�EKAJ� �ESKOU PRAVICI KONE�N� V�ZNAMN� V�T�ZSTV�, NEBO JEN PRODLOU�EN� BOJ O INTELEKTU�LN� A POLITICK� P�E�IT�?
V�voj sympati� �esk�ho ve�ejn�ho m�n�n� nelze dost dob�e p�edv�dat. O z�sadn� nejistotu se zaslou�ili i n�kte�� liber�ln� politici, kte�� sice hr�li �dajn� v prav� ��sti h�i�t�, ve skute�nosti v�ak nev�domky prosp�vali kolektivistick� levici. To plat� o lec�ems z toho, co se v na�em ve�ejn�m �ivot� d�lo okolo p�elomu tis�cilet�.
V 90. letech jsme si prost�ednictv�m sv�ch politick�ch reprezentac� a publicistick�ho servisu vysv�tlovali, pro� vlastn� do�lo k p�du komunistick� soustavy. Polemika s minulost� pov�echn� sm��ovala proti pop�r�n� z�kladn�ch lidsk�ch pr�v a politick�ch svobod. Na ot�zky, pro� je t�eba db�t o z�ruky svobody projevu a shroma��ov�n�, a pro� je t�eba trvat na nedotknutelnosti soukrom�ho vlastnictv�, posl�ze �esk� pravice i levice odpov�daly p�edev��m pragmaticky: proto�e je to v�hodn�. Nebo� politick� a ekonomick� svobody vedou k hospod��sk� prosperit�, sytosti a pohodl�. Tento zp�sob argumentace byl, a� v podrobnostech napadnuteln�, celkov� pravdiv�. Av�ak neuspokojoval svou intelektu�ln� ne�plnost� a zjevnou mravn� plochost�. Proto byl pragmatick� t�n, z n�ho� byla obvin�na p�edev��m politick� pravice, t�m�� okam�it� vystaven pr�bojn� mor�ln� kritice.
Levici se naskytla p��le�itost k �sp�chu. Socialisti�t� funkcion��i a publicist�, o jejich� vlastn�m ekonomick�m altruismu dohromady nic nesv�d�ilo, se mohli po polovin� 90. let snadno vyd�vat za zast�nce vy��� pravdy reprezentovan� my�lenkou solidarity s ekonomicky ne�sp�n�mi spoluob�any. Bojovali dost hlu�n� proti bohat�m, a to ve st�le je�t� obecn� nezasycen�m, spot�ebitelsky neukojen�m a z�vist� prorostl�m prost�ed�. Ne�sp�n�ch � a to v ka�d�m smyslu � bude v kdekter�m po�etn�j��m spole�enstv� v�dy v�ce ne� �sp�n�ch, co� levicov� re�is��i agita�n�ch kampan� dob�e v�d�.
Ve skute�nosti se socialist� zast�vali a dodnes se zast�vaj� p�edev��m siln�ho st�tu, kter� by p�erozd�lov�n�m statk� napravoval h��nost ekonomicky �sp�n�ch jedinc�. Socialistick� z�sada, �e jednotlivcovy iniciativy a �sp�chy maj� b�t omezov�ny, ne-li rovnou trest�ny, u� sta�ila v Evrop� nap�chat rozs�hl� �kody. P�esto ten o�ividn� nepravdiv� zp�sob uva�ov�n� a hlavn� povrchn� metoda komunikace op�t slavily a slav� v �esku �sp�chy. Levicov� paraideologie je toti� zako�en�na v b�n� praxi medi�ln�ho mainstreamu a pror�st� i aktu�ln� podoby hovorov� �e�tiny. Na tom nic nezm�n� pr�zkumy ve�ejn�ch n�lad, nyn� �dajn� p�ej�c�ch pravici.
Bu� se pravice hl�saj�c� svobody individua m�lila, nebo svou pravdu nedok�zala dostate�n� vysv�tlit � mo�n� proto, �e jej� p�edstavy nebyly dost d�sledn� domy�leny. Liber�ln� individualismus se op�r� o historick� ko�eny, k nim� se dnes p��li� neobrac� pozornost. Nap��klad u� Voltaire si v Anglick�ch listech v�iml, �e anglosask� liberalismus se rozv�jel v kontaktu s dobov� aktu�ln� ideou �irok� n�bo�ensk� a tedy n�zorov� tolerance. O tu �lo v 18. stolet�. Av�ak st�edoevropsk� liberalismus se vyv�jel zhruba o sto let pozd�ji u� bez z�jmu o n�bo�enskou problematiku, zato na pozad� �irok� n�rodnostn� intolerance. V Evrop� tedy vesm�s v 19. a 20. stolet� vyzr�ly bojovn� liber�ln� ideologie prodchnut� p�edstavami z�pasu n�rod� na �ivot a na smrt. Byl utlumen smysl pro obecn� liber�ln� hodnoty spojovan� se sn�enlivost� a se samoz�ejm�m respektem k jinakosti. Tento vnit�n� probl�m liberalismu t�ce zat�uje �eskou pravici.
Ve zdrav� liber�ln� tradici je tak� obsa�eno p�esv�d�en�, �e liber�ln� individualismus nen� �ivotaschopn� bez p��tomnosti liber�ln� uva�uj�c�ch individualit, je� se ��d� pom�rn� n�ro�n�m mravn�m kodexem obsahuj�c�m v podstat� tyt� z�kladn� po�adavky, je� na rozum, cit a sv�dom� �lov�ka kladla v evropsk�ch podm�nk�ch p�edev��m k�es�ansk� tradice. Liber�l je tedy ru�itelem tradi�n� etiky, kterou si v�ak nedovol� uplat�ovat p��li� malichern�, po zp�sobu uli�n�ch v�bor�. Nepop�r� k�es�anskou kulturu, i kdy� m��e m�t v�hrady ke konkr�tn�mu p�soben� konkr�tn�ch n�bo�ensk�ch instituc�. �esk� pravice od jist�ho okam�iku u� nebyla schopna podpo�it v kolektivn� mysli pravdu, �e politick� svobody individua v�etn� jeho pr�v na soukrom� majetek v z�sad� nejsou protispole�ensk� �kazy. P��li� rychle a p��li� snadno jsme se tedy vr�tili k socialistick� p�edstav�, �e ve sporu mezi ve�ejnou instituc� a jednotlivcem je t�eba d�vat p�ednost instituci, �dajn� zahrnuj�c� v�t�� ��st pravdy. Na tomto v�voji se pod�lel i propagandistick� n�stup zast�nc� tzv. ob�ansk� spole�nosti.
T�m ne�lo o politick� svobody jednotlivce, ale o kolektivn� pod�l na moci. Pr�v� ti lid�, kte�� zd�raz�ovali, �e jist� typ dobrovoln�ch sdru�en� by m�l ze z�kona vykon�vat siln�j�� vliv ne� pouh� voli�, pos�lili v podstat� kolektivistickou ideu, �e instituce m� b�t ve srovn�n� s jedincem v��i z�konu zv�hodn�na. P�edpokl�dalo se p�itom, �e organizace n�le�ej�c� k tzv. ob�ansk� spole�nosti budou samoz�ejm�mi zdroji jak�si nov�, lep�� politick� mor�lky, co� byl jist� druh politick�ho c�rkevnictv�.
Je-li �esk� levice nacionalistickou, pak z�st�v� kolektivistickou a tedy sama sebou. Kde�to vlastenecky �zkolektivizovan� nacion�ln� pravice prost� zvolna p�est�v� b�t pravic� a posouv� se samosp�dem k lev�mu st�edu. Proto tak� ��st na�� �dajn� pravice volky nevolky za�ala politicky fungovat jako lev� st�ed. Odtud pak vedla celkem pohodln� stezka ��sti liber�l� do �ty�koalice a do vl�dy s �SSD. T� tendence ale tak� p�ivedla ODS k vystrkov�n� pon�kud nejedlovsky fousat�, n�rodoveck� l�ce.
Uvnit� �esk� kultury je z�ejm� v s�zce sama schopnost rozpoznat ve slo�it� realit� z�kladn�, hodnotov� orienta�n� body, nato� z�sadov� orientovat praktickou politiku. Kolektivistick� �tos nacionalismu by se mohl zase jednou (pokolik�t� u�?) jevit jako okam�it� v�chodisko z my�lenkov�ch rozpak�. P�esto by v�ak n�kter�ho p�em��liv�ho pravicov�ho politika, ne�kuli st�tn�ka, mohlo zav�as napadnout, �e vsad�-li na pohodln� dynamicky kolektivistick� podn�ty, mohl by se tak� jednou divit tomu, co mu pod jeho vlastn� �idl� z t� dra�� setby vzejde. Tak se u� jednou divili �e�t� n�rodn� liber�lov� za krut�, bezsn�n� zimy roku 1948.
Co dobr�ho m��eme �ekat, jestli�e �esk� pravice omez� nebo docela pop�e historick� zdroje pravicov� liber�ln�ch p�edstav o lidsk�ch svobod�ch? Jeden p��klad za v�echny: prohl�s�-li liber�ln� pravicov� politik, co� se d�je celkem b�n�, �e Bene�ovy dekrety jsou neodmysliteln�m z�kladem na�eho pr�vn�ho po��dku, ��k� t�m vlastn�, �e etickou a pr�vn� z�kladnou �esk� republiky je mimo jin� soubor deporta�n�ch, vyvlast�ovac�ch a zn�rod�ovac�ch akt�. �e tedy �ijeme v pr�vn�m ��du vznikl�m z nacion�ln� socialistick� revoluce. Tu tezi samoz�ejm� zast�vaj� komunist� a socialist�. Ti ov�em dob�e v�d� pro�. Pr�vem obhajuj� ideologickou pou�ku, �e v roce 1945 do�lo v na�� zemi k �n�rodn� demokratick� revoluci, kter� p�erostla v �noru 1948 v socialistickou revoluci�. Tato floskule ospravedl�ovala dalekos�hlou redukci politick�ch svobod a omezov�n� soukrom�ho vlastnictv� v �eskoslovensku po druh� sv�tov� v�lce. Jak m��e dnes br�nit tuto p�edstavu �esk� liber�l nebo snad dokonce �dajn� konzervativec? Odpust� d�jiny tak pozoruhodn�mu �kazu jen proto, �e on vlastn� nev�, co ��k� a �in�?
V�dy� v deportac�ch a vyvlast�ov�n� vznikl� a zakotven� st�t by byl ze sv� podstaty lotrovskou pele��, v n� by ani nemohly fungovat p�irozen� hodnotov� z�ruky politick�ch svobod. Pak bychom �ili ve spole�nosti �as od �asu legitimizovan� periodick�mi kolektivn�mi povst�n�mi okr�len�mi co neju�lechtilej��mi hesly. Pouli�n� pokusy v tom sm�ru se opravdu ob�as d�j�. Rozumn� �lov�k by ov�em takto zalo�enou st�tnost naprosto nemohl br�t v�n�. Z praktick�ch d�vod� bychom mo�n� nad�le platili dan� a jak�tak� dodr�ovali n�kter� dopravn� p�episy. Av�ak ve chv�li nouze bychom za takto chatrn� zalo�en� a zjevn� myln� zd�vod�ovan� spole�enstv� neob�tovali v�c ne� pr�zdnou krabi�ku od z�palek. Na�t�st� pro n�s je Dnes je hork� konjunktura speci�ln�ch reprezentac� ob�anskosti, ob�anstv� (jakob�nsk�ho civismu?) z�ejm� za n�mi a bylo by zaj�mav� uv�it pro�. Jedn�m z d�sledk� t�to odezn�l� vlny v�ak bylo dal�� znejasn�n� �esk�ho my�len�. V�imn�me si dodate�n�, �e �ob�an�t� spole�n�ci� se vlastn� nikdy neobraceli proti �esk� levici zdaleka s takovou vervou, s jakou polemizovali s pravic�. Potud zast�nci ob�ansk� spole�nosti celkem zda�ile navazovali na kolektivistick� tradice �esk� meziv�le�n� inteligence. Zakl�dali sv� prchav� instituce pod dojmem, �e pravda o �lov�ku mus� b�t z�sadn� na stran� mno�stv�. T� �esk� pravice se piln� pod�lela na pod�ez�v�n� vlastn� v�tve, na zten�ov�n� sv�ch intelektu�ln�ch v�chodisek i politick�ch mo�nost�.
Politick� svobody p�sob� prosp�n�, pokud vypl�vaj� z hodnotov�ho pojet� lidsk�ho osudu a z�st�vaj� v n�m zakotveny. I v�dom� svobodn�ho, emancipovan�ho �lov�ka, kter� vykro�il z mez� stavovsk� spole�nosti a t�m se z�ekl primitivn�ch soci�ln�ch jistot, st�le je�t� z�st�v� spjato s nepominuteln�mi tragick�mi rysy lidsk�ho osudu. I politicky svobodn� �lov�k se mus� nap��klad vyrovn�vat s k�ehkost� sv� existence. Proto mimochodem nem� smysl um�le vkl�dat rovn�tko mezi lidsk� politick� pr�va a �pr�va zv��at� nebo �pr�va p��rody�. Av�ak pr�v� kv�li k�ehk�mu, lidsk�mu pozad� politick�ch svobod je t�eba vyzn�vat svobodu jako sou��st hodnotov�ho sv�ta, nikoliv jen jako statek ur�en� ke spot�ebov�v�n� v neomezen�m rozsahu. Svoboda nen� vzduch, kter� n�s p�irozen� obklopuje, ale mo�nost, j� se dosahuje v�dom�m �sil�m, t�eba i za cenu jist� od��kavosti.
Znamen� to nap��klad, �e je rozumn� h�jit politick� svobody i tenkr�t, kdy� takov� aktivita nen� pr�v� v tu chv�li spole�ensky a ekonomicky v�hodn�. Pokud se k politick�m svobod�m chov�me jako k p�edm�t�m, kter� je p��padn� mo�no sm�nit za moc, majetek, presti�, rozko�, pohybujeme se na hladin povrchn�ch politick�ch iluz�.
Postupem doby vy�lo najevo, �e se p�ed na�ima o�ima trochu opakuj� d�jiny. Tak jako na konci 19. stolet� a dokonce jako za krize demokracie ve 30. a 40. l�tech 20. stolet� se i v �esku let devades�t�ch projevilo cosi jako kritick� mor�ln� � nebo �ekn�me rovnou duchovn� � manko. Nedostatek schopnosti nikoliv pochopit, ale sp�e uznat, �e to, co je eticky hodnotn�, nemus� b�t v�dy okam�it� v�hodn�, a �e to, co se n�m pr�v� jev� jako u�ite�n�, nemus� b�t je�t� spr�vn�, zp�sobil v 90. l�tech znovu jak�si vyd�ch�n�, obrazn� �e�eno nedostate�n� my�lenkov� okysli�en� spole�n� sd�len�ho n�rodn�ho prostoru. (K tomu pat�il i hromadn� transfer je�t� neoschl�ch pravi��k� z roku 1990 zp�t na levici.) Komunistick� a soci�ln�demokratick� levice si postupem �asu vy�e�ila sv� probl�my s etikou otev�en�m p��klonem ke kolektivistick�mu solidarismu. Pravice se hled�la podobn� zachr�nit kolektivistick�m nacionalismem. Levice p�itom ov�em v�bec netratila. V�dy� �esk� levicov� kolektivismus, ba i komunistick� totalitarismus se p�ece p�vodn� vykrmily pr�v� v s�pk�ch �esk�ho nacionalismu.
�esk� republika zalo�ena svou �stavou. V t� se o deportac�ch a vyvlast�ov�n� nic neprav�. Ale pro� tedy �esk� liber�l br�n� mravn� pochybn� pragmatick� akty n�sil�, na jejich� obranu lze ��ct jen to, �e se jednalo st�le je�t� o v�le�n� akce, k jak�m po cel� Evrop� doch�zelo dost dlouho po zastaven� palby a je� vyplynuly z genocidn�ho charakteru druh� sv�tov� v�lky?
Opakuje-li liber�ln� politik tezi, �e s pov�stn�mi Bene�ov�mi dekrety stoj� a pad� stabilita �R, nejde jen o okam�itou nedomy�lenost, ale o p��znak selh�v�n� z�kladn�ch hodnotov�ch instinkt�. Kolektivistick�m zp�sobem vyjad�ov�n� �esk� pravice provozuje v�n� sebepo�kozov�n�. Pod vlivem takov�ho my�lenkov�ho zmatku �esk� liberalismus eroduje a p��le�itostn�mi drobiv�mi akty se sesouv� doleva, jako se nap��klad sesouvali a drobili �e�t� liber�lov� ve 30. a 40. l�tech 20. stolet�. Tak� oni se domn�vali, �e je na cest�ch n�rodn�ho kolektivismu �ek� obzvl�t� lukrativn� budoucnost. Jen�e se potkali s politicky mnohem schopn�j�� a policejn� bezohledn�j�� neliber�ln� konkurenc�.
To v�echno je samo o sob� pro pravici varovn�, nehled� na sou�asnou popularitu ODS. Nebo� na dne�n� odhady budouc�ch volebn�ch preferenc� nelze s�zet hlavu, ba ani nehet. Aktu�ln� pr�zkumy volebn�ch preferenc� se v�dy dot�kaj� sp�e okam�it�ch negativn�ch n�lad ne� podstatn�ji zalo�en�ch psychick�ch pot�eb voli��, je� se pak uplatn� v den voleb. Chyby liber�l� se v �esku opakovan� rod� z toho, �e na pravici je nejsiln�ji sly�et ot�zku: Co je pro n�s moment�ln� v�hodn�?
Kdy v�ak byl naposledy p�ipu�t�n v�n� dotaz po tom, co je spr�vn� a trvale dobr�? �e nic takov�ho jako hodnotov� stabilita v dne�n�m sv�t� neexistuje? Ale ne! Nezapom�nejme p�ece, �e relativizace mravnosti z�sadn� prosp�v� levici. Intelektu�ln� levice ohro�uje obecn� z�vazn� mravn� normy pod z�minkou emancipace �lov�ka od t�iv� skute�nosti. Byrokratick� levice se zbavuje z�vazk� v��i sv�dom� jednotlivce ve prosp�ch �dajn� vy���ch z�jm� celku, z nich� se ale nakonec vyklubou p�edev��m z�jmy st�tn�ho apar�tu, zejm�na pak ministerstva vnitra. Pravice, kter� z pragmatick�ch d�vod� znovu a znovu p�istupuje na kolektivistick� m�ln�n� p�irozen�ch etick�ch n�rok� kladen�ch na jednotlivce, si pod vlastn� zadek vesele nav�� nov� a nov� d�vky trhavin a ho�lavin.