Politici, soudci a feldkur�t Katz!
Jan Such�nek
Spojen� t�ch dvou profes� s t�m Ha�kem proslaven�m feldkur�tem rakouskouhersk� arm�dy mi p�i�lo na mysl v posledn�ch dnech. Tenkr�t za �vejka byla na�e zem� ��dn� spravov�na a Ha�ek si mohl d�lat z takov�ch feldkur�t� legraci k pobaven� n�s v�ech. Dnes si n�sledovn�ci feldkur�ta Katze d�laj� legraci z n�s v�ech.
Slavn� prohl�en� feldkur�ta Katze adresovan� �vejkovi, �e "to se n�m to hoduje, kdy� n�m lidi p�j�ujou" mi vytanulo na mysli (neopsal jsem od P�rala), kdy� president �SA politik�m a ve�ejnosti vysv�tloval, �e �SA mohou b�t ve ztr�t�, kdy� maj� dost pen�z. Obavy nepominuly ani s odhodl�n�m skv�l�ho ministra financ� �SA neprodat. Pak jsem sly�el diskusi Tvrd�ka s ��pkovou o nakupov�n� nov�ch letadel a nov�ho p�edsedu dozor�� rady, kter� tvrdil, �e nevyu�it� letadla je nutno ihned prodat.
Ano, d� se p�e��t ve ztr�t�, kdy� firmu dotuj� vlastn�ci nebo m� ztr�tu men�� ne� jsou odpisy ji� zaplacen�ho majetku. Jinak plat� to, co tvrdil feldkur�t Katz. A to taky plat� pro �SA. Ti skv�l� mana�e�i by byli hloup�, kdyby s t�mi platy u toho nevydr�eli tak dlouho, jak jen bude mo�n�, kdy� jim to budou politici, kte�� representuj� n�s vlastn�ky, trp�t a �v�rem ze st�tn�ho to budou financovat tak, jak �in� te�. Krize �SA nikoho z vl�dy, Parlamentu ani medi� nep�inutila se pod�vat na ��sla nebo si na to po��dit n�koho, kdo jim rozum�.
Pod�val jsem se toti� jen zb�n� na internetu na v�ro�n� zpr�vu �SA za rok 2008. �SA toti� mimo softwaru a zaplacen�ch z�loh na nepot�ebn� letadla u� vlastn� nic nem�. Ti skv�l� politici v dozor�� rad�, na ministerstvu financ� a b�hv� kde nechali �SA vytunelovat do mrt�. Jsem si jist, �e za dobrou provizi se koupily letadla za EURO d��v ne� EURO pos�lilo k dolaru, pak se se slevou prodala, aby se draho pronajala. T�m se �v�r na letadla zm�nil v �v�r na mzdy, co� kdyby to nebylo s asistenc� vrcholn�ch politik�, by byl trestn� �in �v�rov�ho podvodu. Tak�e dnes se spl�c� �v�r na letadla a leasing t�ch sam�ch letadel, tak�e jsou minim�ln� dvakr�t dra��� ne� je obvykl�. A to nepo��t�m vliv kurzu EURO k USD, kdyby se dopl�c� na to, �e koup� demonstrovali politickou loajalitu k EU.
Do toho jsou namo�eni �pi�kov� ekonomov� mezi politiky od Ko��rn�ka p�es Sobotku a Kalouska a� k Janotovi, v�etn� t�ch slovutn�ch ekonom� v �ele dvou nejv�t��ch stran. Ani takov� elita jako jsou �lenov� NERVu nic. To je to ne�t�st� mal�ch n�rod� a demokratick� vl�dy v�t�iny pr�m�rn�ch a podpr�m�rn�ch. Ani elitn� ekonom si nem��e dovolit ��ct pravdu. Politici by mu pak nedali vyd�lat. Neexistuje siln� soukrom� universita �i v�deck� instituce, kter� by takov�ho ekonoma zam�stnala. P��kladem nech� je potla�en� presidenta jako ekonoma a technologa racion�ln�ho p�em��len�. Za ka�dou my�lenku masov� odsudek. I jen takov� prost� ekonom, jako j�, je objektem sank�n�ho a t�m�� absolutn�ho zbaven� soudn� ochrany ob�ansk�ch pr�v.
Jen�e d�sledek t�hle n�rodn� preference ekonomick�ho analfabetismu je, �e jsme nem�li na p�elomu roku 2008 a 2009 ��dn�ho politika, kter� by m�l tu�en� o nadch�zej�c� krizi, a nem�me dodnes ��dn�ho, kter� by m�l jen odvahu o tom mluvit, aby to m�lo hlavu a patu. Ta �SA by m�la b�t n�komu prod�na i jen za korunu, proto�e ��dn� kupec ten drah� software, co tam maj� nepot�ebuje, proto�e m� sv�j, jako stejn� nepot�ebuje ty z�lohovan� objednan� letadla. Nebo by bylo lep��, a� �SA p�evezmou zam�stnanci. A� n�m odbory uk�ou, jak se to m� d�lat bez vyko�is�ov�n� n�jemn� pracuj�c�ho! Nic na tom neztrat�me, to nem��e stejn� jinak, ne� zkrachovat. P�idali se tam te� jen n�klady na je�t� dra��� dozor�� radu.
Jak s t�mhle souvis� soudci? Velmi! Ekonomick� analfabetismu vl�dne justici tak obrovsky, �e jsem dosud za deset let nena�el soudce, kter� by pochopil, �e m�t zisk po zdan�n� 48 tis�c % z�kladn�ho kapit�lu nen� �padek. Ned�vno jsem jako v�jimku potkal soudkyni, kter� p�iznala, �e v�, �e z inkasa pohled�vky na �hradu dluhu se dan� neplat�. Jen�e ta je tak mlad� a kr�sn�, �e m� ur�it� tolik toho na starost jin�ho ne� sv� povol�n�, �e ji je nutno ze statistiky vylou�it. To, �e likvidac� p�ed�asn�ch voleb soudci potla�ili politickou sout�, je jen vrcholkem ledovce, proto�e oni marxisticko-leninsky nech�pou, �e duchem a j�drem pr�vn�ho st�tu je, �e maj� chr�nit vlastnick� pr�va kv�li svobodn� tr�n� sout�i, kter� jedin� p�in�� lidem ob�ivu.
T�m�� nikdo z t�ch soudc� nen� ekonomicky tak fundov�n, aspo� jako ti mexi�t� bandit� v sedmi state�n�ch, aby v�d�li, �e jestli jim m� n�kdo na jejich d�chody vyd�lat, tak oni soudci mus� ochr�nit ty, kte�� vyd�laj� kapit�l na vytvo�en� pracovn�ch m�st, z kter�ch se ty d�chody budou solid�rn� financovat. Pro mne samotn�ho je v�dy p�i konfrontaci s t�mi marxistick�mi soudci �t�chou v�ra, �e m� d�ti ur�it� na tyhle d�chodce d�lat nebudou, jako se k tomu u� rozhodli desetitis�ce jin�ch mlad�ch, kte�� si do USA a Austr�lie zvou �esk� kapely, aby jim p�ipomn�ly rodnou zem.
A pr�v� justice sv�m ekonomick�m analfabetismem do�la k skv�l�mu z�v�ru, �e v krizi se 200 poslanc� mus� na rozpo�tu domluvit, kdy� se jich ani 101 nedomluvilo na proviz�ch za schv�len� n�jak� vl�dy. Tohle p�ece je mo�n� jen, pokud jsou soudci p�esv�d�eni, �e plat� Katz�v ekonomick� axiom. Schodkov� rozpo�et nen� ��dn� probl�m, p�ece n�m v�dycky n�kdo p�j��. Kdyby tady ne�lo o ekonomick� analfabetismus, pak by se zjevil obecn� analfabetismus politick�, proto�e na�i politici n�m krizi nezlom� t�m, �e by z osv�cen� redukovali utr�cen�, ale z donucen� a to jen, kdy� riziko nezvolen� bude dost vzd�len� a opozice bude aspo� trochu pravicov�j��. Levicov� politik nem��e p�ed volbami �et�it ze sv� podstaty a st�edov� to ve skute�nosti chce na levicov�ho jen sv�st!
A proto mo�nou protikrizovou reformu �stavn� soud absolutn� znemo�nil. Jen hned po volb�ch s vidinou �ty�let� lh�ty k n�prav� v o��ch voli�� a bez levicov� opozice je po��dn� reforma mo�n�. Tu reformu mohl z donucen� ud�lat Paroubek s komunisty a nikdo jin�. Media a levice by to stejn� Topol�nkovi, i kdyby byl je�t� v�c Havlovsky levicov�, nikdy nedovolila. I ten ��sporn�� schodek 170 miliard je st�le jen cestou do pekel a vych�z� z podobn�ho optimismu ekonomicky negramotn�ch, jako vych�zel rozpo�et leto�n�. Prost� �jsou to pouze komunist�, postkomunist� a b�val� komunist�, jak konstatoval Topol�nek.
��dn� sedl�k by nep�e�il, kdyby se chystal na m�rnou zimu. Proto�e tenhle sebez�chovn� selsk� rozum tu nikde nefunguje, nikdo ani nevzpomene, �e by cestou k z�chran� m�la b�t i kone�n� zm�na volebn�ho syst�mu i proti duchu t�hle �stavy. Bohu�el se selsk�m rozumem jsme se �sp�n� vypo��dali p�i kolektivizaci venkova. Kupeck� po�ty jsme opustili s v�deck�m pl�nov�n�m a v�m�na zkrachoval�ho socialismu za soci�ln� st�t ��dn�m impulsem k n�vratu racionality nebyla.
A k �emu tyto m� n��ky, kdy� krize p�ece u� kon��. Krize nekon��. Logika p��rodn�ch a tr�n�ch jev� v situaci, kdy n�s ob�any ani B�h nem��e ochr�nit, proto�e jsme to po n�m ani necht�li, nem��e akceptovat iracionalitu toho levicov�ho v�t�inov�ho davu, jeho politick�ch representant� a marxist� v soudcovsk�ch tal�rech, kter�m v�em jde o uplatn�n� jejich pr�va ni�emu vlastn� nerozum�t, nep�iznat to a nedat se vlastn� t�mi, co um� ��st ��etn� rozvahy a v�kazy cash flow, poni�ovat. Krize pak bude trvat tak dlouho, dokud ta iracionalita neztrat� svoji dominanci. Trvalo to pro n�koho od 1917 a� do 1991, pro jin�ho od 1933 a� do 1945 a pro n�s od 1948 do 1989. Jak dlouho to bude trvat dnes?
Jan Such�nek