Trochu rozumu do dne�n� krize
V�clav Klaus
MF Dnes 5. b�ezna 2009
Aby nebylo m�lky, p�edm�tem m�ho koment��e nen� na�e dne�n� vl�da, u� v�bec ne jej� ministr financ� a ani na�e centr�ln� banka. (Mo�n� n�kte��, medi�ln� a� p��li� zdatn�, experti NERVu.) Je dob�e, �e �esk� republika nen� v �ele nejv�ce posti�en�ch zem�, ani v �ele dnes prosazovan�ch n�vrh�, kter� hroz� st�t se nep�ekonatelnou p�ek�kou pro n�vrat k dlouhodob�mu ekonomick�mu r�stu. Mus�me v�ak ud�lat v�echno pro to, aby se nestalo ani jedno, ani druh�.
Jak�koli v�n� debata mus� pozorn� rozli�ovat p���iny krize od n�vrh� jej�ho l��en� a kr�tkodob� protikrizov� stimuly ekonomiky od ambici�zn�ch pokus� kriz�m se jednou pro v�dy vyhnout.
Kdy a kde byl po��tek? Sv�tov� krize za�ala v z�v�ru roku 2007 v USA. Podle renomovan�ho americk�ho N�rodn�ho ��adu pro ekonomick� v�zkum zah�jila ekonomika USA sv�j p�d do z�porn�ch ��sel v prosinci 2007, tedy ji� p�ed rokem a �tvrt. P�es v�echny dosavadn� velmi rozs�hl� finan�n� injekce (�i z�platy) sebemen�� n�znak konce dodnes nevid�me. Krizi vyvolala kombinace mimo��dn� nezodpov�dn�ho stimulov�n� n�kupu byt� a dom� americkou vl�dou, pomoc� � jak varovali n�kte�� ekonomov� ji� d�vno, a jak se te� tak n�zorn� prok�zalo � t�m�� nesplatiteln�ch hypot�k a nadm�rn� pror�stov� m�nov� politiky americk� centr�ln� banky. Dlouhodob�j�� p���inou bylo n�vykov� ��it� na dluh�, kdy ekonomika USA po cel� desetilet� konzumovala v�ce, ne� kolik vytv��ela. V�echny dal��, dnes �asto diskutovan� jevy byly d�sledkem t�chto dvou faktor� a jsou pouze sou��st� transmisn�ho mechanismu krize, tedy jej�ho p�esouv�n� do dal��ch a dal��ch sf�r ekonomiky.
Krize se rychle ���ila dv�ma sm�ry � z finan�n�ho sektoru do �re�ln�ho� a z USA do Evropy a dal��ch sv�tad�l�. P�isp�lo k tomu zejm�na t�m�� naprost� zastaven� �v�rov�n� jak�chkoli ekonomick�ch aktivit z d�vodu mimo��dn� vysok� ned�v�ry mezi bankami navz�jem a mezi bankami a ekonomick�mi subjekty re�ln� ekonomiky. Tuto ned�v�ru posilovaly vl�dy sv�mi pseudoaktivitami a sv�mi p�ekotn�mi pokusy p�edv�st p�ipravenost, dobrou v�li a hlavn� svou nepostradatelnost.
M� to �ir�� souvislosti. Dne�n� krize je sice standardn�m ekonomick�m jevem, ale ten se odehr�v� v jin�m prost�ed� ne� v minulosti. Obvykle se mluv� o tom, �e jde o prvn� skute�nou krizi v ��e globalizace (co� je ur�it� pravda, p�ijmu-li � pro zjednodu�en� � tento �patn� definovan� term�n), ale tento pau��ln� v�rok mi nesta��. Sp�e bych �ekl, �e je to prvn� skute�n� krize
- v ��e masivn�ho roz���en� internetu a on-line informac�,
- v ��e zapomenut� na iracionalitu komunismu a na nesmyslnost pl�nov�n� a st�tn�ho ��zen� ekonomiky,
- v ��e naprost�ho vypr�zdn�n� ideov�ho z�kladu politiky a extr�mn� manipulace voli�� politiky prost�ednictv�m m�di�, kter� jsou sv�m z�kladn�m p��stupem a technologick�mi mo�nostmi jin� ne� v minulosti,
- v ��e p�eregulovan�ho sv�ta, kdy pr�v� tato, nutn� imperfektn� regulace p��mo vyb�z� k tomu, aby byla obch�zena,
- v ��e extr�mn�ho posunu vysp�l�ch zem� sv�ta k soci�ln�mu st�tu (kter� vede k rozs�hl� imunizaci �ivota �lov�ka od jeho vlastn�ho p��nosu ke spole�ensk�mu blahobytu), a p�i nesm�rn�m zes�len� tzv. demonstra�n�ho efektu v zem�ch rozvojov�ho sv�ta (a t�m i k jejich velmi nerovnom�rn�mu a nep�irozen�mu rozvoji),
- v ��e n�vyku na blahobyt a sou�asn� odvyk�n� v�konu, kter� blahobyt vytv���,
- v ��e internacionalizace a oslabov�n� n�rodn�ch st�t�, co� p�in�� radik�ln� oslaben� demokracie a p�echod k postdemokracii,
- v ��e sekularizace, ale z�rove� �t�ku k pov�r�m a kvazin�bo�ensk�m hnut�m,
- v ��e nezodpov�dn�ho zmaten� a vystra�en� lid� z imagin�rn�ch hrozeb glob�ln�ho oteplov�n�, pta��ch ch�ipek, nemoc� bl�zniv�ch krav, tajupln�ho konce tis�cilet�, ozonov�ch d�r, kysel�ch de���, atd.
Je�t� nikdy v minulosti nehr�la politika tolik na sebe, je�t� nikdy nebyla tolik odtr�ena od z�jm� lid�, jako nyn�. To u politik� vyvol�v� ur�it� specifick� typ chov�n�, kter� nejl�pe demonstruj� dnes a denn� svol�van� mezin�rodn� summity a p�edh�n�n� se, kdo d� do ekonomiky v�ce pen�z (nikoli sv�ch vlastn�ch). Tato �z�sadn�, ale pouze demonstrativn� setk�n� politik� zmatek, ned�v�ru a paniku jen zesiluj�.
U n�s je krize kriz� importovanou. Ne, �e by na�e ekonomika nem�la sv� zraniteln� m�sta, ne, �e by r�st posledn�ch let nep�edb�hal r�st �p�irozen�� (tzv. potenci�ln� produkt), ne, �e by nevznikala r�zn� �zk� m�sta (relativn� �sp�n� p�ekon�van� mimo��dnou otev�enost� na�� ekonomiky v obdob�, kdy sv�tov� obchod rostl), ne, �e bychom m�li zcela zdrav� a vyrovnan� ve�ejn� finance, ne, �e by cestou um�l� podpory n�kter�ch investic nebyla pok�ivena p�irozen� struktura ekonomiky, atd.
Impuls v�ak p�i�el zvenku. Bylo j�m v�razn� omezen� popt�vky po na�em exportu a byla j�m bezohledn� politika z�padoevropsk�ch bank (vlastn�c�ch v�t�inu bank na�ich), kter� tak� u n�s zcela zbyte�n� a bezd�vodn� p�i�krtily poskytov�n� �v�r� i jinak zdrav�m firm�m. Nav�c si vytv��ej� rezervy na p��padn� dal�� prohlubov�n� krize. Nemus�m snad p�ipom�nat, �e jsem exportn� charakter na�� ekonomiky v�dy podporoval, zat�mco rozs�hl�mu v�prodeji na�ich bank do ciziny jsem se z dobr�ch d�vod� od po��tku br�nil.
Nechci radit prezident�m Obamovi a Sarkozymu, ani pan� kancl��ce Merkelov�, jak jejich dom�c� ekonomiky kr�tkodob� stimulovat. Jsem v�ak p�esv�d�en, �e cestou k �e�en� dne�n�ch probl�m� nen� zahltit ekonomiku pen�zi (kter� nav�c budou na�e d�ti a vnukov� dlouh� desetilet� spl�cet). Tato, tzv. keynesi�nsk� politika z �ady zn�m�ch d�vod� nikdy nefungovala. Ned�vno jsem �etl velmi p�esv�d�iv� v�roky ministra financ� Rooseveltovy vl�dy Henryho Morgenthaua z kv�tna roku 1939, dlouh� l�ta loaj�ln�ho vykonavatele Rooseveltova New Dealu: �Sna��me se vyd�vat pen�ze. Vyd�v�me jich v�ce ne� kdykoli v minulosti a nepom�h� to. Po osmi letech fungov�n� t�to administrativy mus�m ��ci, �e m�me stejn� vysokou m�ru nezam�stnanosti (v�ce ne� 20 %, pozn. V.K.), jako kdy� jsme za��nali. A nav�c m�me na krku enormn� dluh� (citov�no z B. W. Folsom, �Do We Need a New New Deal?�, Imprimis, Hillsdale College, leden 2005, sv. 38, �. 1). Tato krize byla paradoxn� �vyl��ena� a� zah�jen�m II. sv�tov� v�lky a obrovsk�m zbrojn�m v�le�n�m boomem.
Ani n�m dnes nepom��e expanzivn� finan�n� politika st�tu. Jsem r�d, �e tomu nev��� ani ministr Kalousek. Moje doporu�en� by proto byla jednoduch� a standardn�. P�edev��m zkusme ekonomice uleh�it, zbavit ji toho, co ji nep�irozen� brzd�. A t�m jsou byrokratick� omezen� nejr�zn�j��ho typu, t�m jsou nadm�rn� �standardy�, t�m je p�ebujel� soci�ln� st�t, t�m jsou vysok� dan� a poji�t�n�, t�m je rigidn� pracovn� legislativa, t�m jsou ambice ekologick�ch aktivist�, t�m jsou t�kop�dn� st�tn� instituce, na jejich� raz�tka mus� ekonomika �ekat. Nejsem fundamentalista. Jako praktick� politik v�m, �e by mohlo pomoci urychlit n�kter� infrastrukturn� projekty st�tu, zkusme odbrzdit pou�it� st�tn�ch pen�z, zkusme n�co u�ite�n�ho stav�t, ale j� v to moc nev���m. O tom ostatn� byla m� nevinn� pozn�mka o l��en� a nel��en� ch�ipky.
Soukrom� sektor se z krize ur�it� rychle pou��, proto�e v n�m jde o vlastn� pen�ze konkr�tn�ch lid�. Te� jde jen a jedin� o to, aby se pou�il i st�t. Aby se neza�al pokou�et ekonomiku centr�ln� ��dit, aby rad�i �zvy�oval svou produktivitu� (stejn� jako soukrom� sektor) docilov�n�m stejn�ho v�konu s men��m po�tem pracovn�k� nebo je�t� l�pe, aby sv�j kontroln�-regula�n� v�kon sni�oval. Zesilovat regulaci pr�v� te� by bylo tou nejv�t�� chybou.
A hlavn�: st�t by dramatick�mi gesty a ustaran�mi tv��emi politik� nem�l zvy�ovat paniku.
V�clav KlausPrezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky