I.V�lov�, A. Pejchal : Z�kladn� slova
text Jana D�de�kov�, foto Petr St��brn�
V n�dhern�ch prostor�ch Filozofick�ho a Teologick�ho s�lu Knihovny kl�tera premonstr�t� v Praze byla pok�t�n� kniha Ireny V�lov� a JUDr. Ale�e Pejchala s n�zvem Z�kladn� slova, kter� je souborem rozprav o svobod�, spole�nosti, procesu, politice a pr�vu mezi tzv. �pr�vn�m laikem�, �eho� se velmi dob�e m��en�mi ot�zkami a glosami zhostila Irena V�lov�, a pr�vn�m expertem A. Pejchalem, jen� trp�liv� uv�d� tazatelku do sv�ta pr�va a vede s n� nev�edn� dialog o d�le�it�ch spole�ensk�ch ot�zk�ch, kter� tr�p� ka�d�ho ob�ana, jen� se nad sou�asn�m spole�ensk�m d�n�m hloub�ji zam��l�. K�est knihy se odehr�val v exkluz�vn� spole�nosti celebrit z profesn�ho prost�ed� JUDr. Ale�e Pejchala, kter� ned�vno z�skal presti�n� ocen�n� Pr�vn�k roku 2007 v oboru ob�ansk�ch a lidsk�ch pr�v a pr�va �stavn�ho,ale tak� z politiky, jej� p�edstavitel� jsou v knize �asto zmi�ovan� jako p�vodci rozvalu pr�vn�ho st�tu, kter� je d�sledkem nadm�rn� tvorba z�kon� a p��kaz� zasahuj�c�ch do v�ech sf�r �ivota.
K�est knhy byl moderov�n redaktorem �esk�ho rozhlasu Vladim�rem Krocem, kter� st��dav� sVladim�rou Pejchalovou - Gr�nwaldovou (tlumo�ila do angli�tiny) �etl uk�zku z knihy Rozprava o pr�vu v politice z kapitoly Pr�vo a politika.
Pot� kr�tce pohovo�il JUDr. Vladim�r Jirousek, p�edseda �esk� advok�tn� komory, kter�ho kmotrovstv�m knihy pov��il JUDr. Ale� Pejchal.
Po n�m vystoupil mgr. Vlastimil Rampula, vrchn� st�tn� z�stupce Vrchn�ho st�tn�ho zastupitelstv� v Praze, kter� byl kmotrovstv�m pov��en Irenu V�lovou. Pr�v� projev vrchn�ho st�tn�ho z�stupce Rampuly zaujal p��tomn�ho m�stop�edsedu vl�dy Alexandra Vondru natolik, �e ihned uposlechl jeho v�zvu a neprodlen� si nalistoval ��st rozpravy, kter� vrchn�ho st�tn�ho z�stupce upoutala v souvislost� s politiky a avizovan�m slibem, �e tento rok vl�da do poslaneck� sn�movny chyst� ke schv�len� 100 z�kon�. Hr�za se m� v souvislost� s t�mto slibem zmoc�uje, �ekl Rampula. Uk�zku zm�n�n�ho textu p�in��me i �ten���m.
Pohled laika za laiky p�ednesl na z�v�r PhDr. Ji�� Vavro�, redaktor den�ku Pr�vo, z�rove� s doporu�en�m, aby se kniha stala pr�vodcem ka�d�ho ob�ana v na�� zemi. Ob�ana, jeho� sebev�dom� nen� d�no jen soci�ln�m postaven�m, ale p�edev��m pr�vn�m v�dom�m.
P�edmluvu knihy Z�kladn� slova napsal prof. JUDr. Ji�� Malenovsk� a doslovem doplnil PhDr. Zden�k Mahler. Vydalo Vydavatelsv� a nakladatelstv� Ale� �en�k s.r.o. Koupit si knihu m��ete za 229,- K� zde.
Uk�zka z knihy
Rozprava o z�kazech a p��kazech v pr�vu
z kapitoly PR�VO A SPOLE�NOST
"Ka�d� m��e �init, co nen� z�konem zak�z�no, a nikdo nesm� b�t nucen �init, co z�kon neukl�d�," tak prav� na�e �stava respektive Listina z�kladn�ch pr�v a svobod. Jen�e, co vlastn� �lov�ku zb�v� "�init" z vlastn� v�le, kdy� je v dne�n� dob� doslova ka�d� vte�ina na�eho �ivota ��zena z�kony?
Od na�eho narozen�, kter� podl�h� z�kon�m v�etn� v�b�ru jm�na, p�es vzd�l�n�, zdrav�, a� po smrt. Od ka�d�ho rann�ho probuzen� jsou v�echny �innosti, kter� nejsou zak�z�ny, od uva�en� k�vy p�es na�e zam�stn�n� nebo podnik�n� a� po voln� �as str�ven� t�eba j�zdou na kole, regulov�ny nikoli z�kazy, n�br� p��kazy. V�jimkou snad je jen sezen� na kanapi, jen to kanape nesm� b�t um�st�no na zak�zan�m m�st� a nelze se z n�ho koukat na na�i z�konem regulovanou televizi, pokud onen na kanapi sed�c� nezaplatil poplatek ze z�kona...
Skute�n� lze takto "zjednat ob�anovi klid"? Nem� stoprocentn� regulace �ivota �lov�ka opa�n� dopad, toti� nemo�nost skute�n� zn�t pr�vo, devalvaci pr�va a nakonec ne��innost pr�va?
Z�kaz, jak n�dhern� fenom�n svobody. Zn�m sv� hranice, a� potud mohu a mohu cokoli. Z�kaz mi moji svobodu neomezuje, jenom j� vymezuje mantinely. P��kaz svobodn� chov�n� pop�r�. V�e zn�mo pomalu od nepam�ti. Vezmeme-li Star� z�kon, Exodus a nalistujeme Desatero, pak tu m�me z�kazov� normy jak v�no. Nezabije�! Nesesmiln�! Nepokrade�! Ale i zd�nliv� p��kazov� norma: ��ale sedm� den je den odpo�inut�, Hospodina, tv�ho Boha.�, n�m v�ce ne� p�ikazuje nepracovat, p�edev��m zakazuje pracovat v ned�li. M��eme se potom divit, �e tyto normy jsou z�kladem, nejen �idovsk� a k�es�ansk� mravouky, ale inspirovaly i sepisovatele Kor�nu?
Mno�stv� p��kaz� v pr�vu zna�� p�edev��m slabost z�konod�rce a ned�v�ru ve vykonavatele t�chto p��kaz�. P��kaz jezdit vpravo po pozemn�ch komunikac�ch je celkem pochopiteln� z d�vodu bezpe�nosti j�zdy, nav�c je v tomto p��kazu obsa�en z�rove� z�kaz j�zdy vlevo. Hor�� to u� bude s p��kazem, �e po t�chto komunikac�ch m��ete na j�zdn�m kole jet pouze s p�edepsan�m �sv�teln�m za��zen�m�. Z�kaz j�zdy na kole za tmy bez osv�tlen� by byl daleko logi�t�j��, nebo� kdykoli, kdy� nen� vid�t, je mo�no z kola sl�zt, tla�it jej a st�t se chodcem. �ili v bludi�ti p��kaz� si uv�dom�te - pokud kolo bez sv�teln�ho za��zen� po pozemn� komunikaci za pln�ho slunce tla��te, je v�e v po��dku, jakmile na n�j nasednete a jedete, poru�ujete p�edpis.
Jako advok�t bez probl�m� akceptuji povinnost p�semn� formy kupn� �i darovac� smlouvy ohledn� nemovitosti, nebo� pro stabilitu vlastnick�ch vztah� ve spole�enstv� je ur�it� nutn�, aby existoval v�eobecn� p��stupn� registr (katastr nemovitost�) pozemk�, staveb na nich postaven�ch a jejich vlastn�k�. A to bez p�semn� formy smluv nelze. Naopak splnit spr�vn� v�echny formy chov�n� nap��klad v da�ov� oblasti je i pro �lov�ka v pr�vn� v�d� vzd�lan�ho zhola nemo�n�. Da�ov� normy jsou p�edev��m p��kazov�. Ze v�ech stran se z nich na n�s ��t�. Spo��tej! P�iznej! Zapla�! A kdy� tyto p��kazy nespln�me nebo jim pro jejich slo�itost neporozum�me, n�sleduj� p��kazy dal��, je�t� hor��. Zapla� dvakr�t tolik! Jdi p�ed soud! Jdi do v�zen�!
Kdy� jsou dan� p��li� vysok�, vybere se obvykle m�lo, v�t�inou daleko m�n�, ne� kdy� jsou p�im��en� snesiteln�. Kdy� na na�e chov�n� �to�� p��li� p��kaz�, tak jim uh�b�me, chov�me se jen zd�nliv� p�edpisov� a kdy� jich je ne�nosn� moc, za�neme je ignorovat, p�es ve�ker� sankce, kter� jsou v nich obsa�eny. Ztrat�me toti� pocit pr�vn� jistoty.
Pr�vn� jistotu m�m tehdy, kdy� bezpe�n� v�m (ani� bych znal ve�ker� platn� pr�vn� p�edpisy � to nen� mo�n� u nikoho), �e kdy� se budu chovat ur�it�m zp�sobem, tak nenaraz�m ani na z�kazy ani na p��kazy. Ten zp�sob chov�n� mus� b�t pokud mo�no co nejvoln�j��. Pr�vn� jistotu v�ak m�m tak� tehdy, kdy� n�jak� p�edpis poru��m, tak o m� v�ci bude rozhodov�no zp�sobem obdobn�m jako v p��padech srovnateln�ch, kde ji� rozhodov�no bylo. Rovn� m�m pr�vn� jistotu, pokud ve v�ci, kdy jsem nic neporu�il, ale rozhodnut� pot�ebuji - nap��klad stavebn� povolen� � v�m, �e bude rozhodov�no obdobn� o stavb� m�, stavb� m�ho souseda, �i o stavb� Franti�ka Nov�ka na druh�m konci ulice.
Jakmile se p�estaneme orientovat ve v�ech mo�n�ch p��kazech obsa�en�ch v pr�vn�ch p�edpisech, nedok�eme p�edv�dat dovolen� (nezak�zan�) chov�n� a samoz�ejm� t�m i dopad sankc�, v t�chto p�edpisech obsa�en�ch, na n�s. A p�estaneme i p�edv�dat rozhodnut� ve sv� v�ci, nebo� se nedok�eme orientovat podle jak�ho p�edpisu a ve vztahu ke kter�mu druhu na�eho chov�n� bude rozhodov�no.
Stejn� jako kdy� je pr�vo nositeli moci zneu��v�no nebo ignorov�no, tak i p��li�n� p�ebujelost p��kazov�ch norem v pr�vu obvykle vede k projev�m ob�ansk� neposlu�nosti. Ty s sebou p�in�ej� ��ste�n� �i dokonce cel� zborcen� st�vaj�c�ho pr�vn�ho syst�mu ve spole�enstv� a nutnost vytvo�it pr�vn� syst�m nov�, kter� je schopen zaru�it ka�d�mu ze �len� spole�nosti pr�vn� jistotu.
P��kazov� normy obvykle mohou po ur�it� �as pomoci nositeli moci ovl�dnout ostatn� �leny spole�enstv� a pod��dit jejich chov�n� sv� v�li, ale dlouhodob� p��kazov� syst�m nefunguje.