Dotace mohou být také bezúčelným plýtváním prostředků

Jiří Vambera

Přední evropští ekonomové v zemědělství uveřejnili výzvu k zásadní změně politiky Evropské unie v této oblasti. Jediný ze zástupců velkých členů Unie, který se pod ni nepodepsal, byl Francouz. Jak příznačné! Ve zkratce se zde uvádí, že se stále více rozcházejí proklamované cíle a dosažené výsledky. Prostředky, které na dotace zemědělství EU vynakládá, přestávají být podporou smysluplné výroby potravin, ale jsou čím dál víc bezúčelným plýtváním. Při všeobecném nedostatku financí jsou jednou z příčin zpomalování výzkumu a vývoje v oblasti produkce potravin, protože snižují motivaci výrobců a konzervují existenci neefektivních provozů. Ve svém důsledku se tak stávají příčinou ztráty konkurenceschopnosti. Navíc praktiky Evropské unie ve vztahu k zemědělství okolního světa, zejména v rozvojových zemích, se stávají překážkou při jednání o mnoha dalších tématech. Tím jsou míněny překážky kladené dovozu zemědělských komodit do Evropy.

Není náhodou, že se uvedená výzva objevila právě v minulých dnech, když zkrachovala ekologická konference v Kodani. Zřetelně se na ní ukázalo, že rozvojové země získaly lídra a uvědomily si svoji sílu. Ani Evropa, ani USA nebudou nadále moci řešit problémy tak, že sepíšou sobě vyhovující dohodu a ostatní ji jen formálně podepíšou. V situaci, kdy miliarda lidí na světě má hlad a přitom se prostřednictvím internetu obrazně řečeno dívá těm bohatým do talíře, nemůže Evropa beztrestně rozdávat peníze farmářům například za to, že nezasejí a nechají půdu ladem.

Ani jako sociální dávka neplní dotace levné produkce potravin svůj účel ideálně, protože naprostá většina prostředků končí u bohatých producentů a ne v chudých rodinách. Navíc se podepisuje na devastaci evropské populace obezitou a diabetem.

Bohužel, těmto hlasům populističtí evropští politici nechtějí naslouchat. A tak jedinou věc, se kterou v deklaraci nesouhlasím, je její označení za naléhavou. Pod označením naléhavý si představuji problém anebo záležitost, kterou je potřeba okamžitě řešit. Levné a kvalitní potraviny, dotované ze společné kasy, si Francouzi hájí už třicet let a nikdo s nimi nehne. A je to postoj Francie, na kterém ztroskotává veškeré jednání o zemědělství v Evropě. Navíc úřednický a administrativní aparát, který dotace doprovází, vytvořil i nový obor podnikání – agentury a experty na jejich získávání. Zuby nehty bude bránit své pozice při rozdělování veřejných prostředků. Když nějaká záležitost vyžaduje řešení, ale odkládá se desítky let, pak není naléhavá. Dokud jsme jako daňoví poplatníci ochotní to platit….