Se šrotovným na hospodářskou krizi?

Ivo Strejček

21.02.2009, Jihlavské listy

Co dělat s hlubokým hospodářským poklesem, který postihnul ČR, je oprávněně nejsilnějším tématem posledních týdnů. Není to jen "český" problém. Mnohé ekonomiky (Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Řecko) jsou na tom výrazně hůře než my.

Naše politická opozice v zemi je, bohužel, radostí ze zhoršujícího se stavu ekonomiky štěstím bez sebe. Ve smutných vodách loví každou postiženou duši. Až svět (a v něm i my) projdeme temnými soutěskami krize, zjistíme, že nám krize jistě mnohé vzala, ale dala nám výjimečnou příležitost poznat naše politické vůdce.

Může česká vláda za tuto krizi?

Česká republika je otevřenou ekonomikou. Do Německa vyvážíme 30% českého exportu. Vše, co se stane v Německu, nás ovlivňuje. Hospodářská krize v okolním světě se nutně musela přelít k nám. S tím nemohla česká vláda dělat vůbec nic.

Předcházející české vlády v čele se socialistickými premiéry věřily na politiku investičních pobídek. Do Čech byly zvány velké firmy, byly jim nabízeny vládní garance, laciné pozemky, daňové prázdniny.

Na základě těchto pobídek vznikly v zemi velké montovny automobilů Peugeot, Citroen, Toyota (v Kolíně), Hyundai (Nošovice). Zcela přirozeně kolem těchto mamutích montoven vznikly desítky malých a středních firem, které je zásobují. Pokud se automobilový průmysl dostal do krize, zákonitě musela dopadnout i na stovky drobných českých podnikatelů.

Investiční pobídky zcela pokřivily strukturu podnikatelského prostředí, které by se vyvíjelo jinak Bylo by méně závislé na automobilovém průmyslu, bylo by rozmanitější.. Ano, za to mohly české vlády.

Pomůže šrotovné?

Vytloukat klín klínem není v životě to nejlepší. Za takto spornou politiku považuji tzv. šrotovné. Proč má být za peníze daňových poplatníků poskytnuta pomoc pouze jednomu (i když významnému) segmentu podnikání? Proč stejnou logikou nemá být poskytnuta pomoc sklárnám, porcelánkám, textilkám? Ty v krizi nejsou? Tam se nepropouští?

Sociální demokraté dokonce váží nárok na šrotovné na obsah emisí CO2. To zní, zejména ekologům, velmi libě. Ale jaké automobily splňují dané podmínky? Malé a střední. Kdo je vyrábí? Italové, Francouzi, Japonci a Korejci. Peníze českých daňových poplatníků odplují do jiných částí světa.

A co škodovky, zeptáte se? Je snad centrála v Čechách, odpovídám! Auto si nekupujeme každý den. I proto lze považovat šrotovné za sporný projekt. Nákup vozu je jednorázovou investicí na řadu let dopředu. A v dobách chudých jeho nákup můžeme odložit zcela.

Co tedy dělat?

Vláda správně nejde cestou projídání naší budoucnosti. Dluhy, které by vznikly nesmyslným naléváním do hospodářského systému, stejně jednou někdo zaplatí (že se tak děje v Německu, ve Francii či v USA ještě neznamená, že je to dobře).

Vláda navrhuje opatření, která by měla motivovat zaměstnavatele k tomu, aby nepropouštěli. Mít práci je vždy lepší než ji nemít. Toho lze dosáhnout pouze snížením ceny práce. Správným směrem jde Petr Nečas s návrhem dočasné slevy na odvodech sociálního pojištění placeného zaměstnavateli a odblokováním provozních úvěrů.

Letitým problémem českého hospodářství je také malá mobilita pracovní síly. Krizi chce vláda využít k výraznému vylepšení stavu dopravní infrastruktury. Stimuluje investice a investuje do budoucnosti. To je správné.

Prožíváme těžké časy a ještě to nějaký čas potrvá. Ale jistě přijdou i veselejší dny! Nezadlužme naše děti.

Ivo Strejček
PaedDr. Ivo Strejček
člen VR a poslanec EP

člen Hospodářského a měnového výboru a náhradník ve Výboru pro mezinárodní obchod
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ekonomika a měnové záležitosti, mezinárodní obchod, finanční služby a bankovnictví