Evropsk� parlament postr�d� demokratick� kyvadlo
Josef Mlejnek
Polsk� filozof Ryszard Antoni Legutko se narodil 24. prosince 1949 v Krakov�. V osmdes�t�ch letech vyd�val v Krakov� samizdatov� �asopis Arka. V roce 1991 se na tamn� Jagellonsk� univerzit� habilitoval prac� Kritika demokracie v Plat�nov� politick� filozofii, od roku 2003 zde p�sob� jako ��dn� profesor. Napsal �adu odborn�ch publikac�, ale i mno�stv� text� ur�en�ch �irok� ve�ejnosti. Z posledn�ch Legutkov�ch knih je t�eba uv�st alespo� Trakt�t o svobod� (2007) a Esej o polsk� du�i (2008). Anga�uje se v�razn� i ve ve�ejn�m �ivot� zem�: p�ekladatel a vyklada� Plat�na byl v minul�m obdob� sen�torem za PiS (Pr�vo a spravedlnost) a n�kolik m�s�c� p�sobil v men�inov� vl�d� PiS jako ministr �kolstv�. Ne� byl zvolen poslancem Evropsk�ho parlamentu, p�sobil v Kancel��i polsk�ho prezidenta Lecha Kaczy�sk�ho jako st�tn� tajemn�k. �esky vy�el letos na ja�e obs�hl� v�bor jeho esej� O�klivost demokracie.
Jak se c�t� filozof, kter� se stal politikem?
C�t�m se v politice dob�e. I kdy� v n� p�sob�m pouze p�t let. �lov�k, kter� podobn� jako j� p�e�etl v�t�inu nejd�le�it�j��ch knih o politice od starov�ku do sou�asnosti, nem��e b�t ni��m p�ekvapen. V�echno u� bylo pops�no, ni�emu se nediv�m. V�ci se mohou samoz�ejm� jevit h��e nebo l�pe. Ale v�e u� popsal n�kdo p�ede mnou. Tak�e politick� realita mi je dostate�n� zn�ma. Nicm�n� filozofie neposkytuje �lov�ku pouze ur�it� ustrojen�, �e ho pak u� nem��e nic p�ekvapit, nebo dokonce zasko�it. D�v� n�m tak� mo�nost l�pe vid�t v�ci a porozum�t i tomu, co p�esahuje na�e b�n� a pr�b�n� spory, je� jsou sou��st� na�eho �ivota. Jde �asto o v�ci obt�n� a nep��jemn�, ale nahl��me-li �ir�� celek, nepodlehneme tak snadno n�lad�m, a� u� by �lo o pochybnosti, nebo o euforii.
Nezasko�ila v�s por�ka PiS v p�ed�asn�ch volb�ch p�ede dv�ma lety?
Samoz�ejm� c�t�m roz�arov�n� z toho, �e strana, s n� jsem spjat, prohr�la posledn� volby a nedok�zala z�skat podporu. Ale jde o sou��st politick�ho �ivota, kde se jednou se vyhr�v�, jednou prohr�v�. Je to ono zn�m� demokratick� kyvadlo, kter� funguje a kter� je dobr�.
Pova�ujete ��ast PiS v minul� vl�dn� koalici za ne�sp�ch?
Nemysl�m si, �e by ona vl�dn� koalice p�edstavovala ne�sp�ch. Nez�skala ov�em pot�ebnou reputaci, a ta je v�dy d�le�it�. M�li jsme skute�n� velmi obt�n� koali�n� partnery - Ligu polsk�ch rodin a Lepperovu Sebeobranu. Tyto mal� strany dostaly �anci, jedinou, kter� se u� nikdy nebude opakovat. Dostali �anci pod�let se na vl�d�, ale nevyu�ili toho. Podlehli iluzi, �e budou u vl�dy u� napo��d.
Kdo takov� iluzi nepodlehl?
T�m�� ka�d� politik podl�h� klamu, �e kdy� m� jednou moc, nikdo mu ji u� neodejme. Je pravda, �e na�i koali�n� partne�i byli obt�n�, �asto �kodili - hlavn� sami sob� - sv�mi p�ehnan�mi ambicemi. To byl tak� hlavn� d�vod, pro� vl�da nakonec padla. Mohla d�le trvat jako vl�da men�inov�, ale to by nem�lo ��dn� smysl.
Z jak�ho d�vodu jste podle v�s prohr�li p�ed dv�mi roky p�ed�asn� volby?
Kdo se zab�v� politikou, ten v�, �e v demokracii nen� d�le�it� to, co je, ale to, jak se co jev�, zd�. O tom psal u� Plat�n. Nav�c se na�i protivn�ci uk�zali jako lep�� v p�esv�d�ov�n� voli��, v ���en� ur�it�ho zd�n� mezi voli�i, a ti tomuto zd�n� uv��ili. Uv��ili nap��klad, �e strana PiS p�edstavuje hrozbu pro demokracii, nebo� pou��vala bezpe�nostn�ho apar�tu k dosa�en� vlastn�ch politick�ch c�l�. Lid� tomu uv��ili. Dva roky prob�haj� vy�et�ov�n�, pracuj� r�zn� parlamentn� komise, v�echny v�hrady padly. Neexistuje ��dn� re�ln� d�kaz, proto�e se nic takov�ho nestalo. Ale volby nejsou soudn� proces, ale jde o boj zalo�en� na dojmech.
S jak�mi c�li jdete jako nov� zvolen� poslanec do Evropsk�ho parlamentu?
C�l� je v�c a maj� tak� r�zn� stupe� d�le�itosti i rozd�ln� �ance na uskute�n�n�. Vytvo�ili jsme parlamentn� frakci s pon�kud nezvykl�m n�zvem Konzervativci a reform�to�i, ale na n�zvu zase a� tak nez�le��. M�la by b�t v Europarlamentu po��tkem �i z�rodkem pravicov� �i konzervativn� skupiny. Evropsk� parlament je obecn� vzato podobn� jako EU velice m�lo ideov� diverzifikovan�, mnohem m�n� ne� nap��klad USA, a je posunut� doleva. V Unii u� del�� dobu vl�dnou k�es�an�t� demokrat�, kte�� s k�es�anskou demokraci� v p�vodn�m smyslu nemaj� mnoho spole�n�ho, a d�le pak socialist�. Nikdy tam zat�m nebyla zastoupena pravice, pravicov� my�len�. Existuj� r�zn� pravicov� strany, kter� bojuj� proti EU. Jde o mal� skupiny, by� pestr�, ale dosud nevytvo�ily ��dnou re�lnou alternativu. Na��m c�lem je tuto alternativu vytvo�it.
O ��dn� no�en� evropsk�ho d��v� do lesa ur�it� nep�jde�
V Evropsk�m parlamentu zcela chyb� ono demokratick� kyvadlo, o n�m� jsem u� mluvil. V Unii neexistuje ��dn� diskuse, pouze dohody a shoda. Ne�e�� se z�sadn� spory. Na��m c�lem je pos�len� role men��ch st�t� EU, kter� je p�es deklarovanou my�lenku rovnosti v�razn� rozd�lena na ty rovn� a ty rovn�j��, na ty, kdo mohou do v�c� mluvit, a na ty, kdo toho sm�j� ��kat nepom�rn� m�n�. V�razn� se to projevilo pr�v� v situaci vytvo�en� hospod��skou kriz�. Evropsk� komise dovolila jedn�m zem�m podporovat n�kter� odv�tv� ekonomiky, jin�m nic takov�ho neumo�nila. Co� je velice nerovn� p��stup.
Nehroz� nebezpe��, �e skon��te jako tzv. pot�ist�, nav�c st�le v�ce izolovan� od dom�c� z�kladny?
Pr�v� dal��m na��m c�lem, a to ne u� v EU, ale v Polsku, je aktivizace sm��len� lid� u n�s o Unii a aktivn�j�� p�istup k n�. Z rozhovor� s �esk�mi kolegy z na�� skupiny soud�m, �e n�co takov�ho je rovn� ��douc� u v�s. EU je �asto vn�m�na jako jak�si hodn� str��ek, ob�as drsn�, kter�ho je dobr� poslouchat. To znamen�, nijak se mu nestav�t na odpor, neprotestovat, ned�lat ��dn� hlouposti.
B�t zcela konformn�, jin�mi slovy.
Je to u� takov� komplex. Rad�ji se do ni�eho nepou�t�t, jinak n�m pohroz� prstem. N�m jde o to b�t v Evropsk�m parlamentu aktivn� silou; chceme se sna�it realizovat na�e z�jmy. Mus�me v prvn� �ad� z�skat odvahu, kter� n�m chyb�. Dal��m na��m c�lem je demystifikace n�kter�ch sou��st� unijn� ideologie.
Kter� m�te konkr�tn� na mysli?
Mluvilo se o Lisabonsk� strategii. V posledn�ch deseti letech m�lo b�t efektem strategie to, �e se Evropa stane konkurenceschopn�, �e dok�e konkurovat Spojen�m st�t�m. Ohl�dneme-li se on�ch posledn�ch deset let zp�tky, je to jednodu�e katastrofa. Evropa je nyn� ne siln�j��, ale slab��, m�n� konkurenceschopn�. A zde v Unii je sly�et jen samou sebechv�lu, v�ichni jsou n�ramn� spokojen�. Je �as pro zm�nu. Evropsk� unie je velk� ma�in�rie, nekontrolovateln�, ovl�dan� byrokraty a lidmi, jejich� z�jmem je stagnace, nikoli energick� kon�n�.
Nen� hlavn� vadou EU, �e p�ipom�n� budovu stav�nou od st�echy? Chyb�j� z�klady, ale p�itom se horliv� pracuje na stavb� des�t�ho, dvan�ct�ho podla��?
Samoz�ejm�. Ale ona byla takov� hned od za��tku. Zd� se, �e v ur�it�m momentu Evropa ztratila tv�r�� energii a z�stala ovl�dnuta architekty, kte�� buduj� stavbu nejenom shora a od st�echy, ale d�laj� to se st�le v�t�� agresivitou a aroganc�. V�sti�n�m p��kladem je pr�v� z�le�itost Lisabonsk� smlouvy. Nejde o nic jin�ho ne� o �stavn� smlouvu. Nebyla p�ijata, ale byla prosazov�na znovu, a to bez konzultac� se spole�nostmi v jednotliv�ch zem�ch. Nemusela proj�t schvalovac�mi procesy. Je to typick� tla�en� na pilu, jen aby vznikla instituce shora. Jej� architekti jsou p�esv�d�eni, �e to ten zanedbateln� spodek d��ve nebo pozd�ji stejn� odsouhlas�.
Ale takov� p��stup je v�dy nebezpe�n�.
Samoz�ejm�, ten p�ehl�en� spodek se v ur�it�m momentu m��e hodn� hlasit� ozvat, m��e n�co takov�ho nakonec odm�tnout, a to velice tvrd�. D�vod� je hned n�kolik. Neexistuje evropsk� d�mos a ani nebude existovat. Neexistuje spole�n� jazyk, nen� tu kontinuita, existuj� r�zn� z�sadn� konflikty. Vzhledem k t�mto skute�nostem je jasn�, �e existuj� spole�ensk�, kulturn� a historick� meze integrace, kter� se nedaj� odstranit a ani nen� t�eba je odstra�ovat. To, �eho bylo dosa�eno na po��tku integrace, je velk� �sp�ch. Ale od ur�it�ho momentu, jako byl Maastricht nebo Nice, byli zm�n�n� architekti jako by posti�eni konstruktivistick�m amokem: kdy� m�m v�echno �lo a� doposavad tak dob�e, mus� to j�t dob�e i nad�le. Z toho vypl�v� na jedn� stran� apatie a z��sti nespokojenost spole�nost� v jednotliv�ch zem�ch. Volby uk�zaly, �e lidi nezaj�maj� evropsk� instituce, proto tak� ne�li hlasovat. To se bude jen prohlubovat, nebo� nen� d�vod, �e by k p��t�m volb�m p�i�lo v�c lid� - sp� bude ��ast je�t� ni���. D�le tak� nar�st� izolace evropsk� byrokracie, kter� si tu �ije vlastn�m �ivotem. Politici jsou v�dycky vystaveni nebezpe��, �e budou ��t vlastn�m �ivotem, ve sv�ch kabinetech, parlamentech, setk�n�ch atd. Tohle nebezpe�� je tu v�dycky. Od chv�le, kdy za�ala politika existovat, od starov�ku, tu toto poku�en� bylo. Ale to, co se nyn� d�je v EU, to je jen umocn�n� podoba toho, co jsem �ekl: �pln� izolace.
Vy�lo v Reflexu 29. 10. 2009
Pozn�mka: Profesor Ryszard Legutko p�ednesl 22. ��jna 2009 v Autoklubu (Opletalova 29, Praha 1) v r�mci semin��e po��dan�ho CEP, CDK a Polsk�m institutem p�edn�ku Perspektivy Evropsk� unie. Filozofick� z�klady a perspektivy evropsk�ho projektu.
Josef Mlejnek