Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Co ministru vnitra �in� probl�my?

John Bok

P�e�etl jsem si, se zna�n�m zpo�d�n�m rozhovor Alexandra Kramera s ministrem vnitra Franti�kem Bublanem, jen� vy�el v den�ku Pr�vo. Odpov�di p�n� ministra jednozna�n� vykazovaly neochotu na kladen� ot�zky pravdiv� a v�cn� odpov�dat.

Na rozd�l od doby p�ed listopadem 1989 mohou novin�� kl�st nep��jemn� ot�zky a slu�ebn�ci ve�ejnosti, jak�mi jsou �i by m�li minist�i a poslanci b�t, nebo� si je plat�me, by m�li na n� pravdiv� odpov�dat. Ochota odpov�dat pravdiv� �i se pouze sna�it vykroutit a ne��ct de facto nic, je m�rou, jak dalece se za slu�ebn�ka ve�ejnosti pova�uji a jsou li jejich spoluob�an� pro n� soudn�mi jedinci �� banda pitomc�, kter�m lze namluvit cokololiv, a� v��� �i nev���.

Je z�ejm�, �e si i pan ministr neuv�domuje, kdo je jeho skute�n�m chlebod�rcem. Jak lze dovodit, z odpov�d� na kladen� mu ot�zky, v���, �e jim je ��f vl�dy a instalat�r do jeho nyn�j�� funkce, Stanislav Gross, jeho� p�se�, prost�ednictv�m v�klad�, kter� se sna��te vyd�vat za skute�nost, zp�v�.

Stanislav Gross mu p�enechal vnitro pln� sv�ch oddan�ch nohsled� a vykonavatel� jeho v�le. Zanechal mu resort, kter� inklinuje k ��m d�l v�t��mu zasahov�n� do pr�v ob�an�, nepr�hledn�, nijak nez�visle kontrolovateln�. Bude li se dovol�vat existence Inspekci ministra vnitra, kter� by n�s m�la chr�nit od policejn� zv�le, m�l by ho n�kdo upozornit na to, �e za l�ta jej�ho p�soben� sama vyprodukovala �adu nez�konnosti, d� se dokonce ��ci, �e doslova zlo�in�. �e kryla a nad�le kryje poklesl� jedn�n� mnoh�ch policist�, kte�� hrub�m zp�sobem zneu�ili sv�ch pravomoc� a kte�� ��elov� kriminalizovaly nespo�et nevinn�ch lid�. �e st�ovatele odb�v� konstatov�n�m, �e neshledala opodstatn�nost jejich pod�n�, a� zjevn� d�kazy hovo�� o opaku a �e na druhou stranu v nem�lo p��padech obvinila a kriminalizovala poctiv� policisty, kte�� se z r�zn�ch d�vod� stali nepohodln�mi.

M�l by ho n�kdo pou�it, �e je nep��pustn�, aby v pr�vn�m a demokratick�m st�t� byli policist� dvoustup�ov� vy�et�ov�n�. Nap�eded privilegovan� p�edvy�et�ov�ni Inspekc� ministra vnitra a pokud ona uzn� a minister�t� oha�i uznaj�, budou vyd�ni do rukou org�n�m �inn�m v trestn�m ��zen�, tj. st�tn�mu z�stupci. Pan ministr, coby b�val� �disident�, by m�l v�d�t, �e i to je jedna z dal��ch relikvi� totalitn�ho re�imu.

Pana Bublana si Gross vybral jako sv�ho spolehliv�ho n�stupce. A jak je vid�t, ani on ho nehodl� zklamat. Dokazuje to t�m, �e neshled�val a nad�le neshled�v� nic z�vadn�ho na jedn�n� policie, v p��pad� neadekv�tn�ho a nez�konn�ho jedn�n� p�i obvin�n�, vy�et�ov�n�, zat�k�n� a u�it� zpravodajsk�ch prost�edk�, v p��pad� pana Dal�ka a pana Ve�erka,. I to, �e si policejn� prezident, jeho pod��zen� i on dovoluj� up�rat p��slu�n� st�tn� z�stupkyni pr�vo sd�lit ve�ejnosti sv� poznatky a n�zor na postup policist� a j� pod��zen�m st�tn�m z�stupcem, demonstruje, �e si vnitro, tak stejn� jako v ned�vn� minulosti uzurpuje n�rok, ur�ovat kdo a co sm� �i nesm�. Na rozd�l od nich v�ech je pani krajsk� st�tn� z�stupkyn� ze z�kona k tomu povol�na.

Kdo by mn�l dr�et jazyk za zuby, jsou policist� a jejich nad��zen�. Je, v�etn� pana ministra a jeho vl�dn�ho ��fa, na rozd�l od st�tn�ho zastupitelstv�, z�kon nijak nezmoc�uje, aby se vyjad�ovali k jedn�n� org�n�, kter� m� povinnost dozorovat postup policie, vy�et�ovatel�, p��padn� jedn�n� a postup okresn�ch st�tn�ch z�stupc�.

D�ky p�edch�dc�m pana Bublana se zavedlo zvykov� pr�vo unik�n� vybran� ��elov�ch informace, kter� jsou sou��st� skute�nost�, jen� jsou vy�et�ov�ny. Lze v tom shledat ze strany policie i ministerstva, kter� mu bylo do�asn� sv��eno, �mysl ovliv�ovat pr�b�h vy�et�ov�n� a ve�ejn� m�n�n�, i �kladnou� reakci p��slu�n�ho st�tn�ho zastupitelstv� a soudu. . Vnitro u� z dob totality si p�ivyklo, �e mu prokur�to�i-pota�mo dnes st�tn� z�stupci, �li a jdou, tak ��kaj�c, na ruku. Kdy� se pojednou ze zaveden�ho vymkne jedna zodpov�dn� a z�kon� dbal� st�tn� z�stupkyn�, je ohe� na st�e�e

V cel�m tom tanci kolem poslance Ko�istky, o n�m� jsem p�esv�d�en, �e je lh��, kter� neodhadnul dopad sv� nanicovat� touhy se zviditelnit (co� se mu bezezbytku poda�ilo), jaksi v�em, bu� z hlouposti nebo �mysln�, unik� to nejpodstatn�j��. Komu kriminalizace �dajn�ch nab�ze�� �platku poslou�ila? Kdo t�m co sledoval a co t�m z�skal? Jak�ch metod ve snaze po�pinit sv�ho rivala (politick�ho) bylo pou�ito? Kdo a jak v ned�vn� totalitn� minulosti obdobn�mi metodami dosahoval sv�ch c�l�?

A� se to panu ministru vnitra l�b�, �i nikoli, jsou to Grossovi mu�i, kte�� okam�it� vyu�ili Ko�istkou, jaksi m�rn� opo�d�n�, obvin�n�. Ani� by jakkoli a objektivn�, tak jak to p�ikazuje � 2 odst.1, 2, 4, 5 tr.��du, postupovali, ud�lali v�e pro to, aby v pravou chv�li vytvo�ili situaci, kter� nese v�echny znaky trestn�ho �inu ���en� popla�n�ch zpr�v a zneu�it� pravomoc� ve�ejn�ho �initele, s p��znaky proti�stavn�ho jedn�n�..

Jen idiot m��e uv��il tomu, �e vzd�lan� a zku�en� p�edseda v�znamn� parlamentn� opozi�n� strany by vyslal �i jenom pov��il kohokoli, aby uplatil desetimilionovou ��stkou n�jak�ho politick�ho n�manda, �e by sv��il osud sv� strany do rukou jednoho nevyrovnan�ho poslaneck�ho n�hradn�ka, z jedn� bezv�znamn� politick� strany.

Nen� tak zcela d�le�it�, zda obvin�n�, kter� Ko�istka vznesl proti dv�ma nepartajn�m jedinc�m, c�len� v�ak proti p�edsedovi jedin� skute�n� opozi�n� strany, vze�lo z jeho hlavy, nebo z d�lny lid�, kte�� v minulosti inscenovali Bambersk� kuf��k, akci Olovo a spoustu jin�ch, obecn� m�n� zn�m�ch intrik, kter� v�dy splnily sv�j d�l�� ��el.

Podstatn� a znepokojiv� je, �e policist� oddan� Grossovi, kter�m ji� podruh� se sna�� za��dit enormn� nav��en� p��jm� a prebend (naposledy p�ed dv�ma lety), �i sp� vysoc� policejn� funkcion��i, jako jsou Kol��, Mach�n� a mnoz� jin�, s minulost� nejen esenb�ckou ale i komunistickou (proto ta zjevn� inklinace k socan�m), kter� b�hem sv�ho p�soben� na vnitru dosazoval za v�rnost na kl��ov� m�sta, se ochotn� a iniciativn� chopili p��le�itosti pomoci jejich ochr�nci ve chv�li, kdy jde o jeho politickou budoucnost.

Mrz� mne, �e �lov�k vzd�lan� a v���c�, jim� se pan ministr vnitra zd� b�t, je ochoten vypou�t�t ze sv�ch �st jak�koli hodnocen�, a� se t�kaj� v�sledku detektoru l�i p�i v�slechu poslance Ko�istky, nebo ke stanovisku a ofici�ln�mu sd�len� ze z�kona p��slu�n� st�tn� z�stupkyn�. V p��pad� detektoru o to v�ce, nebo� jako b�val� ��f zpravodajsk� slu�by dob�e v�, �e v�sledky z detektoru lze hodnotit pouze jako informaci, �e prov��ovan� osoba mohla ��kat pravdu nebo nikoli a nebo �e lhala tak, �e obelhala i detektor. Nav�c, jak se ukazuje, ani informace, �e Ko�istka mluvil pravdu, kterou s odkazem na informace od prezidenta policie pan Bublan opakovan� ve�ejn� ���il, se nezakl�d� na pravd�. I sama skute�nost, �e p�i v�slechu na detektoru l�i byl p��tomen n�kdo z vysok�ch d�stojn�k� policie a funkcion��� prez�dia policie nijak nevzbuzuje d�v�ru v jejich nestrannost. Pro� nap��klad nebyli k v�slechu p�izvan� brann� bezpe�nostn� komise sn�movny? Nebyli by snad pr�v� poslanci t�to komise, zastupuj�c� politick� spektrum doln� komory parlamentu, garantem nestrannosti a objektivity?

Nev�m jak�ho pr�vnick�ho vzd�l�n� dos�hl pan ministr a byl li v kn�sk�m semin��i veden, skrzeva v�ru v boha, aby ctil pr�vo a ch�pal v�znam slov nejen form�ln� ale i obsahov�. M�m obavy, �e p�i mnoh�ch p�edn�k�ch chyb�l, nebo� by nemohl pl�cnout takovou pitomost, �e nez�konn� je�t� neznamen� protiz�konn�. Asi nepochopil, �e pouze pro pr�vo soukrom� plat�, �e co nen� zak�z�no, je povoleno a �e pro pr�vo ve�ejn� naopak plat� z�sada, co nen� dovoleno, je zak�z�no.

R�d bych ��fovi vnitra p�ipomenul, �e vedle toho, a� se v budoucnu bude muset zodpov�dat Bohu, v n�ho� jak p�edpokl�d�m v���, a p�edstoup� p�ed jeho soud, se m��e i st�t, �e bude muset p�edstoupit i p�ed ten sv�tsk�. Gross nebude v��n� u moci a ministra vnitra m��e potkat co jin� potkalo, kdy� slu�n� psi, kte�� jsou ochotni vykon�vat na p��kaz cokoli, co je i v rozporu se z�kony, velmi rychle zrad� sv�ho p�vodn�ho �p�na�, p�i v�m�n� vykonavatel� moci, ve prosp�ch t�ch nov�ch. M�l by m�t na pam�ti, �e sv�dom�, zodpov�dnost a mravn� principy jsou to jedin�, co by m�lo ��dit na�e kroky. Proto by se m�l distancovat i p�es ve�kerou nezast�ranou n�klonnost ke sv�mu mlad�mu ��fovi, danou vyzn�v�n�m p�ibli�n� stejn�ch hodno, jak s�m ve�ejn� zjevil, od praktik, kter� tu znovu zavedla a st�le zav�d� strana, kter� to mysl� up��mn� a s jej�m� programov�m prohl�en�m, pan ministr, opravdu ��dn� vnit�n� probl�m nem�. Jak by tak� mohl.

Jak up��mn� to mysl�te ministr vnitra, kdy� na z�klad� dezinforma�n�ho po�adu �esk� televize o vrahovi Ve�e�ovi, re��rovan�ho a prov�zen�ho a� valentinsky dojemnou pani Lorencov� a nepodlo�en�ch, prokazateln� l�iv�ch, tvrzen� jej�ho p��tele-vraha, dal podn�t, na z�klad� jenom jim nabyt�ho dojmu, �e tam po��d je�t� je mo�nost n�co objasnit, a pokyn k nov�mu pro�et�ov�n� kauzy LTO? Ob�an� zase mohou nab�t dojmu, �e tato shoda n�hod, p��pad Ko�istka a nov� otev�en� p��pad Ve�e�a-LTO, jsou zcela evidentn� politickou objedn�vkou k diskreditaci ODS, nebo� v jednom i v druh� p��pad� jsou dot�eni lid� t�to strany nebo jedinci s n� spojeni. Nejde o obhajobu ODS. A� ka�d�mu pat��, co mu n�le��. Nicm�n� nelze pominout nebezpe��, kter� sv�mi postoji a jedn�n�m pan ministr nastoluje. A to jen proto, �e je s panem Grossem sp��zn�n volbou. Ani s t�m pravd�podobn� nem� probl�m.

Na rozd�l od n�j m�m n�zorov� probl�my se v�emi politick�mi stranami, nebo� v�echny politick� strany inklinuj� ke generov�n� sv�ho pod�lu na moci a postupn�mu degenerov�n� v boji o moc, na �kor uchov�n� p�vodn�ho smysl vlastn� existence. Proto tak� nestran�m ODS v�ce ne� jin�m stran�m. Je li v�ak n�kdo ochotn� pou��vat, k dosa�en� sv�ch mocensk�ch ambic�, takov�ch metod, jak� pou��v� Gross a jeho lid�, nemohu ne� se proti takov�mu zneu��v�n� moci jednozna�n� postavit. Ne ve prosp�ch t� �i on� strany, ale ve prosp�ch a na obranu pr�vn�ho a demokratick�ho ��du. Ve prosp�ch n�s v�ech.


Pan ministr cht�l ve�ejnosti, prost�ednictv�m den�ku Pr�vo, vsugeroval dal�� nepravdu. Zcela ignoroval, kdy� tvrdil, pravd�podobn� z neznalosti, �e vnitro nedisponuje pouze 45 tis�ci zam�stnanci a p��slu�n�ky policie. Pan ministr, chce li dost�t tomu co sl�bil, by m�l v�d�t, �e jich je mnohem v�c. O �est tis�c v�ce, ne� jich m�la v�echna t�i vnitra za doby totality. Jestli�e m� dne�n� vnitro, desetimilionov� �esk� republiky, spole�n� s policii, o �est tis�c p��slu�n�ku v�c ne� patn�cti milionov� totalitn� komunistick� st�t, kter� jich m�l 49 tis�c, je na m�st� se domn�vat, �e posilov�n� represivn�ch slo�ek je znakem budov�n� policejn�ho st�tu? Vedle toho, �e se jedn� o um�lou zam�stnanost, kde jsou opat�ov�n� st�tem ti, kte�� ho budou proti ob�an�m a jejich s�l�c� nespokojenosti chr�nit, nam�sto aby chr�nili je, nebo� ono jsou st�t, proti zv�li politik� a zv�hod�ov�n� nikoli podnikatel� ale ko�istn�k� a finan�n�ch mafi�, s politiky prov�zan�mi, jedn� se i o sni�ov�n� d�v�ryhodnosti v pr�vn� syst�m a st�tn� instituce jako takov�.

Jsem p�esv�d�en, �e je povinnost� ministra vnitra, prost�ednictv�m jemu sv��en�ch pravomoc�, uv�st v�ci do po��dku, zamezit mo�nosti dal��ho zneu��v�n� policejn�ch slo�ek ke kriminalizaci politick�ch oponent� ve prosp�ch t�, kter� vl�dnouc� politick� strany, suspendovat zodpov�dn� d�stojn�ky policie za p�ipu�t�n� stavu, kdy zcela zjevn� a opakovan� doch�z� k zneu��v�n� pravomoc� ve�ejn�ho �initele ze strany policist� a jejich nad��zen�ch. Je nezbytn�, aby neodkladn� omezil vliv Stanislava Grosse a jeho lid� na �innost vnitra a policie �R. Jen tak m��e prok�zat, �e se sna��, jak s�m �ekl, aby �esk� policie byla n�strojem tohoto st�tu a p�edev��m v�ech ob�an�. V�mluvy a sofistikovan� slovn� cvi�en� ho zodpov�dnosti nezbav�. A ani podez�en�, �e je Gross�v �lov�k, ne li jeho sluha.



autor je p�edsedou ob�ansk�ho sdru�en� Spolek �alamoun,
spolku na podporu nez�visl� justice v �R

14. listopadu 2004



John Bok
 
  P��stupy: 52658 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA