Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie začne, rozhodne-li tak prezident, v pátek 13.června. Otázka, na kterou budou lidé v referendu odpovídat zní: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" Problém je v tom, že celá smlouva, o které budeme v referendu hlasovat, čítá dobře sedm set stran textu. Budeme se s ní sice moci seznámit v několikatýdenním předstihu na pověřených obecních úřadech, přečíst ji v tak krátké době ale bude nadlidský výkon. Původně však smlouva tímto způsobem ani zpřístupněna být neměla, což ostatně vypovídá o tom, jakou vážnost vláda informovanosti přisuzuje.

S textem smlouvy se zmíněným způsobem nebudou moci seznámit čeští občané žijící v zahraničí. Ti se totiž referenda účastnit nemohou. Vláda jednoduše přiznala, že se to nevyplatí. V parlamentních volbách v roce 2002 hlasovalo něco málo přes tři a půl tisíce zahraničních voličů. Při nákladech, které velmi konzervativně odhadlo Ministerstvo zahraničních věcí na 50 miliónů korun, to představuje přes 14 000 Kč za jednoho hlasujícího. Potvrdilo se, jak zbytečné bylo předvádění se těch, kteří vedli rozsáhlé diskuse o volební možnosti krajanů.

Zůstává především na vládě, aby občanům vysvětlila, o čem vlastně budou hlasovat. Peněz na to má více než dost. Na tzv. komunikační strategii bylo uvolněno dvě stě miliónů korun, což je suma, která je zdaleka nejvyšší ze všech kandidátských zemí. Navzdory této přesvědčovací kampani zůstává podpora vstupu stejná jako dřív. Hlavní ale přeci je, že si ministerský úředník může odškrtnout jednu položku a někdo také přivydělat.

Doufejme, že se v pátek 13. nevyplní známé lidové pořekadlo. Protože do vstupu jsme všichni vložili mnohonásobně víc, než těch dvě stě miliónů.

Ing.Miroslav Beneš, poslanec PS PČR

Miroslav Beneš
Poslanec PSP ČR (ODS)