Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Mlad� Lenin

Pavel Zv��ina


N�sleduj�c� p�eklad [v origin�lu jde o str�nky 342-358] je z knihy �The Russian Revolution 1899-1919�, napsal Richard Pipes, 940 stran, 1990 vydalo nakladatelstv� Collins Harvill (ISBN 0 679-40074-5). Pokud v�m, tato kniha �esky doposud nevy�la, i kdy� v �R byly zve�ejn�ny, dnes beznad�jn� rozebran�, Pipesovy �D�jiny rusk� revoluce� (398 stran, p�vodn� titul �A Concise History of the Russian Revolution�). Z technick�ch d�vod� - �tete tento text jako �l�nek, ne jako knihu - budou zde pou�ity oby�ejn� z�vorky k pozn�mk�m uveden�m v knize a hranat� z�vorky k dopl�uj�c�m pozn�mk�m p�ekladatele (Pavel Zv��ina), od n�ho� poch�zej� i titulky jednotliv�ch ��st�.

[Ne� se pust�me do �ten�, je dob�e p�ipomenout, �e zde �asto zmi�ovan� Narodnaja volja neboli V�le lidu, byla tajn� organizace slo�en� p�vodn� ze 30 �len�, tzv. Narodnik�. Tato prvn� politick� teroristick� organizace na sv�t� vznikla roku 1879 v Rusku za ��elem boje proti carsk�mu re�imu prost�ednictv�m teroru. Z�m�rem �innosti bylo p�chat atent�ty na st�tn� ��edn�ky s dvoj�m c�lem demoralizace vl�dn�ch sil a rozbit� �cty k carovi, jemu� p�i zalo�en� organizace vyslovili trest smrti. Organizace byla zlikvidov�na po atent�tu na cara Alexandra II. roku 1880.]

Lenin se narodil jako Vladim�r Ilji� Uljanov v dubnu 1870 v Simbirsku, do nevyj�me�n�, dob�e prosperuj�c� byrokratick� rodiny. Na sklonku �ivota jeho otec [Ilja Nikolajevi� Uljanov 1831-1886], �koln� inspektor [a �editel st�tn�ch �kol simbirsk� oblasti], dos�hl postaven� st�tn�ho rady, co� mu d�valo nejen spole�ensk� status rovn� gener�l�m, ale i d�di�n� �lechtick� titul. Lenin�v otec zast�val konzervativn�-liber�ln� n�zory, sympatizoval s reformami cara Alexandra II. a v��il, �e vzd�l�n� je kl��em k rozvoji Ruska. Pracoval extr�mn� t�ce [v�dycky, i universitu ukon�il s vyznamen�n�m] a b�hem jeho �estn�ctilet� inspektorsk� kari�ry zalo�il n�kolik set �kol. Leninova matka [Maria Alexandrovna 1835-1916] rozen� Blankov�, byla dcerou doktora n�meck�ho p�vodu; jej� portr�ty vypadaj� jako by vystoupila z pl�tna Whistlerovi. Uljanovovi byla �tastn�, vz�jemn� si bl�zk� rodina [d�ti Anna, Alexandr, Vladim�r, Olga, Dmitrij a Maria], ve kter� se pe�liv� dodr�ovaly v�echny ritu�ly a sv�tky ortodoxn� v�ry.

Trag�die zas�hla Uljanovovy v roce 1887, kdy� byl Lenin�v star�� bratr zat�en v Sankt Pet�rburgu s bombou, s n� cht�l, spole�n� se sv�mi kump�ny, sp�chat atent�t na cara. Alexandr Uljanov, n�ru�iv� v�dec, se o politiku nijak zvl᚝ nezaj�mal, teprve ve t�et�m ro�n�ku univerzitn�ch studi� se sezn�mil s d�ly Plechanova a Marxe a p�ijal sm�en� politick� p�esv�d�en� volaj�c� po napojen� ur�it�ch aspekt� soci�ln� demokracie na program Narodnoj volji - p�izn�n�m dominantn� �lohy v revoluci d�lnictvu p�ijal politick� teror jako n�stroj a okam�it� p�echod k socialismu jako c�l. Tato zvl�tn� sm�s marxismu a programu Narodnoj volji p�edv�dala program, kter� Lenin vypracoval samostatn� o n�kolik let pozd�ji. Po zat�en� 1.3.1887, v den �est�ho v�ro�� atent�tu na Alexandra II., byl Alexandr Uljanov, jako� i jeho kolegov�, ve ve�ejn�m soudu odsouzeni a popraveni, Alexandr se v pr�b�hu cel�ho ��zen� choval se vzornou d�stojnost� [u soudu se ani neh�jil ani ne��dal o milost, byl popraven ve v�ku 21 let 20.5.1887].

Alexandrova poprava, k n� do�lo kr�tce po �mrt� otce Uljanovova, zas�hla bolestn� rodinu, kter� o jeho �innosti nem�la pon�t� [Alexandr se matce s pl��em p�iznal, kdy� za n�m okam�it� po zpr�v� o zat�en� p�ijela do St.Pet�rburgu]. Nem�me ale ��dn� d�kaz, �e by to n�jak zm�nilo Vladim�rovo chov�n�. O mnoho let pozd�ji tvrdila Leninova mlad�� sestra, �e kdy� se Lenin dozv�d�l o Alexandrov� poprav�, vyk�ikl: �Ne, my nep�jdeme touto cestou, my nesm�me j�t touto cestou.� Krom� toho, �e Marii bylo v dob� �dajn�ho vy��en� t�to pozn�mky pouh�ch dev�t let, nem��e to b�t pravda prost� proto, �e v dob� popravy sv�ho bratra nebyl Lenin do politiky v�bec zasv�cen. ��elem tohoto v�myslu je vsugerovat ve�ejnosti, �e u� jako sedmn�ctilet� gymnazista Lenin inklinoval k marxismu, co� je ov�em v rozporu s d�kazy, kter� m�me k dispozici. Nav�c, z rodinn�ch vzpom�nek lze ur�it, �e tito dva brat�i si nebyli nijak zvl�t bl�zc�, a �e Alexandr m�l siln� v�hrady v��i Vladim�rov� drzosti a jeho navykl�m j�zliv�m �sm�k�m.

Co o Leninov� ml�d� p��mo uhod� do o�� je to, �e se, na rozd�l od v�t�iny sv�ch vrstevn�k�, nezaj�mal o ve�ejn� d�n�. Portr�t, kter� si o n�m m��eme vytvo�it ze psan� jedn� jeho sestry, zve�ejn�m p�ed t�m, ne� ocelov� sev�en� cenzury Lenina zcela odlid�tilo, je ten, �e to byl mimo��dn� horliv� hoch, �pravn� a punti�k��sk�, typ v modern� psychologii klasifikovan� jako nutkav�. Byl vzorn�m studentem s v�born�mi zn�mkami tak�ka ve v�ech p�edm�tech, za co� dost�val ka�doro�n� vyznamen�n�. Maturoval jako �pi�ka ro�n�ku. Ve skromn� evidenci nen� ��dn� zm�nka o neposlu�nosti, ani doma ani proti re�imu. Fjodor Kerensk�, otec Leninova budouc�ho rivala Alexandra [p�edseda prozat�mn� vl�dy, svr�en v Leninov� listopadov�m pu�i], kter� shodou okolnost� byl v Simbirsku �editelem �koly, kde Lenin studoval, ho doporu�il univerzit� v Kazani jako �rezervovan�ho� a �nespole�ensk�ho� mlad�ka, kter� ani ve �kole ani mimo ni nedal ani dohl�itel�m ani u�itel�m ani jedin�m sloven ani jedin�m �inem, nejmen��ho d�vodu k tomu, aby si o n�m vytvo�ili negativn� n�zor. V dob� kdy maturoval, nem�l ��dn� vyhran�n� politick� n�zor. Nic z �ivotopisu jeho ml�d� nenazna�uje budouc�ho revolucion��e, sp�e to vypadalo, �e Lenin p�jde ve �l�p�j�ch sv�ho otce a ud�l� v�zna�nou byrokratickou kari�ru. Pr�v� kv�li t�mto n�znak�m byl p�ijat ke studiu pr�va na univerzit� v Kazani, �emu� by jak�koli policejn� z�pis zamezil.

P�i vstupu na univerzitu byl Lenin rozpozn�n sv�mi kolegy jako bratr proslaven�ho teroristy a byl vta�en do podzemn� skupinky Narodnoj volji. Tato organiza�n� bu�ka, ��zen� Lazarem Bogorazem, vytv��ela kontakty se studenty podobn�ho zam��en� v r�zn�ch m�stech, v�etn� St.Pet�rburgu, se z�m�rem vykonat to, za co byl Alexandr Uljanov a jeho kolegov� popraveni. Jak daleko tyto pl�ny dosp�ly a jak hluboce byl Lenin zaanga�ov�n nen� mo�n� zjistit, nebo� skupinka byla pozat�k�na v prosinci 1887 v n�vaznosti na demonstraci proti univerzitn�m p�edpis�m. Lenin, kter� byl spat�en jak ut�k�, divoce gestikuluje a cosi k�i��, byl kr�tkodob� zadr�en. Po n�vratu dom� napsal univerzit� dopis po�aduj�c� v�stup ze studi�, ale tento pokus p�edej�t vylou�en� mu nevy�el � byl zat�en a z univerzity vylou�en spolu s dal��mi studenty. Takov�hle tvrd� postih, typick� uk�zka toho, jak se re�im Alexandra III. sna�il uml�et jak�koli hlas nez�vislosti a neposlu�nosti, vytv��el revolu�n�mu hnut� nekone�n� z�soby �erstv�ch sil.

Leninovi by snad b�valo bylo odpu�t�no a �asem by se mohl vr�tit ke studiu, neb�t toho, �e v pr�b�hu vy�et�ov�n� vy�lo najevo jeho spojen� s Bogorazov�m okruhem, jako� i ��ast jeho bratra na teroristick� �innosti. Jakmile ale tyto skute�nosti byly zn�my, byl za�azen do seznamu �nespolehliv�ch� s policejn�m dohledem. ��dosti o znovup�ijet� na univerzitu, kter� psal on i jeho matka, byly zam�t�ny s rutinn� pravidelnost�. Lenin pro sebe nevid�l ��dnou budoucnost. P��t� �ty�i roky str�vil nucen�m nicned�l�n�m, p�i�ivuj�ce se z mat�iny penze. Jeho n�lada byla beznad�jn�, a jak uv�d� jedna mat�ina ��dost, na hranici sebevra�dy. Sv�dectv� z t� doby vykresluj� Lenina jako p�idrzl�ho sarkastick�ho mlad�ho mu�e bez p��tel. Ale v Uljanovovic rodin�, kter� si ho idealizovala, byl pova�ov�n za rozkv�taj�c�ho g�nia a jeho n�zory byly jako P�smo svat�.

V tomto obdob� Lenin hodn� �etl, p�ev�n� �pokrokov� �asopisy a knihy z 60t�ch a 70t�ch let [19.stolet�], zvl�t� pak d�lo Nikolaje �erny�evsk�ho, kter� na n�j m�lo, podle jeho vlastn�ho sv�dectv�, rozhoduj�c� vliv. (�erny�evsk� byl v 60t�ch letech jedn�m z vedouc�ch radik�ln�ch autor�, mezi jin�mi autorem rom�nu �Co d�lat?�, kter� nab�dal mlad� lidi k opu�t�n� jejich rodin a vstupu do komun [rolnick�ch ob��in] odevzdan�ch nov�m pozitivistick�m a v�eobecn� prosp�n�m cest�m my�len�. Pova�oval sv�t za prohnil� a odsouzen� k z�niku. Hrdina rom�nu Rachmetov je zobrazen jako �nov� �lov�k� ocelov� v�le, naprosto oddan� radik�ln� zm�n�. Lenin si vyp�j�il titul �erny�evsk�ho rom�nu pro sv�j prvn� politick� trakt�t.)

V t�to t�k� dob� byli Uljanovovi ostrakizov�ni Simbirskou spole�nost� � lid� se varovali jak�hokoli spojen� s p��buzn�mi popraven�ho teroristy ze strachu, �e by t�m mohli upoutat pozornost policie. Toto byla ho�k� zku�enost, je�, jak se zd�, sehr�la nemalou �lohu v Leninov� radikalizaci, tak�e kdy� se Lenin s matkou na podzim 1888 p�est�hovali do Kazan�, byl u� pln� vyzr�l�m radik�lem, napln�n�m neohrani�enou nen�vist� k t�m, kdo v z�rodku u�ali jeho kari�ru a odvrhli jeho rodinu � carsk� statn� ma�in�rii a bur�oazii. Na rozd�l od typick�ch rusk�ch revolucion���, jako t�eba jeho mrtv�ho bratra, jim� byl hybnou silou idealismus, Leninovou rozhoduj�c� motivac� k politick� �innosti byla a z�stala nen�vist. Jeho socialismus, vyr�staj�c� z takov�chto ko�en�, byl od prvopo��tku doktr�nou ni�en�. Citov� i intelektu�ln� byl tak zaujat� my�lenkou na rozbit� sou�asn�ho sv�tov�ho ��du, �e mu podoba sv�ta budoucnosti z��dka p�i�la na mysl. Byla to pr�v� tato chorobn� nutkav� destruktivnost, kter� z�rove� fascinovala a odpuzovala, inspirovala i d�sila rusk� intelektu�ly, kte�� sami kol�sali mezi hamletovskou nerozhodnost� a quijotovskou po�etilost�. Struve, kter� v osmdes�t�ch letech �asto p�i�el s Leninem do styku, ��k�, �e:

�Lenin�v z�kladn� Einstellung, m�me-li pou��t pat�i�n� n�meck� psychologick� term�n [nejl�pe snad �z�kladn� stavebn� prvek osobnosti�], byla nen�vist. Lenin p�ijal marxismus p�edev��m proto, proto�e v n�m na�el odraz sv�ho vlastn�ho Einstellung. U�en� o t��dn� v�lce, ne�navn� a d�kladn�, zac�len� na kone�n� zni�en� a vyhlazen� nep��tele, odpov�dalo Leninovu vn�m�n� okoln� reality. Nen�vid�l nejenom st�vaj�c� autokracii (carsk� samod�r�av�) a byrokracii, nejenom bezpr�v� a sv�volnou �innost policie, ale z�rove� i jejich prot�j�ky � liber�ly a bur�oazii. Tato nen�vist m�la v sob� n�co odpudiv�ho a hrozn�ho, proto�e vyr�stala z jak�chsi konkr�tn�ch, skoro bych �ekl zv��ec�ch emoc� a odporu, ale z�rove� byla abstraktn� a studen�, jako ostatn� cel� Lenin.�

Lenin�v ofici�ln� �ivotopis, formalizovan� ve 20t�ch letech [20.stolet�], je v z�kladn�ch rysech postaven na �ivotopisu Krista � tak jako Kristus, tak i Lenin je l��en jako nepozm�n�n�, nepozm�niteln�, s osudem p�edur�en�m ode dne narozen�; Leninovi ofici�ln� �ivotopisci odm�taj� p�ipustit, �e by zm�nil sv� n�zory. Je o n�m �e�eno, �e byl ortodoxn�m marxistou od prvn�ho zapojen� se do politick�ho d�n�. Toto tvzen� je lehce vyvratiteln�.

Hned zpo��tku je t�eba ��ct, �e term�n �marxista� m�l v dob� Leninova ml�d� p�inejmen��m dva v�razn� odli�n� v�znamy. Klasick� marxistick� u�en� platilo pro zem� s rozvinut�m kapitalistick�m hospod��stv�m. T�m Marx poskytl v�deckou teorii v�voje, jeho� nevyhnuteln�m vyvrcholen�m bylo zhroucen� a revoluce. Toto u�en� bylo neoby�ejn� l�kav� pro rusk� radik�ln� intelektu�ly jak pro sv� tvrzen� o v�deck� objektivit�, tak i pro neodvratnost sv� p�edpov�di. Marx byl v Rusku popul�rn� u� p�ed vznikem rusk�ho soci�ln� demokratick�ho hnut�; v roce 1880 se chlubil t�m, �e Das Kapital m�l v�ce �ten��� a p��znivc� v Rusku ne� ve kter�koli jin� zemi. Ale proto�e Rusko v t� dob� m�lo zte�� n�jak� kapitalismus - i p�i velmi voln� definici tohoto pojmu - prvn� Marxovi p��znivci upravili jeho teorie tak, aby vyhovovaly m�stn�m podm�nk�m. V 70t�ch letech devaten�ct�ho stolet� tedy vznikla teorie �vlastn� cesty�, podle n� Rusko vytvo�� svou vlastn� verzi socialismu, zalo�enou na venkovsk�ch komun�ch a tak p�esko�� kapitalismus. Lenin�v bratr p�ijal tuto teorii v programu jeho organizace Narodnaja volja, jak to ostatn� v rusk�ch radik�ln�ch kruz�ch v 80t�ch letech bylo b�n�.

Znalost intelektu�ln�ho prost�ed�, v n�m� Lenin vyr�stal, osv�tluje v�voj jeho ideologie. V letech 1887-91 Lenin nebyl a ani nemohl b�t marxistou v �ist� socialn�-demokratick�m smyslu, nebo� tato varianta marxismu nebyla v Rusku zn�m�. V�e nasv�d�uje tomu, �e od roku 1887 a� do 1891 byl typick�m p��vr�encem Narodnoj volji. Udr�oval styky se �leny t�to organizace nejd��ve v Kazani a potom v Sama�e. Aktivn� vyhled�val jej� veter�ny, z nich� mnoz� se po propu�t�n� z v�zen� a z vyhnanstv� usadili ve Vol�sk� oblasti, aby se dozv�d�l o historii a zvl�t� o organiza�n� str�nce tohoto hnut�. Tyto v�domosti si hluboce osvojil. V�ak tak� po tom, co se stal vedouc� osobnost� v rusk� Soci�ln� demokracii, Lenin byl mezi sv�mi kolegy vyj�me�n� svou v�rou ve vysoce disciplinovanou, konspirativn� a profesion�ln� revolu�n� stranu a svou odm�tavost� k program�m volaj�c�m po dlouh� p�edeh�e ke kapitalismu. Tak jako Narodnaja volja, i on pohrdal kapitalismem a bur�oazi�, v nich� vid�l nikoli spojence socialismu, ale jeho zap��s�hl� nep��tele. Je nam�st� poznamenat, �e v pozdn�ch letech 1880t�ch se nep�ipojil ke kruh�m v jeho oblasti, kter� za�aly br�t marxismus po �n�meck�m�, tedy socialn�-demokratick�m duchu.

V �ervnu 1890 ��ady nakonec povolily Leninovi slo�it zkou�ky formou extern�ho studia. Posledn� zkou�ku slo�il v listopadu 1891, ale nam�sto pr�vnick� praxe se v�noval studiu ekonomick� literatury, zejm�na statistick�ch rozbor� oblasti zem�d�lstv�, vyd�van�ch m�stn�mi samospr�vami [tzv. zemstva]. Podle tvrzen� jeho sestry Anny se sna�il o ur�en� �vhodnosti soci�ln� demokracie pro Rusko�. /



Pavel Zv��ina
 
  P��stupy: 38530 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA