Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Je v�bec v �esku mo�n� demokracie ?

David Han�k

K demokracii pat�� jeden p�edpoklad, �e toti� v�ichni ��astn�ci budou alespo� v z�kladn�ch v�cech v��it v �fair play�.

Co kdy� v�ak sami velc� ��astn�ci ur�uj� �pravidla hry�? �ekn�me stejn�, jako kdyby Baro� mohl p�ed z�pasem upravit pravidla z�pasu. Tento bolestn� poznatek jsem si uv�domil znova po brn�nsk�m referendu ohledn� p�esunu n�dra��. P�edem bylo jasn�, �e p�ijde m�lo voli�� a referendum bude neplatn�, nebo� p�edem brn�nsk� magistr�tn� koalice (ODS - KDU) d�lala v�e proto, aby jich m�lo p�i�lo. Term�n byl zvolen tak, aby se nekryl s krajsk�mi volbami, volilo se jen jeden den oproti b�n�m volb�m, kter� jsou dva dny. Samoz�ejm�, �e v�e bylo zahaleno do �administrativn�ch� d�vod� pro� to ne�lo, dle hesla �Kdo chce psa b�t h�l si najde�.

Konkr�tn� v�sledek (p�esun n�dra��) byl d�le�it�j�� ne� �fair play�. Nen� to v�ak poprv�, ani naposled. Stejn� se zachovala vl�dn� koalice (�SSD,KDU,US) v p��pad� referenda o vstupu do EU. Pen�ze dala jen t�m co byli pro a tak kdo byl proti nem�li p�edem �anci. Zd� se, �e politick� strany v�dy up�ednost�uj� konkr�tn� dobro o kter�m jsou p�esv�d�eny, p�ed �fair play� hrou. Nen� to v�ak v�raz jejich s�ly, ale naopak slabosti a strachu. �estn� a sebev�dom� �lov�k si �rovnou� hru m��e dovolit, slaboch se uch�l� ze strachu k manipulaci.

A tu jsem u po��tku m� �vahy, skute�n� demokracie maj� pravidla, kter� lze p�edpokl�dat. Pravidla tu z n�jak�ho d�vodu byli d��ve ne� hr��i. V USA je kotvou syst�mu �stava, v Brit�nii s�m parlament, kter� existoval d��ve ne� parlamentn� strany, kter� v n�m pozd�ji vznikly. Jin� zem� (Japonsko, N�mecko) m�ly paradoxn� ��t�st� z anglosask� okupace po druh� sv�tov� v�lce, kdy jim byl syst�m prost� do jist� m�ry nadiktov�n.

A dal�� m�li �t�st� na velk� v�dce, kte�� byli schopni syst�m reformovat k jist� stabilit�, zde m�m na mysli nap�. Charlese de Gaulla �i �pan�lsk�ho kr�le.

P�edpokladem je zde odvaha, �est, ob� �i nesobeckost. Jsou to veskrze aristokratick� vlastnosti, kter� formuluj� s�lu a pevnost takov�ch pravidel. A zde je opakuj�c� se probl�m pro kter� N�mci kdysi ��kali, �e si �e�i neum�j� vl�dnout. Jak� pravidla vlastn� plat� ? A m��eme v��it v jejich nestrannost ? Nenach�z�me se vlastn� v pasti. I kdy� politick� strany projev� up��mnou snahu o p��nosnou zm�nu pravidel nebude takov� snaha vn�m�na jako jen dal�� manipulace ze slabosti ?

Je truchlivou realitou dne�ka, �e i kdy� manipulace politick�ch stran jim pom��e prosadit to kter� konkr�tn� �dobro� o kter� se sna��, syst�m jako celek je nad�le zpochyb�ov�n. Demokracie upad� a v�sledkem je, �e ti kte�� usiluj� o jej� �reformu� a t�m vlastn� o jej� zni�en� jsou schopni mobilizovat ve�ejnost na svoji stranu. Druh�m d�sledkem manipulace je pak dlouhodob� neochota anga�ovanosti a t�m z�kladn�ho p�edpokladu, ��asti voli�� u voleb. ��k� se tomu, �e voli�i vol� �nohama�.

V tom, je na�e realita nedemokratick�, zm�ny jsou p��li� rychl� a �stranick�, brn�nsk� referendum jen vyost�ilo tento fakt. �esk� demokracie je jaksi, upatlan�, mal�, a bez aristokratick�ch sklon�, kter� by j� zaru�ovaly jistou stabilitu byt�. Kde v�ak ony aristokratick� elity hledat, kdy� posledn� skute�n� aristokrat ducha a politik zem�el p�ed druhou sv�tovou v�lkou a jmenoval se T.G. Masaryk ?

Vy�lo v HN 13.10.2004

14. ��jna 2004



David Han�k
Politolog a publicista
 
  P��stupy: 11438 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA