Od krize racionality ke kritick�mu objektivismu(5)
Radim Lhot�k
Neschopnost rozpoznat objektivn� meze rozumu v�emi dodnes obdivovan�mi duchy filozofie i v�dy nakonec vy�stila v konstruktivistick� a pozitivistick� projekty sv�tov�ho spole�ensk�ho po��dku, kter� postupn� a neodvratn� sp�je k totalit� a n�sil� odlid�t�n� moci st�t� a jejich vl�d. Tato totalita p�ikazov�n� a z�kon�, kter� maj� se�n�rovat spont�nnost p�irozen� evoluce a donutit lidi k p�edepsan�mu chov�n�, buj� a �et�z� sv� ��inky od represivn�ch opat�en� vyvol�vaj�c�ch nutnost dal��ch represivn�ch opat�en� a� k �pln�mu omezen� lidsk� svobody a lidsk�ch mo�nost� naj�t svoji vlastn� cestu k �ivotu.
P�vodn� ide�ly lidsk� d�stojnosti podl�haj� rozkladu v ��elov�ch a pragmatick�ch opat�en�ch vypl�vaj�c�ch z konkr�tn�ch rozpor�, jejich� v�skyt zd� se b�t nekone�n� a pov�liv� nar�st�. Proces diskvalifikace st�tn� moci a jej�ho z�konod�rstv� m� p���inu v neschopnosti dohl�dnout v�echna fakta a dopady podobn�ch opat�en�, jim� chyb� z�kladn� princip, zapomenut� princip, a v prvn�m ohledu kritick� pohled na objektivn� charakter spole�nosti, pro kterou m� b�t zam��len� ��d nastolen. Pr�v� nedostatek smyslu pro objektivn� realitu je p���inou krize racionality a mnohdy n�vratu k iracion�ln�m tez�m o vy���m ��du, jeho� princip Boha a v�ry v absolutn� moc je t�eba znovu nastolit. Tak na prahu pochopen� objektivn� podstaty sv�ta i �ivota by nov� evangelizace mohla navr�tit �lov�ka zp�t do temnoty.
Je tak t�k� nahl�dnout objektivn� roli �lov�ka v kosmu a jeho neschopnost n�co na p�irozen� podstat� sv�ta zm�nit, ani� by si t�m nepodepsal vlastn� ortel smrti? Sou�asn� glob�ln� civilizace m� rozm�ry kosmu a jako takov� se ned� ��dit jedn�m rozumem, jednou mysl�. ��dn� mysl nedok�e pojmout do sv�ho v�dom� v�echna fakta maj�c� ��ast na v�voji a spont�nn� regulaci v�ech sil ve sv�t� a pochybuji, �e by dok�zala v�e po��daj�c� chaos, j�m� se p�irozen� v�echny s�ly i aktivn� objekty vyva�uj� ve vz�jemn�m soupe�en� a v�b�ru, tedy �e by tento chaos dok�zala usm�rnit takov�mi abstraktn�mi pravidly, je� by z n�j ud�laly alespo� spont�nn� ��d.
Odborn�k na politickou ekonomii F. A. Hayek pou��v� pojem spont�nn� ��d pro p�irozenou charakteristiku velk� spole�nosti modern� doby a m� t�m na mysli spont�nn� chov�n� prvk� t�to spole�nosti, kter� se op�r� o neuv�dom�l� pravidla p�evzat� na b�zi prost� zku�enosti, ov��en� tradice, j� se chov�n� lid� nezd�vod�uje, n�br� je p�ij�m�no jako osv�d�en�, ani� by n�kdo dok�zal dohl�dnout, kde tato pravidla maj� po��tek a kde mohou skon�it. P�esto�e Hayek mluv� o ��du, jeho tvrzen� odeb�raj� spont�nn�mu ��du zam��len� ��el. Naproti tomu uv�d� relevantn� s�ly, kter� spont�nn� ��d utv��ej� a lze je manipulovat obecn�mi principy zakotven�mi v z�konech. Kdyby nam�sto pojmu spont�nn� ��d pou�il pojmu chaos, snad by bylo sn�ze nahl�dnout, �e jak�koliv usm�r�ov�n� velk� spole�nosti (sou�asn�ch st�t�) k zam��len�mu po��dku je st�le jen zbo�n�m p��n�m, od kter�ho se nedok�eme oprostit.
Pokra�ov�n� p��t�.
Radim Lhot�k