Absurdn� panika kolem glob�ln�ho oteplov�n�
V�clav Klaus
Lidov� noviny, 6. 9. 2008
(1) Jsem p�esv�d�en - a z�m�rn� to zmi�uji hned v �vodu - �e panika, kter� je v posledn� dob� vytv��ena kolem dramatick�ch, v minulosti �dajn� nezn�m�ch glob�ln�ch klimatick�ch zm�n a jejich n�sledn�ch katastrof�ln�ch d�sledk� pro budoucnost lidsk� civilizace, nesm� z�stat bez rezolutn� odpov�di dosud v�ce �i m�n� ml��c� v�t�iny racion�ln� uva�uj�c�ch lid�, zejm�na klasick�ch liber�l�, libertari�n� a dal��ch, svobodu jako hlavn� hodnotu vyzn�vaj�c�ch mu�� a �en.
V�me (nebo bychom alespo� v�d�t m�li), �e tato panika nem� seri�zn� opodstatn�n�. Nen� podlo�ena racion�ln�mi argumenty, nebere v �vahu zku�enosti z minulosti a jej� podstatou nen� v�da. Tato panika je naopak zalo�ena na zneu�it� v�dy neliber�ln�, extr�mn� autorit��skou, svobodou a prosperitou pohrdaj�c� a ve sv�m d�sledku je ni��c� ideologi�, kterou j� - spolu s mnoha dal��mi autory - naz�v�m environmentalismem. (2)
Na�e odpov�� t�to ideologii by m�la b�t jasn� a nekompromisn�, proto�e jsme p�esv�d�eni, �e v�me dost o k�ehkosti a zranitelnosti lidsk� spole�nosti a o nebezpe��ch plynouc�ch z pokus� dirigovat ji shora. Disponujeme tak� dostatkem d�kaz� o tom, �e i ve zn�m� historii nen� sou�asn� m�ra oteplov�n� Zem� bezprecedentn�. V�me i to, �e den za dnem p�ib�v� v�dc� z oboru klimatologie, kte�� glob�ln� oteplov�n� zpochyb�uj� na z�klad� toho, �e zemsk� klima je mnohem m�n� citliv� na oxid uhli�it� ne� jak se domn�v� IPCC a jeho protagonist�.
Je tak� z�ejm�, �e glob�ln� oteplov�n� nen� t�ma, kter� pat�� v�hradn� nebo p�ev�n� do oblasti p��rodn�ch v�d. Je to t�ma par excellence pr�v� pro Mont Pelerinskou Spole�nost a domn�v�m se, �e bychom ho m�li ch�pat jako v�znamnou sou��st na�� agendy. Sou�asn� celosv�tov� spor nen� o teplot� nebo o CO2. Je to op�t star�, dob�e zn�m� debata: svoboda a voln� trh vs. dirigismus, ��zen� shora a v�ezahrnuj�c� regulace. Jin�mi slovy, spont�nn� evoluce vs. poru�n�kov�n� lidsk� aktivity. Je to op�t ona misesovsk� a hayekovsk� ot�zka, zda je, �i by m�l b�t dominantn�: �human design� (pl�nov�n� �i organizov�n� v�voje) nebo �human action� (nik�m ne��zen� kon�n� mili�n� lid�). Pro n�s jsou to zn�m� t�mata. N�kter� dnes pou��van� argumenty se od minul�ch mohou m�rn� li�it, ale ambice t�ch �vyvolen�ch� (abych pou�il hezk� term�n Thomase Sowella) omezovat svobodu a brzdit prosperitu lid� jsou tu znovu. V minulosti byl trh v�t�inou napad�n argumenty socialist� s hesly typu: �zabra�te zb�da�ov�n� mas�. Dnes je �tok veden pod nebezpe�n�j��m heslem: �zabra�te zb�da�ov�n� (nebo p��mo ni�en�) planety�.
Tento posun se mi zd� b�t velmi nebezpe�n�. Ambice jsou na prvn� pohled �lechetn�j��, atraktivn�j�� a p�ita�liv�j��; jsou tak� velmi chyt�e a ��inn� orientov�ny do budoucna a proto jsou prakticky �imunizov�ny� od reality, od existuj�c�ch d�kaz�, od dostupn�ch dat a standardn� testovatelnosti. Jsou t�m�� n�bo�ensk�. (3)
Ze v�ech t�chto d�vod� jsou tyto ambice p�ij�m�ny a v podstat� milov�ny politiky, m�dii a v�emi jejich sympatizanty z �ad tzv. �public intellectuals�. Pr�v� z t�chto d�vod� j� pova�uji environmentalismus a jeho sou�asn� nejsiln�j�� verzi, klimatick� alarmismus, za - na za��tku 21. stolet� - nej��inn�j�� a tud� nejnebezpe�n�j�� prost�edek k prosazov�n� rozs�hl�ch st�tn�ch intervenc� a k neb�val�mu potla�ov�n� lidsk� svobody.
To, �e toto nebezpe�� vn�m�m velmi siln� a sna��m se mu �elit, bylo hlavn�m d�vodem k naps�n� m� knihy �Modr�, nikoli zelen� planeta� s podtitulem �Co je ohro�eno: klima, nebo svoboda?� (4), kter� je snad dostate�n� jasn�. Bylo to i popudem k m�mu aktivn�mu anga�m� v sou�asn� debat� t�kaj�c� se klimatick�ch zm�n a k tomu, abych byl jedinou hlavou st�tu, kter� se na Konferenci OSN ke klimatick�m zm�n�m v New Yorku v z��� 2007 otev�en� a explicitn� postavila proti sou�asn� glob�ln�-oteplovac� hysterii (5).
Jsem zklaman� z toho, �e mnoho lid�, v�etn� �ady politik�, vyjad�uj�c�ch priv�tn� podobn� n�zory, ve�ejn� v�ce �i m�n� ml��. Ka�d� den vid�me �l�nek o pohybu desetin stupn� Celsia nebo Fahrenheita, fotografie ukazuj�c� t�n� ledovc�, data o vzestupu hladiny oce�n�, o zm�n�ch koncentrace CO2 v atmosf��e, o vlivu slunce na glob�ln� klima. Neust�le sly��me jednostrannou propagandu ohledn� tzv. �sklen�kov� hypot�zy�, ale nesly��me seri�zn� ekonomick� argumenty o nevy�erpatelnosti zdroj�, v�etn� zdroj� energetick�ch (za p�edpokladu, �e jsou rozumn� vyu��v�ny, co� znamen� za pomoci nedeformovan�ch cen a dob�e definovan�ch vlastnick�ch pr�v). Nevid�me studie o n�kladech a v�nosech pr�v� navrhovan�ch opat�en� a politik (z�v�ry ned�vn�ho summitu G8 v Japonsku sn�it v p��t�ch �ty�iceti letech celosv�tov� emise oxidu uhli�it�ho o 50% mi p�ipom�naj� ambice p�tiletek Leonida Bre�n�va p�ed t�iceti lety). Nevid�me dob�e vyargumentovan� a laik�m srozumiteln� �l�nky o velmi slo�it�m vztahu mezi r�zn�mi �asov�mi horizonty (v ekonomick� teorii diskutovan�m prost�ednictv�m konceptu diskontov�n�). St�le �ek�m na z�kladn� ekonomick� argumenty o racion�ln� averzi k riziku (kter� by n�m pomohly odm�tnout fundamentalistick� princip p�edb�n� opatrnosti pou��van� environmentalisty) a chyb� mi zopakov�n� standardn�ch argument� o roli trhu, cen, majetkov�ch pr�v na stran� jedn� a o tragick�ch d�sledc�ch nevyhnuteln�ho selh�n� st�tu spojen�ho s ambicemi kontrolovat glob�ln� klima na stran� druh�.
Kr�tce se dotknu n�kter�ch z t�chto t�mat. Je t�eba za��t problematikou zdroj�, proto�e ta v�dy byla v centru t�to debaty, po��naje Thomasem Malthusem a� po ��msk� klub. B�hem posledn�ch dvou stolet� ekonomov� sice dodali mnoho drtiv�ch protiargument�, ale ve ve�ejn� debat� nezv�t�zili. V�t�ina lid� v��� v nebezpe�� hroz�c�ho vy�erp�n� zdroj�, proto�e vid�, �e Zem� nen� nekone�n�.
Tyto n�zory vych�zej� z nepochopen� dvou element�rn�ch, av�ak zcela kl��ov�ch v�c�. Za prv�, nevid�, �e zdroje jako takov� samy o sob� neexistuj�, �e existuje pouze nab�dka zdroj� a popt�vka po zdroj�ch, co� je n�co �pln� jin�ho, a za druh�, jsou zam��ov�ny tzv. p��rodn� zdroje s �ekonomick�mi zdroji�, se zdroji maj�c�mi v�znam v ekonomick�m smyslu, se zdroji, kter� jsou lid� schopni vyu��t - p�i dan�ch cen�ch a technologi�ch. Nev��� n�m, �e k vy�erpatelnosti zdroj� nedoch�z�, alespo� nikoliv k vy�erp�v�n� zdroj� jako masov�mu jevu a �e zn�m� a dokumentovan� z�soby ekonomicky zaj�mav�ch �zdroj�� v minulosti, a to i v ned�vn� minulosti, neust�le rostly a rostou i nyn�. ��m v�t�� je popt�vka po zdroj�ch (a jejich pou��v�n�), t�m v�ce zdroj� je nalezeno (a dod�v�no na trh).
Tato proti intuici jdouc� v�ta je pro ekonoma naprosto trivi�ln�, z�ejm� a zcela evidentn�. V sou�asn� celosv�tov� zmatenosti je v�ak minoritn�m n�zorem, kter� je vystaven posm�chu a zesm��ov�n�, ani� by byl br�n v�n�. Pot�ebujeme v�ce takov�ch knih jak�mi jsou �The Ultimate Resource� od Juliana Simona, �The Improving State of the World� od Indura M. Goklanyho, �Skeptical Environmentalist� od Bjorna Lomborga (a dal��). M�li bychom se sna�it vysv�tlit on� ml��c� v�t�in�, �e t�m �nejv�t��m bohatstv�m�, kter� m�l Julian Simon na mysli, a t�m jedin�m zdrojem skute�n� ohro�ovan�m pl�ny a aktivitami environmentalist�, je �lov�k, jeho vynal�zavost a jeho p�irozen� �sil� j�t vp�ed.
�il jsem dlouho ve sv�t�, ve kter�m byly ceny a vlastnick� pr�va u�in�ny bezv�znamn�mi. M�l jsem p��le�itost vid�t, jak neracion�ln� byly zdroje vyu��v�ny (a �asto vy�erp�v�ny) a jak zni�en� bylo v d�sledku toho �ivotn� prost�ed�. Nem�li bychom nikomu znovu umo�nit, aby si hr�l na trh a diktoval, co m� kdo vyr�b�t, jak to m� vyr�b�t, jak� vstupy pou��vat a jak� zav�d�t technologie. M�lo by to za n�sledek dal��, tentokr�te celosv�tovou katastrofu a skute�n� �zb�da�en� mas�, zejm�na v rozvojov�ch zem�ch. Ur�it� zn�mky toho vid�me u� dnes.
V�em pesimist�m bychom tak� m�li p�ipom�nat lidskou zku�enost s technick�m pokrokem v minulosti a vysv�tlit jim na�i opr�vn�nou v�ru nejen v jeho pokra�ov�n�, ale tak� v jeho velmi pravd�podobnou akceleraci v budoucnosti. Technick� pokrok p�inese z�sadn� zm�ny a m�me spoustu d�vod� o�ek�vat, �e technick� zm�ny budou daleko v�t�� ne� jak�koliv p�edstaviteln� zm�ny klimatu. Nen� pot�eba b�t skeptick� v��i technice a jak jsem argumentoval jinde (6), nen� d�vod o�ek�vat, �e vstoup�me do stacion�rn�ho sv�ta - samoz�ejm� pokud environmentalist� nevyhraj� a nezastav� v�voj lidstva.
Ekonomov� by tak� m�li p�ipom�nat d�le�it� a pro tuto diskusi velmi relevantn� budouc� pohyb ve struktu�e popt�vky, kter� bude zalo�en na tzv. d�chodov�m efektu (nebo - jak se tak� ��k� - efektu bohatstv�). S vy���m p��jmem a bohatstv�m lid� v�ce �popt�vaj� ochranu �ivotn�ho prost�ed�. Nen� nutn� dne�n� generace p�inutit radik�ln� sni�ovat jejich spot�ebu, proto�e z�mo�n�j�� lid� v budoucnosti budou m�t dostatek �asu u�init sv� vlastn� racion�ln� rozhodnut� ohledn� spot�eby a investic - bez na�� dne�n� �quasi pomoci�. Ekonomick� r�st a zvy�ov�n� bohatstv� nevedou ke zhor�ov�n� �ivotn�ho prost�ed�, naopak. Empirick� v�zkum v oblasti tzv. environment�ln�ch Kuznetsov�ch k�ivek n�m k tomu d�v� velmi p�esv�d�iv� argumenty.
Laik�m bychom m�li tak� vysv�tlit pojem diskontov�n�, jako jedin� racion�ln� z�klad pro mezigenera�n� komparace. To je j�drem spole�enskov�dn�ho, a v r�mci n�ho zejm�na ekonomick�ho p��stupu k t�to problematice. Kdokoli chce chr�nit budouc� generace, m�l by nejprve vyslovit sv� p�edpoklady ohledn� jak�hokoli mezigenera�n�ho vztahu, nebo jinak, jednodu�e �e�eno, m�l by vysv�tlit, jak vid� budoucnost a jakou v�hu �i v�znam j� p�ikl�d�. (7) Environmentalist� p�edpokl�daj�, �e a� u� je budoucnost vzd�len� jakkoli, m� stejn� v�znam jako p��tomnost. Toto samoz�ejm� nen� pravda, proto�e preference sou�asnosti p�ed budoucnost� je re�ln� existuj�c�m faktem. Tuto preferenci n�m ukazuje pr�v� diskontn� sazba. Toto konstatov�n� nen� ani kr�tkozrakost�, ani ignorantstv�m. Je p�ekvapiv�, �e i ekonomicky vzd�lan� environmentalist� - jako Nicholas Stern - pova�uj� �spole�enskou diskontn� sazbu� za bl�zkou nule. Takto nerealisticky n�zk� sazba nadhodnocuje budouc� efekty dnes proveden�ch opat�en� (a naopak).
Mus�me tak� zm�nit tzv. princip p�edb�n� opatrnosti, kter� se stal jedn�m z hlavn�ch argument� environmentalist�. Lid� jsou a m�li by b�t opatrn�. To je naprosto p�irozen� a tento jejich postoj nikdo nekritizuje. Ka�d� rozumn� �lov�k minimalizuje riziko - ale nikoliv za ka�dou cenu. �ijeme ve sv�t�, kde je v�dy n�co za n�co a ka�d� analytik v�, �e p�i rozhodov�n� o tom, zda by to �i ono opat�en� m�lo b�t provedeno �i nikoliv, mus� zhodnotit jeho n�klady a v�nosy. Princip p�edb�n� opatrnosti, toto dogma environmentalist�, vede k neod�vodniteln� maximalizaci averze k riziku. Postoje tohoto typu mohou nakonec usp�t v zablokov�n� a v zakazov�n� v�eho. Prof. Sternhell (8) spr�vn� ��k�, �e princip p�edb�n� opatrnosti �vy�aduje kvantitativn� soud, jinak nikdy nep�ejdeme k�i�ovatku, nenastoup�me do autobusu nebo ani nevstaneme z postele� (str. 20). A t�mto �kvantitativn�m soudem� je anal�za n�klad� a v�nos�.
Indur M. Goklany vydal o principu p�edb�n� opatrnosti celou knihu (9) a navrhuje v n� zp�soby, jak formulovat hierarchick� krit�ria a jak �adit r�zn� hrozby, co� je pochopiteln� n�co jin�ho ne� aplikace nestrukturovan�ho principu p�edb�n� opatrnosti. Goklany pou��v� n�kolik velmi zn�m�ch a �asto diskutovan�ch p��klad� a dokazuje, �e environmentalist� t�hnou k systematick�mu p�ece�ov�n� negativn�ch vliv� lidsk� �innosti a �e opom�jej� jej� pozitivn� dopady. Takov� p��stup nem��e p�in�st dobr� v�sledky.
Je�t� v�ce frustruj�c� je skute�nost, �e nev�nujeme dostate�nou pozornost zneu��v�n� slov �trh� a �cena� ze strany t�ch, kte�� ���� paniku o glob�ln�m oteplov�n�. Necht�j� nic jin�ho ne� n�s zdanit, ale m�sto toho mluv� o - k trhu p��telsk�ch - �sch�matech obchodov�n� s emisemi�. Nereagovali jsme dostate�n� hlasit�, ne�ekli jsme, �e emisn� povolenky jsou implicitn�mi dan�mi a �e hran� si na trh n�m p�ipom�n� debatu pl�n vs. trh z t�ic�t�ch let minul�ho stolet� mezi Misesem a Hayekem na stran� jedn� a Langem a Lernerem na druh�. Souhlas�m s Rayem Evansem, kdy� vid� �orwellovsk� pou��v�n� slov �trh� a �cena�, aby lid� akceptovali takovou m�ru kontroly nad sv�mi �ivoty, kter� je v anglofonn�ch zem�ch bezprecedentn�, s v�jimkou obdob� v�lek� (10). Klimatick� bratrstvo (abych pou�il hezk� term�n dal��ho Australana, Wolfganga Kaspera) s �sp�chem p�esv�d�ilo politiky a m�dia, �e tato �k trhu p��telsk� sch�mata obchodov�n� s povolenkami jsou lep�� ne� pouh� restrikce a z�kazy. V t�to souvislosti j� d�v�m p�ednost explicitn�m z�kaz�m. Jsou mnohem srozumiteln�j�� a eventueln� odstraniteln�j��.
�Oteplova�i� (dal�� p�kn� term�n) usp�li tak� ve vytvo�en� motivac�, kter� vedly k obrovsk�mu vzestupu moci a s�ly skupin dob�vaj�c�ch rentu (rent-seeking groups). Tito hleda�i renty profituj�
- z obchodov�n� s povolenkami na vypou�t�n� oxidu uhli�it�ho;
- z budov�n� neproduktivn�ch v�trn�ch, sol�rn�ch a dal��ch za��zen� schopn�ch vyr�b�t pouze vysoce dotovanou elektrickou energii;
- z p�stov�n� nepotravinov�ch plodin, ze kter�ch jsou vyr�b�na biopaliva na �kor v�roby potravin (s dob�e zn�m�mi vedlej��mi efekty);
- z v�zkumu, psan� a pron�en� projev� o glob�ln�m oteplov�n�, atd.
Kritika dob�v�n� renty ze strany teoretik� ve�ejn� volby (n�kter�ch v�znamn�ch �len� na�� Spole�nosti), vznikl� p�ed zhruba t�iceti, �ty�iceti lety, byla revolu�n�m odm�tnut�m idealizace ambici�zn�ch politik�, kte�� se sna�� realizovat sv� z�m�ry jako �osv�cen� despotov�. Ob�v�m se, �e tento aspekt debaty o glob�ln�m oteplov�n� nebyl neodborn� ve�ejnosti dostate�n� vysv�tlen. Politici vyu��vaj� byznysmeny usiluj�c� o tento typ v�nos� jako sv� partnery, proto�e ti obvykle maj� velk� vliv a dostatek finan�n�ch prost�edk� k tomu, aby sehr�li rozhoduj�c� roli.
Nezab�val jsem se ani klimatologi�, ani hodnot�c�mi zpr�vami IPCC (11). Bez siln�ch slov a zdlouhav�ch argument� posta�� ��ci, �e souhlas�m s prof. Sternhellem v tom, �e �spojitost mezi klimatem a oxidem uhli�it�m ospravedl�uje sledov�n� tohoto jevu, ale neospravedl�uje dnes navrhovan� drah�, razantn�, asi nepot�ebn� a pravd�podobn� bezv�sledn� opat�en�.� (12)
Z�v�rem bych r�d zopakoval (co jsem �ekl na Mezin�rodn� konferenci o klimatick�ch zm�n�ch, kterou v New Yorku po��dal v b�eznu 2008 Heartland Institute), �e �mus�me znovu zah�jit diskusi o podstat� st�tu a o vztahu jednotlivce a spole�nosti� (13), proto�e jak jsem zd�raz�oval mnohokr�t: sou�asn� spor nen� o klimatologii, je o svobod�. A cht�l bych dodat: �o prosperit� a o �ivotn�ch podm�nk�ch mili�n� lid�.� Abychom p�ede�li katastrof�, �m�li bychom v��it racionalit� �lov�ka a d�sledk�m spont�nn� evoluce lidsk� spole�nosti v�ce ne� �dobru�, plynouc�mu z politick�ho aktivismu�.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1 - Projev na Setk�n� Mont Pelerinsk� Spole�nosti, Hotel New Otani, Tokio, 8. z��� 2008. P�eklad z angli�tiny.
2 - Za �vahu stoj� i pojem �klimatismus�, zejm�na jako p��m� a srozumiteln� protiklad klimatologie. Vinod K. Dar ve sv�m �l�nku �Klimatologie vs. klimatismus� spr�vn� ��k�, �e �klimatologie je v�da. Klimatismus je ideologie� a �ve�ejnou diskusi o klimatu dnes ovl�daj�, ne-li monopolizuj� klimatist� ... ve ve�ejn� debat� o klimatick�ch zm�n�ch klimatologov� byli a jsou ml��c� v�t�inou.� (http://www.rightsidenews.com/200807231515/energy-and-environment/climatology-versus-climatism.html).
3 - V jednom �zelen�m� hotelu v Kalifornii maj� �dajn� v ka�d�m pokoji krom� Bible i Al Goreovu knihu �Nep��jemn� pravda�.
4 - V �e�tin� ji vydalo nakladatelstv� Doko��n v r. 2007. Od prosince 2007 do �ervence 2008 vy�la kniha v n�m�in�, v nizozem�tin�, v angli�tin�, v ru�tin� a ve �pan�l�tin�. Dal�� p�eklady se p�ipravuj�.
5 - Projev na Konferenci OSN ke klimatick�m zm�n�m, New York, 24. z��� 2007, publikov�no v MF Dnes, 25. 9. 2007, str. 14 � �Oteplov�n�: dejme slovo ob�ma stran�m�.
6 - Projev na v�ro�n�m setk�n� Competitive Enterprise Institute, �Is Schumpeter�s Vision of the End of Capitalism Relevant?�, 28. kv�tna 2008, Washington D. C. /klaus2/asp/clanek.asp?id=OfTuMDaIhOG8 nebo http://cei.org/cei_files/fm/active/0/90823_CEI-web.pdf.
7 - Viz m�j technick� �l�nek napsan� spole�n� s D. T��skou �Ke kritice pou��v�n� konceptu solidarity a diskriminace v intertempor�ln� anal�ze tzv. glob�ln�ch probl�m��, Politick� ekonomie, prosinec 2007
8 - �The Abused Science of Climate Change�, Quadrant, �erven 2008.
9 - �The Precautionary Principle. A Critical Appraisal of Environmental Risk Assessment�, CATO Institute, Washington, D.C., 2001.
10 - �The Chilling Costs of Climate Catastrophism�, Quadrant, �erven 2008, str. 12.
11 - Viz kapitola 6 knihy �Modr�, nikoli zelen� planeta�.
12 - �The Abused Science of Climate Change�, Quadrant, �erven 2008, str. 20.
13 - �Od klimatick�ho alarmismu ke klimatick�mu realismu�, projev na Mezin�rodn� konferenci ke klimatick�m zm�n�m, New York, 4. b�ezna 2008, viz /klaus2/asp/clanek.asp?id=g3V6SwW3cgMz nebo http://www.heartland.org/Article.cfm?artId=22902.
14 - Projev na Konferenci OSN ke zm�n�m klimatu, New York, 24. z��� 2007, viz /klaus2/asp/clanek.asp?id=AWKeJjvsIxpe.
V�clav KlausPrezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky