto cestu navrhoval nap��klad V�clavu Jehli�kovi, p��padn� Petru Gandalovi�ovi, do jeho� gesce to spad�?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ne. Tak j� mus�m ��ct, bohu�el zat�m k ��dn�m jedn�n�m nedo�lo, a�koliv se o nich hovo�ilo. Samoz�ejm� my bychom o takov� jedn�n� m�li z�jem. Ale zat�m k nim nedo�lo, ani nejsou avizov�na.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Chcete mi ��ci, �e Petr Gandalovi�, �len ODS, v� stranick� kolega, v�m nenavrhl, proto�e na pr�chodnosti z�kona tak� z�le��, sejd�me se, �ekn�te n�m sv� v�hrady a my se pokus�me naj�t spole�nou �e�?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ne, nic takov�ho nenavrhnul a jenom jestli mohu dodat, tak k tomu tvrzen� pana ministra, �e ta v�c byla opakovan� projedn�v�na na klubu ODS. On �ekl: Avizov�n, ano to je pravda, ten z�kon byl avizov�n, ale text toho z�kona v jeho kone�n� podob� jsme dostali teprve t�sn� p�ed jeho p�edlo�en�m vl�dou do Poslaneck� sn�movny. Tak�e byl avizov�n, ale konkr�tn� si ho prohl�dnout jsme mohli a� t�sn� p�edt�m, ne� za�al b�t projedn�v�n v Poslaneck� sn�movn�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Dal�� v�c, kter� je velmi d�le�it�, jak� ocen�n� tr�n� ceny nebo ceny �ekn�me tabulkov�, proto�e Vlastimil Tlust� mluvil o tom, �e by se dal pou��t z�kon o p�d� a sv�m zp�sobem by nem�lo doch�zet k nerovnopr�vnosti restituent� zem�d�lsk� p�dy a c�rkv�. Ov�em ministr kultury pan Jehli�ka ��kal, �e jde o dv� r�zn� v�ci, �e nejde o restituci, ale majetkov� vyrovn�n�.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ur�it�, tak jestli dovol�te, tak jenom p�ede�lu, �e j� jsem samoz�ejm� zast�ncem restituc� a jsem zast�ncem od�kodn�n�, nebo ��ste�n� n�pravy t�ch k�ivd, kter� ten minul� re�im sp�chal, ale tahle ot�zka, kterou jste zm�nil, je velice d�le�it�, proto�e ur�it� nechceme, aby ten v�sledek byl kontraproduktivn�, to znamen�, aby do�lo k �sp�n�mu napaden� u �stavn�ho soudu, respektive k �alob�m d��v�j��ch restituent�. D�m takov� p��klad, jestli�e soukrom� zem�d�lec dostane n�jak� pozemek a vedle je c�rkevn� pozemek a je tam, �ekn�me, chatov� oblast, to znamen�, ��st toho pozemku je obsazena t�mi chatami a ten d��v�j�� restituent, soukrom� zem�d�lec, dostane dv� koruny za metr a vedle toho je kvalitativn� �pln� stejn� c�rkevn� pozemek, za kter� by c�rkve dostaly �ty�icet �ty�i korun za metr, tak si mysl�m, �e je zcela logick� o�ek�vat, �e by takov� �lov�k podal �alobu u �trasbursk�ho soudu na nerovn� zach�zen� a na to, �e neplat� tedy rovnost p�ed z�konem, co� by mohl b�t velice v�razn� probl�m. �ili k t� ot�zce bych je�t� dodal, �e samoz�ejm� si uv�domuji, �e z�kon, kter� se t�k� c�rkv�, je typov� pon�kud n�co jin�ho, ne� pokud jde o ty soukrom� restituenty, ale podle m�ho n�zoru by m�lo b�t vyjasn�no do m�ry, jak jen je to mo�n�, kter� ta ��st t�ch n�rok� je vy��sliteln� a kter� je p��padn� p�edm�tem n�jak� politick� dohody a to zat�m v tom n�vrhu obsa�eno nen�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Jde to v�bec, proto�e cel� z�le�itost je sou��st� politick� dohody?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� si mysl�m, �e to ur�it� jde a jedna v�c, kter� mi pr�v� na tomto z�konu zat�m chyb�, je, �e bu� se ��k�, �e cel� ten z�kon je politick� dohoda, ale z�rove� se tam operuje s ur�it�mi koeficienty a ohodnocen�mi. Tak�e v tomhle je nejasnost a m�lo by b�t tedy �e�eno, co a kter� ��st toho z�kona je kvantifikovateln� a kter� je p�edm�tem politick� dohody a samoz�ejm� je jasn�, �e o t� politick� dohod� se m��e potom debatovat. Podle m�ho n�zoru, pokud by to m�la b�t skute�n� politick� dohoda, tak by ty ��stky musely b�t podstatn� ni��� a dal�� v�c, na kterou chci pouk�zat je, �e n�jak� snaha o tuto politickou dohodu nebyla, nebo� o jedn�n� t� komise, kter� o tom z�kon� jednala, �dajn� neexistuje ��dn� z�pis. Jak v�te, tak pan� N�mcov� kr�tce po skon�en� toho jedn�n� ten v�sledek zpochybnila. Nebylo jedn�no v�bec s opozic� a nebylo ani jedn�n� s koali�n�mi partnery, tak�e pokud se hovo�� o, tedy mysl�m s koali�n�mi poslanci, pokud se hovo�� o politick� dohod� u z�kona s takov�mito dopady, tak by to m�la b�t skute�n� politick� dohoda.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Zmi�ovali jsme tady finan�n� ohodnocen� koeficienty. Zam��me se te� na dobu spl�cen� nebo vyrovn�v�n� se st�tu s c�rkvemi. Soci�ln� demokrat� by cht�li vyrovn�n� �e�it okam�it�, maxim�ln� do p�ti let s pen�zi z prodeje n�kter�ch st�tn�ch firem. Va�e u� jmenovan� kolegyn� Miroslava N�mcov� vid� dobu spl�cen� maxim�ln� na dvacet let. Jde o cestu, kterou �SSD navrhuje, j� byste podpo�il, nebo v�m ur�it� rozlo�en� v �ase nevad�?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Takhle, j� mus�m na za��tek ��ct, aby bylo jasn�, �e ta doba spl�cen� je ur�it� technik�lie. To, co j� pova�uji za kl��ov�, je pr�v� stanoven� t� sumy majetku a potom ta diskuse o tom, jak dlouho m� b�t spl�cena, pova�uji za technickou ot�zku.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Nen�, proto�e vl�dy jsou zde na �ty�i roky a m�n� se.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ur�it�. To jsem cht�l dodat druhou v�tou, �e samoz�ejm� j� se p�ikl�n�m ke krat�� dob� spl�cen�, ale to, pro� jsem to ozna�il za technik�lii, to ��k�m z�m�rn�, proto�e nem�lo by to b�t tak, �e pokud dojde ke zkr�cen� na dvacet let nebo na jinou dobu, tak�e t�m bude �e�eno, �e v�echny probl�my jsou vy�e�eny. To tak nen�. J� za podstatn� pova�uji ocen�n� majetku, a toto je druhotn�, p�i�em� p�izn�v�m, �e j� bych preferoval krat�� dobu spl�cen� a mus�m ��ci, �e pokud se hovo�� o tom, �e to nen� mo�n�, proto�e tato koalice nebo tato vl�da m� n�jak� priority, tak chci ��ci, �e samoz�ejm� i ty dal�� vl�dy budou m�t sv� priority, a pokud by to bylo �edes�t let, to znamen� t�i generace, tak si mysl�m, �e nem�me pr�vo zavazovat dal�� t�i generace sv�mi vlastn�mi prioritami tak, aby jejich priority, kter� ur�it� n�jak� budou m�t, byly t�m posti�eny a dot�eny.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Zm�nil jste, �e jde o ur�itou technik�lii, tak berme v potaz, �e zat�m je�t� nen� na tom podstatn�m, to znamen�, na ocen�n� majetku celospole�ensk� a celopolitick� shoda, tak�e se opravdu bavme o t�to, �ekn�me, druhotn� v�ci. Jsou zde pot�eba pen�ze na vyrovn�n� se st�tu s c�rkvemi. Kde je vz�t? Mluv� se o tom, �e zadlu�ov�n� st�tu tato vl�da u� d�le p�sobit nechce a sna�� se sni�ovat deficity st�tn�ho rozpo�tu. Je tedy jedinou cestou privatizace a z n� posl�ze vyplatit c�rkve?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak j� si mysl�m, �e ur�it� ta cesta privatizace, respektive pou�it� t�ch zdroj�, kter� by p��padn� vznikly privatizac�, tak je racion�ln� zp�sob.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Na druhou stranu mluv� se o tom, �e privatiza�n� p��jmy by m�ly b�t pou�ity na nastartov�n� d�chodov� reformy?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ano, ur�it� je to pravda. Potom si mus�me polo�it ot�zku opravdu t� hierarchie priorit. Mus�me si polo�it ot�zku, jestli tedy ozna�en� tohoto z�kona za superprioritu je skute�n�, odpov�d� tomu, �e je to nejvy��� priorita t�to vl�dn� koalice, anebo jestli ty priority jsou nastaveny tro�ku jinak. Tak�e vid�m to tak, �e nen� mo�n� ��ci, �e toto je superpriorita t�to vl�dn� koalice, a p�itom p�en�st tu realizaci nebo napln�n� t� realizace na patn�ct dal��ch vl�d plus t�i generace. To vid�m jako probl�m. Prost� v t� ot�zce priorit mus�me m�t jasno.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Opozi�n� soci�ln� demokrat� u� dali jasn� najevo, �e pokud by se do vl�dy dostali oni, n�vrh na vyrovn�n� st�tu s c�rkvemi by zm�nili. Je�t� d��ve jsou ale p�ipraveni z�kon napadnout u �stavn�ho soudu. P�ipojil byste se p��padn� k jejich protestu?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak j� mus�m ��ci, �e o t�to ot�zce jsem prozat�m neuva�oval.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Bav�me se o tom n�vrhu, kter� je vl�dou p�edlo�en. Polo��m v�m tuto p��mou ot�zku a va�e odpov��?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Pravd�podobn� ne.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Z jak�ho d�vodu, kdy� s n�m nesouhlas�te?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� douf�m, �e je�t� dojde k dal��m jedn�n�m a �e samoz�ejm� dojde ke zm�n� toho z�kona n�jak�m zp�sobem, kter� povede k transparentn�mu a adekv�tn�mu ocen�n� toho majetku a po��d v���m v dohodu.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Klub ODS ozna�il ned�vn� hlasov�n� o c�rkevn�ch restituc�ch jako z�vazn� pro v�echny sv� �leny. Vy jste toto na��zen� ov�em poru�il. Jak� jsou za to v ODS sankce?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� bych ne�ekl, �e jsem to na��zen� poru�il. Ten z�kon byl opat�en dv�ma hv�zdi�kami a jak v�te, my jsme nehlasovali ani pro zam�tnut� toho n�vrhu ani pro jeho vr�cen� k dopracov�n�. Pravda je ta, �e jsme hlasovali pro p�ijet� ur�it�ho doprovodn�ho usnesen�, ale t�m zp�sobem jsem podle m�ho n�zoru neporu�il to usnesen� klubu ODS.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
To je v� n�zor. Co n�zor klubu, nap��klad veden� Petra Tlucho�e? Dal v�m to n�jak�m zp�sobem najevo? Jsou opravdu sankce za to, �e �len poslaneck�ho klubu hlasuje jinak?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Sankce ��dn� zat�m nejsou a m�l jsem mo�nost poslouchat vyj�d�en� pana Tlucho�e v �esk� televizi, kde na ot�zku n�jak�ch sankc� odpov�d�l, �e o ni�em takov�m neuva�uje a j� si mysl�m, �e by bylo velice zvl�tn�, pokud by m�li b�t poslanci za vyj�d�en� n�jak�ho n�zoru, p��padn� odli�n�ho postoje n�jak sankcionov�ni.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Na druhou stranu m�stop�edseda va�� strany Petr Ne�as mluv� o tom, �e se sna��te sv�mi postoji s Vlastimilem Tlust�m svrhnout tuto vl�dn� koalici. Jak� v sou�asn� chv�li panuj� vztahy v r�mci ODS? Je to tak, �e doch�z� k ur�it�mu vyd�lov�n� se t�ch, kte�� v r�mci platformy trvaj� na dodr�ov�n� va�eho programu a t�ch, kte�� se sna�� d�lat kompromisy, proto�e jsou ve vl�d�?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak nebudu zast�rat, �e ty vztahy jsou �asto velmi vzru�en� nebo ty debaty jsou velmi vzru�en�. K panu Ne�asovi dovolte jenom ��ci, �e jestli�e n�kdo mi vkl�d� do �st, respektive za mne interpretuje, co chci, tak to pokl�d�m za velmi problematick� a na hranici pomluvy, respektive ur�ky na cti. Tak�e j� pros�m, aby nikdo nemluvil za m�. J� rozhodn� nem�m z�jem na p�du t�to vl�dy a mysl�m, �e jsem to dok�zal dostate�n� p�esv�d�iv� t�m, �e jsem n�kolikr�t, mo�n� �ty�ikr�t nebo p�tkr�t tuto vl�du v t�ch hlasov�n�ch o d�v��e, p��padn� o ned�v��e podpo�il.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Vy jste dlouhodob� sou��st� platformy kolem Vlastimila Tlust�ho. Letos na podzim va�i stranu �ek� volebn� kongres. M�te informace, �e Vlastimil Tlust� je p��padn� ochoten se postavit jako z�stupce ur�it� linie v r�mci va�� strany Mirku Topol�nkovi p�i soupe�en� o post p�edsedy strany? Proto�e zd� se, �e v sou�asn� chv�li to vypad�, �e se opravdu bojuje o dal�� sm��ov�n� va�� strany, aspo� ideologicky.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� nem�m takovou informaci, �e by pan Tlust� cht�l kandidovat na p�edsedu. Pokud jde o tu druhou ��st t� ot�zky, tak ur�it� nen� ��dn�m tajemstv�m, �e n�zory mezi ob�ma p�ny jsou rozd�ln�, tak�e to, �e pan Tlust� bude h�jit n�jak� jin� pohled na kongresu, si mysl�m, �e je jist�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Vlastimil Tlust� toti� ��k�, �e m� spoustu ohlas� z region� od oby�ejn�ch stran�k� v r�mci ODS, kte�� nejsou spokojeni s t�m, jak sou�asn� veden� stranu vede a d�vaj� za pravdu v�m, va�� platform�. Jak t�eba vn�m�te situaci ve va�� stran� i z tohoto �hlu pohledu? Je nespokojenost i v r�mci ODS? Proto�e kdy� se pod�v�me na pr�zkumy ve�ejn�ho m�n�n�, tak va�e strana ztr�c� podle preferenc� na soci�ln� demokraty. Pokud by byly volby, tak byste prohr�li asi o deset procent. A kdy� se pod�v�me na dlouhodob� trend, �ekn�me za posledn� rok, tak ODS ztratila sedm procent, �SSD z�skala. Je t�eba tato disharmonie mezi vrcholn�mi p�edstaviteli va�� strany d�vodem, pro� v�m n�kte�� lid� p�est�vaj� v��it?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ur�it�. Ur�it� ano, a pokud jde o mou oblast, tak tam ty kritick� n�zory na postup veden� ODS zazn�vaj� velice �asto. A mysl�m, �e ten p��stup �len� je vid�t i na tom, �e nap��klad v posledn�m roce n�s opustila cel� �ada �len�. T�m zp�sobem, �e nezaplatili p��sp�vky, tak�e m��e se i ten nesouhlas nebo ur�it� rezignace projevovat i t�mto zp�sobem, �e prost� ti stran�ci p�est�vaj� m�t z�jem na �innosti v r�mci strany. Tak�e na va�i ot�zku odpov�d�m ano, ty kritick� n�zory zazn�vaj� v na�� oblasti velice �asto.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
��k� poslanec Ob�ansk� demokratick� strany Jan Schwippel, kter� je hostem Studia �esko. Dal��m v�razn�m t�matem, ke kter�mu se pom�rn� ost�e vyjad�ujete, je Lisabonsk� smlouva. Vy v ODS pat��te k nejv�razn�j��m kritik�m jej�ho mo�n�ho p�ijet�. Lisabonskou smlouvu bude �stavn� soud projedn�vat p�ednostn�. Hypoteticky, pokud neshled� ��dn� rozpory s �eskou �stavou, jak� dal�� kroky jste p�ipraven podniknout?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak j� bych odd�lit dv� v�ci. Jedna v�c je n�zor �stavn�ho soudu, kter� ur�it� m� bude zaj�mat, proto�e si mysl�m, �e to pod�n� bylo seps�no velmi dob�e a je tam obsa�ena i cel� �ada v�hrad nebo n�m�t� na posouzen�, kter� sd�l�m, tak�e n�zor �stavn�ho soudu m� bude ur�it� zaj�mat. Jin� v�c je m�j n�zor na Lisabonskou smlouvu. J� si mysl�m, �e ten nem��e b�t t�m v�rokem �stavn�ho soudu p��li� ovlivn�n, proto�e m�j n�zor je kritick� a pro tuto smlouvu hlasovat nebudu. Pokud jde o tu va�i druhou ot�zku, samoz�ejm� z�le�� na tom, jak� bude ten v�rok �stavn�ho soudu, jestli nap��klad ne�ekne, �e je pot�eba zm�nit �eskou �stavu. V tom p��pad� by samoz�ejm� do�lo k dal��mu zdr�en� toho ratifika�n�ho procesu a j� budu velice zv�dav�, pokud k tomu nedojde a pokud �stavn� soud se vyj�d��, �e nen� t�eba m�nit �stavu, tak jak bude vypadat od�vodn�n�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
A p��padn� vyvol�n� referenda v t�to z�le�itosti? Byl byste pro?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� bych byl ur�it� pro. Samoz�ejm� to je z�le�itost, kterou ODS dlouhodob� slibovala. Pokud �lo o takzvanou evropskou �stavn� smlouvu a vy jist� v�te, �e tato smlouva se prakticky stoprocentn� shoduje s Lisabonskou smlouvou, tak�e pokud bychom byli konsistentn�, m�li bychom po�adovat referendum i o Lisabonsk� smlouv�. Jin� v�c je realita ve sn�movn�. To usnesen�, kter� ��kalo, kter� v podstat� vyj�d�ilo pod�kov�n� vl�d� za to, jak vyjednala Lisabonskou smlouvu, a kter� po�adovalo co nejrychlej�� p�edlo�en� k ratifikaci do Poslaneck� sn�movny, pro toto usnesen� v doln� komo�e hlasovalo sto dvacet sedm poslanc�, tak�e z toho si dovedete odvodit, �e takov� n�vrh na referendum prakticky nem� v�bec ��dn� vyhl�dky na schv�len� v Poslaneck� sn�movn�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Kdy� v�s tak �lov�k poslouch�, tak jak m��e v��it ODS? Kdy� se chov� takto, �ekn�me, ambivalentn� v t�to jedn� konkr�tn� z�le�itosti?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak p�izn�m se, �e ch�pu n�kter� kritick� hlasy, �e n�kdy je to obt�n�. V�te, j� si mysl�m, �e voli�i nebo ob�an� ani tak neanalyzuj� volebn� program a jeho detaily, ale �e velice citliv� vn�maj�, pokud v n�kter� oblasti dojde k obratu o sto osmdes�t stup��, tak�e j� si mysl�m, �e samoz�ejm� takov�chhle obrat� a zm�n n�zor� by m�lo b�t co nejm�n�, proto�e to v�razn� po�kozuje dlouhodobou d�v�ryhodnost takov� strany.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Kdy� je�t� z�staneme u Lisabonsk� smlouvy, tak hlavn�m kamenem �razu pro ob�ansk� demokraty je Charta z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie. Nen� podle v�s v po��dku, aby v r�mci zem� sedmadvac�tky byly co mo�n� nejmen�� rozd�ly v r�mci soci�ln� politiky, nebo� v�razn� odli�nosti mohou v�st k v�razn� ekonomick� migraci, kter� nen� v�dy ��douc�?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� bych �ekl, j� bych to �ekl takhle: podle m�ho n�zoru nen� mo�n� zam��ovat re�ln� hodnoty za fikce. J� pova�uji ty n�rodn� listiny z�kladn�ch pr�v za re�lnou hodnotu, proto�e jsou garantov�ny ur�it�m soudnictv�m a jsou garantov�ny org�ny toho dan�ho �lensk�ho st�tu. Zat�mco pokud hovo��me o listin� na �rovni Evropsk� unie a d�me si do souvislosti, �e �lensk� st�ty vyd�vaj� na financov�n� t�ch spole�n�ch z�jm� zhruba jedno procento sv�ho vlastn�ho hrub�ho dom�c�ho produktu, tak se m��eme snadno dostat do situace, �e n�jak� re�ln� hodnota bude nahrazena fikc�, proto�e bude se hovo�it o Listin� z�kladn�ch pr�v v EU, o ob�anstv� v EU, ale to napln�n� t�chto pr�v a ta garance t�chto jistot pro ob�any bude velice v�gn� vzhledem k tomu, jak m�lo financ� jsou �lensk� st�ty ochotny na tyto spole�n� z�jmy vynalo�it.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Velk�m t�matem je pro v�s tak� ztr�ta mo�nosti veta. Nefunguj� ale podobn� organizace podobn� jako demokracie v republice, �e ta skupina, kter� z�sk� p�evahu, ur�uje pravidla?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
J� bych tady tro�ku rozli�il organizace, jak o nich mluv�te, vnitrost�tn� a mezin�rodn� organizace, proto�e naprost� v�t�ina t�ch mezin�rodn�ch organizac� skute�n� funguje na z�klad� toho, �e ka�d� �lensk� st�t m� jeden hlas a jsou si tam ty �lensk� st�ty rovny. Mohu uv�st p��klad Mezin�rodn�ho trestn�ho soudu, o kter�m se te� hovo��, kde m� ka�d� �lensk� st�t jeden hlas. �ili je rozd�l mezi b�n�m typem mezin�rodn� organizace a Evropskou uni�. Tam samoz�ejm� to v�en� t�ch hlas� a mo�nosti p�ehlasov�n�, to znamen�, �e by teoreticky �esk� republika mohla b�t p�ehlasov�na v n�jak� oblasti jej�ho kl��ov�ho n�rodn�ho z�jmu, tak to pokl�d�m za velik� probl�m.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Je pro v�s osobn� natolik Lisabonsk� smlouva problematick�, �e pokud dojde k jej� ratifikaci v �esk� republice, doporu�oval byste vystoupen� ze struktur Evropsk� unie? Proto�e s�m ��k�te, �e s t�m textem m�te opravdu velk� probl�m a �ada ob�ansk�ch demokrat� varuje p�ed pl�ivou federalizac� Evropy a sv�m zp�sobem ��k�te, �e Lisabonsk� smlouva je jedn�m z dal��ch krok� a na�l�pnut� k n��emu, co nechcete?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ur�it�. J� bych si tady vyp�j�il slova m�ho kolegy pana sen�tora Kubery, kter� prohl�sil, �e pokud by m�lo doj�t k tomu, �e jedin� legitimn� odpov�� v r�mci Evropsk� unie bude ano, potom by den po ratifikaci Lisabonsk� smlouvy podal n�vrh na vystoupen� �esk� republiky z Evropsk� unie, �ili t�m z�rove� odpov�d�m na va�i ot�zku. Pokud by m�lo doj�t k situaci, �e nebude moci �lensk� st�t v r�mci Evropsk� unie legitimn� vyj�d�it sv�j n�zor, tak pak samoz�ejm� takov�to �vaha by byla na m�st�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Kdy� se je�t� vr�t�m zp�tky k mo�n�mu referendu ohledn� Lisabonsk� smlouvy, pro� referendum v t�to z�le�itosti ano a pro� ne o radaru?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Proto�e podle m�ho n�zoru se jedn� o dv� naprosto nesoum��iteln� z�le�itosti. Pokud jde o to vybudov�n� p��padn�ho prvku spojeneck� protiraketov� obrany na �zem� �esk� republiky, tam nedoch�z� prakticky k ��dn� ztr�t� suverenity.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Podle toho, jak budou dojedn�ny smlouvy.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ano, ur�it�. To jsem cht�l pr�v� dodat. Je tam debata o jurisdikci, to znamen�, jak� ��st t�ch p��padn�ch p�estupk�, eventu�ln� trestn�ch �in� by byla posuzov�na org�ny �esk� republiky a jak� org�ny Spojen�ch st�t�. A o tom se st�le vede debata. Ale i na�i spojenci n�s upozor�ovali, �e pokud byly n�kdy ty rozhodovac� pravomoce p�eneseny na Spojen� st�ty, tak to bylo velmi �asto na ��dost t� druh� strany. Tak�e j� v tomto sm�ru nevid�m ��dn� probl�m, pokud jde o suverenitu, ale v p��pad� Lisabonsk� smlouvy je to naprosto n�co jin�ho. Tam doch�z� ke ztr�t� pr�va veta asi v pades�ti oblastech a jsou to tak kl��ov� oblasti jako energetika, leg�ln� migrace, dokonce i financov�n� Evropsk� unie a financov�n� struktur�ln�ch projekt�. To jsou tak kl��ov�, st�ejn� z�le�itosti, �e si mysl�m, �e s tou ot�zkou radaru je to naprosto nesrovnateln�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Jenom v�s dopln�m, �e veto je nahrazeno kvalifikovanou v�t�inou, aby bylo jasno. V minul�m t�dnu jste vystoupil v Poslaneck� sn�movn� ohledn� radaru a ��kal jste, �e jste si dal tu pr�ci, sehnal si ve�ker� dostupn� data a zjistil, �e ten radar nem� ��dn� zdravotn�, �ekn�me, nebezpe�enstv�. Z jak�ch �daj� jste vych�zel? Proto�e v minulosti ne v�dy v�echna data �esk� vl�da poskytovala i koali�n�m poslanc�m?
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Ur�it�, j� bych tro�ku to up�esnil. Jestli dovol�te, j� jsem �ekl, �e pokud ta data, kter� m�me k dispozici, jsou pravdiv�, tak potom opravdu ��dn� nebezpe�� pro zdrav� obyvatel nehroz�. A �e jsou pravdiv�, pro to existuj� velmi p�esv�d�iv� indikace.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
Ot�zkou je, jestli jsou �pln�.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Jsou �pln�. Tak jak jsem m�l mo�nost se s t�m sezn�mit, tak jsou �pln�. To, �e jsou pravdiv�, to posuzuj� odborn�ci, kte�� znaj� tento typ za��zen�. A samoz�ejm� t�mto odborn�k�m nen� mo�n� namluvit, �e analogick� za��zen�, kter� znaj� z jin� oblasti, kter� m� v�kon x megawatt nebo kilowatt, tak�e v tomto p��pad� m� �pln� jin� v�kon, tak�e mysl�m, �e ten odhad tam je velice p�esn� a j� jsem �ekl, �e si mysl�m, �e ��dn� nebezpe�� pro zdrav� nehroz�.
Ond�ej �ERN�; moder�tor:
To bylo dne�n� Studio �esko s ob�ansk�m demokratem Janem Schwippelem. D�kujeme a na sly�enou.
Jan SCHWIPPEL; poslanec /ODS/:
Tak� d�kuji a na sly�enou.