Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Ron Paul - nad�je pro Ameriku

Lubo� Z�lom

�esk� m�dia si kone�n� v�imla, �e rok 2008 je nejenom rokem, kdy se rozhodne o p��t�m prezidentovi �esk� republiky, ale prob�hne v n�m tak� volba americk�ho prezidenta. Nen� pot�eba p��li� zd�raz�ovat, �e to, kdo bude p��t�ch p�t let sed�t v B�l�m dom�, je vzhledem k postaven� Spojen�ch st�t� d�le�it� pro cel� sv�t. Kandid�ti jsou v�ak vesm�s nezaj�mav�, a m�dia si tak mus� vypom�hat v�gn�m zd�raz�ov�n�m, �e Hillary Clintonov� by byla prvn� �enou v prezidentsk�m k�esle, Barrack Obama prvn�m afroameri�anem, o republik�nsk�m kandid�tu Mittu Romneym se v�eobecn� v�, �e je �lenem mormonsk� c�rkve, zat�mco u Rudolpha Giulianiho se vyzdvihuje jeho p�soben� na postu New Yorsk�ho starosty. O jejich postoj�ch (o dal��ch kandid�tech ani nemluv�), kter� by mohly tvo�it v p��pad� zvolen� p�te� prezidentsk�ho p�soben�, se mnoho nedoslechneme, krom� kus�ch zpr�v, nap��klad o touze Hillary Clintonov� zav�st v USA st�tem hrazen� v�eobecn� zdravotn� poji�t�n�. Zd� se, �e v podstat� ani p��li� nez�le��, kter� z kandid�t� do prezidentsk�ho k�esla usedne. ��dn� z nich se nezd� b�t tou pravou osobnost�, kter� by mohla Ameriku obr�tit na jinou cestu a vyv�st ji ze sou�asn�ch probl�m�, a� u� j�m jsou zpackan� vojensk� ta�en� nebo strm� p�d americk�ho dolaru.

V�jimkou je republik�nsk� kongresman Ron Paul.

V �esk�ch m�di�ch se toto jm�no tak�ka neobjevuje, a kdy�, tak jen v podob� letm� zm�nky o kandid�tovi s obskurn�mi n�zory a pramalou �anc� na �sp�ch. Nen� to v�ak jen situace �esk�ho prost�ed� - dokonce i americk� sd�lovac� prost�edky se tomuto jm�nu vyh�baj� jako �ert k��i. Ron Paul je p�itom kandid�tem, kter� se od ostatn�ch velmi li�� - jako jedin� toti� zast�v� principy svobodn� spole�nosti, p�vodn� smysl americk� �stavy a odkaz Otc� Zakladatel�. Sou�asn� probl�my Ameriky podle n�j zp�sobuje nedostatek respektu k pr�v�m a k �stav�.

Ronald Ernest Paul je profes� l�ka� a jeho politick� dr�ha se datuje od konce sedmdes�t�ch let, kdy byl zvolen do Kongresu jako republik�nsk� z�stupce st�tu Texas. V roce 1988 ne�sp�n� kandidoval na ��ad prezidenta USA za libertari�nskou stranu. Jeho ekonomick� n�zory vych�zej� do zna�n� m�ry z "rakousk� �koly". Je obdivovatelem odkazu Ludwiga von Misese, a p�ed dv�ma lety byl hostem Liber�ln�ho institutu na p�edn�ce u p��le�itosti vyd�n� Misesova mistrovsk�ho d�la Lidsk� jedn�n�, kde p�ednesl hlavn� �e� (jej� z�znam je dostupn� ke sta�en� na webu Liber�ln�ho institutu). Je pro zru�en� feder�ln� dan� z p��jmu, kterou pokl�d� za ne�stavn�. Zast�v� vizi mal� vl�dy, kter� by nezasahovala do svobodn�ho chov�n� jednotlivc� a p�sobila by pouze jako ochr�nce jejich pr�v proti n�siln�k�m uvnit� i vn� st�tn�ch hranic. V neposledn� �ad� je d�razn� proti vl�dn� moci nad pen�zi - zast�v� princip komoditn�ho kryt� pen�z, zlat�ho standardu, a upozor�uje na skryt�, infla�n� zdan�n�, kter� vl�da uvaluje na ob�any prost�ednictv�m emis� nekryt�ch pen�z. Sv� n�zory na problematiku zlat�ho standardu shrnul v knih�ch Gold, Peace, and Prosperity a The Case for Gold: a Minority Report of the U.S. Gold Commission.

Pr�v� ni�en� dolaru vl�dou neust�l�mi emisemi bankovek, kter� nejsou kryt� ��dnou hodnotou, pouze dobrou v�rou t�ch, kte�� dolar nakupuj�, pokl�d� Paul za nejv�t�� sou�asn� probl�m americk� ekonomiky. Jeho kritiku si mnohokr�t vyslou�il nap��klad b�val� p�edseda FEDu Alan Greenspan, kter� sice v ml�d� p�edstavoval zast�nce zlat�ho standardu, ale pozd�ji se stal ��fem instituce, kter� p�edstavuje prav� opak, a na sv� d��v�j�� n�zory se odm�tal upamatovat. P�echod na komoditn� kryt� by emise nov�ch pen�z v�razn� sn�il a t�m ust�lil cenovou hladinu, kter� od �pln�ho zru�en� zlat�ho standardu v Americe v sedmdes�t�ch letech nabrala raketov� r�st. Zlat� standard je ��inn�m prost�edkem proti inflaci, ov�em p�edstavoval by v�raznou p�ek�ku pro vytv��en� deficitn�ch st�tn�ch rozpo�t�, co� je hlavn�m d�vodem, pro� dnes v podstat� ��dn� politik tuto ekonomickou vizi nezast�v�. V sou�asn� dob� vl�dy ve spojen� s centr�ln�mi bankami pou��vaj� emise nekryt�ch pen�z k �hrad�m vl�dn�ch v�daj� - ��m� vypust� nekryt� bankovky do ob�hu, zv��� celkovou z�sobu pen�z na trhu, co� se projev� v podob� inflace. Jak takov� syst�m funguje, je mo�n� vid�t na p��kladu Zimbabwe, kde tisk�rny bankovek pracuj� naplno, a inflace dosahuje hodnot tis�c� procent. Syst�m vysp�l�ch st�t�, kter� se na pohled chovaj� k m�n� rozumn�ji a odpov�dn�ji, je pouze jeho m�n� patrnou a v�nou variantou. V principu v�ak jde o tot�. Sou�asn� politici a mainstreamov� ekonomov� v�ak takov�to argumenty odm�taj� a pova�uj� komoditn� kryt� pen�z za p�e�itek, ba co v�c, pokl�daj� jej v rozporu se v�emi historick�mi zku�enostmi za d�vod nestability cenov� hladiny, a obhajuj� centr�ln� banky jako prost�edek k zaji�t�n� st�l� ceny pen�z. Jak v�ak ukazuj� ��sla, jedin�, co je na vl�dn� moci nad pen�zi stabiln�, je nep�etr�it� n�r�st inflace. Ron Paul je jedin� z prezidentsk�ch kandid�t�, kter� na tuto skute�nost upozor�uje a vystupuje na obranu americk�ch ob�an�, jejich� pen�ze jsou vl�dou a centr�ln� bankou (Feder�ln�m rezervn�m fondem) soustavn� ni�eny.

Anga�uje se proti jak�mkoliv vl�dn�m restrikc�m na pr�vo ob�ana vlastnit zbran�, proto�e takov� omezen� pova�uje za ne�stavn�. Stejn� tak se zasazuje proti jak�mkoliv regulac�m internetu a zd�raz�uje, �e i kdy� internet m��e obsahovat i takov� v�ci, se kter�mi nemus�me souhlasit, je nep��pustn�, aby vl�da prov�d�la jeho cenzuru. Je pro legalizaci drog.

Je mnoho politik�, kte�� maj� pln� �sta svobody a pr�va, mnoz� cituj� liber�ln� ekonomy a myslitele, ale jen nemnoz� dok�� tyto n�zory uplat�ovat i v praktick� politice. Kongresman Paul pat�� do t�to mal� skupiny pat��. B�hem sv�ho p�soben� v Kongresu nikdy nezvedl ruku pro ��dn� z�kon zvy�uj�c� dan� nebo pro schodkov� vl�dn� st�tn� rozpo�et, i kdy� to �asto znamenalo b�t opozic� i pro sv� republik�nsk� kolegy, a jeho sve�ep� odm�t�n� z�kon�, se kter�mi vnit�n� nesouhlas�, mu vyneslo p�ezd�vku Dr. No. V jednom ze sv�ch p�edvolebn�ch projev� �ekl: "Dopustili jsme, aby v na�� zemi bylo p��li� mnoho dan�, p��li� mnoho regulac�, a p��li� mnoho byrokrat�. Otcov� Zakladatel� by se za n�s styd�li."

Kongresman Paul hlasoval proti v�lce v Ir�ku a dal najevo, �e jako prezident by p�edev��m rychle dostal americk� voj�ky zp�t dom�, omezil americk� vojensk� dobrodru�stv� a p�eru�il p��sun miliard dolar�, kter� Spojen� st�ty ka�d�m rokem poskytuj� Izraeli. Ne v�ak proto, �e by se zast�val islamist� nebo bagatelizoval isl�mskou hrozbu. Z�sadn�m motivem pro tento postoj je odm�t�n� pl�tv�n� pen�z da�ov�ch poplatn�k� na arm�dn� v�daje, kter�, jako je tomu nap��klad v Ir�ku, nemaj� po�adovan� efekt. Z podobn�ho d�vodu je za vystoupen� Spojen�ch st�t� z OSN. St�edobodem jeho zahrani�n� politiky by bezesporu byl izolacionismus, co� m��e b�t dobr� zpr�va pro Ameriku, ale mnoh� dal�� st�ty tak ztrat� jistotu, �e existuje s�la ochotn� br�nit agresi. Je ot�zkou, co by nastalo ihned pot�, kdy by se americk� s�ly st�hly ze v�ech zahrani�n�ch z�kladen a p�estaly fungovat jako sv�tov� �etn�k. M��eme se jen dohadovat, jak rychle by bez americk� podpory padly st�ty jako Izrael nebo Ji�n� Korea.

Mezi Paulov�mi postoji jsou v�ak i takov�, kter� jsou pro zast�nce svobody jednotlivce m�n� p�ijateln�, a kter� vych�zej� z k�es�ansk�ho vid�n� sv�ta. Je j�m nap��klad odm�t�n� potrat� nebo svazk� homosexu�l� - nechal se v�ak sly�et, �e jedn�n� v t�chto v�cech nep��slu�� feder�ln� vl�d� a prezidentovi, a �e jejich �e�en� je pln� na vl�d�ch jednotliv�ch st�t�. I p�es tyto d�l�� sporn� postoje je v�ak Ron Paul kandid�tem, kter� obhajuje individu�ln� svobodu v m��e nesrovnateln� s ostatn�mi kandid�ty.

Je v�ak diskutabiln�, co ze sv�ch viz� by Ron Paul mohl v p��pad� sv�ho zvolen� prosadit. Ot�zka, zda je mo�n� nap��klad obnovit komoditn� kryt� dolaru, by st�la za hlub�� rozbor.

Ve sv� prezidentsk� kampani se nezam��uje na slibov�n� dotac�, vy���ch soci�ln�ch d�vek nebo vzd�l�n� a l�ka�sk� p��e zdarma. Slibuje jedinou v�c: v�ce svobody pro ka�d�ho. Jak se takov� slib americk� ve�ejnosti dot�k�, a zda plat�, �e pr�m�rn� voli� d� p�ednost slib�m o soci�ln�m zaji�t�n� p�ed osobn� svobodou, uvid�me v p��t�ch t�dnech a m�s�c�ch.

S�la jeho kampan� je moment�ln� vid�t pouze v ohlasu, kter�ho se Paulovi a jeho postoj�m dost�v� na internetu, kde se vytvo�ila po�etn� skupina jeho p��znivc�. Paul s p�ehledem v�t�z� v internetov�ch anket�ch, a na serveru Youtube.com, kde je mo�n� nal�zt mnoho �ryvk� z Paulov�ch projev�, rozhovor� a spot�, je heslo "ron paul" mezi nejvyhled�van�j��mi fr�zemi. 16. prosince 2007, v den v�ro�� Bostonsk�ho pit� �aje, bylo na konto jeho volebn� kampan� b�hem 24 hodin posl�no p�es 6 milion� dolar� od t�m�� 60 tis�c p��znivc�, a jeho fundraising p�ekon�v� v�echny dal�� kandid�ty, ani� by m�l prostor a reklamy v masov�ch m�di�ch. P��sp�vky do kampan� mu mohou zas�lat lid� z cel�ho sv�ta, a to prost�ednictv�m syst�mu PayPal.

P�es tuto nespornou podporu mu v�ak ofici�ln� pr�zkumy p�izn�vaj� pouze kolem 5 % preferenc� a ned�vaj� mu na nominaci tak�ka ��dnou �anci. Ofici�ln�m pr�zkum�m v�ak, jak v�me i z na�eho prost�ed�, nen� radno p��li� v��it. Minul� t�den na caucusu (nomina�n�m sn�mu) v Iow� z�skal pouze 10 % hlas�. Nen� ale je�t� t�eba d�lat p�ed�asn� z�v�ry - iowsk� volby jsou pouze prvn�mi z pades�ti. P�ed m�s�cem, 7. prosince, se toti� konal celon�rodn� caucus "nane�isto" (http://www.nationalcaucus.com/120707_results_announcement), ve kter�m se Ron Paul stal naprost�m v�t�zem a z�skal podporu cel�ch 50 %, ��m� o 10 % p�ekonal demokratick�ho favorita Baracka Obamu.

I v p��pad�, �e Ron Paul nominaci nez�sk� a nestane se prezidentem (koneckonc�, ob�an� maj� takovou vl�du, jakou si zaslou��), je ��asn� jeho kampa� sledovat. Je ��asn� vid�t, �e v praktick� politice zn� principi�ln� obhajoba svobodn� spole�nosti a voln�ho trhu. U� jen to, �e n�kdo takov� kandiduje a m� mo�nost svoje my�lenky ���it, v �em� mu nesm�rn� pom�h� internet, m��e znamenat zm�nu v p�em��len� mnoha lid�. Ron Paul by m�l b�t inspirac� pro ka�d�ho, kdo jde do politiky s n�jak�mi ide�ly, kter� jsou v�ak brzy rozbour�ny neust�l�m apelem na nutnost kompromisu a pragmatick�ho p��stupu.

Ve sv�t�, kde je za znak �sp�n�ho politika pokl�d�na schopnost slevit ze sv�ch postoj�, se zd�, �e pro principi�ln� obh�jce svobody nen� m�sto. Ron Paul v�ak ukazuje, �e �ance je. P�es sv� krajn� kapitalistick� postoje je do Kongresu opakovan� volen, ani� by se jeho postoje musely radik�ln� m�nit, a jeho politickou dr�hu je mo�n� pova�ovat za velmi �sp�nou. Pokud by tato dr�ha mohla b�t zavr�ena prezidentskou funkc�, mohl by Americe p�in�st zm�nu, po kter� mnoho Ameri�an� vol� a p�iv�st ji na novou cestu.

Odkazy na YouTube.com:
http://uk.youtube.com/watch?v=yCM_wQy4YVg - rozhovor jednoho ze ��f� Googlu s Ronem Paulem
http://uk.youtube.com/watch?v=G7d_e9lrcZ8 - Ron Paul v diskuzi republik�nsk�ch kandid�t� po��dan� v kv�tnu 2007 v Ji�n� Karolin�



Lubo� Z�lom
 
  P��stupy: 34974 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA