St�le rozhn�van� (mlad�) mu�
Josef Mlejnek
Rozhovor s hercem Ji��m Langmajerem
Nelze �pln� abstrahovat od toho, �e jsem byl coby kritik k Ji��mu Langmajerovi n�kdy drsn�. To ne�lo d�t �pln� do z�vorek ani p�i na�em rozhovoru. Osobn� m� p��li� nezaj�m�, co se d�je za kulisami nebo pod nimi, ale tohle m�m nejsp� v povaze. �iji na venkov�, kde ka�d� vid� ka�d�mu do kuchyn�, ale j� se teprve ned�vno o sympatick�ch mlad�ch lidech ze sousedstv� dozv�d�l, �e jsou u� dva roky rozvedeni. Mysl�m si, �e podobn� nez�jem pro mne jako divadeln�ho kritika p�edstavuje z�etelnou v�hodu: nekal� si p�edem �sudek a vid� na sc�n� jen to, co vid� na sc�n�. Ji�� Langmajer se asi ob�as nechal obsadit do rol�, kter� nebyly pro n�ho - jednou z nich byl Florindo v Kristin�in� n�vratu ve Stavovsk�m divadle p�ed p�ti lety. (Recenzi viz v p��loze). Ale mus�m p�iznat, �e se mi velmi l�bil jeho Hamlet p�ed dv�ma roky p�i Shakespearovsk�ch letn�ch slavnostech. Od p�edstaven� jsem si p�itom p��li� nesliboval, vycp�vka pro pr�zdninov� obdob�, ��kal jsem si. Hamletem si m� ale Ji�� Langmajer z�skal. Byl jsem dojat, ale nikoli v sentiment�ln�m smyslu. Dlouho jsem takov�ho Hamleta nevid�l, pokud jde o vhled a vnit�n� srozum�n� s postavou, jednou z nejn�ro�n�j��ch.
(jfm)
/�/
Hovo��te �asto o sv� �hereck� rodin� - p�ekr�v� se aspo� ��ste�n� s va�� rodinou skute�nou, biologickou?
Ne, je to jen takov� moje hra. M�m samoz�ejm� svoji rodinu, t�tu, m�mu, ale od chv�le, kdy jsem jako p�espoln� p�i�el v pohork�ch a kr�tk�ch kalhot�ch z Plzn� do Prahy, se m� p��mo otcovsky ujal pr�v� Karel Weinlich. Otcovsky se ke m� chov� dodnes, tak nevid�m d�vod, pro� bych ho mem�l j� pova�ovat za tat�nka.
Nejde tedy o pouhou metaforu?
Zkr�tka ho pova�uji za sv�ho druh�ho t�tu. Na konzervato�i jsem pak m�l mo�nost b�t ��kem Blanky Bohdanov�, kter� se ke mn� chovala jako maminka. Velmi mile. Dr�ela m� v dob�ch m�ch pr�ser�, kdy jsem chodil chlastat a za holkama, v�c za �kolu ne� do �koly a propadal jsem depres�m. Ona jedin� m� tehdy dr�ela nad vodou, aby m� nevyhodili ze �koly. Ale ne pro tohle j� ��k�m m� hereck� maminka, ale proto, �e ji pova�uji za svou hereckou m�mu.
M�te tak� n�jak� sourozence?
No pr�v�, �asem p�ibyl i bratr. Dokonce star�� bratr, a t�m je Boris R�sner. �asem mo�n� p�ibude i mlad�� bratr nebo sestra. A�koliv u t�ch sester se ob�v�m, �e by to mohlo sklouznout k n��emu jin�mu ne� bratrsko-sestersk� l�ska, proto o sest�e zat�m rad�ji neuva�uji.
A pokud jde o va�i skute�nou rodinu, co jste po rodi��ch pod�dil? Nebr�nili v�m t�eba v hereck� dr�ze?
Rodi�e p�edev��m v�bec nev�d�li, co se mnou. T�ta m� zapsal na zkou�ky na konzervato� z �ir�ho zoufalstv�. Nicm�n� to nen� tak zcela od v�ci, proto�e poch�z�m z muzikantsk� rodiny. M�j prad�de�ek z t�tova kolena, kter� u� d�vno ne�ije, chodil ka�d� r�no k n�m dom� a od �tvrt do t�i �tvrt� na osm jsem cvi�il na housle. Denn�. S�m prad�da hr�l na pozoun nebo na tromb�n, ale i na ty housle. Pamatuju si jako malej kluk, �e si balil cig�ra a v �upl�ku s ku��ck�mi pot�ebami m�l tak� n�ustek nebo co�
N�trubek?
Ano, a na ten n�trubek je�t� v pokro�il�m v�ku po��d �prd�l�. A m�j t�ta po n�m v�echno pod�dil. Hr�l tak� na housle i na tromb�n dokonce v n�jak�m traditonal jazz bandu. Kdy� jsme se z Var� vr�tili do Plzn�, tak zp�val s dechovkou. Nicm�n� �asem si v Praze ud�lal konservato� pro pracuj�c�, obor opern� zp�v u profesora Pochmana. Po absolvov�n� konservato�e za�al zp�vat v ope�e v Plzni. D�ky studiu zjistil, �e na konzervato�i je i odd�len� pro takov� flinky jako jsem j�, kte�� maj� jak�s tak�s hudebn� vzd�l�n�, dobr� sluch, co� m�m, a nejsou �pln� ztracen�, pokud jde o n�jak� p�ednes. Tak m� vrzli na konservato� ud�lat zkou�ky na hudebn� dramatick� obor.
M�l jste ve sv�m otci p��klad, vzor?
Chodil jsem se na n�j d�vat do plze�sk� opery. Bel jsem tehdy natolik nedot�en�, �e jsem si myslel, �e se v divadle hraje jenom opera. Mou zamilovanou operou byla a z�stala dodnes Carmen. A� postupn� jsem se propracoval k pozn�n�, �e v divadle je tak� n�jak� �inohra.
V kolika letech jste to zjistil?
To a� n�kdy ve dvan�cti letech jsem p�i�el na to, �e se tam tak� jenom mluv�.
Z domova jste dostal dobr� m�zick� z�klad.
Poch�z�m z muzikantsk� rodiny, z �eho� tak� plyne to, �e za chv�li odch�z�m do Divadla Kalich zp�vat do muzik�lu Tajemstv�. Muziku m�m v krvi, je pro m� velice d�le�it�, a od herectv� k muzice a od muziky k herectv� je dneska stra�n� bl�zko.
Poda�ilo se v�m n�kdy uplatnit na divadle va�e housli�ky?
Ani jednou. Hr�l jsem jako Amadeus na spinet, co� jsem se nau�il, ale housle jsem paradoxn�, a pam� m� zat�m je�t� neklame, skute�n� nepou�il ani jednou. Ale kdy� jsem jednou m�l n�jak� vystoupen� s Jaroslavem Sv�cen�m a vzal jeho housle do ruky, tak okam�it� poznal, �e jsem na n� hr�l. Sp� jsem se dostal ke zp�v�n� ne� na housle. Bohu�el, mo�n� to teprve p�ijde, ale ��m pozd�ji, t�m v�t�� d�ina to bude.
Jste st�le �lenem Divadla pod Palmovkou nebo jste tam skon�il? Jak� je skute�nost?
Z Divadla pod Palmovkou jsem musel ne odej�t, ale vyv�zat se ze zam�stnaneck�ho pom�ru. Je to pro m� st�le domovsk� sc�na, ale z osobn�m d�vodu nemohu b�t zam�stnancem pod st�vaj�c�m veden�m. Musel jsem j�t na volnou nohu. Od t�to sez�ny definitivn�, a douf�m, �e hodn� nadlouho, mo�n� nav�dycky, proto�e m� touha kopat za jeden t�m vzala letos na ja�e za sv�. Dostal jsem takovou r�nu do vazu, �e v t�hle v�ci budu ode dne�ka myslet p�ece jen trochu v�ce na sebe ne� na ostatn�. Z�st�v�m i nad�le v divadle jako doma, m�m tom dokonce i sv�j ateli�r.
Budete jen dohr�vat nebo se budete nad�le pod�let i na nov�ch inscenac�ch?
U� te� jsem domluven na nov�m titulu. R�d bych v divadle p�sobil i do budoucna, pokud se postupn� nestane divadlem operety, nebo� jsem sly�el pana �editele Krac�ka, �e chce v roce 2007 ke st�mu v�ro�� prvn�ho uveden� inscenaci Vesel� vdovy. Potom bych si asi musel hledat n�jak� jin� �to�i�t�.
Pod Palmovkou jste u� n�jak�ch dvan�ct t�in�ct sez�n. V �em je va�e sou�asn� situace p�ed�lov�?
V tom, �e te� vyd�l�v�m aspo� n�jak� pen�ze. Jsem placen od p�edstaven�, co� se od pau��ln�ho platu p�ece jen li��. Jednou z tutovek je nasadit p�edstaven�, v n�m� hraje Langmajer, aby bylo plno. Hraju patn�ctkr�t �estn�ctkr�t do m�s�ce. Nov� situace pro m� p�ed�lov� zas tak a� nen�, proto�e za t�ch t�in�ct jsem u� jednou rok a p�l jako host byl. Chvilku jsem byl na Vinohradech, pak jsem zase hostoval, nakonec jsme znova z loajality k �editeli Kracikovi znova vstoupil do anga�m�, p�esto�e to bylo pro m� po v�ech str�nk�ch nev�hodn�. P�elomov� je pro m� v t�to situaci, v tomto v�ku a po cel� dob�, co tam hraju, p�edev��m fakt, �e mi nikdo ne��k�, co m�m d�lat a co ne. �e si to ��k�m pouze a jenom j� s�m. Nebudu hr�t s n�k�m, s k�m nechci, ani hr�t v n��em, v �em nechci. A nebudu d�lat v�ci, kter� nemaj� smysl. Nap��klad hr�t v p�ihloupl� komedii, proto�e divadlo pot�ebuje m�t vyt�en� v�echny lidi. Ale mus�m p�iznat, veden� divadla k dobru, �e jsem m�l v�dy dobr� podm�nky k pr�ci, a� na posledn� v�c, kterou jsem tam d�lal.
Sm�m v�d�t, o kterou �lo inscenaci?
Sartr�v Kean. To pro m� opravdu byla r�na, z n� se prob�r�m dote�. Ale mysl�m si, �e kdybych hledal �t�st� v jak�mkoliv jin�m divadle, tak bych ho nena�el. Proto chci v tomto divadle z�stat, p�esto�e s mnoha v�cmi nesouhlas�m. Nechci si kazit sv�j divadeln� �ivot. J� divadlo miluju, na rozd�l od �editele Kracika, kter� prohl�sil, �e divadlo nem� r�d, dokonce ve�ejn�. Pro m� je d�le�it� tamn� sc�na a hledi�t�. Lid�, kte�� tam chod�. Je mi srde�n� jedno, kdo to tam vede, proto�e si to nechci nechat vz�t. Chci pracovat s lidmi, kte�� m� bav�, kter� bav�m j�.
M�te v sou�asnosti n�jakou sp��zn�nou du�i, n�koho, s k�m chcete pracovat?
Jednoho takov�ho nad�ence jsem na�el. Je to Petr Hru�ka, v sou�asnosti ��f Divadla Na pr�dle, kter� ve fin�le re��roval po Kracikovi Keana. D�lal jsem s n�m u� dv� dal�� v�ci a domluvili jsme se i na spolupr�ci v p��t� sez�n�. Vybereme titul, aby n�s bavil, aby n�m n�co ��kal, aby m�l smysl, a aby lidi, kte�� na n�j p�ijdou, n�jak zaujal. Mysl�m si, �e v dne�n�ch divadlech zrovna tohle ��fy a re�is�ry v�bec nezaj�m�.
Kean nen� jednoduch� postava. Jednoduch� ov�em nen� ani Hamlet, kter� se v�m p�ed �asem tolik povedl. Jak� je v� vztah k n�mu?
Kdy� jsme se u� bavili o p�elomech a p�ed�lech, byla pro m� p�elomov� i tato role. Mohl jsem v n� zhodnotit nebo vyu��t v�echny sv� dosavadn� zku�enosti, nejen divadeln� a pracovn�, ale i ze sv�ho soukrom�ho �ivota, kter� je dost dynamick� a dost zoufal� a leckdy i dost ne��astn�. Proto�e nejsem ��dn� intelektu�l, v�hav� se�t�l� �lov�k, nevid�l jsem jinou mo�nost ne� Hamleta hr�t tak, jak jsem ho hr�l.
Ale pr�v� Hamlet - v�hav� se�t�l� �lov�k, to je zav�d�j�c� kli��. Dob�e, �e jste t�hle p�edstav� nepodlehl. Mo�n� nejen vy. Nem�n�m v�m nijak lichotit.
To nemus�te, proto�e jsem od v�s �etl takov� hr�zy, �e mi ani zalichotit nem��ete. Sv�m zp�sobem. Mysl�m na mou osobu nebo p�edstaven�, ve kter�ch jsem hr�l. �eknu v�m jednu v�c: ono by to nebylo tak dobr�, kdyby to ned�lali lid�, kte�� to d�lali. A p�ipravovala to u� tehdy se lehce rozpadaj�c� t�m Kristina �antovsk� a Lucie B�lohradsk�, kter� jste tak nat�el za Caligulu, kter� ho j� u� osm let �sp�n� v Divadle pod Palmovkou hraju. Dodnes ten v� �l�nek m�m p�ed o�ima.
Camus�v Caligula je n�kdo jin�, ne� Caligula, kter�ho vytvo�ila re�ie a dramaturgie, dovolil jsem si tehdy podotknout. Ale poj�me rad�ji zp�tky k Hamletovi.
�sp�ch p�edstaven� Hamleta tkv� v tom, �e bylo dob�e p�ipraven� a �e jsem m�l vedle sebe nejen Lucii B�lohradskou, s n� jsem se nakonec pracovn� a v n�hledu na to, jak� je ta role a jakou cestou m�m j�t, jsme se roze�li. My jsme se skute�n� p�ed premi�rou roze�li. St�l jsem si ne�stupn� za sv�m, proto�e do m� ten Hamlet vstoupil. Jsem si v�dom, �e ��k�m n�co, �emu se lid� m��ou sm�t, ale m� to �pln� pohltilo a j� byl sk�lopevn� p�esv�d�en� o tom, �e ve jsem se ve sv�ch osmat�iceti letech stal Hamletem. A Lucie m� nutila k n��emu, co pro m� bylo nep�ijateln�. Tak�e jsem musel p�i premi��e a cel� to prvn� l�to j�t proti n�. Hamleta jsem nakonec hr�l t�i l�ta, co� se v podhrad� dosud nestalo. Celkem devades�t jedna p�edstaven�. Nakonec jsem zv�t�zil proto, �e Lucie mne s Kristinou �antovskou v p�edch�zej�c�ch p�edstaven�ch nau�ily, jak�m zp�sobem herecky pracovat, neop�rat se o r�zn� berli�ky, kter� m�m. Na Hamletovi jsem pracoval pr�v� t�mto zp�sobem, ale Lucie z�st�vala n�jak pozadu. Tak�e jsem musel j�t proti n�. Na�t�st� p�i m� st�la Kristina, kter� podporovala mou pr�ci na autenticit� t�hle role. Takhle se sna��m pracovat na v�em - kdy� u� to hraju j�, aby �lo o maxim�ln� autentick� d�lo. Proto jsem Hamleta nemohl hr�t jinak. A v posledn�m roce jsem si b�hem posledn�ch dvaceti repr�z za�al uv�domovat, jak� jsem m�l obrovsk� �t�st�, �e jsem mohl pr�v� na Hamletovi pracovat. A� t�ch posledn�ch p�r repr�z jsem si trochu uvoln�n� u�il, jinak jsem se t�mi devades�ti repr�zami kompletn� protr�pil.
Potkala v�s podobn� osudov� sp��zn�nost s rol�?
Dozajista by se to stalo s Platonovem, kter�ho te� hraj� v Divadle Na z�bradl�, kdybychom ho d�lali Pod Palmovkou del�� dobu. To mi byla hodn� bl�zk� postava, ale d�lal jsem ji pom�rn� hodn� mladej, nedok�zal jsem si uv�domit to, co jsem si uv�domil po dvaceti letech hran� divadla p�i Hamletovi. Kdybych Hamleta hr�l ve dvaceti letech, asi bychom se spolu nebavili, proto�e by nebylo o �em. Kdy� je ale �lov�ku �ty�icet a m� za sebou 240 p�edstaven� ro�n�, u� p�ece jen v� kudy kam. Trouf�m si velkohub� ��ct, �e te� je to v podstat� ka�d� m� role. I ten ��len� Caligula mi p�irostl k srdci, p�edev��m proto, �e ho hrajeme tak dlouho a �e jsem si t�mi lety mohl op�t d�ky re�is�rce a dramaturgyni, kter� nenechaly p�edstaven� jen tak b�et, postavu vybrousit.
Po premi��e jsem se siln� neshodl pr�v� s Kristinou �antovskou, proto�e mi �lo - ve shod� s autorem - p�edev��m o odpov�daj�c� filozofick� v�klad. Ale mo�n� je v�echno po osmi letech jinak�
�koda, mo�n� byste byl p�ekvapenej, jak p�edstaven� dr�� a jak r�d Caligulu hraju, p�esto�e to je ��len� postava.
N�kolikr�t jste nar�el na sv�j v�k �ty�iceti let. Podle Danta je n� �ivot v p�li se svou pout�, ale tehdy se lid� do��vali ni���ho v�ku. Co byste si cht�l zahr�t v t� hypotetick� druh� p�li?
Cht�l bych si po t�ch pr��viz�ch po��dn� zahr�t Sartrova Keana! Proto�e si mohu skrze jevi�t� ap�es hledi�t� vy��dit ��ty s lidmi, kte�� m� neskute�n� �tvou. Se �m�r�ky, �patn�mi re�is�ry a herci, dementn�mi div�ky, kte�� si zaplat� divadlo, jdou tam, nechaj� si zpupn� zapnut� mobily, fot� si z prvn� �ady a, dokonce si dok�ou d�t na balkon divadla reklamu. Celou dobu, co hrajeme, cinkaj� ve foyer skleni�ky, proto�e tihle kret�ni nejdou do divadla ani tak na kulturu, jako se hlavn� nacpat a domluvit si dal�� byznys. Tak se v�emi t�mito lidmi, s hloup�mi politiky, se sebest�edn�mi, do sebe zahled�n�mi ��fy divadel, si to d�ky Keanovi mohu vy��dit z jevi�t�. A mohu b�t klidn�j�� i v osobn�m �ivot�.
Leto�n� rok byl pro v�s nelehk� a slo�it�, ale bojov�n� je �ivot �lov�k na zemi, stoj� dokonce v Jobov� knize. Co byste p��l do Nov�ho roku �ten���m T�den�ku Rozhlas?
V tomhle roce jsem velice v�n� uva�oval o tom, �e p�estanu hr�t, �e z divadla odejdu. Ztratil jsem smysl toho, co d�l�m a jsem velice ��astn�, �e jsem si cestu k divadlu znovu na�el. A n�co podobn�ho bych p��l i �ten���m. Aby se ve chv�li, kdy se dostanou do n�jak� slep� uli�ky a budou m�t pocit, �e to u� nejde d�l, dok�zali zvednout. Bohu�el hodn� lid� dnes d�l� pr�ci, kter� postr�d� smysl, a m�lokdo si cen� toho, �e jsou lid� �estn�, nekradou, jsou nezi�tn�. Pevn� v���m, �e lidem, kte�� d�laj� svou pr�ci s l�skou, kte�� dok�� rozd�vat a p�ij�mat radost, se to jednou vr�t�.
Josef Mlejnek
Vy�lo v T�den�ku Rozhlas 19. 12. 2005
P��loha:
V�echno z�stalo na povrchu
recenze
Jak�ho asi budeme tentokr�t sv�dky poprasku, �eknou si div�ci v prvn�ch okam�ic�ch p�edstaven� hry Huga von Hofmannsthala Kristin�in n�vrat, kterou v �esk� premi��e a v re�ii Ivana Rajmonta uv�d� devades�t let po jej�m vzniku Stavovsk� divadlo. Starosv�tsk� pan far�� p�ij�d� z nezka�en�ho horsk�ho kraje do "m�sta h��chu" pro svou nete�, kter� zde koneckonc� m�la naj�t �enicha. Dobrotiv� sta�ec se asi omylem ocitl v jak�si uli�ce l�sky. Sv�tla v oknech, neur�it� �ensk� hlasy a postavy. �e by ctnou pannu nete� u� zcela zhltlo bahno velkom�sta? Ani jedna z dam, za ni� ji chceme pova�ovat, nen� Kristinka. Nav�c dv� podivn� mu�sk� postavy... Prvn� d�jstv� se sice cel� odehraje v Ben�tk�ch, ale t�eba�e �vodn� pletky-z�pletky slibuj� mnoho, ne�ekaj� n�s v t�to v�n� komedii pouze vesel� ta�ka�ice se ��astn� se vyvrbiv��m koncem; i kdy� ani o n� bychom nem�li b�t ochuzeni. Goldoni, ano - ale jako by �ten� Calderonem; jeho hru �ivot je sen ostatn� von Hofmannsthal p�elo�il n�kolik let p�ed t�m, ne� napsal tento sv�j kus o "n�vratu dom�". Pro Rajmontovu re�ii bylo patrn� nejobt�n�j�� nejen dohl�dnout dvojlomnou optiku a poetiku "povrchnosti z hloubky", ji� v autoru inspiroval patrn� Nietzsche, ale v�bec ji dodr�et. Povrch tu m� b�t p�edev��m proto, aby se v n�m vyjevovaly hlubinn� v�ci. Dom� se nevrac� jenom Kristinka, ale tak� Kapit�n Tomaso, kter� str�vil p�tat�icet let v Tichomo��, prov�zen� jen z��sti urozen�m divochem Pedrem. Tato postava nastavuje zrcadlo na�� civilizaci, pravda, z minul�ho stolet�, kter� kolem jist� "stra�n� p��jemn� v�ci" nastra�ila tolik z�bran a past�. Jeho p�edstavitel Vladislav Bene� si osvojil "massabob�tinu" m�ence z d�ln� Malajsie velice plasticky a bez p�eh�n�n�, jak�ho jsme v podobn�ch p��padech v�t�inou sv�dky. Kristinka Martiny Stehl�kov� neztr�c� odzbrojuj�c� nevinnou s�lu ani ve chv�li poblouzn�n�, kdy ji sv�dce Florindo levou rukou "dostane", zat�mco jej� slu�ka Pasca v pod�n� Jany Bou�kov� se p��li� tla�� do typizovan� �ablony. Kapit�n v pod�n� V�clava Postr�neck�ho se z "dobromysln�ho star�ho p�na" v z�v�ru celkem p�esv�d�iv� dok�e prom�nit v miluj�c�ho mu�e. Nelze p�ehl�dnout ani Bronislava Poloczka ve vedlej�� roli Podomka v z�jezdn�m hostinci, reprezentuj�c�m jak�si mezisv�t na cest� k domovu, v n�m� se lid� neust�le st��daj� a jsou doslova "jen na obr�tku". Jeho repliky, to nen� pouze �e� otr�ven�ho z��zence, ale sv�m zp�sobem soud nad pom�jivou sl�vou sv�ta, kter� tudy
neust�le proch�z�. Jen�e v�echno bohu�el z�stalo jenom na povrchu a u povrchu pr�v� u kl��ov� postavy - sv�dce Florinda. Hostuj�c� Ji�� Langmajer asi nem� ve sv�ch hereck�ch rejst��c�ch pro podobn� role zp�tnovazebn� d�monickou polohu, a tak p�edv�d� pouze n�co, �emu se ve star��ch teologick�ch p��ru�k�ch mor�lky ��kalo "habitueln� smiln�k" a pro co m� �e�tina jadrn� v�raz "pomrdn�". P�i nep�edst�ran�m sv�dcovstv� je to sice podm�nka nutn�, nikoli v�ak posta�uj�c�. Jeho Florindo je tak zcela neschopen tragick� sebereflexe, nahl�dnut� �hrnn� pr�zdnoty vlastn�ho �ivota. P�i �angmajerov�ch teatr�ln� podsazen�ch deklamac�ch m�me pocit jen jak�hosi trapn�ho "sorry" a bonviv�nsk� postrojen� do tyg��ch ko�� v sam�m z�v�ru tento z�sadn� nedostatek nezakryje.
N�rodn� divadlo Praha - Hugo von Hofmannsthal: Kristin�in n�vrat. Premi�ra 13. kv�tna 2000 ve Stavovsk�m divadle.
Pozn�mka: Nab�dl jsem pan� D�de�kov�, �e b�hem pr�zdnin, kdy se toho moc ned�je (Operace Tosk�nsko je svinstvo a nafouknut� bublina), budu o v�kendech na Virutally publikovat pro odleh�en� a pobaven� sv� star�� rozhovory s r�zn�mi osobnostmi �esk� kultury, nejen t� divadeln�.
Josef Mlejnek