O�kliv� ��alamounsk� p��b�hy� I.
Zden�k Jemel�k
V posledn�ch letech jsem se stal sv�dkem a pod�ln�kem �sil� ob�ansk�ho sdru�en� �alamoun - Spolek na podporu nez�visl� justice v �R p�edsedy Johna Boka, permanentn�ho disidenta, o n�pravu justi�n�ch p�ehmat� a o vyvozov�n� d�sledk� ze sv�voln�ho jedn�n� policist�, st�tn�ch z�stupc� a soudc�. Nahl�dl jsem do osud� nespravedliv� st�han�ch a jejich rodin daleko hloub�ji ne� jejich pron�sledovatel�, a uv�domuji si proto velmi siln� tragi�nost d�sledk� jejich sv�vole.
V n�kolika m�lo p��padech se n�m poda�ilo pomoci, ale v�t�inou jsme ni�eho nedos�hli. P���inou byla n�kdy lhostejnost r�zn�ch ��edn�ch �initel�, kte�� si v pohodl� sv�ch kancel��� neuv�domuj�, jak pomalu ut�k� �as za m��emi, a my�lenka, �e za nimi mo�n� �ije n�kolik des�tek nepr�vem odsouzen�ch, je v�bec nenapadne, nato� aby je znepokojovala. Str�d�n� rodin odsouzen�ch je nedoj�m�. �asto jsme se p�esv�d�ili, �e adres�ti na�ich pod�n� se ani ��dn� nesezn�mili s jejich obsahem a ne�li p�i zkoum�n� jejich pramen� d�le ne� za zb�n� sezn�men� s rozsudky. Jindy sehr�lo roli arogantn� lp�n� na neprolomitelnosti rozhodnut� org�n� �inn�ch v trestn�m ��zen�, kter� se p�ece nikdy nem�l� a n�jac� laici si nesm� dovolit jejich verdikty zpochyb�ovat.
P�i pokusech o vyvol�n� k�rn�ho nebo trestn�ho ��zen� proti �initel�m, kte�� �kodili stran�m ��zen� sv�voln�m jedn�n�m, jsme t�m�� bez v�jimky nar�eli na hr�z stavovsk� solidarity. S v�jimkou jedn� p�edsedkyn� okresn�ho soudu, kter� se rad�ji vzdala ��adu, ne� by stanula p�ed k�rn�m soudem, byli v�ichni n�mi napaden� v o��ch mo�n�ch �alobc� �ist� jako lilie.
Nahromad�n� smutek nad tragediemi nevinn�ch lid�, jim� nelze pomoci, a hn�v na sv�voln� neomyln�, kte�� zp�sobili jejich ne�t�st� nebo je v n�m nete�nost� udr�uj�, m� p�iv�d�j� k rozhodnut� postupn� sezn�mit ve�ejnost s n�kter�mi p��pady, v nich� spolek �alamoun utrp�l por�ku a nem� ji� dal�� prost�edek, j�m� by mohl zvr�tit v�sledky ��zen�.
P��b�h I. : P��pad, v n�m� je v�e jinak
P�vodn� jsem zam��lel zah�jit sv� vypr�v�n� pojedn�n�m o nejv�t��m polistopadov�m skand�lu, vyvolan�m ve prosp�ch politick�ho z�jmu b�val�mi prokur�tory protipr�vn�ho re�imu, dnes v�zna�n�mi �initeli st�tn�ho zastupitelstv� � kauzou Ji��ho �unka. Jej� pochopen� a porozum�n� n�kter�m jej�m n�sledk�m ale nen� mo�n� bez n�vratu k historick�mu p��padu �katarsk�ho prince�.
Ten by m� nezaj�mal, pokud by se nestal d�ji�t�m st�etu mezi resortn�m ministrem a soudkyn� nejni���ho stupn� soustavy obecn�ch soud�, podporovan� nejvy��� st�tn� z�stupkyn�, o hranice pravomoci mezi moc� soudn� a v�konnou a mezi vrcholov�mi a nejni���mi org�ny st�tn� moci.
V t� souvislosti je proces d�le�it�, proto�e zkreslen� informac� o n�m poslou�ilo jako jeden ze z�kladn�ch kamen� k vytvo�en� paranoidn� legendy o �justi�n� mafii�, kter� z pozad� ovliv�uje soudn� ��zen�. B�val� nejvy��� st�tn� z�stupkyn� Marie Bene�ov� na�kla z takov�ho jedn�n� sedm �initel� resortu spravedlnosti, kte�� kv�li tomu podali proti n� �alobu na ochranu osobnosti u Krajsk�ho soudu v Praze. Mimo jin� jim kladla za vinu, �e svou �mafi�nskou� �innost zah�jili ji� z�sahem do kauzy �katarsk�ho prince�, a soudce Vojt�ch Cepl ml. toto na��en� bez d�kaz� p�evzal do rozsudku, dnes ji� neplatn�ho. Skute�nost je takov�, �e ze v�ech ��astn�k� ��zen� na ochranu osobnosti se p��pad �katarsk�ho prince� t�k� pouze �alobce Pavla N�mce a �alovan� Marie Bene�ov�.
Pavel N�mec rozhodnut�m o p�ed�n� v�ci do Kataru podle �448 trestn�ho ��du v tehdy platn�m zn�n� odebral p��pad moci soudn� a Marie Bene�ov� kv�li tomu zah�jila proti n�mu nemilosrdnou �tvanici, a�koli v�d�la, �e ministr�v postup byl v souladu se z�konem.
N�mc�v motiv je v�cem�n� jasn�: vyhov�l doporu�en� ministerstva zahrani��, na kter� nal�hala katarsk� panovnick� rodina.
Motiv zb�sil� reakce Marie Bene�ov� tak jasn� nen�. Vystupovala sice jako obh�jkyn� nez�vislosti moci soudn�, ale podle n�kter�ch indici� mohlo b�t v�e jinak. Praz�kladem jej�ho chov�n� by mohla b�t osobn� averze k mlad�mu ministrovi, jen� patrn� svou pouhou existenc� dr�dil jej� t��dn� instinkt prokur�torky protipr�vn�ho re�imu, nicm�n� mohlo zde b�t je�t� n�co dal��ho. Nen� bez zaj�mavosti, �e po odvol�n� z funkce nejvy��� st�tn� z�stupkyn� se Marie Bene�ov� stala spole�nic� advok�tn� kancel��e, zastupuj�c� v kritickou dobu z�jmy Kataru, a posl�ze si otev�ela pobo�ku v budov� akciov� spole�nosti, kter� je v�znamn�m obchodn�kem se zemn�m plynem a m�la sv� z�jmy v dan� oblasti. Nakonec se patrn� rekvalifikovala na odbornici p�es zemn� plyn, nebo� se stala �lenkou p�edstavenstva zm�n�n� spole�nosti.
Jej� p�soben� v t�to kauze nap�chalo nesm�rn� �kody. Nejen, �e pod z�minkou nutnosti prov��en� trestn�ho ozn�men� Jana �in�gla po�tvala prost�ednictv�m ni���ch st�tn�ch zastupitelstv� na exministra Pavla N�mce a jeho spolupracovn�ky policii, ale hlavn� poskytla mor�ln� oporu soudkyni Monice K�ikavov�, kter� soudn� ��zen� proti Hamadu al Thani zah�jila a dovedla a� do rozsudku, p�esto�e jej podle z�kona soudit nesm�la.
Policie neprok�zala domn�l� korup�n� motiv rozhodnut� Pavla N�mce. Pokud se t�k� jedn�n� soudkyn� Moniky K�ikavov�, jej� po��n�n� pozd�ji ozna�il rozsudek Nejvy���ho soudu �R za nez�konn�, stejn� jako postup odvolac�ho sen�tu p�edsedy Petra Stutziga. �Katarsk� princ� byl nakonec na z�klad� rozsudku Nejvy���ho soudu �R propu�t�n na svobodu a po t�in�cti m�s�c�ch ve vazebn� v�znici odcestoval do vlasti, kde po p�ezkoum�n� �esk�ho trestn�ho spisu bylo jeho trestn� st�h�n� zastaveno gener�ln�m prokur�torem bez pod�n� ob�aloby, �ili obdobn�m zp�sobem, jak� u n�s pou�il jihlavsk� st�tn� z�stupce Arif Salichov v kauze Ji��ho �unka.
Z rozsudku Nejvy���ho soudu �R vypl�v� d�sledek, jen� si ve�ejnost p��li� neuv�domuje: Hamad al Thani byl dr�en ve vazb� �ty�i a p�l m�s�ce nez�konn�. Zbaven� osobn� svobody z jin�ch ne� z�konn�ch d�vod� je ov�em trestn�m �inem.
Nyn� Hamad Al Thani �aluje st�t o n�hradu materi�ln� a nemateri�ln� �kody, kter� mu vznikla nez�konnou vazbou.
Je tak� zjevn�, �e bulv�rem st�le om�lan� tvrzen�, �e �katarsk� princ� unikl trestu, je pov�ra: kdo j� v���, nech� se nech� zav��t na 13 m�s�c� do vazebn� v�znice. Ostatn� Hamad al Thani by mohl b�t ji� o dva m�s�ce pozd�ji propu�t�n za dobr� chov�n�, tak�e p��padn� �nik p�ed trestem nen� nijak v�znamn�.
V�znamn� bylo v t� dob� medi�ln� vystupov�n� Marie Bene�ov�, kter� kauzy �katarsk�ho prince� vyu�ila k soustavn�mu napad�n� exministra Pavla N�mce a jeho spolupracovn�k�, v n�m� p��le�itostn� st�le pokra�uje. Ve�ejn� medi�ln� �tok nejvy���ho st�tn�ho z�stupce na ministra spravedlnosti, kter� je jako hlava st�tn� spr�vy st�tn�ch zastupitelstv� jeho nad��zen�m, je v�c v civilizovan�m sv�t� neb�val� a nesl�chan�. Kdy� u� k n� do�lo, bylo v po��dku, �e vl�da ��stnatou� exprokur�torku odvolala z funkce. P�ed t�m ale Marie Bene�ov� sta�ila vyvolat atmosf�ru ned�v�ry k ministrovi a p�isp�la k rozpout�n� xenofobn� medi�ln� kampan� kolem procesu.
D�ky laskavosti obh�jce jsem byl ustanoven d�v�rn�kem �katarsk�ho prince� pro uzav�en� ��sti soudn�ho jedn�n�, a� jsem s ob�alovan�m nikdy nep�i�el do styku. M�l jsem tak v�hodu proti ofici�ln�m novin���m, kte�� lapali zrn��ka informac� po chodb�ch soudu: m�l jsem naprosto p�esn� bezprost�edn� informace o nejpodstatn�j�� ��sti ��zen�. Je p��zna�n�, �e zpr�vy, sepsan� na z�klad� drobt� z chodeb soudu, se dosti li�ily od m�ch nezprost�edkovan�ch poznatk�. Ale zapadly do ducha nen�vistn�ho �tvan� Marie Bene�ov� a ve�ejnost je proto p�ijala jako pravdiv� vyl��en� ud�lost�.
Podle m�ho soudu vlastn� kauza �katarsk�ho prince� nem� tak velk� v�znam, jak� se j� d�ky bulv�ru p�i��t�. Nen� pochyb, �e Hamad al Thani si kr�til dlouhou chv�li zp�sobem, jen� by snad byl v jeho vlasti pova�ov�n za obvykl�, ale u n�s j�m poru�il trestn� z�kon. Spole�enskou nebezpe�nost jeho jedn�n� podle m�ho n�zoru sni�uje okolnost, �e nesv�d�l nevinn� �esk� d�v�ata, jak se obvykle v bulv�ru p�e, ale sle�ny, kter� pro toto �obchodov�n� byly p�ipraveny sv�m p�ede�l�m �ivotem a p�ich�zely k n�mu dobrovoln� za vidinou snadn�ho v�d�lku. Ve�ejnost patrn� nev�, �e pouze jedna z nich byla mlad�� 15 let, jin� si takto p��le�itostn� p�ivyd�l�valy i jinde a dal�� se dan�m zp�sobem pravideln� �ivily. Dosud jsem nepochopil, pro� st�tn� z�stupce nezah�jil z moci ��edn� trestn� st�h�n� rodi�� d�vek za to, �e nechali sv� dcery zpustnout.
Na v�ci je zaj�mav� i jej� na�asov�n�. �Katarsk� princ� se usadil v Praze za p�edlistopadov�ho re�imu a s mlad�mi d�v�aty se bavil i tehdy. Lze se domn�vat t�m�� s jistotou, �e ho sledovala StB. Policie se o n�j zaj�mala i pozd�ji a jist� nep�ehl�dla n�v�t�vy nezletil�ch. Odpov�� na ot�zku, zda zah�jen� trestn�ho st�h�n� v dan� dob� bylo n�hodn�, �i m�lo �asovou souvislost s jin�mi d�ji, by mo�n� posunula cel� ��zen� do jin�ho sv�tla.
Marie Bene�ov� se k�e�ovit� sna�� zapl�st do kauzy tak� m�stop�edsedu Nejvy���ho soudu �R Pavla Ku�eru, a to proto, �e v m�s��n�ku Trestn� pr�vo uve�ejnil teoretickou �vahu o p��pustnosti pou�it� �448 tr.�. v t�to v�ci. V�robn� lh�ta m�s��n�ku je ale tak dlouh�, �e �l�nek musel b�t zad�n d��ve, ne� byl Pavel N�mec okolnostmi p�inucen podat st�nost pro poru�en� z�kona, ne� tedy nastala situace, v kter� se v�c� museli zab�vat Ku�erovi kolegov�. Oba �h��n�ci� (v o��ch Marie Bene�ov�) se tehdy je�t� t�m�� neznali. Hovo�it za t�chto okolnost� o �mysln� pomoci Pavla Ku�ery exministru N�mcovi je z�ejm� nesmysl.
Ostatn� �mafi�ni� m�li s kauzou �katarsk�ho prince� spole�n� jen to, �e o n� mohli ��st v novin�ch.
P�ipom�n�m tuto kauzu tak� proto, �e v m�s�ci �noru by m�lo u Krajsk�ho soudu v Praze pokra�ovat ��zen� na ochranu osobnosti sedmi �alobc� proti advok�tce Marii Bene�ov�, v n�m� m��e v�c �katarsk�ho prince� p�ij�t znova na p�et�es.
Pova�uji za ne�sp�ch, �e ve ve�ejnosti st�le p�e��v� legenda o ministrovi, kter� nez�konn�m postupem umo�nil �nik p�ed trestem zh�ral�mu Arabovi, a o �mafi�nsk�m� jedn�n� soudc� Nejvy���ho soudu �R, zat�mco soudkyn� Monika K�ikavov� hraje roli hrdinky, kter� se postavila ministrovi, a exprokur�torka Marie Bene�ov� je pova�ov�na za posledn� spravedlivou.
Ne�sp�chem je tak� skute�nost, �e dosud nebyli povol�ni k odpov�dnosti soudci, kte�� soudili, a� nesm�li, a zp�sobili �kodu nez�konn�m v�zn�n�m ob�alovan�ho s n�sledn�m vym�h�n�m od�kodn�ho po st�tu. Soudkyn� Monika K�ikavov� se nav�c dle m�ho soudu provinila i t�m, �e prost�ednictv�m m�di� hanobila soudce Nejvy���ho soudu �R.
Exministr Pavel N�mec m�vl nad jej�m po��n�n�m velkoryse rukou. Spolek �alamoun se pokusil dos�hnout prov��en� jej�ho postupu org�ny �inn�mi v trestn�m ��zen�, ale narazil na neprostupnou obranu, kterou j� poskytuj� st�tn� z�stupci, a to dokonce i v rozporu s pr�vn�m n�zorem nad��zen�ho org�nu.
St�t, v n�m� soudci nerespektuj� z�kon a z�konn� rozhodnut� nad��zen�ch org�n�, a st�tn� z�stupci je chr�n� p�ed n�sledky protipr�vn�ho po��n�n�, p�est�v� b�t pr�vn�m st�tem, inklinuje k anarchii. Takov�mu v�voji je t�eba kl�st odpor v�emi z�konn�mi prost�edky.
Zden�k Jemel�k
�len spolku �alamoun