Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


USA: Zem� neomezen�ch zadlu�enost�

Jefim Fi�tejn

Euro 3/2009

Ameri�an� utr�cej� p��jmy za symboly soci�ln�ho postaven�. Pokud nesta��, zadlu�uj� se

V jedn�, zna�n� intelektu�ln� spole�nosti jsme ned�vno mudrovali nad prav�mi d�vody sou�asn� hospod��sk� krize. �Cykli�nost ekonomiky,� pravil b�val� pravicov� ministr. �Chamtivost bank���,� d�l levicov� pr�vn�k. �Mentalita n�rod�,� �ekl guvern�r jedn� n�rodn� banky. Rozhostilo se trapn� ticho. Co�pak m��e chov�n� jedn�ch zp�sobit hospod��sk� �padek v�ech?

P�rek mlad�ch Ital�, �iv�c�ch se v Lond�n� p��le�itostn�mi p�iv�d�lky, mi vypr�v�l, jak se jednou stavil v bance, aby zjistil svou �anci na hypote�n� �v�r. K jejich p�ekvapen� se bankovn� ��edn�k nezaj�mal ani o z�ruky �i jistiny, ani o majetek �i p��jmy, z nich� by mohli p��padn� �v�r spl�cet. Zaj�malo ho jen jejich vzd�l�n� a �eho cht�j� v �ivot� dos�hnout. Sociolog a kunsthistori�ka m�li sice dobr� �koly a velk� ambice, le� ve Velk� Brit�nii �ili �z ruky do huby�. Bankovn� poradce se p�esto d�ky zna�n� v�rohodnosti rozhodl, �e mlad� p�r bude m�t slu�n� p��jmy, a proto jim m��e nab�dnout vysok� �v�r bez jak�hokoli vlastn�ho vkladu. Italov� tu�ili, �e nebudou m�t z �eho dluh spl�cet, a proto nab�dku zdvo�ile odm�tli. Ve vlasti jim v�ak nikdo neuv��il, �e ve sv�t� existuj� banky, je� s�zej� na budoucnost, a nikoli na p��tomnost a minulost klient�.

N�me�t� koment�to�i doslova on�m�li zd�en�m, kdy� usly�eli americk�ho ministra financ� Henryho Paulsona ��kat, �e �miliony Ameri�an� nucen�ch spl�cet vysok� �roky z kreditn�ch karet nejsou s to si po��dit na �v�r ani to nejnutn�j��. N�mc�m prost� nejde do hlavy, �e lze d�lat denn� n�kupy na �v�r. Kontinent�ln� Evropan� na rozd�l od Anglosas� ned�laj� velk� dluhy. Evropsk� banky v�ak milovaly dluhopisy ji�t�n� kreditkami Anglosas�. Zisk byl slu�n� a riziko nez�ejm�.

Nikdo zat�m nedok�zal p�esv�d�iv� vysv�tlit rozd�ly v chov�n� Ameri�an� miluj�c�ch �ivot na dluh a spo�iv�ch Evropan�, ���an� nebo Japonc�. Jedna z hypot�z vysv�tluje ekonomick� chov�n� Ameri�an� jejich individualismem a vyko�en�nost�. Berou �v�ry na vzd�l�n� d�t�, d�m nebo na denn� n�kupy nikoli proto, �e kv�li la�n�m bank���m v USA existuje �v�rov� �nab�dka�.

La�n� bank��i �ij� v�ude na sv�t�, ale jen v USA se to st�v� probl�mem. Nikoli �nab�dka�, ale �popt�vka� po �v�rech vysv�tluje tento druh chov�n�. Ameri�an� v��� v soci�ln� mobilitu, proto je oslaben jejich pocit soun�le�itosti s ur�itou t��dou nebo vrstvou. Ze stejn�ho d�vodu je p��li� netr�p� majetkov� nerovnost � vysok� p��jmy pokl�daj� za p�im��enou odm�nu za t�kou d�inu. Snaha z�skat uzn�n� vlastn�m p�i�in�n�m, nikoli zd�d�n�m postaven�m, nut� lidi vystavovat vyd�en� blahobyt na odiv. Nemaj� �perky po babi�ce a sna�� se o vysokou �rove� spot�eby, aby mohli bez ostychu uk�zat okol� plody sv�ho sna�en�. Proto Ameri�an� m�vaj� m�lo �spor nebo v�bec ��dn�, ale spoustu dluh�. Zejm�na v t�k�ch dob�ch, kdy je st�le obt�n�j�� �udr�et la�ku vysoko�. Mo�n�, �e n�kde je soci�ln� mobilita stejn� vysok� nebo vy��� ne� v USA, ale pouze tam je to sou��st� kolektivn� v�ry, americk�ho snu. Sta�� si vzpomenout na Baracka Obamu, jeho� d�de�ek p�sl kozy v Africe, abychom uznali, �e jejich hrdost nen� zcela bezd�vodn�.

Na po��zen� �spr�vn�ch� symbol� soci�ln�ho postaven�, presti�n� �kolou pro d�ti po��naje a domem na n�bl adrese kon�e, utr�c� Ameri�an cel� sv�j p��jem. A pokud nesta��, nev�h� se zadlu�it. Utr�c� ji� dnes sv� z�t�ej�� v�d�lky, s nimi� po��t� najisto v d�sledku v�ry v to, �e odm�na je �m�rn� vlo�en� pr�ci. Pr�ce se Ameri�an neboj�. Pracuje nejen �morn�, ale i st�le v�ce � v posledn�ch desetilet�ch pracovn� doba v USA vzrostla o dvacet, zat�mco v Evrop� klesla o deset procent. Ve Star�m sv�t� ten, kdo se u� narodil jako bohat�, m��e po��tat se v�eobecn�m respektem. Majetek nabyt� vlastn� prac� v�ak vyvol�v� podez�en� z �tunel��stv�. Ameri�an, kter� m� pocit, �e z�tra dos�hne �sp�chu, ji� dnes zve svou d�vku do luxusn� restaurace a plat� za ve�e�i kreditn� kartou. Evropan, kter� m� pocit, �e z�tra dos�hne �sp�chu, dnes zve svou d�vku do pizzerie. A tam j� vypr�v�, �e ji z�tra pozve do luxusn� restaurace.

Touha ji� dnes spot�ebov�vat to, co si budeme moci dovolit a� z�tra, vedla k �ivotu na �v�r ve v�ech jeho form�ch � od kreditn�ch karet p�es hypot�ky a� k n�kupu aut na spl�tky. Syst�m funguje, dokud je zdrav�, jakmile se v�ak porouch�, za��n� nev�dan� krize. Fed a Ministerstvo financ� USA se sna�� obnovit funk�nost hospod��stv�, je� zaji��ovalo ekonomick� r�st v cel�m sv�t�. L��ba p�edepsan� ��ady v�ak na uzdraven� syst�mu nesta��. Mezit�m do nebety�n�ch v��in roste rozpo�tov� schodek financovan� chrlen�m st�tn�ch dluhopis�. Paradoxn� na situaci je, �e nemoc, kter� vykl��ila ve sf��e soukrom�ch financ�, je l��ena masivn� injekc� t�ch st�tn�ch. A� krize skon��, z�stanou Spojen� st�ty americk� r�jem individualist� zbaven�ch t��dn�ch ko�en�. Soukrom�ch dluh� ubude, st�tn�ch v�ak p�ibude.




Jefim Fi�tejn
 
  P��stupy: 1844 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA