U� nikdy nez�st�vejme zticha!
Mirek Topol�nek
V t�chto dnech se hodn� bilancuje. Je to p�irozen�. Dvacet let svobody je v�ro��, kter� si zaslou�� d�kladn� rozebrat.
Sp�e ne� d�kladn� bilancov�n� a hlubok� rozbory bych tu popsal mo�n� trochu filosofick�ch a ur�it� hodn� osobn�ch pozn�mek. Koneckonc�, po dvaceti letech budov�n� svobody a demokracie jsme je�t� teprve v polo�ase. A pokud n�m to m� vydr�et, m�li bychom mluvit nejenom o jednotlivostech, ale tak� o tom co pro n�s celkov� znamen� svoboda. Ostatn� tento �kol jsme dali mlad�m lidem, student�m a v�era jsme ocenili ty nejlep��. Tak�e mi dovolte, i kdy� u� nejsem ani mlad�, ani student, abych se s t�mto dom�c�m �kolem taky popasoval.
Ne� �eknu, co pro m� znamen� svoboda chci ��ct, co pro m� svoboda neznamen�. P�esn�ji �e�eno, co v�e pro m� je�t� neznamen� svobodu v jej� �plnosti.
Svoboda pro m� ur�it� neznamen� pouh� �ivot v demokracii. To je jist� d�le�it� p�edpoklad svobody, ale demokracie sama o sob� svobodu nezaru�uje. Demokracie nen� ni��m v�c ne� syst�mem v�t�inov�ho hlasov�n�. A kdy� se v�t�ina rozhodne, �e bude ��t v nesvobod�, nebo �e omez� � samoz�ejm� v r�mci �stavy � svobodu men�iny, tak to prost� ud�l�.
V�t�ina nem� v�dy pravdu. Dokonce se �asto m�l�. V�t�inov� rozhodnut� jsou v�dy leg�ln�, ale ne v�dy legitimn�. Forma negarantuje obsah. Pouze takov� demokratick� rozhodnut�, kter� obstoj� v testu svobody, je hodno �cty.
Bylo velkou chybou, �e jsme po listopadu 1989 ud�lali m�lo pro to, abychom tyto v�ci odli�ili. V d�sledku toho tu vznikl fale�n� dojem, �e na komunismu bylo �patn� vlastn� jen to, �e lid� nemohli hlasovat. A �e jak�koli v�t�inov� rozhodnut� je automaticky spr�vn� a dobr�, �e je ve prosp�ch svobody. Nikoli. M��e tomu b�t i naopak a zn�me �adu smutn�ch p��klad�.
Svobodu pro m� neznamen� ani samotn� voln� trh. Bez voln�ho trhu je svoboda nemysliteln�. Ale trh ��dnou institucion�ln� z�ruku svobody nevytv���. Pr�v� naopak. S�m trh, s�m kapitalismus jsou v�sledkem stalet�ho p�soben� svobody a mravn�ch pravidel.
Bylo dal�� velkou chybou, �e jsme po listopadu uv��ili v normotvornou roli trhu. V d�sledku toho jsme zanedbali vytv��en� institucion�ln�ch podm�nek pro voln� trh, zanedbali jsme vytv��en� st�tu pr�va a p�ivodili si tak �adu zbyte�n�ch zklam�n� a frustrac�. Zp�sobili jsme zbyte�n� odpor v��i trhu a op�tn� p��klon k fale�n�m socialistick�m floskul�m.
Trh v tom ale je nevin�. Trh nekrade, trh netuneluje. Kradou a tuneluj� lid�. Trh n�m jen d�v� p��le�itost uk�zat se takov�, jac� opravdu jsme. V co v���me, jak� pravidla dodr�ujeme. Jak se ��k�, kdy� m� k�ivou hubu, nezlob se na zrcadlo. Trh je jako to zrcadlo. Co asi mohlo uk�zat po �ty�iceti letech re�ln�ho socialismu? Zvl�t� kdy� tu na po��tku nebyla dostate�n� ochota d�t mu stejn� pevn� r�m, jak� se dlouh� desetilet� budoval ve vysp�l�ch kapitalistick�ch zem�ch? Normy a mor�lka prost� p�edch�zej� trh, nikoli obr�cen�. Jedin� trh, kter� stoj� na mravn�ch z�kladech, je trh skute�n� svobodn�.
Svobodu pro m� neznamenaj� ani nez�visl� m�dia. I kdy� pr�v� ta b�vaj� �asto ztoto��ov�na se svobodou jako takovou. Ale ani toto ztoto�n�n� nen� automatick� a samoz�ejm�. Nepochybn� plat�, �e podle existence, �i neexistence nez�visl�ch m�di� pozn�me, kter� re�im institucion�ln� neomezuje, �i omezuje svobodu. V tomto porovn�n� pat��me mezi nejsvobodn�j�� zem� sv�ta. Ale stejn� jako u demokracie z�le�� i u m�di� p�edev��m na obsahu. Svobodn� forma je�t� nezaru�uje skute�nou vnit�n� svobodu.
Form�ln� nez�vislost je�t� nevylu�uje existenci autocenzury. Autocenzura je v�dy nep��telem svobody a je �pln� jedno, zda si zakazuji ps�t o n�kom o�kliv�, nebo si zakazuji ps�t o n�kom hezky. Je �pln� jedno, zda si zakazuji brojit proti n�rodn�m z�jm�m, nebo si zakazuji br�nit n�rodn� z�jmy. Je �pln� jedno, zda si p�ikazuji ps�t "seri�zn�", nebo zda si p�ikazuji ps�t bulv�rn�. Je �pln� jedno, zda si zakazuji ps�t nep��jemn� pravdy, nebo zda si p�ikazuji ps�t nep��jemn� l�i.
Ano, d�le�it�j�� ne� nez�vislost, vyv�enost, objektivita a dal�� adjektiva z modern�ho medi�ln�ho newspeaku, je pravda. Pravda, za kterou ka�d� redaktor ru�� celou svou osobnost�. Kolik ale m�me takov�ch? Trochu kousav� bych �ekl, �e p�esn� tolik, kolik m�me takov�ch politik�.
T�m se kone�n� dost�v�m k tomu, co pro m� opravdu znamen� svoboda. Svoboda nikoli jen jako institucion�ln� p�edpoklad. Jakkoli jsou politick� svobody, ob�ansk� svobody a svoboda slova z�sadn�mi stavebn�mi prvky svobody, nen� to je�t� svoboda sama. Svoboda je vnit�n� stav. Stav mysli, nebo du�e, chcete-li. Svoboda je na�e svobodn� v�le. Tato svoboda je ta nejvy���, nezru�iteln� svoboda. Svoboda, kter� je n�m d�na od narozen�, a� u� jsme se na sv�t dostali v kter�koli dob� a kdekoli na Zemi.
Ka�d� z n�s m� svobodu rozhodnut�. A podle toho, jak ji ka�d� z n�s uplat�uje, vypad� cel� spole�nost. Svobodnou spole�nost ned�laj� svobodn� instituce. Bez vnit�n� svobody z�stane sebelep�� spole�ensk� stavba pr�zdnou sko��pkou a d��ve �i pozd�ji se zhrout� do n�jak� podob totality, �i autoritativn�ho re�imu. Nebo p�inejmen��m do karikatury demokracie, kter� je ar�nou populismu a demagogie, kde siln�j�� v�lcuj� slab��, v�t�ina men�inu, kde vl�dne strach a kde lid� nev��� v pr�vo.
K t�to z�kladn� svobod�, ke svobod� v�le samoz�ejm� ned�ln� pat�� odpov�dnost. Kdo si mysl�, �e m��e m�t svobodu bez odpov�dnosti, je na nejlep�� cest� do otroctv�. Odpov�dnost znamen�, �e nebudeme ml�et. Svoboda neml�et, svoboda odporovat zlu, to je ta �pln� z�kladn� svoboda, kterou m�me. Je to svoboda, kterou n�m ��dn� tyransk� re�im nevezme. A na druh� stran� n�m ji ��dn� demokracie nezaru��. Je jenom na n�s, zda se ozveme, kdy� se d�je k�ivda, kdy� se d�je bezpr�v�, kdy� se d�je zlo�in.
A je vlastn� vcelku jedno, jestli ml��me proto, �e se boj�me bod�k� a obu�k�, nebo jen z vlastn� pohodlnosti. V zemi, kde dob�� lid� ml��, kdy� se zlo vyd� na pochod, se svobod� nikdy doopravdy a nadlouho neda��. Americk� prezident a jeden z otc� zakladatel� Thomas Jefferson, to vyj�d�il naprosto p�esn�: "V�e, co pot�ebuje tyranie, aby z�skala pevnou p�du pod nohama, je, kdy� lid� dobr� v�le z�stanou zticha."
Tak�e v�e, co chci ��ci k v�ro�� 17. listopadu 1989, k v�ro�� p�du totalitn�ho komunistick�ho re�imu, jsou �ty�i slova: U� nikdy nez�st�vejme zticha!