Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Moje cesta k Chart� 77 a Listopad 1989

Josef Mlejnek


O Chart� 77, jej�m v�znamu v kontextu boje �poroben�ch n�rod� st�edn� a v�chodn� Evropy� za nez�vislost nebo v souvislostech rezistence �eskoslovensk� spole�nosti, �esk�ho a slovensk�ho kulturn�-politick�ho milieu v��i komunistick� diktatu�e se tu z hlediska historick�ho i historiosofick�ho hovo�ilo a bude hovo�it. Polo�il jsem si skromn�j�� �kol: pokus�m se vyslovit, co znamenala Charta 77 pro mne, v m�m �ivot�. V�h�m, odkud za��t. Na�e �ivoty maj� zhruba t�i sf�ry: intimn�, soukromou a ve�ejnou � a p�echody, p�ed�ly mezi nimi jsou sice fluidn�, pohybliv�, ale z�eteln�. Diktatura, v jej�m� podru��, st�nu, voli��e, �laborato�i� jsme byli nuceni pro��t podstatnou ��st na�ich �ivot� usilovala o to zm�n�n� p�ed�ly zru�it, m�t vl�du nad cel�m �lov�kem. V jej� revolu�n�, p�evratn� f�zi cht�la m�t absolutn� moc, po etablov�n� se a postupn� degeneraci se nakonec u sv�ch poddan�ch spokojila s konformismem, vn�j��m souhlasem a vn�j��mi projevy poddanosti. Brzy mi bude 63 let a jestli�e bych si p�i soukrom� periodizaci sv�j �ivot rozd�lil zhruba na t�i dvacetilet�, budou se - ani ne moc zhruba - p�ekr�vat s v�znamn�mi p�ed�ly v �ivot� na�ich n�rod�. Narodil jsem se v roce 1946 a v rodinn�m albu mne fascinovala fotografie otce a str�ce, jak se vracej� od voleb, to jsem je�t� nebyl na sv�t� � oba zvoliv�� n�rodn� socialisty � a tv��� se, jako kdyby �li pomst�t zneuct�nou sestru. Z d�tstv� � a z radia � si matn� vybavuji procesy, ale ma�arskou revoluci z podzimu 1956 m�m v pam�ti zcela z�eteln�. �edes�t� l�ta jsou pro mne p��k�e odli�n� fenom�n od toho, co se charakterizuje slovy �zlat� �edes�t�. Byla pro mne p�edev��m obdob�m intenzivn�ho pozn�v�n� a studia � vesm�s, ale nejen toho, co m�lo b�t poh�beno v zapomn�n� v pades�t�ch letech. Nen� t�eba dod�vat, �e toto prvn� obdob� skon�ilo srpnov�m vp�dem okupa�n�ch vojsk. Dodnes je to pro mne trauma. Hodn� v�c� se sice �p�echylovalo� je�t� n�kolik let � m�m na mysli vyd�v�n� skv�l�ch knih nap��klad, ale i fungov�n� r�zn�ch nenadirigovan�ch forem z�bavy. Je�t� v roce 1971 nap��klad po��dal v brodsk�m okrese na Lipnici Pavel Landovsk� sv� Hovory L. To jsem u� p�sobil tady v Brod� i j�. Na z�klad� myln� �vahy, �e kdy� se po studi�ch filozofie v Brn� �za�iji� v okresn�m m�st�, poda�� se mi, �zaj�ci v br�zd�, l�pe a nen�padn�ji p�e��t. M�t zam�stn�n� odpov�daj�c� alespo� z��sti nabyt� kvalifikaci, �ivit rodinu, d�le studovat, sledovat d�n� ve sv�t�. Nejtemn�j�� obdob� normalizace p�edstavovalo pro mne t�i �ty�i roky p�ed Chartou. Stojat� vody. Brala za sv� iluze, �e to bude jen na p�r let. S v�dom�m kr�tk� do�asnosti by se snad l�pe d�laly i p��padn� kompromisy: vem to ne��, stejn� za p�r let p�jdou do h�je. Jenom�e do�asnost se tu v�razn� etablovala na dobu neur�itou. A v okresn�ch pom�rech byl i m�rn� nekonformn� �lov�k v�ce viditeln� ne� v metropoli a trnem v oku kovan�j��m papal��m, kte�� postupn� vytla�ili z �pozic� r�zn� oportunisty. Kdy� jsem po r�zn�ch peripeti�ch nastoupil v b�eznu 1973 do okresn� knihovny v HB, prob�hala zrovna �ideov� o�ista kni�n�ho fondu�, na�t�st� jsem nebyl uzn�n za hodna se na n� pod�let. Orwellov�tina jela na pln� obr�tky. Na druh� stran� jsem potkal nov�, celo�ivotn� p��tele, lidi podobn�ho �d�lu, v Praze, na Morav�. V�ichni jsme si kladli ot�zku, co d�lat? Drobn� kompromisy na pracovi�t�ch, ale kolaborace v ��dn�m p��pad�. Co byly drobn� kompromisy? Zhruba rok p�ed Chartou jsem se chystal do Prahy za Ji��m N�mcem � cht�l jsem se s n�m domluvit, �e bych pro n�kterou ze samizdatov�ch edic p�elo�il n�kter� z d�l francouzsk�ho filozofa Clauda Tresmontanta a jin�ch, ale nestihl jsem vlak. Ve�er jsem se ze Svobodn� Evropy dozv�d�l, �e v Je�n� m�li domovn� prohl�dku. �asto jsem uva�oval o tom, co by se stalo kdyby(podobn� jako ve filmu Krzysztofa Ki�lowsk�ho N�hoda z roku 1981). Kdyby mne t�eba v Praze sebrali. Zm�nilo by to ur�it� m�j �ivot, ale nemysl�m, �e bych se pod�lal. Vypadl bych z knihovny o p�r let d��v, ale nebyl jsem � v ur�it�m smyslu � na takovou zm�nu je�t� p�ipraven.

Prvn� lednov� v�kend roku 1977 jsme jeli s kolegou z brodsk�ho muzea na vernis� v�stavy m�ch p��tel Milivoje Hus�ka, Lubo�e Dost�la a jeho �eny Mark�ty Kuxov�, kter� se konala v Muzeu J. A. Komensk�ho v Uhersk�m Brod�. Z Bratislavy p�ijel Ji�� Oli�. �editelem muzea, samoz�ejm� jen prozat�mn�m, byl velk� znalec nejen d�la Komensk�ho, ale tak� Mikul�e Kus�nsk�ho, Pavel Floss (kter�ho zanedlouho pot� jak nebo tak propustili). Jeho kn�ka o Kus�nsk�m vydan� ve Vy�ehradu byla tehhy za cel�ch p�t let jedin�m filozofick�m d�lem, kter� se v na�� �Biaf�e ducha� objevilo. Bylo to symbolick� setk�n� � po vernis�i jsme sed�li a pop�jeli prakticky a� do r�na a domlouvali se, �e bychom mohli za��t neofici�ln� vyd�vat �asopis o um�n�, filozofii a literatu�e.

Na pond�l� jsem m�l napl�novan� den dovolen� - jsem si napl�noval cestu do Prahy, abych nav�t�vil p��tele a zn�m�, vesm�s disidenty, a nesta�il jsem se divit. V jednom dni jsem se z prvn� ruky dozv�d�l o Chart� 77, p�e�etl ji, p�evzal n�kolik exempl��� k dal��mu ���en�. Jedni p��tel� ��kali, �e u nich pr�v� byli f�zlov�, druz� nerv�zn� �ekali, �e k nim teprve asi p�ijdou. Dodnes nepochop�m, jak se stalo, �e jsem ani jednou nebyl legitimov�n, nato� polapen nebo vysl�ch�n. M�l jsem pocit, �e jsem bez�honn� pro�el minov�m polem. Co se s Chartou d�je, u n�s i venku, to mi v �plnosti do�lo a� po n�vratu dom� p�i poslechu na Vyso�in� na�t�st� �patn� ru�en� Svobodn� Evropy. Byla to euforie: volal mi p��tel, kter� po srpnu emigroval do �v�carska � tak u� kone�n� p�jdou ty kurvy od v�lu, tohle p�ece nem��ou zatlouct! � Ale m��ou, nam�tl jsem mu, jsou to p�ece mist�i v zap�r�n� nosu mezi o�ima, to jednak, nav�c jedin�m skute�n�m subjektem v t�hle zemi je totalitn� st�t. Tak� �e ano. N�sledovala Anticharta a hanba za lidi, kte�� se zachovali podle, ani� tzv. �museli�, ale i za ty, kte�� se kv�li roli�ce nebo p�ekl�d�n� pod�adn�ch �pokrokov�ch autor�� mohli p�etrhnout. Ano, klepali se, aby stihli podepsat, te� se tv��� jako ob�ti zv�le a z�loha disentu. Ta�en� proti Chart� m�lo i sv� ob�ti. Student Jan Hanus, studoval dokonce v Moskv�, kdy� jim p�e�etli n�co o ztroskotanc�ch a zaprodanc�ch, vyslovil p��n� si p�e��st text zlot�il�ho pamfletu. Ne��astn�ka vyhodili ze studi� � a on si vzal �ivot, nebo� se b�l p�iznat rodi��m, co se stalo.

Knihovny b�valy za totality jak�msi posledn�m �to�i�t�m. Dokud to p�jde, ��kal jsem si, budu tady. �editelka si svolala osazenstvo knihovny a p�e�etla n�m jak�si rudopr�vn� bl�bol, byla nerv�zn�, t��sl se j� hlas i ruce. Nep��tomn� jsem se koukal z okna. Potom si mne zavolala do sv� kancel��e a �ekla: M�la jsem hrozn� strach, �e za�nete mluvit� Aby to nevypadalo jako fale�n� alibi, ale p��tel� signat��i mi podpis rozmluvili. Bude l�pe, z�stane�-li v anonymit�. Podepsal jsem ji o �ty�i roky pozd�ji. Disidentem jsem se stal postupn�, docela "p�irozenou", evolu�n� cestou: v zam�stn�n� jsem - u� po Chart� - odm�tl podepsat tzv. komplexn� hodnocen�, kde jsem byl vyz�v�n, abych se vyrovnal s tzv. n�bo�enskou ot�zkou. Odchodem z knihovny jsem se zbavil posledn�ch zbytk� ur�it� loajality k re�imu a jeho instituc�m � ale i k lidem, kte�� nap��klad r�zn� ud�n� na mne h�zeli do ko�e. Chartu jsem ofici�ln�, ve�ejn� podepsal a� pozd�ji, v roce 1985, p�esn�ji jsme jen zve�ejnil sv�j podpis. To byla skute�n� u� jen "formalita". Byl jsem u� v tzv. d�lnick�ch povol�n�ch, pod�lel jsem se na vyd�v�n� samizdatov�ch �asopis� St�edn� Evropa, Komunikace a dal��, psal jsem a publikoval pod jm�nem Josef Hraedec. Je�t� v knihovn�ch dob�ch jsem p�ipravil pro vyd�n� v Petlici b�snick� d�lo Bohuslava Reynka. Za�al jsem tak� soustavn�ji p�ekl�dat.

Moje v�hrada v��i Chart� 77 spo��vala - i po m�m podpisu - v tom, �e jej� text nem��� k j�dru v�ci a ne��d� zru�en� �stavn�ho �l�nku o vedouc� �loze strany, kter� ze v�ech p��padn�ch smluv d�lal tu u�ite�n�, tu neu�ite�n� c�r pap�ru. Ne�lo jen o akademick� probl�m. Kdy� si zhruba dva roky p�ed Chartou pol�t� komunist� cht�li sv�j partajn� �ibolet u�init sou��st� �stavy, zabr�nili jim v tom tamn� intelektu�lov� hromadnou podpisovou akc�. V�t�ina z nich se pak o rok pozd�ji se�la ve V�boru na obranu d�ln�k�. U n�s p�i re�imn� kampani proti Chart� ��dn� V�bor na ochranu chartist� pochopiteln� nevznikl, ale pod patronac� re�imu vzniklo jin� dobrovoln� (to zd�raz�uji: dobrovoln�) sdru�en�, v��e ji� zm�n�n� Anticharta. Znamenala definitivn� zakroucen� krkem nad�j�m, kter� vyvolal rok 1968. To m�lo t�ce demoralizuj�c� vliv na �eskou spole�nost - v lidech (lidu?) se jen definitivn� utvrdilo p�esv�d�en�, �e se do vzd�len�ho budoucna nebudou v�ci m�nit k lep��mu. A "lid" se podle toho za��dil. A� do roku 1989 byla Charta doma uml�ovanou a pron�sledovanou kapkou v mo�i. Nebyla nicm�n� jen marn�m mravn�m apelem, za kter� "ztroskotanci a zaprodanci" ru�ili vlastn� existenc�. Dom��l�me-li jej� postul�ty do d�sledk�, skute�n� podle ducha, a nejen podle litery, znamenala z�sadn� impuls, nakro�en� ke spole�nosti svobodn�ch ob�an�.

Pokud jde o sedmn�ct� listopad 1989, ne�ekal jsem �e re�im padne tak brzy. Kdy� za mnou p�i�el na Sm�chov syn Josef a ptal se, nem�me-li sv��ky, proto�e ve�er je na Albertov� demonstrace, m�vl jsem jen rukou, proto�e t�i t�dny p�dt�m, 28. ��jna moc lid� na V�clav�k nep�i�lo: s Ji��m Kant�rkem jsme se tehdy shodli na tom, �e tu snad z�stane jako skanzen je�t� na dal��ch deset let. Ale v pond�l� jsem se od kohosi informovan�ho dozv�d�l, �e Mari�n �alfa byl v posledn�ch dvou t�dnech pe�en� va�en� na sov�tsk�m velvyslanectv�. To mne trochu uklidnilo: �ekl jsem si, �e Rusov� nakonec i u n�s dopustili a spust� perestrojku. Ale v�e bylo nakonec je�t� jinak.

Mohu ��ct, �e jsem dv� t�etiny �ivota pro�il v dob� nesvobody, ale tak� i to, �e jsem si v tom, co jsem d�lal, nesvobodn� v�bec nep�ipadal. Charta 77 m�la na tomto m�m v�dom� sv�j pod�l. Nen� tu m�sto na hodnocen� posledn�ho dvacetilet�, by� se bl�ilo v�ro��, a to kulat�, sametov� revoluce. Bude toto dvacetilet� jednou charakterizov�no jako prvn� �esk� republika? A skute�n� se definitivn� uzav�e po volb�ch v p��t�m roce?

Ps. V roce 1991 po��dal v Praze Institut pro st�edoevropskou kulturu a politiku konferenci o zlo�inech komunismu. Se�li jsme se u Zby�ka Hejdy k rozhovoru s Alainem Besan�onem, kter� n�m ��kal, �e po Listopadu m�lo b�t u n�s p�r tis�c lid� na n�kolik let internov�no, aby se p�eru�ila ne �pr�vn�, ale organick� kontinuita star�ho re�imu. S odstupem mohu jen ��ci, �e by se to b�valo bohat� vyplatilo i v p��pad�, �e by se internovan�m zaplatilo za t�ch p�r let p��ko�� �bolestn� v�etn� �v�slu�n�ho�. Ale to jsou jen sam� kdyby.

P��sp�vek p�ednesen� na konferenci Listopad 1989 v �eskoslovensku, kterou po��dalo Muzeum Vyso�iny v Havl��kov� Brod� 10. ��jna 2009.



Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 26514 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA