Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Ron Paul: End the Fed

Lubo� Z�lom


Za v�echny ekonomick� krize v modern�ch d�jin�ch nesou odpov�dnost centr�ln� banky, a p�edev��m �innost americk� feder�ln� rezervn� banky Fed. Jsou to pr�v� centr�ln� banky, kter� sv�mi z�sahy do ceny pen�z - nejz�kladn�j�� ceny na trhu - zp�sobuj� hospod��sk� cyklus. Tyto teze v sou�asn� dob� zn�j� tak�ka jako kac��stv�, za kter� sice nehroz� up�len� na hranici, ale p�inejmen��m �trpn� ��klebek renomovan�ch a v�hlasn�ch ekonom�. A ignorantsk� v�sm�ch �irok� ve�ejnosti papou�k�.

P�itom je to zcela prost� a logick�. Centr�ln� banka vyvol� svou politikou levn�ch pen�z honbu za �v�ry, podn�t� fale�n� r�st a nafukov�n� bubliny v tom �i onom segmentu trhu - nap��klad v nemovitostech. Rozjede se pyramidov� hra, a� do chv�le, kdy si dostate�n� po�et lid� uv�dom�, �e nyn�j�� ceny jsou naprosto nesmysln�, a toto "proz�en�" vyvol� vlnu prodej� a ceny za�nou strm� padat. A tato lavina spolu samoz�ejm� strhne dal�� - akciov� fondy, investi�n� banky, i jednotliv� v�robn� podniky a dom�cnosti. Nast�v� krize, jej� hloubka je �m�rn� tomu, do jak� m�ry centr�ln� banka udr�ovala cenu pen�z pod skute�n�mi mo�nostmi ekonomiky.

Toto je, velmi stru�n� �e�eno, teorie, pomoc� n� vysv�tluj� hospod��sk� cyklus ekonomov� rakousk� �koly. Jak �asto je takov�muto zd�vodn�n� p���in sou�asn� ekonomick� krize umo�n�no zazn�t v m�di�ch bychom mohli spo��tat na prstech. Nato� aby takov� v�klad zazn�l z �st politika.

Renomovan� ekonomov� a politici m�sto toho donekone�na opakuj� (s v�rou, �e dostate�n� dlouho opakovan� le� se stane pravdou), �e trhu bylo ponech�no a� p��li� mnoho volnosti, a �e na vin� je sobectv� a nezodpov�dnost finan�n�ch profesion�l�. Slibuj�, �e jimi navrhovan� regulace a intervence u� budou dostate�n�, a cel� mechanismus hospod��sk�ho cyklu bude ji� jednou prov�dy pat�it minulosti. A lid� jim to v��� - a� do prasknut� dal�� bubliny.

Na�t�st� se i v politice, kter� je dnes sp�e jarmarkem lacin�ch fr�z� a jednoduch�ch pseudo�e�en� ne� kolbi�t�m idej�, najde n�kolik ojedin�l�ch hlas�, kte�� nejen �e dok�� naz�vat v�ci prav�mi jm�ny, ale kupodivu maj� p�esto (nebo snad pr�v� proto?) podporu sv�ch voli��. Jedn�m z nich je americk� kongresman Ron Paul, o n�m� jsem p�edloni napsal �l�nek (http://www.virtually.cz/?art=15717) u p��le�itosti jeho kandidatury na post americk�ho prezidenta. Ron Paul sice, i p�es nesm�rnou podporu, kter� se mu dostalo na internetu, v republik�nsk�ch prim�rk�ch propadl a kandidaturu st�hl, st�le v�ak pokra�uje ve sv� pr�ci, sype p�sek do u� tak dost zreziv�l�ho soukol� americk�ho kolektivismu a etatismu, a krom� �innosti v Kongresu p�e �l�nky a knihy.

Jeho zat�m posledn� kniha End the Fed se �zce dot�k� sou�asn� ekonomick� krize, reaguje na ot�zky, kter� si kriz� posti�en� americk� ve�ejnost klade, i na pozitivn� reakce, kter�ch se Paulovi dostalo p�i jeho prezidentsk� kampani, kdy jedn�m z bod� jeho programu bylo v�razn� omezen� nebo nejl�pe zru�en� americk� centr�ln� banky Fed.


Ron Paul popisuje skryt�, tak�ka konspira�n� utajen�, z��zen� Fedu v zim� roku 1913, i motivace, kter� k n�mu vedly - snahu uchr�nit americk� finan�n� syst�m p�ed bankovn�mi panikami a krizemi vyvolan� �v�rov�mi expanzemi. Fed m�l fungovat jako nejvy��� z�ruka za bankovn� rezervy a zajistit tak dostupnost levn�ch �v�r� bez nutnosti ob�vat se n�sledn�ch kriz�. Ve skute�nosti je v�ak existence Fedu, jak Ron Paul uv�d� na datech National Bureau of Economic Research, doprov�zena hospod��sk�m cyklem rozto�en�m na pln� obr�tky: od zalo�en� Fedu postihly Ameriku krize a finan�n� panika v letech 1918-1919, 1920-1921, 1923-1924, 1926-1927, 1929-1933, 1937-1938, 1945, 1948-1949, 1953-1954, 1957-1958, 1960-1961, 1969-1970, 1973-1975, 1980, 1981-1982, 1990-1991, 2001 a 2007. Jestli�e m� tedy Fed chr�nit finan�n� syst�m p�ed neblah�m hospod��sk�m cyklem, pak fat�ln� selhal. Paul d�le na konkr�tn�ch ��slech ukazuje r�st cenov� hladiny v Americe a kles�n� kupn� s�ly dolaru.

�ast� n�mitky, �e Amerika byla postihov�na krizemi i p�ed zalo�en�m Fedu, a �e tedy krize jsou neodd�litelnou sou��st� tr�n� ekonomiky, vyvrac� Ron Paul vysv�tlen�m jednotliv�ch p��pad� kriz� v 19. stolet�. Ukazuje, �e bez v�jimky �lo o krize vyvolan� rukou st�tu - a� u� z��zen�m centr�ln� banky (v USA bylo z��zeno postupn� n�kolik instituc� s funkc� centr�ln� banky) s pr�vem emise nekryt�ch pap�rov�ch pen�z a naru�en�m p�irozen� funguj�c�ho zlat�ho standardu. Zlat� standard byl nakonec postupn� zlikvidov�n - nejprve nahrazen pseudostandardem zlat� devizy (na z�klad� dohody z Breton-Wood) a v roce 1971 definitivn� zru�en. A �ten��e mo�n� p�ekvap� skute�nost, kter� nen� v�eobecn� zn�ma, �e ameri�t� ob�an� m�li od roku 1933 z�konem zak�z�no vlastnit zlato. Z�kon, na jeho� z�klad� bylo americk� zlato zkonfiskov�no, byl zru�en teprve v roce 1975.

Na zhoubnou �innost Fedu lze podle Paula nahl�et z n�kolika sm�r�. P�edev��m jde o filozofick� probl�m a mor�ln� d�vody. Snaha o ekonomick� syst�m zalo�en� na zdrav�ch pen�z�ch je mor�ln� v�c� - a je nemor�ln�, aby tak d�le�it� v�c, jako jsou pen�ze, byla nahrazena pouh�mi pap�rky, kter� m��e centr�ln� banka jen tak vy�arovat z ni�eho. Mor�ln� d�vod, pro� odm�tnout centr�ln� banku, jej� hlavn� funkc� je znehodnocov�n� pen�z, je stejn�, jako d�vody, kv�li nim� odm�t�me (alespo� snad v�t�ina z n�s) jak�koliv podv�d�n� a lhan�. Mor�ln� p��stup k pen�z�m souvis� s mor�lkou v politice. Ustavi�n�m nafukov�n�m pen�z rostou v�dajov� mo�nosti vl�dy, jej� vliv a dosah jej� moci - na �kor svobody. Ron Paul poukazuje na to sam�, co m�l na mysli lord Acton sv�m slavn�m v�rokem, �e ka�d� moc p�in�� korupci, a ��m v�t�� moc vl�dy, t�m v�t�� je i m�ra jej� zkorumpovanosti.
Paul, jeho� postoje v��i m�nov� politice byly utv��eny nejen studiem ekonomie rakousk� �koly a zn�mostmi s jej�mi p�edstaviteli, ale i filozofi� Ayn Randov�, zde cituje pas� z rom�nu Atlas Shrugged, kter� se t�k� pr�v� vztahu mor�lky, spole�nosti a pen�z. "Kdykoli se mezi lidmi objev� ni�itel�, za�nou nejprve ni�it pen�ze, nebo� pen�ze jsou pro lidi ochranou a z�kladem jejich mor�ln� existence. Ni�itel� se zmocn� zlata a jeho majitel�m nechaj� jen hromadu pap�ru."

Nem�n� d�le�it� je ekonomick� hledisko. Ron Paul upozor�uje, �e existence Fedu otv�r� dve�e centr�ln�mu pl�nov�n�, umo��uje vl�d� pokou�et se usm�r�ovat ekonomiku podle p��n� politik� a lobbyist�, na z�klad� ur�it� formy centr�ln�ho pl�nu. Syst�m pap�rov�ch pen�z vytv��en�ch z ni�eho v�ak zkresluje ceny a p�in�� na trh chaos. D�sledkem jsou chybn� rozhodnut� bezpo�tu firem, kter� se v�ak navenek zdaj� jako spr�vn�. A� teprve po �ase se ekonomick� pravda vyjev� a vyjde najevo, �e investovan� �spory (a pen�ze vyp�j�en� na �v�r) byly v podstat� vypl�tv�ny. Cel� syst�m centr�ln� banky tak podvazuje produk�n� potenci�l ekonomiky, nedovol� mu efektivn� se rozvinout. Naopak, h�z� klacky pod nohy firm�m, kter� se sna�� smyslupln� a racion�ln� kalkulovat a odhadovat budouc� rizika. Politika levn�ch pen�z zakl�d� ekonomiku nikoliv na �spor�ch, kter� jsou postupn� p�em��ov�ny na kapit�l, ale na �v�ru. Infla�n� politika nahr�v� dlu�n�k�m - v�etn� nejv�t��ho dlu�n�ka ze v�ech, tedy vl�d�.

Ron Paul podrobn� rozeb�r� mechanismus, jakou roli hraje Fed v sou�asn� ekonomick� krizi. Za hlavn� p���inu samoz�ejm� pokl�d� nesmysln� n�zk� �rokov� sazby, kter� umo�nily boom �v�r� a hypot�k. B�hem krize pak Fed funguje jako hlavn� zdroj pen�z pro financov�n� z�chrann�ch bal��k�. V�echny tyto z�chrann� bal��ky jsou z�visl� na Fedu, kter� m� moc vytv��et pen�ze z ni�eho - co� je stejn� politika, kter� krizi zp�sobila, a dnes pr� m� p�in�st z�chranu. Nemocn� firmy tak nemaj� ��dnou motivaci prov�st ��dn� ozdraven� a restrukturalizaci, a n�klady nakonec nesou oby�ejn� Ameri�an�, jejich� �spory jsou soustavn� likvidov�ny prost�ednictv�m inflace. Firm�m je tak vysl�n sign�l, �e nen� nutn� m�t v po��dku sv� ��ty, ale sta��, aby prost� byly dostate�n� velk� (too big to fail) a m�ly pokud mo�no vazby na Fed, a budou zachr�n�ny.

B�hem sv� politick� kari�ry m�l Ron Paul bezpo�et mo�nost� setkat se tv��� v tv�� s b�val�m i sou�asn�m ��fem Fedu - Alanem Greenspanem a Benem Bernankem. Kongres si pravideln� zve p�edsedu Fedu "na kobere�ek" a vy�aduje o jeho �innosti zpr�vy. Ron Paul ve sv� knize p�e o rozhovorech s Greenspanem (kter� dlouh� l�ta prosazoval politiku levn�ch pen�z) i s Bernankem a uv�d� jejich p�episy. Z odpov�d� na ot�zky kladen� Paulem je z�ejm�, �e oba ��fov� Fedu si bu� nejsou probl�m�, kter� Fed zp�sobuje, v�domi, nebo p�edpokl�daj�, �e se je dal��m �onglov�n�m s �rokov�mi sazbami m��e poda�it zvl�dnout. P�itom Alan Greenspan byl kdysi d�vno zast�ncem svobodn�ho bankovnictv� a zlat�ho standardu. Paul se p�i jednom setk�n� Greenspana zeptal na jeho �l�nek z 60. let s n�zvem Zlato a ekonomick� svoboda, kter� je skv�lou obhajobou svobodn�ch pen�z a trhu bez centr�ln� banky. Greenspan prohl�sil, �e si na tento sv�j �l�nek pamatuje, a nezm�nil by v n�m jedin� slovo - p�esto dlouh� l�ta p�sobil jako ��f instituce, kter� znamen� prav� opak.

Jako cestu ven z probl�m� Ron Paul navrhuje, jak jinak, Fed zru�it a znovu zav�st zlat� standard, kter� by kone�n� do m�nov�ho syst�mu p�inesl tr�n� ��d, nam�sto st�tem pl�novan�ho chaosu. Na pen�ze by se m�lo nahl�et jako na speci�ln� zbo��, p�irozen� vznikl� na svobodn�m trhu. Zbo��, nejcenn�j�� komoditu ve spole�nosti, jej� funkc� je pohodln� a neomezen� sm�na. Jako postupn� kroky k omezen� vlivu centr�ln� banky pak Paul navrhuje z�konn� omezit moc Fedu emitovat nov� pen�ze, zak�zat Fedu financovat z�chrann� bal��ky nebo vl�dn� dluhy. A kone�n� umo�nit Kongresu prov�st kompletn� audit Fedu, co� v podstat� nikdy nebylo mo�n�, proto�e Fed sm� mnoh� sv� aktivity utajovat a jeho p�edseda se z nich nemus� Kongresu zpov�dat. Naj�t pro takov�to reformy co nejv�c podpory v americk� spole�nosti, je prvo�ad�m �kolem Paulovy knihy.

P�esto�e je kniha End the Fed zam��ena na americkou situaci, v n� centr�ln� banka funguje pon�kud jin�m zp�sobem, ne� je tomu jinde ve sv�t�, je o odm�tnut� centr�ln�ho bankovnictv� jako celku. Zat�mco Fed funguje sp�e jako vl�dou posv�cen� kartel nejv�t��ch americk�ch bank, kter� na jedn� stran� bank�m d�v� mo�nost p�ekon�vat omezen� trhu, a na druh� stran� umo��uje vl�d� financovat jej� v�daje dal��mi a dal��mi emisemi pen�z, ostatn� centr�ln� banky jsou v podstat� vl�dn� instituce s ur�itou form�ln� autonomi�, bez otev�en�ch vazeb na soukrom� sektor. Tento rozd�l v�ak nen� v principu d�le�it�, a z�kladn� principy - tedy ovliv�ov�n� �rokov� m�ry a z�konn� monopol na vyd�v�n� nekryt�ch pen�z - jsou spole�n� v�em centr�ln�m bank�m na sv�t�, a li�� se pouze v m��e vlivu. Knihu End the Fed, kter� bohu�el nevy�la v �e�tin� ale lze ji snadno objednat, se tedy vyplat� p�e��st, u� jen proto, �e ukazuje, �e idea centr�ln�ho bankovnictv� rozhodn� nen� tak pevn� a neot�esiteln�, jak se mnoz� sna�� tvrdit. Argument� proti politice centr�ln� banky je mnoho a postupem �asu, jak bude syst�m pap�rov�ch, nekryt�ch pen�z zdrojem hlub��ch a v�n�j��ch kriz�, dojde snad lidem, �e pen�ze jsou a� p��li� d�le�it� na to, aby mohly b�t ponech�ny v rukou st�tu.

Paul Ron: End the Fed
Grand Central Publishing , 2009
224 stran
ISBN: 9780446549196 (0446549193)



Lubo� Z�lom
 
  P��stupy: 22042 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA