Rychle propou�t�t, ale za odstupn�
Alena P�ralov�
Pr�vo, 17.03.2005
* Vl�da p�ich�z� s liberalizovan�m z�kon�kem pr�ce. Jak se k n�mu postav� ODS?
Nepodpo��me ho. Z�kon�k sice na za��tku sna�iv� deklaruje �stavn� z�sadu, podle n� co nen� zak�z�no, je dovoleno, ale v dal��ch paragrafech posl�ze v�echno zak�e. Mysl�m, �e z�kon�k byl ps�n od zelen�ho stolu a je hluch� k pot�eb�m praxe. Podle m�ho je hlavn�m probl�mem sou�asnosti, jak p�iv�bit pozornost poslanc� vl�dn� koalice k v�cn�m t�mat�m. Vl�dn� koalice se toti� neust�le ut�p� ve vz�jemn�ch, siln� medi�ln� hran�ch sporech a jsou p�ij�m�ny z�kony, kter� zhor�uj� konkurenceschopnost na�ich firem.
* Jak� m�te v�hrady?
V prvn� �ad� postr�d�m mo�nost propu�t�n� zam�stnance ze zam�stn�n� bez ud�n� d�vodu.
* To jako �e bude mo�n� libovoln� vyrazit pracovn�ka na dla�bu?
Samoz�ejm� za pat�i�n� odstupn�. A m��eme se bavit o tom, jak vysok� odstupn� m� z�kon p�edepsat. Nov� z�kon�k to ale v�bec neumo��uje. Firmy budou muset op�t slo�it� hledat d�vody pro propu�t�n� problematick�ho zam�stnance. Proto se zam�stnavatel� ob�vaj� p�ijmout zam�stnance do st�l�ho pracovn�ho pom�ru. V�t�� ochrana zam�stnance p�ed propu�t�n�m zmen�uje �anci sehnat zam�stn�n� pro toho, kdo je bez pr�ce.
* Jak vysok� odstupn� byste si p�edstavovala?
Mohlo by to b�t, jak u� jsem �ekla, nap��klad odstupn� ve v��i �esti plat�. V n�kter�ch zem�ch je v��e odstupn�ho z�visl� na d�lce pracovn�ho pom�ru. D�le mi vad�, �e z�kon�k p��mo zakazuje, aby zam�stnavatel mohl zam�stnance, samoz�ejm� po vz�jemn� dohod�, zap�j�it na p�echodnou dobu k jin�mu zam�stnavateli. Pokl�d�m to za omezov�n� svobodn�ho podnik�n�, s dopady na omezen� spolupr�ce mezi firmami, na voln� pohyb pracovn� s�ly uvnit� EU a v neposledn� �ad� na zam�stnanost.
* Z�kon�ku vy��t�te, �e byl ps�n od zelen�ho stolu. V�dy� se k n�mu mohli vyjad�ovat i lid� z praxe, ale nap��klad podnikatel� to odm�tli.
Proto�e na skute�n� pot�eby zam�stnavatel� nereaguje. Tak nap��klad z�kon�k zn� t�denn� pru�nou pracovn� dobu, ale nezn� m�s��n� pru�nou pracovn� dobu, kter� se v praxi b�n� pou��v�. Ve firm�ch, kde p�sob� odbory, zakazuje z�kon�k zam�stnavateli vydat vnit�n� p�edpis bez souhlasu odbor�. To pokl�d�m za zcela nep�ijateln�, proto�e zam�stnavatel je, na rozd�l od odbor�, odpov�dn� pod vysokou finan�n� a trestn� sankc� za bezpe�nost pr�ce a dodr�ov�n� z�konn�ch norem a p�edpis�. Jedn� se o naprost� pop�en� v�ech demokratick�ch princip� i z�m�r� pracovn� pr�vo v �R liberalizovat, tak jak je tomu ve v�ech demokratick�ch st�tech. Nen� p�ece mo�n� p�ipustit nad�le sou�asnou praxi, vypl�vaj�c� z dosavadn�ho � 21 ZP, a sice, �e bez odbor� nesm� zam�stnavatel zlep�it podm�nky sv�ch zam�stnanc�, nap�. d�t jim dodate�nou dovolenou. P��kladem m��e b�t �prava pru�n� pracovn� doby.
* To chcete ��ci, �e by odbory blokovaly zm�nu nap��klad bezpe�nostn�ch p�edpis�?
Kdybych nev�d�la o konkr�tn�ch p��kladech z praxe, nezmi�ovala bych to. Poslaneck� sn�movna ned�vno schv�lila nov� z�kon o inspekci pr�ce, kter� v�razn� zvy�uje postihy za poru�en� z�kona a pokud by odbory blokovaly zm�nu vnit�n�ho p�edpisu, mohla by firma dostat po��dn� vysokou pokutu.
* Vy jste nov� z�kon o inspekci pr�ce dokonce nazvala "trestn�m pracovn�m pr�vem". Nep�eh�n�te to?
Nep�eh�n�m, proto�e 25 paragraf� z celkov�ho po�tu 46 �e�� p�estupky a spr�vn� delikty, tak�e se jedn� o trestn� pracovn� pr�vo. Novou modern� �pravu, kter� zoufale chyb�, nahrazuj� v tomto z�kon� sankce. Nebudou to sankce za z�m�rn� poru�ov�n� z�sad bezpe�nosti pr�ce. Nebudou to sankce za nedbalost. Budou to v�t�inou sankce za nepochopen� a �patn� v�klad nep�ehledn�ho z�kona. Likvidace mal�ch podnikatel� nebude v�jimkou. Sou�asn� pr�vn� �prava v oblasti bezpe�nosti a ochrany zdrav� p�i pr�ci je velmi slo�it�, nep�ehledn� a d�l� pot�e i odborn�k�m, pro kter� je denn�m chlebem, nato� ostatn�m zam�stnanc�m a zam�stnavatel�m. Rozp�t� pokut od nuly do 2 mili�n� vytv��� i prostor pro korupci.
* Kdy� tak v�echno kritizujete, jak by postupovala ODS?
Na prvn�m m�st� je p�ece nutn� �e�it p���iny a a� potom n�sledky. To znamen�, �e nejd��ve mus� b�t srozumiteln� stanoveno, co maj� firmy d�lat, vysv�tleno, jak to maj� d�lat, a teprve n�sledn� mohou b�t zp��sn�na pravidla kontroly a zv��eny sankce. Na pokuty by m�l existovat sazebn�k jako ve v�ech slu�n�ch zem�ch, kter� cht�j� skute�n� bojovat proti korupci. Z�kon d�le p�esunuje n�kter� kontroln� kompetence z ��ad� pr�ce na inspekci pr�ce, co� zp�sob� rozm�ln�n� kontroly a t�m i sn�en� kvality v oblasti bezpe�nosti a ochrany zdrav� p�i pr�ci.
* Ministr �kromach ale pouk�zal p�i zd�vodn�n� p�esunu kompetenc� na paradoxn� situaci, kdy ��ad pr�ce vystupuje v��i zam�stnavatel�m na jedn� stran� jako poskytoval ve�ejn� finan�n� podpory v r�mci aktivn� politiky zam�stnanosti, a na stran� druh� vystupuje jako dozoruj�c� org�n, kter� finan�n� prost�edky prost�ednictv�m pokut vyb�r�.
J� naopak shled�v�m v sou�asn�m modelu nepochybn� v�hody. ��ady pr�ce maj� po 14 letech sv� okresy dob�e zmapovan�, maj� vysoce kvalifikovan� pracovn�ky kontroly a mohou reagovat daleko pru�n�ji. Jestli�e ��ady pr�ce ztrat� kontroln� pravomoci, bude v budoucnosti daleko pravd�podobn�j��, �e se p��jemcem p��sp�vku ze st�tn�ho rozpo�tu stane subjekt, kter� poru�uje povinnosti vypl�vaj�c� ze z�kona. Vl�da na jedn� stran� tvrd�, �e mus�me �et�it v�ude. A zde budeme likvidovat kontroly na ��adech pr�ce, kde funguj�, a draze je budovat n�kde jinde, nav�c s hor��m komfortem pro klienty. Zam�stnanci maj� dnes na ��adech pr�ce zast�n�, maj� to na ��ady pr�ce bl�zko, proto�e ��ad pr�ce m� v ka�d�m okrese n�kolik kontaktn�ch m�st. Inspektor�ty nejsou ani ve v�ech kraj�ch.
21. b�ezna 2005
Alena P�ralov�Poslankyn� PSP �R (ODS), st�nov� ministryn� pr�ce a soci�ln�ch z�le�itost�