Pry� z nebezpe�n� skluzavky
Ladislav Tajovsk�
Lidov� noviny, 22. ledna 2010
Jan Fischer si u respektovan�ho ekonoma Miroslava Z�me�n�ka objednal tzv. "exit strategy". Cizokrajn� n�zev je vysv�tlov�n samotn�m premi�rem jako z nouze ctnost, nebo� �dajn� nen� zn�m adekv�tn� v�sti�n� �esk� ekvivalent.
P�itom ani angli�tiny neznal� jedinec nem��e m�t p�i pohledu na z�kladn� kontury dot�en�ho materi�lu, tak, jak je zat�m prezentov�n, nejmen�� pochyby o tom, �e v�sti�n�ch n�zv� n� mate�sk� jazyk p��mo nab�z� hned n�kolik - nap��klad "�nikov� strategie". Tedy nic zvukomalebn�ho a nad�jepln�ho, unikat se d� t�eba hrobn�kovi z lopaty a to se neposlouch� moc dob�e.
"Exit strategy" m� b�t dle medializovan�ho zad�n� materi�l, kter� budouc�m vl�d�m nast�n� mo�nosti, jak �eskou ekonomiku vyman�vrovat z nebezpe�n� skluzavky, na n� se ji� n�jak� ten p�tek nach�z�. Jde o sc�n��, kdy �nik bude je�t� mo�n� pl�novat, o snahu zabr�nit tomu, aby se z relativn� ��zen�ho procesu, jak�m �nik z definice je, stal bezhlav� a zoufal� �t�k.
Co zat�m o Z�me�n�kem zpracovan�m v�hledu v�me, pom�rn� jednozna�n� ukazuje, �e n�s ne�ekaj� nijak ��astn� l�ta a �e se budou platit dluhy, kter� podle mnoh�ch nikdy b�t spl�ceny nem�ly, nebo� se o ��dn� dluhy nejednalo. Je v�ak tak� bohu�el z�ejm�, �e ani jeden z nast�n�n�ch sc�n��� se nechyst� j�t ke ko�en�m probl�m�, kter� u� pomalu za��naj� probubl�vat na povrch.
Vstupujeme do krize st�tu Krev, pot a slzy, kter� n�m vl�dy v n�sleduj�c� dek�d� budou nab�zet, zmiz� do ztracena, pokud si neuv�dom�me jednu prostou, ale z�sadn� v�c - to, do �eho vstupujeme, je otev�en� "krize st�tu". Nep�jde o selh�n� trhu, kter� vy�e�� dal�� �i lep�� regulace, osv�cen�j�� vl�da, v�ce pen�z ze st�tn�ho rozpo�tu t� �i on� kapitole �i �sp�n� ta�en� proti korupci. �ekaj� n�s syst�mov� probl�my, kter� mohou b�t vy�e�eny pouze syst�mov�mi opat�en�mi.
Pro�ijeme si krizi, jej�m� hlavn�m projevem bude st�le v�t�� neschopnost st�tu a jeho instituc� na nejr�zn�j��ch rovin�ch dost�t sv�m z�vazk�m v��i vlastn�m ob�an�m. Ekonomick� pokles posledn� doby demaskoval neudr�itelnost hospod��sko-politick�ho syst�mu, kter�, nahl�eno prizmatem z�padn�ch ekonomik jako celku, na prvn� pohled zaji��oval prosperitu n�kolika posledn�ch desetilet�. �e�en�, kter� n�m jsou v Z�me�n�kov� materi�lu postupn� p�edkl�d�na, v�ak syst�mov� nejsou. Spo��vaj� zjednodu�en� �e�eno v p�izn�n� st�tu, �e nen� schopen nad�le poskytovat popt�van� slu�by za dosavadn� cenu a �e si mus�me p�iplatit. Regula�n� poplatky ve zdravotnictv� nejsou ni��m jin�m. Nejr�zn�j�� podoby m�tn�ho pln� stejnou �lohu v oblasti dopravn� infrastruktury. Dal�� na �ad� je �kolstv� a velmi rychl� zaveden� obecn� a plo�n� spolu��asti v t�to oblasti (kdo m� z�jem, m��e se s autorem t�chto ��dk� vsadit). M�lokdo u� otev�en� zast�r� nezbytnost podobn�ch opat�en� ve sf��e st�tem administrovan�ho d�chodov�ho syst�mu. V�dy jde o sf�ru, kde si st�t jako poskytovatel slu�eb legislativn� zajistil monopol �i dominantn� postaven� a t�m zlikvidoval konkuren�n� prost�ed�.
Navrhovan� �e�en� se p�iznan� zam��uj� pouze na hled�n� zdroj� v�t��ho objemu pen�z, kter� ze soukrom�ch zdroj� p�ite�ou do ji� existuj�c�ho syst�mu. Sledujeme prohlubuj�c� se propast mezi p��jmy a v�daji st�tu. Zku�enosti z minulosti bez v�jimky ukazuj�, �e jestli�e se n�m poda�� sou�asnou situaci vy�e�it prost�ednictv�m navrhovan�ch - by� i dlouhodob�ch - opat�en�, pak se n�co podobn�ho bude s �eleznou pravidelnost� a s rostouc�mi celkov�mi n�klady opakovat.
O �em se ve�ejn� debata nevede Chceme-li prov�d�t syst�movou l��bu st�le m�n� funk�n�ho organismu modern�ho st�tu v �esk�m proveden�, pak je zcela nezbytn� omezit objem prost�edk� prot�kaj�c�ch p�es tzv. ve�ejn� rozpo�ty, tedy sn�it m�ru p�erozd�lov�n�. To v sou�asn� situaci znamen� nehledat nov� zdroje prost�edk�, ale pokou�et se naj�t zp�sob, jak se st�vaj�c�mi zdroji vysta�it. O tom se bohu�el ve�ejn� debata nevede a ani "exit strategy" k n� podle v�eho nep�isp�je. Jde ve st�vaj�c� situaci o mimo��dn� obt�n� �kol, ale bez jeho vy�e�en� se budou nohy �esk� ekonomiky propadat st�le hloub�ji do bahna a my v�ichni budeme mnohem chud�� (nebo chcete-li m�n� bohat�), ne� bychom mohli b�t.
Na za��tek zkusme politik�m i t�m, kte�� jim rad�, jak sn�it m�ru korupce spojenou s ve�ejn�mi zak�zkami, polo�it jednoduchou ot�zku - pro� by m�la b�t i nad�le stavba silnic a d�lnic financov�na v�hradn� �i zejm�na z ve�ejn�ch zdroj�? I odtud m��eme za��t rozmot�vat klubko krize, do n� se �esk� st�t dostal.
Ladislav Tajovsk�
katedra hospod��sk�ch a soci�ln�ch d�jin V�E