Izrael jedn� jako terorist�
Michal Sem�n
MF Dnes 01.08.2006
POSTUPUJE IZRAEL SPR�VN�? Sn�mky domu zni�en�ho izraelsk�m bombardov�n�m, ve kter�m zem�elo �edes�t lid�, oblet�ly sv�t. M� Izrael pr�vo �to�it na �zem� ciz�ho st�tu, i kdy� na n�m operuj� terorist�? A co by pomohlo uklidnit situaci na Bl�zk�m v�chod�?
Vp�d izraelsk� arm�dy do Libanonu a prob�haj�c� operace proti Hizball�hu se setkaly, jak jinak, s pochopen�m i odporem. Vid�no o�ima m�di�, konzervativn� pravice akci Izraele v�t�, zat�mco m�rumilovn� a multikulturn� orientovan� levice vol� po okam�it�m ukon�en� invaze. Toto �ernob�l� spektrum, domn�v�m se, je sp�e dal��m z prefabrik�t� modern�ch metod propagandy ne� re�ln�m uchopen�m probl�mu. P�edned�vnem pochodovala skupina k�es�an� na podporu Izraele, tu a tam se i v tisku objev� k�es�ansk� hlas, kter� vol� po likvidaci antisionistick�ch hnut� poch�zej�c�ch z l�na isl�mu a utvo�en� jak�hosi pax israelica na �zem� Bl�zk�ho a St�edn�ho v�chodu. Jako k�es�an proti tomuto postoji d�razn� protestuji.
Bl�zkov�chodn� spor je obt�n� �e�iteln� z toho d�vodu, �e proti sob� stoj� dva n�bo�ensk� syst�my, kter�m chyb� �tos Je��ova milosrdenstv�. Talmud m� toti� ve sv� pov��enosti v��i Ne�id�m mnohem bl�e k isl�mu ne� ke k�es�anstv�. Z�m�rn� �tok na civilisty ze strany Hamasu �i Hizball�hu je pr�vem pova�ov�n za akt terorismu a ��dn� taktickostrategick� okolnosti na tomto mor�ln�m hodnocen� nic nem�n�.
M��it jedn�m metrem
Je v�ak t�eba hodnotit politiku Izraele stejn�m metrem. Je-li ter�em jeho �toku infrastruktura, zdroje energie a pitn� vody �i civiln� domy, jde rovn� o terorismus. Stejn� metr je t�eba uplat�ovat i v p��pad� odvol�v�n� se na rezoluce OSN. Po�aduj�-li Izrael a USA spln�n� rezoluce o odzbrojen� Hizball�hu, �in� tak neopr�vn�n� p�inejmen��m do t� doby, do kter� odm�taj� uznat z�vaznost t�ch rezoluc� OSN, je� Izrael vyb�zej� k vyklizen� okupovan�ho �zem�. Z�m�rn� destrukce ji�n� ��sti Libanonu bez ohledu na to, zda je c�lem vojensk�ch operac� Hizball�h nebo civiln� obyvatelstvo, je nemravn� a nen� mo�n� ji h�jit jako nutn� zlo, podmi�uj�c� likvidaci Izraeli nep��telsk�ch hnut�.
Zazn�v�-li takov� stanovisko od k�es�an�, je to o to pov�liv�j��. Je tak� s podivem, �e jsou tyto k�es�ansk� skupiny v�ce m�n� lhostejn� k osudu k�es�ansk�ch Arab�, a� u� na �zem�, kter� Izrael okupuje, nebo nyn� v p��pad� Libanonu. Jak� vojensk� �i strategick� v�znam m�lo bombardov�n� k�es�ansk�ch obc�? Politika Izraele nakonec vede k tomu, �e se k�es�ansk� ��st libanonsk�ch obyvatel, d��ve v�ce naklon�n� Izraeli - jako spojenci proti islamizaci zem�, p�iklon� na stranu ��it�. Libanonu op�t hroz�, krom� obrovsk� humanit�rn� katastrofy, op�tovn� vypuknut� ob�ansk� v�lky, svr�en� vl�dy vze�l� za podpory Z�padu z lo�sk� �cedrov� revoluce� a dal�� islamizace zem� po vzoru hlavn�ho mecen�e Hizball�hu, �r�nu. Veden� v�lky ze strany Izraele je tak nejen nemor�ln�, ale z hlediska strategie i kontraproduktivn�. Plo�n� destrukce ji�n� ��sti Libanonu je sice �chvatnou demonstrac� s�ly, k nastolen� m�ru v�ak rozhodn� nep�isp�je. �e jsou arabsk� st�ty schopn� ��t v p��m��� se �idovsk�m st�tem, to vid�me na p��kladu Egypta �i Jord�nska. Snad by to bylo mo�n� i s ostatn�mi arabsk�mi sousedy, ale p�edpokl�d� to krom� odzbrojen� militantn�ch isl�msk�ch skupin tak� spravedlivou politiku Izraele v��i Palestinc�m a odchod Izraele z okupovan�ch �zem�, a to v�etn� re�ln�ch podm�nek pro vytvo�en� dvou samostatn�ch st�t�, p��padn� i st�tu t�et�ho, ve kter�m by se mohli usadit k�es�an�, jejich� po�et rapidn� kles� v z�vislosti na r�stu agresivity ze strany �idovsk�ho st�tu i militantn�ho isl�mu.
Amerika v moci Izraele?
K tomu je nutn� i zm�na zahrani�n� politiky USA, kter� nevede ani ke sn�en� stavu nap�t� ve sv�t�, ani k zam��len� �demokratizaci�, ale k v�t�� radikalizaci isl�mu, k r�stu anarchie a pravd�podobn�mu p�du re�im�, je� udr�uj� radik�ln� slo�ky arabsk�ch spole�nost� na uzd�. Dokud budou m�t na zahrani�n� politiku USA nejv�t�� vliv ameri�t�, v�t�inou �idov�t� neokonzervativci, jejich� snem nen� konzervativn�, tedy tradi�n� spole�nost, ale jej� odstran�n� a pokrok, poh�n�n� ideou takzvan� tvo�iv� destrukce (v�raz p�edn�ho neokonzervativn�ho myslitele Michaela Ledeena), nen� ani zm�na izraelsk� politiky nejsp� mo�n�.
B�val� kandid�t americk� konzervativn� pravice na ��ad prezidenta Patrick Buchanan se bohu�el nem�lil, kdy� ozna�il americk� Kongres za dal�� Izraelem okupovan� �zem�. Na americkou zahrani�n� politiku m� vliv tak� po�etn� ��st takzvan�ch evangelik�ln�ch k�es�an�, ji� pova�uj� st�t Izrael za n�stroj Bo�� politiky zde na zemi, jej� vyvrcholen� m� spo��vat v apokalyptick�m z�pase mezi �idovsk�m st�tem a jeho nep��teli, po kter�m bude n�sledovat vytr�en� k�es�an� do prostor mezi nebem a zem� a druh� Krist�v p��chod. Tato bizarn� eschatologie, vznikl� v 19. stolet� bez opory v Bibli �i tradici, dnes �ene bl�zkov�chodn� konflikt do stadia, ze kter�ho nebude mo�n� naj�t v�chodisko. Daleko rozumn�j�� hlas z k�es�ansk�ch kruh� zazn�l z ��ma, z �st pape�e Benedikta XVI., kter� si je v�dom nejen nebezpe�� pramen�c�ho z radikalizuj�c�ho se isl�mu, ale i z mor�ln� nep�ijateln� politiky st�tu Izrael v �e�en� spor� se sousedy.
Michal Sem�n
�editel Institutu sv. Josefa