V�m, jak se um�r�
Josef Mlejnek
Recenze na Mro�kovu autobiografii Baltazar
Pom�rn� z�hy po polsk�m vyd�n� v roce 2006 vych�z� v �esk�m p�ekladu autobiografick� kniha polsk�ho dramatika S�awomira Mro�ka Baltazar, zachycuj�c� spisovatel�v �ivot od nejran�j��ho d�tstv� po emigraci z Polska v �edes�t�ch letech. Jde o knihu hned z n�kolika d�vod� mimo��dnou, kter� se z�sadn� li�� od toho, co Mro�ek doposud jako prozaik a dramatik napsal. Tvrd� v n� toti�, �e spisovatel S�awomir Mro�ek p�estal existovat - �ije u� pouze �lov�k tohoto jm�na -, nebo� ho nahradil pr�v� tajemn� Baltazar. Je to jm�no t�et�ho z v�chodn�ch �kr�l��, toho �ern�ho vzadu, kte�� se p�i�li poklonit narozen�mu Bo��mu synu, ale p�edev��m jm�no, jeho� se dostalo Danielovi, bo��mu soudci, na dvo�e babylonsk�ho kr�le Nabuchodonosora. A�koliv jde o biblick� jm�no, kter� se Mro�kovi zjevilo ve snu p�ed �ty�mi roky za pobytu v Pa��i, nespojuje s n�m n�bo�ensk� obr�cen� nebo dokonce mystick� z�itek. Letos v l�t� se t�m�� osmdes�tilet� Mro�ek odst�hoval z Polska do Francie, aby zde podle vlastn�ch slov do�il sv� dny; neusadil se v�ak v Pa��i, ale v Nice.
Co se stalo? S�awomira Mro�ka postihla v roce 2002 mozkov� mrtvice, jej�m� n�sledkem byla af�zie, neboli ��ste�n� ztr�ta schopnosti pou��vat �e� a p�semn� se vyjad�ovat. �Zapomn�l� pochopiteln� tak� ciz� jazyky, kter�mi b�n� hovo�il. Ne�lo pouze o nemo�nost vyjad�ovat my�lenky, ale zhroutil se cel� jeho obraz sv�ta, organick� syst�m pojm� umo��uj�c� my�lenkov� vn�m�n� a uchopen� skute�nosti. Po n�vratu z nemocnice se musel znovu u�it z�kladn�m �innostem nezbytn�m pro ka�dodenn� �ivot.
�Moje schopnost vn�mat okoln� sv�t, pov�dom� o protikladn�ch pojmech jako naho�e a dole, vpravo a vlevo nebo schopnost p�esn� ur�it �asovou nebo prostorovou vzd�lenost, se v�razn� zredukovaly,� ��k� s odstupem dramatik a dod�v�: �Jedin�, co mi z�stalo, byla schopnost naslouchat hudb�.� Mro�kov�m �dobr�m and�lem� se v t� dob� stala krakovsk� logopedka Beata Mykolajkov�, kter� ho p�emluvila, aby za�al ru�n� sepisovat p��b�h prvn�ch t�iceti let sv�ho �ivota. V pr�b�hu �ty� let vzniklo n�kolik tis�c stran pozn�mek, z nich� nakonec vykrystalizovalo 250 str�nek jeho autobiografie. Plasti�nost Mro�kov�ch vzpom�nek paradoxn� zp�sobuje skute�nost, �e nejde o pouh� pam�ti, na jejich sepisov�n� by si za norm�ln�ch okolnost� nejsp� nena�el �as. Jeho sv�m zp�sobem plat�nsk� rozvzpom�n�n�, anamn�ze, se vyzna�uje prost�m, t�m�� protokol�rn�m stylem. V sou�asnosti je s dnes osmasedmdes�tilet�m autorem t�m�� v�echno v po��dku, jenom pr� jednak ztratil - byl t� v�born�m karikaturistou - schopnost v jak�msi z�blesku mysli zachytit groteskn� �i absurdn� my�lenky-obrazy, jednak autora Emigrant�, L�sky na Krymu a dal��ch her a pov�dkov�ch pr�z opustila schopnost psan� v nejvlastn�j��m smyslu tv�r��ho: �V tuto chv�li mi ne�in� ��dn� pot�e vyl��it pravdu, ale nedok�u vytvo�it n�co nov�ho, vymyslet to od po��tku. Nejsem schopen napsat hru nebo pov�dku.� Jeho p�vodn� terapeutick� autobiografie se v�ak �te jedn�m dechem: dov�d�me se o Mro�kov� slo�it�m rodinn�m i soci�ln�m z�zem�, o �ivot� v p�edv�le�n�m a v�le�n�m Polsku - sugestivn� jsou nap��klad obrazy z okupace Polska v roce 1939 vid�n� d�tsk�ma o�ima - i o oklik�ch jeho cesty k divadlu. Jako by je skute�n� napsal n�kdo jin� - co n�m v nich nejv�ce p�ipomene �star�ho� S�awomira Mro�ka, je jejich humor, i kdy� j�m u� tolik nepl�tv� jako ve sv�ch nejlep��ch spisovatelsk�ch letech. �esky vy�lo z Mro�kovy prozaick� a dramatick� tvorby t�m�� v�e, proto nen� od v�ci p�ibl�it �esk� ve�ejnosti divadeln� spletit� pozad� a podlo�� jeho tvorby, kter� �ten���m p�edkl�d� jeho vlastn� �ivotopis.
Josef Mlejnek
S�awomir Mro�ek: Balzazar. Autobiografie. Z pol�tiny p�elo�il Ivan Zmatl�k. Vydalo Nakladatelstv� Slovart v Bratislav�.
P��loha:
V�m, jak se um�r�
Rozhovor se S�awomirem Mro�kem z roku 2006
Katarzyna Kubisiowska
Pr�v� p�ed �ty�mi lety jste prod�lal mozkovou mrtvici, v jej�m� d�sledku jste za�al trp�t af�zi�. Kniha va�ich vzpom�nek, Baltazar, byla pojata jako forma terapie. �lo v�lu�n� o obnoven� zvl�dnut� jazyka a znovunabyt� pam�ti, nebo m�lo jej� psan� je�t� jin� c�l?
Musel jsem si znovu vybavit polsk� jazyk, abych mohl v�bec za��t mluvit. To byl z�kladn� c�l.
Kdy� jste za�al ps�t Baltazara, uva�oval jste o jeho pozd�j��m vyd�n�?
Ne. A samotn� psan� t�to kn�ky mi zabralo �hrnem �ty�i roky. Pon�vad� jsem ztratil schopnost vl�dnout polsk�m jazykem slovem i p�smem, za��nal jsem na �pln�m po��tku z�kladn�mi cvi�en�mi. S mimo��dn�m �lov�kem, pan� Beatou Miko�ajkovou, jej�m� oborem je logopedie, jsem se proch�zel po Krakov� a odpov�dal na z�kladn� ot�zky: Co je to? Potom n�sledovala �morn� cvi�en�: opakov�n�, vybavov�n� si a vytv��en� v�t, kter� maj� smysl. Prvn�mi �sp�chy byly dobr� odpov�di. Kniha samotn� byla u� jen v�stupn�m efektem t�to terapie.
Spisovatel zapom�n� slova� Vyrovn�val jste se s touto situac� dlouho?
Za�il jsem r�zn� f�ze. Zpo��tku na m� padlo naprost� zoufalstv�. Tehdy mou �enu napadlo, �e bych se m�l setkat s logopedem. Postupn� jsem za�al p�ekon�vat apatii, strach p�ed lidmi a vn�j��m sv�tem. P�edt�m ve mn� vych�zen� na ulici vyvol�valo rozhodn� odpor.
Co je�t� u v�s zp�sobila af�zie?
Omezovala moji schopnost rozli�ovat protikladn� pojmy jako vpravo a vlevo, schopnost vymezit vzd�lenost a �as. Neum�l jsem po��tat a mluvit v ��dn�m ciz�m jazyce. Te� je u� v�echno v norm�.
Objevujete po op�tovn�m nabyt� schopnosti mluvit polsky nov� mo�nosti pol�tiny?
Ur�it�. Neust�le je nach�z�m.
Pt�m se proto, �e Baltazar je napsan� prost�m jazykem, nenajdeme tu ��dn� zvl�tnosti, extravagance, tedy v�e, co obsahuj� va�e p�ede�l� kn�ky.
To souvis� se skute�nost�, �e jsem se za�al pol�tinu u�it od z�klad� znovu. Z lingvistick�ho hlediska jsem nemohl a nedok�zal d�lat ��dn� legr�cky. V tom mne utvrzoval Antoni Libera, kter� mne p�emlouval, abych pou��val co nejprost�� v�ty.
Otev�ela v�m af�zie v�ce mimoverb�ln� prostor?
Velice siln�. Nicm�n� se n�co takov�ho d� velice t�ko definovat. V tuto chv�li hovo��me v pol�tin�, a tak onen mimoverb�ln� prostor ni�� samotn� �e�.
V listopadu 2003 se v Rzeczpospolit� objevilo ozn�men�, v n�m� informujete �ten��e, �e u� nebudete prost�ednictv�m kreseb a slov nad�le komentovat d�n�, co� jste �inil po n�kolik let ve sv�ch �K�z�n�ch na h�rce�. Bylo to v�raz va�� bezradnosti p�ed slovy nebo p�ed skute�nost�?
Byla to bezradnost tv��� v tv�� slovu. Ale nejen to. Kresl��sk� dovednost spo��v� v zachycov�n� zvl�tnosti, specifiky skute�nosti. Jde o n�co jako z�blesk a j� onu schopnost zachycovat v tomto zablesknut� u� nem�m. Douf�m, �e se mi jednou vr�t�.
Se kter�m ��stmi Baltazara jste m�l nejv�t�� pot�e?
Velkou v�zvu p�edstavovalo u� samo psan� knihy. Zhruba rok po m�m onemocn�n� se uk�zalo, �e kone�n� mohu ps�t. Za�al jsem s velk�mi obt�emi pracovat. Vzniklo n�kolik tis�c stran, kter� jsou jen na vyhozen�. Spole�n�mi silami jsme s Beatou Mikolajkovou text opravovali. V tuto chv�li mi ne�in� ��dn� pot�e vyl��it pravdu, ale nedok�u vytvo�it n�co nov�ho, vymyslet od po��tku. Nejsem schopen napsat hru nebo pov�dku.
Pravda, nebo-li to, co jste za�il ve zku�enosti a co si pamatujete?
Ano. V Baltazarovi se ka�d� popis t�k� skute�n�ch ud�lost�. Nen� v n�m ��dn� fikce. P�ed af�zi� jsem sv� pam�ti nep�ipisoval ��dnou v�t�� v�hu, proto�e pro mne byla n���m velice p�irozen�m. Nyn� byla tato pam� obnovena a objevily se v n� tak� detaily, kter� jsem p�edt�m nezaznamenal.
Umo��uje psan� o vlastn� rodin� m�rn�j�� pohled na lidi?
Tato kn�ka p�ede mnou nic nov�ho neodhalila.
Ale v Baltazarovi p�ete velice sm��liv� o sv�m otci, p�itom va�e vztahy k n�mu byly komplikovan�.
Vztah k otci jsem si vyjasnil je�t� p�ed t�ic�tkou. Odpustil jsem v�e, co bylo k odpu�t�n�.
Nezm�nil se ani v�s vztah k va�� rodn� vsi Borzecinu? Po l�ta jste ho pova�oval za n�co na zp�sob proklet�ho d�dictv�, od kter�ho jste se cht�l osvobodit.
Cht�l jsem se osvobodit nejen od Borzecina, ale tak� od Krakova. Proto jsem odjel za hranice. T�iat�icet let emigrace ud�lalo nicm�n� sv�, poda�ilo se mi z�skat odstup, v m�m �ivot� se dokon�il kruh, vr�til jsem se dom�. ��dn� odpor k minulosti u� v sob� ne�iv�m.
V Baltazarovi se objevilo t�ma okupace, ke kter�mu jste se p�edt�m vyjad�oval z��dka.
Obdob� m�ho dosp�v�n� se zhruba krylo se �esti lety okupace, prol�nalo s tehdej�� ohavnost� okoln�ho sv�ta. Nebyl jsem schopen o tom ps�t, t�eba�e toto t�ma ve mn� utkv�lo velmi siln�. O�ek�val jsem skv�lou pr�zu, jej�m� autorem by byl n�kdo z m� generace, ur�it� ne n�kdo star��, n�kdo, kdo by neza�il konkr�tn� zku�enosti p��li� zbl�zka, kdo by nebyl �zce spajt se Zemskou arm�du, Osv�tim�, povra�d�n�mi p��buzn�mi, se skr�v�n�m se. Bez stereotyp� a idej�. O�ek�val jsem knihu, v n� by byl skute�n�, opravdov� �ivot.
Takovou knihu ned�vno napsal Michal G�owi�ski, kter� je o �ty�i roky mlad�� ne� vy. M�m na mysli jeho �ern� sez�ny.
O ur�it�ch v�cech se mnohem snadn�ji p�e v perspektiv� �asov�ho odstupu. Proto jsem se i j� v Baltazarovi nakonec rozhodl se s on�m obdob�m sm��it.
Rozhodl uplynut� �as tak� o tom, �e jste nakonec napsal i o d�vodech sv� p��slu�nosti ke komunistick� stran�? Je�t� v �edes�t�ch letech jste v dopise Janu B�o�sk�mu tvrdil, �e jste se rozhodl st�t �lenem PZPR v n�valu zoufalstv�, nebo� v�s opustila �ena, kterou jste miloval. Ale ve�ejn� jste o tom nemluvil.
Kdy� jsem v roce 1963 odj�d�l z Polska, byla t�ma �p��slu�nosti ke stran� tabu. Po t�iat�iceti letech se z tohoto hlediska v�echno zm�nilo, d� se, dokonce se mus�, na toto t�ma hovo�it. Nakonec jsem si ve vztahu k t�to ot�zce osvojil zdravou non�alanci.
A ona srde�n� z�le�itost jako p���ina va�eho vstupu do strany nen� anekdota vymy�len� pro pobaven� �ten��e?
Zn� to nepravd�podobn�, p�esto je to absolutn� pravda. Opu�t�n milovanou bytost� jsem se rozhodl ob�tovat se pro stranu a p�ijmout smrt, nejrad�ji z rukou reakce.
V jin�m dopise Janu B�o�sk�mu p�ete, �e je t�eba odli�ovat �ivotn� situaci od samotn�ho �ivota. Ta prvn�, z�visl� na okolnostech, se v�m tehdy jevila jako nejlep�� z mo�n�ch. Naproti tomu samotn� �ivot jste po deseti letech vn�mal bolestn�. Zm�nilo se v tomto ohledu n�co?
Sou�asnou �ivotn� situaci vn�m�m dob�e. Kdybych neodjel z Polska, uv�znul bych v komunismu. M�j odjezd bylo v�dom� rozhodnut�. Kdyby se v Polsku nezm�nil re�im, nikdy bych se sem nevr�til.
A �ivot?
O tom rad�ji nebudu mluvit, abych neotravoval polskou spole�nost.
N�kolikr�t jste se ocitl tv��� v tv�� smrti, ale nikdy jste z n� neu�inil z�sadn� t�ma sv� tvorby.
Smrt je pro mne n���m naprosto p�irozen�m. V um�r�n� nevid�m ��dn� tabu ani probl�m, ��dn� klasik�m existencialismu tolik drah� �skand�l�. Do t� m�ry, �e mohu v��it, �e jsem neum�ral z p�em�ry imaginace, ale se souhlasem medic�nsk� v�dy, kter� se nakonec velice podivila, �e jsem nakonec nezem�el. Byl jsem natolik bl�zko smrti, �e trochu v�m, jak se to odehr�v�. A d�je se to samo.
To je v�chodn� postoj, ciz� z�padn�mu �lov�ku, kter� se sna�� existenci smrti p�ehlu�it.
Souhlas�m, ale k tomuto stavu jsem dosp�l po mnoha letech. Jsem d�t�tem �t�st�ny.
Nov� jm�no, kter� jste si zvolil, m� sv�j p�vod ve snu.
V prosinci roku 2003 se mi v Pa��i zd�lo, �e moje jm�no a p��jmen� byly vyps�ny na ��edn� tiskovin� polsky. P�smena, kter� si velice z�eteln� pamatuji, byly vyti�t�ny na po��ta�ov� karti�ce. Z�rove� se vyno�il hlas, jakoby odnikud. �ekl, �e mne brzy �ek� dalek� cesta za hranice. P�ilo�en� dokument si vezmu s sebou. A� doraz�m do m�sta ur�en�, p�edlo��m ho tamn� vl�d�. Ta potom spln�, co od nich ��d�m, ale s podm�nkou, �e u� nikdy nepou�iji sv� star� jm�no a p��jmen�. A moje jm�no bude: Baltazar.
M�la tato biblick� postava pro v�s n�jak� v�znam?
Nikdy p�edt�m jsem o n� nep�em��lel.
P�ikl�dal jste v�dy sv�m sn�m v�znam?
Ne. Ani v dal��m pokra�ov�n� nep�ikl�d�m.
Z pol�tiny p�elo�il Josef Mlejnek
Vy�lo v 2. leto�n�m ��sle Divadeln�ch novin.
Josef Mlejnek
|