Z p�ipravovan�ho druh�ho vyd�n� knihy Margaret Thatcherov� a jej� politika
Knihu pam�t� Roky na Downing Street vydala Margaret Thatcherov� v roce 1993 v nakladatelstv� HarperCollins Publishers v Lond�n�. V�novala ji sv�mu man�elovi a rodin�. Jedn� se o impozantn� d�lo o rozsahu 914 stran, dopln�n� mnoha fotografiemi a vybaven� kvalitn�m rejst��kem, seznamem zkratek, chronologick�m p�ehledem a seznamem v�ech �len� vl�d Margaret Thatcherov�.
Kniha je rozd�lena do osmadvaceti kapitol, kter� pokr�vaj� jednotliv� ��sti autor�iny premi�rsk� kari�ry. Jedn� se tedy o jak�si soubor tematick�ch esej�, z nich� ka�d� m� rozsah cca 10�40 stran. Jak autorka v �vodu sama p�izn�v�, byl j� p�i psan� n�pomocen �t�b mnoha lid�, v jeho� �ele st�l Robin Harris. Kniha byla p�elo�ena do �ady jazyk� a do�kala se mimo��dn�ho p�ijet� �ten���. Jej� prodej dos�hl obrovsk�ch ��sel a pr�v� tento �sp�ch byl jedn�m z d�vod�, pro� po t�to knize n�sledovaly dv� dal��. Roky na Downing Street vy�ly rovn� v �esk�m jazyce.
T�matem knihy je, jak napov�d� s�m n�zev, obdob� let 1979�1990, kdy autorka zast�vala funkci premi�rky Spojen�ho kr�lovstv�. Je ps�na chronologicky a �len�na dle pojedn�van�ch t�mat. Styl psan� je memo�rov�. St��d� se v n�m korektn� faktografick� popis ud�lost� s osobn�mi post�ehy a hodnocen�mi. Celkov� se kniha �te dob�e. Neobsahuje sice ��dn� p�evratn� informace, kter� by v dob� zve�ejn�n� knihy ji� nebyly zn�my, ale poskytuje v�born� vhled do struktury autor�ina uva�ov�n�.
Jist� se m��eme pt�t, zda nebylo hlavn�m z�m�rem zp�tn� v�ci upravit a interpretovat tak, jak si autorka p��la. P�i �ten� knihy k tomu ale nevznik� d�vod. Emoci�ln� zabarven� jsou pouze pas�e t�kaj�c� se konce jej�ho vl�dn�ho anga�m�.
Z textu knihy je patrn�, �e autorka kladla d�raz na koherentn� my�lenkov� z�klad sv� politiky � a memo�ry m�ly za �kol tento postup zp�tn� obh�jit. Rozsah vl�dn� agendy je ov�em obrovsk� a uchopit ji v cel� ���i je obt�n�. Thatcherov� to proto ve sv�ch memo�rech �e�� elegantn�: postupn� rozehr�v� v�echna d�le�it� t�mata � hospod��skou politiku, vztahy s USA, vztahy s Evropou, ot�zky Commonwealthu, vztahy s odbory, vnitrostranick� pom�ry, samotn� fungov�n� vl�dy �i ot�zku IRA a postaven� Severn�ho Irska.
Irsk� ot�zka Britsk� politika m� po stalet� jeden neuralgick� bod � �irskou ot�zku�. Toto t�ma je zdrojem permanentn�ho neklidu a nejinak tomu bylo i v dob� autor�ina premi�rstv�. Ka�d� britsk� premi�r, kam sah� lidsk� pam�, se musel s touto ot�zkou vyrovnat a t�m�� ka�d�mu z nich �lo v t�to v�ci tak� o politick� a osobn� �ivot. To nen� ��dn� p�eh�n�n�, ale tvrd� realita britsk� politiky, j� na sob� ostatn� poc�tila i samotn� Margaret Thatcherov�.
Hned na po��tku jej�ho premi�rstv� naraz�me dne 27. srpna 1979 na �sp�n� atent�t Irsk� republik�nsk� arm�dy na lorda Mountbattena. Konec jej� kari�ry byl pak poznamen�n atent�tem na Iana Gowa, premi�r�ina bl�zk�ho spolupracovn�ka. Obdob� mezi t�mito dv�ma ud�lostmi bylo vypln�no dal��mi teroristick�mi �iny, kter� st�ly �ivoty mnoho nevinn�ch lid�. Po�ty ob�t� teroristick�ch �tok� IRA jsou opravdu ot�esn�. Ve stejn� den, kdy IRA zabila lorda Mountbattena, provedla v Severn�m Irsku tak� bombov� �tok na stanovi�t� britsk�ch voj�k�, kde z�stalo osmn�ct mrtv�ch.
Ob�ti absurdn�ho politick�ho sporu o Severn� Irsko ale byly tak� na stran� IRA. Ji� v roce 1980 za�ala prvn� hladovka v�z�� z �ad IRA a v roce 1981 n�sledovala druh�. C�lem hladovky bylo vynucen� si politick�ch �stupk� ze strany britsk� vl�dy a uzn�n� zvl�tn�ho statutu pro teroristy IRA. Zde na sebe v�ak narazily dva ne�stupn� osobnosti. Na stran� IRA vedl hladovku Boby Sands, na stran� Brit�nie st�la nekompromisn� premi�rka. Pas� l���c� pr�v� osudy t�to hladovky a v�eho, co ji prov�zelo, pat�� k fascinuj�c�m ��stem knihy. Terorist� z IRA byli p�esv�d�eni o sv� pravd�, �e cel� Irsko mus� b�t pod irskou vl�dou, britsk� premi�rka naopak h�jila svrchovanost a �zemn� celistvost sv� zem�.
P�es r�zn� snahy o zprost�edkov�n� kompromisu nakonec Boby Sands na n�sledky sv� hladovky spole�n� s n�kolika dal��mi v�zni zem�el. Po jeho smrti se Margaret Thatcherov� dostala na seznamu osob ur�en�ch k likvidaci velmi vysoko. A n�sledky na sebe nenechaly dlouho �ekat. Kr�tce po �mrt� Bobyho Sandse n�sledoval velk� bombov� atent�t na Chelsea Barracks. V roce 1982 p�i�el bombov� �tok v Hyde Parku a v Regent's Parku a v roce 1983 p�ed V�nocemi p��mo v obchodn�m dom� Harrod's.
Vyvrcholen�m t�to f�ze teroristick� v�lky IRA pokus o atent�t na samotnou premi�rku a jej� spolupracovn�ky 12. ��jna 1984 v Brightonu b�hem v�ro�n� konference Konzervativn� strany. Premi�rku se na�t�st� pro Brit�nii zas�hnout nepoda�ilo, ale n�kolik lid� v�etn� poslanc� Konzervativn� strany p�i�lo o �ivot a mnoho lid� bylo zran�no.
Thatcherov� se pokusila o �e�en� probl�mu Severn�ho Irska p�edev��m �zkou spoluprac� s Irskem a jeho vl�dami. Konkr�tn�m v�sledkem t�to snahy byl podpis britsko-irsk� dohody z Hillsborough. Ani to ale nevedlo k uti�en� n�silnost� ze strany IRA. V roce 1987 IRA op�t za�to�ila v Enniskillen, kde bombov�m �tokem zabila jeden�ct lid� a �edes�t jich zranila. V roce 1988 n�sledoval �tok v Ballygalwley a na ja�e 1990 IRA zabila bl�zk�ho spolupracovn�ka Margaret Thatcherov� Iana Gowa. Z dne�n�ho pohledu je to hr�zn� bilance, ale v�voj situace v Severn�m Irsku od roku 1990 ukazuje, �e kompromis v dan� v�ci je st�le nedosa�iteln�.
Evropsk� spole�enstv� Zaj�mav� p��b�h p�edstavuje tak� autor�ina politika v��i Evropsk�m spole�enstv�m nebo, jak se dnes zkr�cen� p�e, v��i �Evrop�. Kdy� pohl�dneme do rejst��ku a najdeme heslo �European Community�, zjist�me, �e odkazy na toto t�ma se prol�naj� celou knihou. To by �ten��e nem�lo p�ekvapit. Autorka nejsp�e dala na rady zku�en�ch historik�, kter� m�la ve sv�m autorsk�m t�mu, a nic neponechala n�hod�. V knize najdeme detailn� popis t�m�� v�ech jedn�n� Evropsk� rady za jej� premi�rskou kari�ru. Thatcherov� zde d�v� pohl�dnout do z�kulis� evropsk� politiky a ukazuje rozd�ln� n�zory a z�jmy jednotliv�ch st�t� i jejich p�edstavitel�.
O �arv�tky nebyla nouze p�edev��m v britsko-francouzsk�m vztahu. Skv�l� �ten� p�edstavuje zejm�na kapitola nazvan� �Jeux Sans Frontiers�, kter� je v�nov�na kl��ov� bitv� o rozpo�et v roce 1984. Thatcherov� zde popisuje cel� pozad� mistrn� partie t�kaj�c� se tzv. britsk�ho rabatu. A ne�lo jen o rozpo�et Evropsk�ch spole�enstv�. P�edm�tem sporu bylo tak� roz���en� o �pan�lsko a Portugalsko. Situace zde vyu�ilo �ecko a prosadilo si rozs�hl� dota�n� program � podobn� jako si sv� z�jmy p�i roz�i�ov�n� chr�nili i p�vodn� �lenov� Spole�enstv�.
Ten, kdo chce pochopit fungov�n� �Evropy�, by m�l tuto kapitolu ��st povinn�. Je to zvl�tn� sm�s hokyn��stv�, vzletn�ch slov, podraz� a kompromis�. Ale takov� evropsk� politika opravdu je.
Autor�ina politika ve vztahu k �Evrop� pro�la velmi zaj�mav�m v�vojem. Kniha Roky na Downing Street p�itom ukazuje pouze ��st tohoto p��b�hu. Tu ��st, kter� je ohrani�ena roky 1979�1990. P��b�h ale m�l sv� kapitoly i p�ed rokem 1979 a m� svou kapitolu tak� po roce 1990. Celkov� tak m��eme v politick� kari��e Margaret Thatcherov� vysledovat t�i etapy vztahu k �Evrop�.
Prvn� za��n� jej�m vstupem do politiky a kon�� rokem 1979. V tomto obdob� byla Thatcherov� v z�sad� �proevropsky� lad�nou politi�kou, kter� se ale o z�le�itosti evropsk� integrace p��li� nezaj�mala. Vrcholem tohoto obdob� bylo referendum o �lenstv� Brit�nie v ES v roce 1975, kdy ji� v �ele Konzervativn� strany h�jila �ano� pro Evropu. Druh� obdob� pokr�v� jej� premi�rskou kari�ru v letech 1979�1990. Toto obdob� je charakteristick� postupn� nar�staj�c�m skepticismem a kritick�m postojem k �Evrop�. Hlavn�mi miln�ky t�to doby jsou boj o rozpo�et, roz���en�, jednotn� trh a o evropsk� sm�nn� mechanismus. P�elom tvo�� zn�m� projev z Brugg (1988), kter� signalizuje p�echod do t�et�ho obdob� vztahu Margaret Thatcherov� a �Evropy�. To je mo�n� charakterizovat jako odm�tav� a vrchol�c� v�zvou, aby Brit�nie Evropskou unii opustila (jak o tom Thatcherov� p�e v knize Statecraft z roku 2002).
O tom, jak siln� autorka o Evrop� po sv�m odchodu z funkce premi�rky uva�uje, sv�d�� nejl�pe rozsah p�semn�ch vyj�d�en� v jej�ch t�ech knih�ch. Sama o tom ��k�: �Bylo mi od po��tku jasn�, �e existuj� dv� soupe��c� vize Evropy, ale myslela jsem si, �e na�e vize ,Evropy vlast� a svobodn�ho podnik�n� bude p�evl�daj�c�.� S odstupem �asu hodnot� toto sv� tehdej�� p�esv�d�en� jako omyl. Evropa se naopak oto�ila sm�rem k federalismu, centralismu a byrokratizaci. To v�e Thatcherov� odm�tala, a ��m v�ce �la Evropa t�mto sm�rem, t�m v�ce ji kritizovala.
Jej�mi dv�ma hlavn�mi evropsk�mi protihr��i byli Francois Mitterand a Helmut Kohl. S t�mi se utk�vala �asto. Mnohokr�t s nimi nesouhlasila, ale uzn�vala je jako legitimn� reprezentanty sv�ch st�t�. Koho ale bytostn� nesn�ela, byl Jacques Delors. S t�mto �nevolen�m eurokratem�, jak �asto ��kala, nesouhlasila t�m�� ve v�em. A zvl�t� pot�, co za�al jezdit na kongresy britsk�ch odbor� a prosazovat sv� korporativistick� politick� p�edstavy p��mo v Brit�nii. Pr�v� tento v�voj p�im�l premi�rku k precizn�j�� a ucelen� formulaci jej� evropsk� politiky v projevu z Brugg.
Margaret Thatcherov� jej p�ednesla na slavn� College of Europe a vyvolal mimo��dn� rozruch. Premi�rka se v projevu postavila proti p�edstav�, �e ES je zt�lesn�n�m Evropy a odk�zala na evropskou povahu m�st jako Praha, Var�ava a Budape��, kter� tehdy byly sou��st� komunistick�ho bloku. Tvrd� za�to�ila na Delorsovy snahy Evropu ��dit byrokraticky z Bruselu a p�irovnala je k centr�ln�mu pl�nov�n�, kter� opou�t� u� i Sov�tsk� svaz. Sou�asn� ozn�mila, �e ned�lala v Brit�nii konzervativn� revoluci jen tak; �e nep�ipust� n�vrat socialismu z evropsk� �rovn�. Budoucnost Evropy m� st�t na aktivn� mezivl�dn� spolupr�ci st�t�, kter� si nad�le podr�� svou suverenitu a identitu, a na svobodn�m obchodu a otev�enosti v��i ostatn�mu sv�tu. Margaret Thatcherov� rovn� p�ipomn�la nutnost udr�ovat atlantickou solidaritu jako z�klad bezpe�nosti Evropy.
�Evropa� ale na jej� projev p��li� nedala. Za Delorse se vydala �pln� jin�m sm�rem. Tehdej�� p�edseda Komise podporoval r�st evropsk� regulace, neposp�chal s roz���en�m, sna�il se z�sk�vat dal�� kompetence, trp�l zn�m�m francouzsk�m antiamerikanismem a stav�l bari�ry voln�mu obchodu. Nen� divu, �e proti takov� Evrop� se Thatcherov� vzbou�ila a na konci sv� politick� dr�hy ji odm�tla. Sov�tsk� svaz Podobn� rozs�hle jako �Evropa� prostupuje knihou tak� heslo �Sov�tsk� svaz�. Na stran� 65 se dozv�d�me o p�vodu ozna�en� ��elezn� lady�, pod kter�m je Margaret Thatcherov� zn�m� po cel�m sv�t�. Toto ozna�en� pro ni poprv� pou�ila sov�tsk� tiskov� agentura TASS v roce 1976 � je�t� v dob�, kdy byla v�dkyn� opozice. Thatcherov� jej s pot�en�m p�ijala, p�esto�e zpo��tku bylo m�n�no siln� kriticky. Komunisti�t� agit�to�i z TASSu tak dos�hli p�esn�ho opaku toho, co zam��leli.
T�ma vztahu Brit�nie a SSSR se objevuje v mnoha kapitol�ch knihy, ale netvo�� z�klad ��dn� z nich: autorka popisuje jednotliv� ud�losti na �ir�� platform� vztahu Z�padu a SSSR. Najdeme zde ale postupn� v�echny kl��ov� ud�losti po��naje sov�tskou invaz� do Afgh�nist�nu, p�es vyhl�en� stann�ho pr�va v Polsku, sest�elen� jihokorejsk�ho civiln�ho letadla sov�tsk�mi st�ha�kami, �mrt� Bre�n�va, Andropova a �ern�nka, a� po Gorba�ovovu �ru. T�m v��m je�t� prostupuje �ada jedn�n� o odzbrojen� �i o rozm�st�n� nov�ch druh� zbran� (viz rakety Pershing v Brit�nii). *** Celkov� vzato se jedn� o zaj�mavou knihu, kterou ocenili �ten��i po cel�m sv�t�. Lze bez uzard�n� ��ci, �e se jedn� o glob�ln� memo�rov� bestseller 90. let 20. stolet�.
Hynek Fajmon poslanec Evropsk�ho parlamentu za ODS