U� ��dn� korupce!
Jan Such�nek
Tak mo�n� mohlo zn�t novoro�n� p�edsevzet� mnoha soudc�, kdy� pod vlivem v�no�n�ch sv�tk� kriticky hled�li na vlastn� po��n�n� v soudn� s�ni. Je nepopirateln�, �e v moci soudc� je takov� p�edsevzet� bez jak�chkoliv probl�m� naplnit. Oni maj� tu mimo��dnou p�ednost ��t vedle sv�ta �de facto� i ve sv�t� �de iure�. A v tomto sv�t� �de iure� je jejich svat�m pr�vem korupci zcela vym�tit. V tom sv�t� �de facto� by to byl nesmysl. Kdy� u� i c�rkevn� autority h�j� pr�vo pot�ebn�ch kr�st, pak soudce vystaven� budoucnosti �ebr�ck�ho d�chodu m� pr�vo b�t �platky zabezpe�en na star� kolena, kdy� jej �ek� jen �ebr�ck� d�chod! Budujeme p�ece soci�ln� st�t!
T�m geni�ln�m n�strojem v boji s korupc� v tom sv�t� �de iure� je konstatov�n� nesrozumitelnosti. �alujete st�t, proto�e jste ob�t� korupce a korupce je n�stroj, jak za odm�nu org�n st�tu a� politikem, ��edn�kem, soudcem, prokur�torem atd. jedn� v rozporu se z�konem jim ulo�enou povinnost� ve prosp�ch t�et� osoby, v na�em p��pad� organizovan�ho zlo�inu. Organizovan�ho zlo�inu proto, �e org�ny st�tu nezjistili pachatele va�� �jmy, kdy� nap��klad ten, co v�s okradl, se dle org�n� st�tu neobohatil ani nejednal ze sv� v�le, kdy� v na�em p��pad� jednal dokonce z v�le prokur�tor�, a je tud� beztrestn�.
�ijeme v modern� dob� akciov�ch spole�nost� a holding� a tak se snadno stane, �e ob�t� jedn� inicia�n� korupce je v�c a t�m i v�c soudn�ch spor�. Na�e skv�l� ministerstvo spravedlnosti n�roky v�ech s ohledem na rozpo�tov� omezen� odm�tne, pohled�vka se mu proto zd� nesrozumiteln� a korupc� se v�bec nezab�v�. Ti pr�vn�ci se stav�, �e nech�pou, kdy� soud vyk�e, �e �padce m�l k prohl�en� konkurzu zisk v�c ne� 500 n�sobek z�kladn�ho kapit�lu, a ministerstvo financ� tvrd�, �e se z toho nemus� platit da� z p��jmu, �e jde o mnohon�sobnou korupci, kter� trv�.
U� jako za privatizace doch�z� k domluv� st�tn� moci v�konn� se st�tn� moc� soudn�, �e pr�va ob�ana nemaj� proti sv�voli �i zkorumpovanosti st�tn� moci ��dn� v�znam. Tady se to realizuje v tom, �e soudy zam�tnou n�slednou �alobu t�ch ob�t� korupce s t�m, �e jsou nesrozumiteln�. Zcela v kontextu s pr�vn�m n�zorem �alovan�ho skv�l�ho ministerstva (ne)spravedlnosti. N�kdo mo�n� dostane od mafie provizi, jin� se jen zachov� jako homo economicus a zah�e�� si lenost�. St�tn� moc v�konn� st�tn� moci soudn� zaplat� t�m, �e zabr�n� st�tn� moci z�konod�rn� jakkoliv omezit nez�vislost st�tn� moci soudn� na psan�m pr�vu t�to zem� a stejn� tak na pr�vu EU nebo tomu, aby moc z�konod�rn� zavedla moci soudn� n�jak� o�istn� mechanismy.
A te� k t� nesrozumitelnosti. Mafie vyu��v� korupce k sv�mu obohacen� a d�l� nap��klad v p��pad� konkurz� tak, �e korumpuje nejen soudce a spr�vce konkurzn�ch podstat, ale mus� k sou�innosti zkorumpovat prokur�tory a finan�n� ��ady. Mafie m� komplexn� �e�en� ov��en� desetilet�mi praktick�ho deformov�n� pr�va ve prosp�ch p�edstavitel� t��dn� moci. Logicky z toho vznikne povrchn�mu pozorovateli nesrozumiteln� galimaty�, kter� si v sebez�chovn� v��e vysv�tl� ve prosp�ch neposkvrn�nosti st�tn� moci. Prost� to popsal i profesor Parkinson. Prokazov�n� korupce je pro soudce stejnou oblast� mizej�c�ho z�jmu jako pro spr�vn� radu investice do jadern� elektr�rny a naopak potrest�n� kveruluj�c� ob�ti korupce je radost projednat.
Vysp�l� pr�vn� st�ty p�i v�dom� n�ro�nosti boje s korupc� se dohodly na Evropsk�ch �mluv�ch proti pran� �pinav�ch pen�z, proti korupci. Abychom nebyli i form�ln� za blbce Evropy, tak jsme se k tomu form�ln� taky p�ihl�sili a pov��ili ty protikorup�n� �mluvy nad z�kon. Ale ��dn� ministerstvo, prokuratura �i soud a� po �stavn� necht�j� se z�vazky z t�ch �mluv m�t nic spole�n�ho. Z�kladem obrany korupce prost�ednictv�m poukazu na nesrozumitelnost �aloby je po�adavek soudce, aby mu ta korupce byla z�ejm� bez proveden� d�kaz�. A bez d�kaz� se mu to zd� jako nesrozumiteln� pomluvy. P�es tenhle proti�stavn� nez�konn� po�adavek justice v tomhle st�t� nejede vlak. Kdyby tahle s doktorem pr�va zach�zel doktor medic�ny, to bychom se snad t�ch doktor� t��dn�ho pr�va rychleji zbavili.
Soudu deklarujete nap��klad 60 fat�ln�ch proh�e�k�, rozpor� jedn�n� soudce s principem legality v konkurzn�m ��zen�, v kter�m v�s justi�n� (konkurzn�) mafie okradla, proto�e je nutno tvrdit v�e podstatn� hned na po��tku soudn�ho ��zen� a nev�te, co si soud za podstatn� vybere. Dovol�m si p�ipomenout, co je princip legality. Je nebo by to m�lo b�t toti� �pln� opa�n� ne� za bol�evika. Vy m��ete d�lat cokoliv, co z�kon nezakazuje, a naopak st�t a soudci s prokur�tory pouze to, co jim z�kon dovoluje. Ka�d� snad ch�pe, jak se soudc�m a prokur�tor�m st�sk� po star�ch �asech a �e je nanejv�� pravd�podobn�, �e vyu�ij� sv� nez�vislosti k tomu, star� bol�evick� praktiky znovu restaurovat i kdy� jen v skrytu, jako to d�vno u� d�laj� prokur�to�i.
Soud na obranu t� korupce p�edst�r�, �e se v tom ztratil a samoz�ejm� se nevylou�� pro nedostatek kvalifikace a intelektu�ln�ch schopnost�, nereaguje ani na to, �e �alobci u� dal n�kolikr�t zapravdu odvolac� soud, kter� ty nez�konnosti konkurzn�ho soudce s�m konstatoval a �alobce to jen cituje. To soud, kter�mu jste poslali �alobu, v�m za pravdu d�t nemohl, k takov�mu dokazov�n� nedo�lo a nesm�lo v z�jmu organizovan�ho zlo�inu doj�t. Soud neuplatnil logick� sou�in, aby jen z jedn� nez�konnosti, kdy� ��dnou ministerstvo nerozporovalo, usoudil, �e �alobce se stal objektem nez�konnosti a �aloba je tedy d�vodn�.
Ministerstva ve sv�ch vyj�d�en�ch p�es v�hradu nesrozumitelnosti dokonce n�kolikr�t jednozna�n� pouk�zala, �e v� konkr�tn� kter� principieln� poru�en� z�kona je nejz�sadn�j��, a pr�vo na nez�konnost jedn�n� sv�ch soudc�, prokur�tor� a bern�ch ��edn�k� v t� souvislosti, jak na to �alobce pouk�zal, demonstrativn� podpo�ila. Soudu tak p�ipomn�la, jak� v�klad pr�va by tu m�l platit a u� v�bec �e soud nesm� p�ipustit, �e by vy�adoval, aby ministerstva jako strana �alovan� tak� respektovaly z�vazky st�tu z Evropsk�ch �mluv o korupci.
Dokonce t�m justice potvrd� nerovnost ob�ana a st�tn� moci. P�esn� opa�n� p��stup m�la justice p�i trestn�m st�h�n� z�stupc� t� ob�ti korupce. V mnohalet�m trestn�m ��zen� se projedn�vala ob�aloba, kter� dle zvukov�m z�znamem dokumentovan�ho p�izn�n� p�edsedy trestn�ho sen�tu byla soudc�m, ob�alovan�m i advok�t�m absolutn� nesrozumiteln�, co� nakonec konstatoval i osvobozuj�c� rozsudek. Je absolutn� proti�stavn�, aby prokur�to�i mohli ob�ana nesrozumiteln� ob�alovat a zostouzet trestn�m ��zen�m, kdy� ob�an nem��e uplatnit pr�vo na presentaci d�kaz� korupce p�ed soudem z d�vodu, �e pro soud je �alobn� poukaz na korupci bez proveden� d�kaz� nesrozumiteln�.
Pokud n�kdo z�sk�v� dojem, �e han�m na�i soudcokracii, pak ve�ejn� prohla�uji, �e jsem p�esv�d�en, �e proti temn�mu sv�tu prokuratur, jsou soudci p��mo sv�tci, oni jsou ochotni nez�konn� jednat i ve�ejn�, to prokur�to�i z�sadn� v skrytu! V�dy� i to odm�tnut� �aloby ob�ti korupce m��e b�t v�razem strachu konkr�tn�ho soudce p�ed prokur�tory, proto�e to, �e korupce nebyla objasn�na v trestn�m ��zen�, je pro soudce v�znamnou p�ipom�nkou moci organizovan�ho zlo�inu, p�ed kterou je nutno se sklonit.
Jan Such�nek
|