Pat a v�t�zstv�
Emanuel Mandler
Na obou stran�ch, mezi Araby i mezi Izraelci � a vlastn� v cel�m sv�t� �propukl spor o tom, kdo tuto zvl�tn�, ned�vno ukon�enou bl�zkov�chodn� v�lku vyhr�l. Budi�. Ale p�i takov�ch sporech by se nem�lo zapom�nat na to, co tato v�lka p�edvedla, co se p�i n� uk�zalo.
O prvn�m z�v�ru m��e b�t st�� , �e v konfliktu s Hizball�hem se Izrael uk�zal jako m�n� siln� ne� p�ed d��v�j��mi v�lkami. Tak� ale lze ��ci, �e Hizball�h se p�edvedl jako siln�j��, ne� byly p�edchoz� ozbrojen� palestinsko-arabsk� s�ly. Je to pochopiteln�, a� u� stoupne populace v Izraeli jakkoli, po�et Arab� nedo�ene, tento trend bude pokra�ovat d�l.
Druh� z�v�r souvis� s prvn�m. Hizball�h pou��val mno�stv� zbran�, kter� bu� dostal ze zahrani��, anebo s pomoc� zahrani�� (�r�n, S�rie) vyrobil. Tak� tento trend bude v nezten�en� m��e ve�ejn� i tajn� pokra�ovat.
Bude pokra�ovat zejm�na proto, �e je v�z�n na ideologii, podle n� je t�eba Izrael (st�t zalo�en� usnesen�m OSN) vymazat z povrchu zemsk�ho.
Dal�� z�v�r je nem�n� d�le�it�. Teroristick� organizace Hizball�h, ��d�c� se uvedenou ideologii, je navzdory n�koliker�m uji�t�n�m pova�ov�na za organizovan�, jakoby st�tn� �tvar, s n�m� �etn� civilizovan� st�ty udr�uj� v�cem�n� diplomatick� styky (nemluv� o podpor�ch). A tento �tvar u� po n�kolik let klade za asistence modr�ch p�ileb OSN bunkry pro odpalov�n� raket proti �idovsk�mu st�tu. Izrael se vojenskou moc� pokusil tyto bunkry zni�it, ale zda�ilo se mu to jenom z��sti. Tyto z�v�ry n�s vedou k p��tomnosti a budoucnosti.
Kdy� se tedy uk�zalo (i Francii), �e Hizball�h disponuje zbran�mi, zejm�na raketami, jejich� dolet a ni�iv� s�la m��e p�i dal��m v�voji n�kolikan�sobn� stoupnout a ohrozit nejen Izrael, ale cel� sv�t, znamenaj� z�v�ry z bl�zkov�chodn� v�lky v�zvu mezin�rodn�mu spole�enstv� a zejm�na Evropsk� unii. U� p��t� izraelsko-palestinsk� v�lka m��e p�er�st v �ir�� a krajn� nebezpe�n� konflikt. A co potom?
Toto �potom� je o to hroziv�j��, �e proti euroamerick� civilizaci se �ikuj� mocn� s�ly, tv���c� se jako levicov�, ale ve skute�nosti jsou extr�mn�. p�irozen� �e r�zn�m zp�sobem. Jinak jihoamerick� st�ty, jinak Rusko. Nicm�n� od Ji�n� Ameriky p�es Rusko, p�es v�t�inu arabsk�ch st�t� a� po ��nu a Severn� Koreu existuje dnes ve sv�t� velk� extr�mn� oblast, kter� se m��e kdykoli v bl�zk� budoucnosti pospojovat. A� se na ve�ejnosti ��k� cokoli, Hizball�h pat�� do t�to extr�mn� oblasti a jeho s�la m��e vbrzku dosud nev���c� diplomaty velice udivit.
P��m��� mezi Izraelem a Hizball�hem vytvo�ilo jakousi hranici, kterou mus� vz�t na v�dom� zejm�na Evropa. Evropa se p�ece nem��e do nekone�n� tv��it jako n�jak� rozhod�� mezi dv�ma stejn� v��c�mi soupe��c�mi institucemi. Pochop�, �e Izrael je sou��st� z�padn� civilizace, nebo bude donekone�na p�edst�rat, �e Hizball�h je i se sv�mi raketami, m���c�mi na �idovsk� st�t jakousi humanit�rn� organizac�? V tom p��pad� bychom se m�li �eho b�t.
Je to tak, �e na Evrop� pro nejbli��� budoucnost z�le�� nejv�c. N� subkontinent je rozpolcen a zachv�cen silnou vlnou levicov�ho my�len�. Zat�m se d�j� v�ci s jakousi operetn� p��chut� (Ch�vez vytvo�il � zd� se, �e zat�m virtu�ln� � alianci s B�loruskem a komisa� Evropsk� unie, m�sto aby ml�el, pop��l brzk� uzdraven� Fid�lu Castrovi). Ale m��e se st�t, �e brzy bude Evropsk� unie podporovat Ji�n� Ameriku, aby nebyla tak chud�. A s n� � kdo v� � i Hizball�h. Bylo by kr�sn�, kdyby se Evropa je�t� te� � se sv�mi dvaceti miliony muslimy � probudila a siln� podpo�ila Spojen� st�ty. Bohu�el, p��li� pravd�podobn� to nen�.
Emanuel Mandler
autor je historik a publicista