Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Demokrat� a republik�ni v B�l�m dom� za posledn�ch sto let

Roman Joch

Ob�ansk� institut

Leto�n� fascinuj�c� prim�rky v Americe m� p�im�ly pod�vat se trochu na statistiku a zjistil jsem zaj�mavou v�c.
Za posledn�ch sto let m�li demokrat� a republik�ni ve sv� moci B�l� d�m t�m�� stejn�. Konkr�tn�, republik�ni 52 let a demokrat� 48 let. To v�ak lze pova�ovat za polovinu, nebo� presidentsk� funk�n� obdob� v USA jsou �ty�i roky, tak�e za sto let m�li Ameri�an� 25 funk�n�ch obdob�, tud� lich� ��slo, tud� jedna strana musela m�t nutn� B�l� d�m ve sv� moci v�ce let ne� druh�. P�esto v�ak pom�r 52:48 je tak bl�zko ide�ln� polovin�, jak je to jen statisticky mo�n�.

Kdy� se pod�v�me na posledn�ch 80 let (20 presidentsk�ch funk�n�ch obdob�), zjist�me, �e demokrat� a republik�ni vl�dli B�l�mu domu naprosto vyrovnan�: 40 let ka�d� z obou stran.

Zd� se tedy, �e a� ji� sledujeme statistiku za posledn�ch sto nebo osmdes�t let (od roku 1908 �i od roku 1928), ameri�t� demokrat� a republik�ni si byli fifty-fifty a nemaj� si co z�vid�t.

Ale kdy� se pod�v�me na �asovou strukturu t�to osmdes�tky, zjist�me jednu velkou asymetrii. Rozd�lme si onu osmdes�tku na dv� poloviny, �ty�ic�tky. Tj. na obdob� 1928-1968 a na obdob� 1968-2008. A tady to za�ne b�t zaj�mav�: v t� prvn� �ty�ic�tce jednozna�n� dominovala Demokratick� strana a v t� druh� �ty�ic�tce strana Republik�nsk�. (Pokud jde o B�l� d�m, ov�em, nikoli nap�. o Kongres �i jednotliv� �lensk� st�ty Unie.) Konkr�tn�, v obdob� 1928-1968 m�li demokrat� B�l� d�m 28 let (70% �asu) a republik�ni jen 12 let (30% �asu).

Pokud jde o tu druhou �ty�ic�tku, ten pom�r se zachoval, av�ak strany si vym�nily role: tak�e v letech 1968-2008 m�li demokrat� B�l� d�m 12 let, tj. 30% �asu a republik�ni 28 let, tedy 70% �asu.

Jin�mi slovy, i kdy� za posledn�ch sto nebo osmdes�t let byli demokrat� i republik�ni v boji o B�l� d�m stejn� �sp�n�, v pr�b�hu on�ch osmdes�ti let byli nerovnom�rn� �sp�n�: v deseti presidentsk�ch volb�ch v letech 1928-1964 demokrat� vyhr�li a� sedmkr�t (4x Roosevelt, 1x Truman, 1x Kennedy, 1x Johnson) a republik�ni jen t�ikr�t (1x Hoover, 2x Eisenhower), zat�mco z deseti voleb v letech 1968-2004 demokrat� vyhr�li jen t�i (1x Carter, 2x Clinton) a republik�ni a� sedm (2x Nixon, 2x Reagan, 1x Bush, 2x W. Bush).

Z toho vid�me, �e v letech 1928-1964 m�li republik�ni ur�it� probl�m, pokud �lo o to p�esv�d�it americk� voli�e, aby jim sv��ili B�l� d�m, zat�mco od roku 1968 a� doposud maj� ten sam� probl�m demokrat�.

V�m p�esn�, pro� v letech 1928-1968 demokrat� v Americe na presidentsk� �rovni dominovali, a pro� po roce 1968 na t�to �rovni doposud dominovali republik�ni. To ale te� nen� pro n�s podstatn�. (Jen na okraj: dominance demokrat� v letech 1928-1968 souvisela s dom�c�, konkr�tn� ekonomicko-soci�ln� politikou, zat�mco dominance republik�n� v letech 1968-2008 souvisela se zahrani�n� a kulturn�-mor�ln� politikou.)

Pro n�s je te� podstatn� ot�zka, zda demokrat� v roce 2008 zvr�t� pro n� zat�m nep��zniv� trend posledn�ch �ty�iceti let. Logika a �princip kyvadla� napov�daj�, �e rok 2008 by m�l b�t volebn� �sp�n� pro demokraty, ale po leto�n�ch turbulentn�ch prim�rk�ch, kter� nav�c je�t� pro jednu ze stran neskon�ily, nelze p�edem vylu�ovat v listopadu 2008 v�sledek ��dn�.

Ot�zka v�ak z�st�v�: pokud v roce 2008 zv�t�z� demokrat�, odstartuj� t�m novou �ru demokratick� presidentsk� dominance? V�e, co v�m o Americe, m� vede k p�esv�d�en�, �e je to velice nepravd�podobn�. Demokratick� �sp�ch v roce 2008 m��e sice ukon�it �ty�icet let republik�nsk� p�evahy, ale k ��dn�m �ty�iceti let�m demokratick� p�evahy nejsp� nepovede. Maxim�ln� m��e zah�jit obdob� stranick� parity v boji o B�l� d�m. Co� by byla taky zm�na�



Roman Joch
 
  P��stupy: 4350 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA