P�es psoty a Slotu
Pavel Kopeck�
Na pomez� mezi ma�arsk�m a slovensk�m kulturn�m okruhem je �ivo. Nov�, ale postaru. P�edstavitel� dvou n�rodn�ch st�t� si vj�d�j� do vlas�. Klevet�, sp�laj� a vyhro�uj�. A�koliv mezi so��c�mi politick�mi �inovn�ky vynikaj� pravideln� ti nejhlasit�j��, postavy z transnacion�ln�ho rodu pana Sloty, t�ko souhlasit se zjednodu�uj�c�mi rozbory, jak�ch se naposledy v�slovn� dopustil Alexandr Tomsk�. Nacionalismus je skute�n� posledn�m �to�i�t�m gr�zl�, pravda, ale nazna�ovat, �e jen leckdy d�tinsk�, nejist�, tak� proti �ech�m se ob�asn� obracej�c� n�rodovectv� Slov�k� vytv��� nep��jemn� mezin�rodn� nap�t�, a zleh�ovat p�itom agresivn� �trianonsk� komplex� Ma�ar�, nen� sdostatek smyslupln�.
V z�sad� trapn� t�enice mezi Bratislavou a Budape�t� maj� �ir�� souvislosti. V�stavn� velkom�sto na Dunaji (tedy nikoliv mal� metropole zvan� kdysi Pre�purk �i kr�tce i Wilsonov) bylo vystav�no do kr�sy hlavn�ho s�dla Zalitavska. V�chodn� ��sti dualistick� monarchie Rakouska-Uherska. Zat�mco v jej� z�padn� oblasti prob�hal st�le �sp�n�j�� odpor v�t�inov�ch Slovan� proti germanizaci, za ���kou Litavou dominovala nesrovnateln� tvrd�� ma�arizace.
Por�ka �st�edn�ch mocnost� v 1. sv�tov� v�lce nejen�e odvr�tila v�n� nebezpe�� vojensk�ho potla�en� emancipa�n�ch snah etnick�ch men�in, n�br� nadto mnoh�m poskytla p��le�itost k rozbit� mnohon�rodnostn� ��e a ustaven� vlastn� st�tnosti. V�etn� Republiky �eskoslovensk�. Uhersko, kde neznalost ma�ar�tiny prakticky znemo��ovala z�skat solidn�j�� zam�stn�n�, zaniklo v d�sledku Trianonsk� m�rov� smlouvy, s ��m� se frustrovan� st�edoevrop�t� Ugrofinov� nedok�zali sm��it. Op�t v pon�kud tvrd�� podob�, ne� kterou m��eme podnes c�tit z jist�ch zahrani�n�politick�ch krok� V�dn�.
Odtud bylo, co by kamenem dohodil k t�sn� pov�le�n�mu ozbrojen�mu konfliktu s �SR roku 1919. P�i n�m budape��sk� bol�evick� diktatura obsadila Pre�ov a vyhl�sila tam Slovenskou republiku rad. Blizou�ko bylo t� ke �tvan� pohrani�n�ch ma�arsk�ch minorit v��i vl�d�m mlad�ch okoln�ch st�t�, le� p�edev��m k velik�mu fa�istick�mu revan�i po boku Mussoliniho a Hitlera. Jeho pohrobci, by� se to dnes nenos� ��kat, pat�ili tak� k r�zn�m protagonist�m protikomunistick�ho povst�n� roku 1956.
Skute�n� radik�ln� pravice pln� �ovinismu, volaj�c� nap��klad, �e �Horn� Uhry jsou na�e�, m� dosud v Ma�arsku sv� vlivn� p��znivce. Zv��en� aktivizovan� za hospod��sk� krize, kdy u� des�tky rok� trvaj�c� zadlu�en� pospolitosti posko�ilo do astronomick�ch v��ek. Jej� sympatizanti jsou b�nou sou��st� leg�ln�ch stran. Partaj� nikoliv bez�sp�n�ch; krajn� pravicov� Jobbik �ili Hnut� za lep�� Ma�arsko ��d� pln� anulov�n� �Trianonsk�ho dikt�tu�, co� p�i evropsk�ch volb�ch lib� zn�lo hned patn�cti procent�m hlasuj�c�ch ob�an�. Na ob�as zvr�cen� patriotismus, za n�m� lze vytu�it obavy a nejistotu mnoha generac� obklopen�ch nep��buzn�m obyvatelstvem, berou bohu�el ohledy t� p�edstavitel� neextremistick�ch proud�. Tud� nen� divu, kolikr�t z demokratick� Budape�ti p�ich�zej� projekty zav�n�j�c� naru�ov�n�m svrchovanosti jin�ho st�tu nebo zn�j� �obavy� o svobodu krajan� v ciz�ch zem�ch. By� nakr�sn� zat�en�ch fotbalov�ch zu�ivc�, kte�� zdemolovali sportovn� stadion.
Vzklenula by se duha, kdybychom obratem ruky dok�zali odlo�it sv� (historick�) z�t�e, odpustit druh�mu a sob�, ��t bez ned�v�ry, ve svornosti. Nesta�� proto pouze m�vnou kouzeln�m proutkem, pron�st zakl�nadlo internacionalismu �i bratrsk�ch n�rod� Evropsk� unie a �ekat, �e v�c se sama vy�e��. Takto v�voj ur�it� nefunguje. Ten jde klopotn� p�es psoty a Slotu.
V kr�cen� podob� vy�lo v Hospod��sk�ch novin�ch
Pavel Kopeck�
Mgr. Pavel Kopeck�, politolog a publicista