Za sukně se nikdy neschovávám
Ivan Langer
13.02.2009, Hospodářské noviny
Platit poplatky u lékaře, nebo neplatit? To je otázka, která hýbe českou veřejností a také média po tomhle tématu s chutí sáhla, Hospodářské noviny nevyjímaje (Langer se skryl za dámské sukně, HN 10. února).
Pan komentátor Leschtina mě ve svém textu osočil hned z několika stran. Prý se schovávám za sukně ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové a nečiním, co bych činit měl: tedy nepozastavuji rozhodnutí Středočeského kraje o zrušení poplatků. Jenomže pravda je jiná!
I když se mi postup krajů ovládaných ČSSD politicky nelíbí, jako ministr vnitra musím postupovat striktně podle zákona. Nejsem sociální demokrat, který ve svém populismu ohýbá, nebo dokonce porušuje zákon! My postupujeme přesně v jeho intencích. Tento proces má svá pravidla a my je změnit ani urychlit nemůžeme (ač bychom mnohdy chtěli) - mantinely jsou jednoznačně nastavené. Ministerstvo vnitra udělalo to jediné, co v této situaci udělat mohlo: zahájilo prověřování zákonnosti postupu krajů.
Co to konkrétně znamená? Zaprvé si vyžádalo veškeré podkladové materiály od všech krajů (usnesení, zápisy ze zasedání, vyjádření), následně požádá o stanoviska od ministerstva zdravotnictví, ministerstva financí a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bez nichž rozhodovat nemůže.
Teprve analýzou podkladů je totiž možné zjistit, zda jednotlivé kraje postupovaly v souladu, či v rozporu se zákonem. A teprve kdyby ministerstvo stanovilo, že jsou některá usnesení skutečně nezákonná, vyzvalo by kraj ke zjednání nápravy.
Ten by na to pak měl 60 dnů, a kdyby ani v této lhůtě nedošlo k nápravě, ministerstvo by jeho usnesení pozastavilo a podalo k příslušnému soudu návrh na jeho zrušení. A co se týče novely, o níž autor v článku píše - opět to není tak jednoznačné, jak uvádí. Zákon o krajích skutečně připouští odchylku, kdy se dá pozastavit usnesení ihned. Má to ale háček - možné je to jen tehdy, když neexistují žádné pochybnosti o nezákonnosti usnesení a zároveň je-li rozpor závažný. V opačném případě by ministerstvo vnitra samo postupovalo nezákonně.
V "našem případě" není nezákonnost zdaleka tak zřejmá, jak komentář sugeruje (kraje totiž využívají darovací smlouvy, jimiž refundují uhrazené poplatky, nikoli přímé zrušení či hrazení regulačních poplatků). Ministerstvo vnitra proto musí postupovat standardně a přesně to také dělá.
Nezodpovědné jednání ČSSD přináší do dnešní nelehké ekonomické situace chaos a zmatek, na který doplatí všichni - tím, že jejich peníze budou chybět například při opravách silnic. Na hloupost může být i zákon krátký. Věřím, že lidská paměť bude mít delší trvání a že sociální demokracie za svá populistická rozhodnutí zaplatí poplatek. Tentokrát ovšem nikoli u lékaře, ale v podobě prohraných voleb.
