GeM - program na zru�en� mu�sk� pohlavn� identity
Radim Lhot�k
Zn�te zkratku GeM? P�ipad� v�m to jako ozna�en� generace robot� z n�jak�ho sci-fi? N�co jako geneti�t� mutanti? Mo�n� nejste tak daleko od pravdy. Ale pokud to ve v�s asociuje n�co z fantaskn�ch p�edstav o dalek� budoucnosti, tak jste na omylu. Zna�ka GeM znamen� Gender Mainstreaming neboli metodu k odstra�ov�n� nerovnosti mezi pohlav�mi a p�ev�chovu lid� v respektu k �ensk� ot�zce podporovanou st�ty Evropsk� unie. Ve slovn�ku ochr�nc� svobodn�ho a p�irozen�ho rozvoje �lov�ka v�ak p�edstavuje novou f�zi feminismu p�ech�zej�c�ho do st�dia totalitn� ideologie.
Nahl�dn�me na str�nky Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch v�c� �esk� republiky. Najdeme tam p��ru�ku prosazov�n� strategie gender mainstreamingu jako n�vod pro pracovn�ky RRP. Tato zkratka pro zm�nu ozna�uje referenta �i referentku pro rovn� p��le�itosti. Na stejn�ch str�nk�ch m�me tak� mo�nost se do��st, co je ofici�ln�m obsahem GeM: Metoda genderov�ho mainstreamingu je postup, ve kter�m jsou v�echny koncep�n�, rozhodovac� a vyhodnocovac� procesy ve v�ech f�z�ch jejich p��pravy a prov�d�n� pod��zeny hledisku rovnosti p��le�itost� mu�� a �en. P�edstavuje jeden z nej��inn�j��ch n�stroj� k odstra�ov�n� nerovnost� mezi pohlav�mi. Nen� tedy c�lem sama o sob�, ale cestou k dosa�en� tzv. genderov� rovnosti neboli rovnosti mu�� a �en. �esk� vl�da tuto metodu rovn� uznala jako legitimn� n�stroj pro v�kon politiky rovn�ch p��le�itost� mu�� a �en v �R a za�adila jej� aplikaci mezi prioritn� �koly v t�to oblasti (viz vl�dn� usnesen� �. 456 z 9. kv�tna 2001). Gender mainstreaming zahrnuje, dopl�uje a roz�i�uje politiku �ensk� emancipace. D�le�it� je p�itom do�asn� zaveden� kv�t ve v�ech oblastech, kde jsou �eny doposud nedostate�n� reprezentov�ny. Kv�ty pomohou mimo jin� vytvo�it vzory osobnost� a jedn�n�, s nimi� by se �eny identifikovaly. �eny rovn� pot�ebuj� zakl�dat vlastn� organizace, specifikovat vlastn� siln� str�nky a etablovat je formou autonomn�ch �ensk�ch struktur a autonomn�ch �ensk�ch praktik
V d�vodov� zpr�v� pro toto vl�dn� usnesen� se mimo jin� p�e: Feministick� hnut� usiluje od 70. let o odstran�n� v�ech forem diskriminace �en. Znamenalo prudk� rozvoj �ensk�ch studi�, ale stalo se i podn�tem pro vznik mu�sk�ch studi�. Dnes je nov� pojet� mu�stv� p�edm�tem z�jmu genderov� sociologie, politologie a jin�ch spole�enskov�dn�ch discipl�n. Tady je u� ideologick� podhoub� cel�ho z�m�ru pon�kud jasn�j��. Diskriminov�ny jsou �eny, jde tedy o jejich �zrovnopr�vn�n�, o jejich probl�m a c�l. Metoda genderov� manipulace ned�l� z �eny lep��ho �lov�ka n�br� m� potla�it mu�stv� jako nep��tele �ensk� suverenity. Jak vypadaj� ony mu�sk� studie, o kter�ch se zde p�e? Jeden p��klad za v�echny: Ve zpr�v� je citov�n jist� Peter D�ge. Ten upozor�uje na �kodlivost nad�azov�n� "mu�sk�" racionality nad zd�nliv� typicky �enskou emocionalitou. Mu��m je p�izn�v�na jen ur�it� v�se� emocion�ln�ho spektra, je jim up�r�na empatie. Zato se p�stuj� pocity dominance a sout�ivosti, kter� jsou �ivnou p�dou pro machismus, sexismus a rasismus. Sou�asn� mu�stv�, p�e d�l P.D�ge, je definov�no po�adavky trhu - na �kor kvality �ivota mu��. Integrace perspektivy rovnosti pohlav� do v�ech oblast� lidsk� �innosti, politick�ch �rovn� a organizac� m��e vytvo�it r�mec pro p�estavbu pracovn�ch struktur a prosazen� p�vodn� "�ensk�ch" hodnot: souladu �lov�ka s p��rodou, nahrazen� dominance spoluprac�, harmonizaci du�evn�ho a fyzick�ho sv�ta.
To se dozv�d�me v�ci! Tak soulad �lov�ka s p��rodou, lidsk� spolupr�ce a ide�l harmonick�ho �lov�ka m� p�vod v �ensk�m my�len�. ��dn� S�krat�s, ��dn� Plat�n, ��dn� filozofick� nahl�dnut� pravdy o �lov�ku a nejvy���m dobru v bytostn� mu�n�m pojet� obce zast�vaj�c�m ide�ly svornosti a p��e o du�i. �Ps�ch� tedy �du�e� v �eck�m smyslu je ��ena�. Mo�n� S�krat�s byl �ena a Xantipa transexu�l. Ale nebu�me lehkov�rn� a prozkoumejme, kde se vzal n�zev pro toto podvratn� sna�en�. Z�kladn� koncept gender mainstreamingu poch�z� z lesbick�ho hnut�. Konstrukce �soci�ln� nau�en�" pohlavn� identity (anglicky: �gender") je stav�na proti biologick�mu pohlav� (anglicky: �sex"), s �myslem, pop�rat pohlav� biologick�. P���inu pro toto my�len� vid� sociologov� v p��n� �okrajov�ch sexu�ln�ch skupin, osvobodit se od tlaku sv� �chylky". T�m je gender mainstreaming podrobov�n�m pohlavn� identity lid� norm�ln�ch pod pohlavn� identitu okrajov�ch skupin. �e by se �eny nakonec c�tily jako okrajov� skupina se znaky sexu�ln� �chylky?
Zeptejme se na celou ot�zku v�dce a publicisty Arne Hoffmanna. Ten ��k�: Gender mainstreaming je miliardov� program - v posledn�ch letech st�l da�ov� poplatn�ky 1,1 miliardy Euro - s opov�liv�m c�lem vytvo�it �nov�ho �lov�ka". Nejde toti� o jednoduchou pozitivn� diskriminaci �ensk�ho pohlav�, n�br� o to, etablovat ve spole�nosti my�lenku, �e biologicky determinovan� pohlav� v�bec neexistuje a �e je smyslupln� se do toho jak vm�ovat, tak to i ��dit. Zat�mco klasick�mu feminismu "posta�ovalo" han�n� v�eho mu�sk�ho, jde nyn� o to objasnit mu��m, a nejl�pe ji� mal�m chlapc�m, �e jejich ch�p�n� sebe jako mu�i je pouh� klamn� p�edstava. P�itom se m� prov�d�t pod tlakem st�tu gigantick� ideologick� p�ev�chova.
A jak takov� p�ev�chova vypad� v praxi? Pr�kopn�ci tohoto megaprojektu, up�es�uje Hoffmann, jako ku p��kladu berl�nsk� poradn�, vzd�l�vac� a v�zkumn� institut Dissens e.V., kter� je financov�n spolkovou vl�dou, zem� Berl�n a Evropskou uni�, traktuje ��ky-chlapce b�hem projektov�ch t�dn� tak absurdn�mi a ni�iv�mi pou�kami jako: Vy si svou chlapeckost a mu�nost pouze namlouv�te a "m�te p�itom ve skute�nosti vag�nu". Br�msk� sociolog Gerhard Amendt konstatuje trefn�, �e Dissens m� zjevn� za �kol �ni�it identitu". Amendt to hodnot� slovy: �Kdo ni�� osobnosti, ni�� t�m lidi... Zni�en� nebo zmaten� vlastn� identity vede k patologick�m stav�m, kter�mi �lov�k trp� a kter� ho desorientuj�." To v�e se implementuje u n�s s pomoc� syst�mu zaryt�ch k�dr�, "pov��enky� pro rovn� �ance", jak ned�vno v�sti�n� popsal na str�nk�ch FAZ** Volker Zastrow. Totalitn� aspekt gender mainstreamingu ji� ale mnohem d��ve popsal profesor sociologie Michael Bock. Typick� je, �e jeho anal�za byla z internetov�ch str�nek univerzity Johannes-Gutenberga rychle sta�ena.
Gender mainstreaming nese n�lepku �v�hodn� pro �eny" a ��dn� politik, a� u� je z kter�koliv strany, si prost� nem��e dovolit postavit se proti takto ozna�en� akci. Politici v�ech stran se sna�� p�etrumfnout, �eho v�eho pro �eny dos�hli - a jen m�lokter� t�m, �eho chce dos�hnout pro mu�e. Feministick� ideologie se rozbujela ji� ve v�ech politick�ch stran�ch stejnou m�rou. A tot� plat� pro sd�lovac� prost�edky: v ostatn�ch v�cech obvykl� ve�ejno-pr�vn� vyv�enost u tohoto t�matu neexistuje. S akademick�m v�zkumem se to m� podobn�: funguje 100 kateder pro v�zkum �en, ale ani jedin� pro v�zkum mu��. Politika pro mu�e se de facto nekon�. Genderov� politika je br�na zcela samoz�ejm� jako politika pro �eny. Ostatn� i zde se ukazuje ten totalitn� aspekt: t�m�� zcela sch�z� jak�koliv opozice.
A jak� n�s �ek� budoucnost? K tomu Arne Hoffmann ��k�: Bude pokra�ovat v�voj, kter� se r�suje ji� n�kolik posledn�ch let. Mu�i se budou masivn� stahovat z pracovn�ho trhu, budou se stahovat z partnersk�ho trhu, budou se uchylovat do virtu�ln�ch sv�t�. Sem tam popadne n�kter�ho amok. Co� �ideolo�k�m" jen op�t dok�e, jak je mu�stv� zl�, a �e je ho t�eba vym�tit. Tento v�voj nen� p�irozen� v�hradn� d�sledkem gender mainstreamingu, ten je jen sou��st� probl�mu. Nutno dodat, �e probl�mem, kter� m� Hoffmann na mysli, je celkov� �padek spole�nosti k z�en�tilosti, p��zemnosti, konzumu, lidsk� nete�nosti a �ensk� sebel�tosti, jde o probl�m feminizace a �padek mu�sk�ho elementu ve spole�nosti v�bec.
Zd�lo by se, �e sv�t sm��uje k matriarch�tu. Omyl. Pokud mohu p�ipojit je�t� p�r my�lenek, a neb�t p�itom naz�v�n �ovinistou, dovol�m si tvrdit, �e smyslupln� vl�da �en nikdy v historii neexistovala a nikdy existovat nebude. P��klon k �ensk� mentalit� a ch�p�n� sv�ta v�dy znamenal mocensk� i mor�ln� �padek spole�nosti. Sou�asn� sv�t nem� s matriarch�tem v�bec nic spole�n�ho. D�ky jeho z�en�tilosti a zv��eck� (konzumn�) slepot� se z lid� st�vaj� bezradn� ovce, d�ky �ensk�mu ha�te�iv�mu vztahu ke sv�mu okol� kvete plytk� individualismus. V tomto sv�t� soucit se slab�mi nahrazuje cit pro rozkv�t cel�ho �lov�ka, vn�mavost k tvo�iv�m hodnot�m zraj�c�ho celku a z n�ho vypl�vaj�c�ho smyslu �ivota je zam��ov�na s vn�mavost� a s toleranc� k nejni���m sklon�m pudov� p�edur�en�ho zv���tka, rozum, v�d�n� a proz�ravost jsou pod��zeny t� neprimitivn�j�� intuici vych�zej�c� z prostoduch�ch mechanism� podv�dom�, j�m� se skute�nost m�n� v lich� zd�n�, j�m� se c�lev�dom� jedn�n� zam��uje za kr�tkozrak� vyhovov�n� �ivo�i�n�m pot�eb�m, z�kladn�m touh�m a pocit�m slasti �i bolesti vypl�vaj�c�m z bezprost�edn� zku�enosti neschopn� vid�t alespo� o jeden krok d�l.
Co existuje lidsk� spole�nost, v�dy jej� organizaci, kulturn� i duchovn� n�pl� a sm��ov�n� ur�ovali mu�i. Mu�i se sch�zeli u spole�n�ho stolu, aby byla zachov�na kontinuita n�zoru a jednotn� c�l spole�enstv�. K tomu stolu nem�ly �eny dokonce ani p��stup. Pro�? Proto�e soud� malichern�, proto�e jejich soudy nemaj� schopnost vn�mat a br�t v�ci z odpov�daj�c�ho nadhledu, v �ir��ch souvislostech, proto�e jejich podv�dom�, z�m�ry a motivace jsou zat�eny strachem, zranitelnost� a slabost� postr�daj�c� pronikavost, cit pro svrchovan� hodnoty, pro p�evahu v�c� obecn�ch nad osobn�m z�jmem. �ena bude v�dy pod�adn� soudce s nedostate�n�m smyslem pro spravedlnost, �ena nikdy nebude c�tit univerz�ln�, proto�e nem� dost s�ly ani pot�eby p�ekro�it hranice vlastn�ho j� d�l, ne� k jeho napln�n� skrze osobn� vztahy bytostn�ho zaji�t�n� sebe a vlastn�ch zplozenc�, skrze manipulaci vn�j�� moci a s�ly (mu�e) v z�jmu vlastn� ochrany a touhy po vlastn� slasti a pocitech bla�enstv�. Tak to je, bylo a bude. P�esto nelze proto �enu zatracovat, jej� role je opa�n� ne� mu�e, ona m� vracet jeho z�etel od p��li�n�ch v��in a rozletu zp�t na zem, aby tak bylo dosa�eno pot�ebn� rovnov�hy a praktick�ho realizmu, jej� orientace je opa�n� od mu�e. Nelze �enu stav�t na rove� mu�i a naopak. Kdyby z�le�elo jen na �en�ch, lidsk� druh se bude mno�it podoben generaci �erv� v h�ivn� odpadl�ho masa tak dlouho, dokud bude co po��rat. Pak by se pustil do po��r�n� vlastn�ho druhu, bez pochopen�, o co vlastn� v tom po��r�n� jde, bez v�voje a r�stu v nov� kmen, kter� se nau�� lovit a opat�ovat si dostatek masa na �kor jin�ch zv��at, kter� se dosud jevila jako siln�j��.
Jin� ot�zka ov�em zn�, kde bude po c�len� p�ev�chov� chlapc� v bezpohlavn� a frustrovan� individua mu��m konec? A� budou dosp�vaj�c� chlapci vn�mat svoji p�irozenost jako z�t� �i zlo, a� bude mu�sk� mentalita vytla�ena od sv� srdnosti a s�ly dob�vat sv�t v jeho skrytosti a objektivn� realit�, od sv� neohro�en� touhy po pozn�n� a nalezen� prav�ho m�sta na t�to planet�? Kde bude po �sp�n� p�ev�chov� populace metodou gender mainstreamingu konec v�em ide�l�m a vzor�m mu�nosti? �ena se rod� �enou. Chlapec mus� b�t v mu�e vychov�n, mus� ke sv�mu mu�stv� dozr�t nel�tostn�m z�pasem. GeM v n�m v�ak mu�e pop�e, i kdyby se o to s�m sna�il. A �eny nebudou m�t koho obdivovat ani milovat.
Radim Lhot�k