Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Borat�n tam v d�li - v Polsku - v Kdesi

Josef Mlejnek


Rozhovor s Milanem Balab�nem o jeho otci
a o d�tstv� pro�it�m na Volyni

Josef Mlejnek


M�m Voly� sv�ch p�edk� uchovanou v pam�ti zprost�edkovan�, pouze v bodech, nikoli prostorov�. Teprve s podrobnou mapou v ruce bych si mohl ud�lat jakous takous p�edstavu o vzd�lenostech, kter� d�lily od sebe obyvatele jednotliv�ch obc� a enkl�v, ale j� ji nem�m, pouze jakousi kartu s �ern�mi te�kami, men��mi a v�t��mi, s n�zvy jednotliv�ch obc�. V�m tak, �e Borat�n, p�esn�ji �esk� Borat�n (polsky Boratyn Czeski) se nach�zel nedaleko okresn�ho m�sta Lucka. Ze Skl�n�, �esk� Skl�n�, kde se narodil m�j otec, to bylo do Lucka na tamn� pom�ry tak� kousek - pr� n�jak�ch dvacet p�t, t�icet kilometr�. Otec byl o t�i roky star�� ne� Milan Balab�n a teoreticky se mohli v tom Lucku i setkat. Ale s Milanem jsem se skoro o pades�t let pozd�ji setkal a� j� v Praze. Hluboce vzd�lan� staroz�konn� teolog a chartista se tehdy �ivil jako ukl�ze� a po ve�erech vyu�oval hebrej�tin�. Voly�t� �e�i byli v�t�inou pravoslavn�ho vyzn�n�, kter� v�ak p�ijali a� po p��chodu na v�chod. P�vodn� byli �asto katol�ky a zm�na jim vzhledem k analogick� podob� hierarchie i administrace sv�tost� obou c�rkv� patrn� nep�ipadala nijak p�ekotn�. Svou roli ve druh� polovin� 19. stolet� sehr�la i my�lenka slovansk� vz�jemnosti. Krom� borat�nsk�ch evangel�k� byli jednou z v�jimek katol�ci z obce Teremno, vzd�len� od Lucka zhruba stejn� jako Borat�n, ale jin�m sm�rem, kte�� podle polsk�ho kronik��e z�stali i p�es n�tlak rusk� vl�dy v�rni katolicismu. Nebyla to asi ��dn� legrace, kdy� museli �gubern�tora Trepova prosit na kolenou, aby si mohli ponechat svou v�ru�.



***
Jak se tvoji rodi�e dostali na Voly�?

Synodn� rada �eskobratrsk� c�rkve po prvn� v�lce zjistila, �e trp� nedostatkem odborn� vzd�lan�ch kazatel�, kte�� by pro�li vysokou �kolou, to znamen� n�jakou teologickou fakultou, bu� tady nebo ve V�dni nebo n�kter�m jin�m m�st�. A proto dala podn�t k vytvo�en� tzv. diakon�tu. K n�mu byli z�sk�v�ni lid�, kte�� nem�li odborn�, ale pouze z�kladn� nebo st�edn� vzd�l�n�. Byli vzd�l�v�ni v Misijn�m �stav� se s�dlem v Olomouci. Po n�kolik let tam bylo zhruba deset lid� r�zn�ho povol�n� a zam�stn�n� �koleno odborn�ky. V�t�inou to byli far��i, ale vyprofilovali se jako znalci Star�ho nebo Nov�ho z�kona nebo c�rkevn�ch d�jin.
Ti u�itel� byli z �ech, nebo tak� z ciziny?


Pouze z �ech. Ale synodn� rada s nimi m�la z�m�r, �e mohou jednak slou�it zde, ve star� vlasti, a nebo, �e budou vysl�ni mimo republiku. Co� se tak� stalo. Tehdej�� Polsko bylo pouze jednou z oblast�, kam byli diakoni vysl�ni, ale tak� do Rumunska a jinam.
Jak� bylo otcovo p�vodn� povol�n�?

M�j otec Anton�n Balab�n vze�el z velmi nuzn�ch pom�r� a m�l velmi tvrd� �ivot. Pon�vad� nebylo na �ivobyt�, musel vstupovat do r�zn�ch nahodil�ch slu�eb, ale nakonec se uchytil jako u�e� u jednoho podnikatele v Nov�m M�st� a vyu�il se stola�stv�. To pozd�ji praktikoval i jako far��, ob�as vyrobil sk���, st�l nebo jak�koliv n�bytek.
A jak� m�l duchovn� z�zem� v rodin�?


V�chova byla evangelick�, ale velmi form�ln�. Obec K��dla, kde se otec narodil, spadala pod Nov� M�sto na Morav�. Z�hy byl ovlivn�n pietistick�m hnut�m, kter� m�lo u n�s r�zn� formy. Jak ukazuje slovo pietas, bylo hnut� zalo�eno na pro��v�n�, �lo tedy nejen o recepci, form�ln� ��asti ve sboru, n�br� o ��ast na �ivot� Je��e Krista.
To nebylo v tehdej�� evangelick� rodin� v ur�it�m smyslu samoz�ejmost�?


Otec se t�m dostal do tro�ku jin� z�ny. S n�m i jeho brat�i, kte�� hnut�m tak� pro�li. U� p�edt�m poci�oval velk� nedostatek hloubky n�bo�ensk�ho vzd�l�n�, nedostatek skute�n�ho ponoru. Proto se uchyloval ke sv� babi�ce, kter� byla katoli�ka, byla mysticky zam��en� a denn� se modlila mystick�m zp�sobem, meditovala, a otec byl t�mto jevem velmi uchv�cen - hovo�� o tom i ve sv�ch Vzpom�nk�ch. Zat�mco jeho rodi�e byli ofici�ln�mi, �adov�mi evangel�ky, kte�� byli p�esv�d�eni, �e t�m prvn�m a posledn�m je spr�vn� evangelick� u�en� vyprofilovan� proti u�en� katolick�mu. Pietist� m�li zato, �e nez�le�� tolik na c�rkvi jako na vztahu ka�d�ho k Je��i jako�to osobn�mu Spasiteli. Z toho otec vy�el a z��sti to potom aplikoval i jako di�kon.
Co v�echno obn�el takov� diakon�t?


Povol�n� a posl�n� jak�hosi extern�ho kazatele. Synodn� rada otce vyslala do velmi mu vzd�len� oblasti, o kter� m�l pouze jak�si mlhav� reference. Bylo od n�ho velmi odv�n�, kdy� roku 1927 sedl na vlak a odjel do jak�si v�sky ve v�chodn� ��sti tehdej��ho Polska. Musel cestovat velmi dlouho. Tam u� m�l vyjedn�no, �e ho n�kdo do t�ch m�st odvede.
Odjel �pln� s�m? Va�i maminku poznal a� tam?

Byl u� �enat�, ale jeho man�elka Anna rozen� Trojanov� s n�m neodjela. P�ijela za n�m a� o rok pozd�ji. Musel se tam etablovat a rozhl�dnout samostatn�. Ale byl obklopen �adou v���c�ch lid�, zvl�t� sester. Sestry, �eny byly horliv�j�� ne� mu�i - otce obklopily natolik, �e matka, kdy� dost�vala reference, jak tam v�echno kr�sn� pokra�uje, propadala trochu jak�si purit�nsk� ��rlivosti, �e by ty sestry na n�ho mohly m�t i jin� vliv ne� duchovn�. Za rok p�ijela do Borat�na i ona a v roce 1929, dva roky po otcov� vstupu na nezn�mou p�du, jsem se narodil jako prvn� z d�t�.


Jac� byli obyvatel� Borat�na?

V�t�inou �lo o skute�n� evangel�ky, kte�� znali svou tradici. V prvn� generaci �lo o samostatn� uva�uj�c� osobnosti, kter� nem�ly dost mo�nost� se uplatnit na hospod��sk�m a zem�d�lsk�m trhu ve sv� vlasti. Proto se vyst�hovali za hranice - do obce, kter� jim byla poskytnuta, aby v n� realizovali sv� touhy a uplatnili sv� schopnosti. Borat�n na�li v dosti zpusto�en�m stavu, ale rok co rok zvy�ovali a zv�t�ovali sv�j hospod��sk� i kulturn� potenci�l, tak�e v dob� p��chodu m�ho otce byla vesnice u� velmi zkultivovan�. Duchovn� v�ak byla obstar�v�na odjinud - v jejich p��pad� z Lod�e - bez �esk�ho kazatele. Po p��chodu do Borat�na otce promy�len� m�s�c po m�s�ci, rok po roku budoval a vybudoval velmi prosperuj�c� obec. Prosperuj�c� po str�nce zem�d�lsk�, tak�e v�nosy byly obrovsk�.
Jeden polsk� kronik�� p�e, �e u� v roce tv�ho narozen� - 1929 - Borat�n skute�n� hospod��sky neoby�ejn� prosp�val.


Ale �lo o obec prosperuj�c� i po str�nce kulturn�, pon�vad� otec uvedl tamn� obyvatele do kulturn�ch kontext� �esk�ch d�jin. Jeho linie se v podstat� shodovala s hlavn� tendenc� Palack�ho, kter� byl pokl�d�n za n�rodn�ho velik�na ��slo jedna, Masaryka, z n�ho� byly zd�raz�ov�ny n�kter� prvky, jako je pravdivost, state�nost a otev�enost. Otec vlastn� v t�to obci vybudoval n�kolik kulturn�ch a n�bo�ensk�ch instituc�. Zam��il se na v�chovu d�t�, a ty byly vzd�l�v�ny jednak v �esk�ch d�jin�ch, kter� ne�lo na polsk� �kole vyu�ovat, d�le v �esk�ch tradic�ch, v divadle, literatu�e, b�snictv� a podobn�.
Vzpom�n� na tat�nkova k�z�n�?


K�zal velmi prost�, bylo mu rozum�t a ka�d� v�d�l, co ��k�. Cel� obci dominoval kostel, kter� jsme jako d�ti zbo��ovali. V jeho okol� jsme po��dali n�kter� sv� z�bavy, i ty skryt� a tajn�. D�ti byly v�bec vyzdvi�eny na prestol, �e�eno u�en�, tedy jako to prvn�. Mohly u� od po��tku zdrav� r�st a p�in�et i n�bo�ensk� a kulturn� ovoce. Velk� d�raz se kladl na zp�v a hudbu. M�li jsem tam u�itele, kter� hr�l na n�kolik n�stroj�, p�edev��m pak na housle. Laici m�li velmi vysokou �rove�, zvl�t� �eny, kter� dovedly vyu�ovat zp�vu. V�d�ly, co zp�v znamen�, �e nejde jen o n�jak� prozp�vov�n�, n�br� kultivovan� promy�len� proces, kde z�le�� na ka�d�m t�nu, na ka�d�m nadechnut� a vdechu.
Probl�my s polsk�mi ��ady nebyly?


Otec trp�liv� dopl�oval nedostatky spojen� s polskou �kolou, proto�e u�itel si nemohl dovolit p�ekro�it ur�it� meze. To se velmi p��sn� hl�dalo. M�sty skoro stejn� jako pozd�ji u n�s za bol�evika. Ale ob�as se dostal do politick�ch pot��. Jednou mu nap��klad v k�z�n� ujelo, �e ��dn� �lov�k nen� nesmrteln�, ani Pi�sudski. Udava�, kter� se bohu�el v na�em spole�enstv� na�el, b�el na p��slu�n� m�sta pr�sknout, �e �k
si�ndz Balaban� podr�v� autoritu Pi�sudsk�ho, a t�m i jeden z pil��� polsk�ho n�rodn�ho m�tu. Otce vyhledaly policejn� org�ny a zatkly ho. Byl uv�zn�n, ale jeho p��tel� se org�n�m sna�ili vysv�tlit, �e otec sv�m v�rokem nikterak nem�nil znehodnocovat d�lo velik�ho Pi�sudsk�ho, naopak, vy�kl p�ece n�co, co sv�d�ilo v Pi�sudsk�ho prosp�ch. On byl ve sv� obrovsk� velikosti natolik skromn�, �e v�d�l, �e nen� nesmrteln�.
Meziv�le�n� pol�t� n�rodn� b��kov�


Byli jsme v Polsku, obec se musela ��dit polsk�mi z�kony a neb�t v rozporu s polskou n�rodn� ideologi�. To se samoz�ejm� prosazovalo dosti tvrd�. Dalo se jen uh�bat, ale prost�ednictv�m dom�c� v�chovy �lo doc�lit i jin�ch v�sledk�, ne� cht�la dos�hnout polsk� vl�da u t�ch, kte�� tam byli vn�m�ni jako vet�elci: Jsou tady, mus�me je respektovat, ale jinak pozor na n�.
Org�ny se daly p�esv�d�it a otce potom pustili. On to kr�tk� v�zn�n� sn�el velmi �patn� - neza�il pozd�j�� �asy sv�ch potomk�, kdy se v�zen� stalo n���m zcela obvykl�m a n�kdy i roztomil�m. Jeho autorita v Borat�n� byla obrovsk� a byl to i vrchol jeho �ivota. Vrcholy �ivota nemusej� nutn� b�t na konci. Zast�v�m n�zor, �e n�kte�� lid� dosp�j� ve sv�m kulturn�m rozmachu ve dvan�cti letech a to, co d�laj� potom, je u� sp�e dekadence. Tak�e otec sice potom pokra�oval �sp�n� jako di�kon na r�zn�ch m�stech v �esk� republice, ale to heroick�, nad�eneck� a p�itom jakoby intuitivn� promy�len� pat�ilo do prvn� f�ze jeho diakonick� �innosti, kter� byla mimo vlast.

Nebyl Borat�n n�co jako evangelick� kibuc?

Zanechal v n�s v�ech velmi blahod�rn� z�kladn� dojem. Proto�e jsme vskutku vyr�stali v jak�si rodin� t� obce. Ne pouze v pokrevn� rodin� Balab�n�, ale v �ir�� rodin� obce Borat�n. M�li jsme proto n�kolik matek a n�co m�lo otc�, podle Je��ova: Kdo jsou m� brat�i, kdo je moje matka? Vy tady. To �lo vz�t zcela doslovn�.
Co z borat�nsk�ho odkazu pova�uje� za trval� a nad�asov�?


�lo o transfer p�edev��m ur�it�ho n�bo�ensk� d�dictv�, kter� tady bylo potom pov��eno jako by do �lechtick�ho stavu, do trochu vy��� roviny. T�kalo se to p�edev��m p�sn�. Z hlediska odborn�k� to byly k��ovit� zp�vy, ale z pohledu vst��cn�ch sociolog� �lo o p�sn�, kter� mohl zp�vat ka�d�. V Borat�n� se zp�valo i na poli, to u� je d�vno pry�. P�i pr�ci se zp�valy pobo�n� p�sn� z Cesty �ivota a z Lyry si�nsk�. My jsme si toto d�dictv� hluboce osvojili: je�t� dnes, kdy� se probud�m, tak mi �asto v u��ch zn�j� star� p�sn� jako Kam poutn��kov�, kam kr���te v ruce h�l a pro� ten sp�ch� S Je��em chci v�rn� ka�dou chv�li putovati sv�ta �dol�m� Od t�chto p�sn� se nakonec ��ste�n� distancoval i otec. Jednak pro�el teologick�m v�vojem, jednak musel proj�t i velk�mi h�d�n�mi s vlastn�mi d�tmi: Tat�nku, co tady u��te, je v podstat� k��ovit� nebo p��li� pietistick�, my to tak nem��eme.
Jak� byla jeho reakce?


Neodporoval, jen se tak tro�ku zamyslel, posmutn�l a ode�el. Ale pracoval na sob�, tak�e v posledn� f�zi, kdy se stal ofici�ln� far��em C�rkve �eskobratrsk� evangelick�, m�l u� tak� trochu jin� v�b�r p�sn�. Ale ty star� p�sn� i pro m� znamenaj� mnoho, proto�e j� ob�as bohoslovc�m ��k�m: j� jsem tak� pietista. Oni m� pova�uj� za velk�ho liber�la, �e m�m v�hrady nebo pochybnosti t�kaj�c� se Svat� Trojici atd.
A ty liber�l nejsi?

J� jsem pietista. Jsem pro ten a� tkliv� vztah k Je��ovi. N�kdy to bohoslovci pochop�, n�kdy nepochop�. �ili to je jeden transfer.
Nitern� vztah k P�nu se snad s troji�n�m u�en�m vylu�uje nebo s n�m n�jak koliduje?

Nevylu�uje, je-li Trojice ch�p�na biblicky, staroz�konn�. Syn se na sv�t nevyslal s�m, byl posl�n Otcem, k n�mu� se podle evangeli� Je�� modlil.
Co bylo dal��m borat�nsk�m p�enosem a p��nosem, transferem?


Modlitby. Individu�ln� nebo kolektivn�, pon�vad� otec v�ude, kde pob�val, shrom�dil tzv. modlitebn� krou�ek. Tvo�ilo jej n�kolik lid�, kte�� setrv�vali v modlitb�ch, voln� pron�en�ch, t�eba dv� hodiny. Dvakr�t t�dn�, a to u� muselo pro tu du�i n�co znamenat. A t�et�m transferem byla kultura. U� z Borat�na jsme v�d�li, �e kultura, i kdy� neb�v� v�dycky k�es�ansk�, co� otce jako pietistu trochu mrzelo, ale i matku, kter� byla mnohem p��sn�j�� jako kalv�nsk� purit�nka, pat�� k n�bo�enstv�, �e nejde jen o v�let naslepo n�kam jinam, do ciz�ch krajin. A �e i samo evangelium vy�aduje, aby bylo ztv�r�ov�no. Divadeln�, liter�rn�, hudebn�, ale tak� v�tvarn�.
M�li jsme z�jem o um�n�, o poezii, a to u� od po��tku. O klasickou poezii. V�ichni jsme psali n�jak� ver�e, ch�pali jsme, �e Otokar B�ezina je z teologick�ho hlediska sp�e New Age ne� mystika. N�co jin�ho byli ov�em katoli�t� b�sn�ci, kter� jsme �etli velmi siln�.

Voly�t� �e�i b�vaj� �asto uv�d�ni jako p��klad toho, jak se kulturn� vzorce 19. stolet� p�esunuly n�kam jinam a v chov�n� lid� se zakonzervovaly. Borat�nu ��dn� skanzen nehrozil?

Nic takov�ho se nestalo. Do Borat�na za n�mi p�ij�d�li nejen p��buzn� m� matky, ale p�ij�d�li i p��tel�, kte�� cestu za n�mi riskli, pobyli �trn�ct dn�, p�iv�eli s sebou v�ci, kter� byly ��douc�, p�edev��m literaturu, duchovn� literaturu. Pr�v� v enkl�v�ch je porozum�n� pro n�rodn� kulturu siln�j�� ne� ve vlastn� zemi. Pr�v� proto, �e jde o jak�si ghetto, o paralelu s �idovsk�m ghettem. Na Volyni se necestovalo, cestovalo se dvacet kilometr� do sousedn�ho m�sta, Lucka, kter� byl ovl�d�n �idovskou inteligenc�.

M�j d�da byl muzikant, podle hodnocen� z carsk� arm�dy z prvn� sv�tov� v�lky dokonce znamenit�, byl kapeln�kem. Hospoda�en� nezanedb�val, ale se svou kapelou hr�val na svatb�ch, poh�bech, posv�cen�ch a jin� slavnostech nebo ob�adech. A to nejenom na �esk�ch, ale tak� na ukrajinsk�ch, polsk�ch nebo �idovsk�ch. Tak�e toho o okoln�m sv�t� v�d�l v�c, ne� bylo b�n�. Jak jste vn�mali �idovsk� sv�t? Pro m�ho otce to byl sv�t nejen ciz�, ale p�edev��m podivn�, jin�. Vypr�v�l mi jednou, jak jako kluci t�m trochu komick�m lidem drmol�c�m cosi v nesrozumiteln� �e�i o sv�tku naz�van�m �ku�ki� - nejsp�e st�nky, suk�t, vhodili do synagogy slepici�


Ve voly�sk� oblasti ur�it� m�rn�, latentn� antisemitismus existoval v�dycky. V�ichni byli sice z�visl� na �idovsk�ch l�ka��ch, a tam se o l�ka�i hovo�ilo a� in articulo mortis nebo t�m�� pouze v t�chto p��padech, a na �idovsk�ch obchodn�c�ch, ale d�v�ra k nim byla minim�ln�. Mnoho lid� bylo u nich zadlu�eno, nejenom z obce Borat�n, kde t�ch dluh� nebylo mnoho, nebo� tam vesm�s �ili racion�ln� hospoda��c� lid�, ale p�edev��m v ostatn�ch obc�ch, rusk�ch a rus�nsk�ch, bylo zadlu�enc� v�ce. Oni potom pro svou chudobu i nezodpov�dnost nebyli sto tyto dluhy spl�cet. Ale ti �id� dluhy vym�hali a potom i n�kter� v�ci zabavovali a odv�eli. Tak�e to obyvatelstvo z��sti zchudlo. Nebyla to pochopiteln� vina �id�. Ka�d� i dnes vym�h� �roky nebo n�co podobn�ho. Ale �id� byli tak� nahl�eni jako uzav�en� komunita, kter� je t�m�� ne-ko-mu-ni-ko-va-tel-n�.
Ekumenismus?


Pietismus, i ten kulturn� pietismus, p�edpokl�d� misijn� rozm�r. Misie znamen�, �e �lov�k se m� vyd�vat d�l nejenom proto, aby �ulovil� jin�, ale by se dostal do jin�ch oblast�, kde Kristus - podle jm�na - nen� zn�m. Ale ekumenismus se po druh� sv�tov� v�lce je�t� tolik nep�stoval. Nebo jenom v ur�it�ch vrstv�ch. Otec by se nejsp� vyd�sil, kdyby dneska �il a vid�l, jak m�j asistent navazuje kontakty s buddhisty nebo d�inisty. Je vid�t, jak �as postupuje a nem��eme m�t lidem do minula za zl�, �e n�kter� v�ci pro n� byly nep�edstaviteln�. Tehdy n�co takov�ho nebylo ani ve vzduchu. Kdyby nebylo holocaustu, tak by mo�n� dne�n� reakce byly podobn� jako p�edt�m, ale ot�zka sbl�en� se po n�m siln� posunula do pop�ed�.
Ve v��tu transfer� spojen�ch s voly�sk�mi �echy chyb� je�t� jeden, politick�, ale vy jste m�li ironicky �e�eno tu nev�hodu, �e jste se vr�tili p�ed rokem 1939 a nemohli jste za��t brut�ln� vstup sov�tsk�ch vojsk.


Z toho politick�ho transferu jsme �erpali jen ��ste�n�. Na Volyni i �eskoslovensku byla postava T.G. Masaryka pova�ovan� za st�ejn�. Autor D�jin n�roda �esk�ho Palack� byl pokl�d�n za t�m�� and�lskou bytost. Teprve pozd�ji jsme si uv�domili, �e tato koncepce nen� jedin�, �e existuj� i jin�. Nejen Peka�ova, ale jen t�ch protestantsk�ch koncepc� bylo hned n�kolik. Ale v�dom�, �e na politice z�le�� a �e dobr� politiky mus�me v�� silou podporovat, to jsme si p�inesli u� z Borat�na. Nastaly tvrd� ud�losti, druh� sv�tov� v�lka, bol�evik zavl�dl i u n�s. To bylo n�co tro�ku jin�ho. Ale otec si nikdy nest�oval na ��dn� p��ko��, kter�ho za�il velmi mnoho i ve vlastn� c�rkvi. Matka tak� ne. Oba zem�eli v pom�rn� vysok�m st���, tak�e jejich �ivot byl sv�m zp�sobem idylick�. Tou idyli�nost� rozum�m, �e n�co za�ne�, rozv�j� krok za krokem, dojde� n�kam a nejsi z toho zni�en�. Nep�ch� sebevra�du a ��k� si: V�eho jsem nedos�hl, ale je to dobr�. To je podle m� ide�l.

Z jak�ch d�vod� jste se vr�tili u� v roce 1937?

Otec tu�il, i cel� rodina, �e se nad Evropou stahuj� mraky. Zn� to nadnesen�, ale tam to platilo doslovn�. Tu�il, �e o Polsko bude sveden n�jak� z�pas. �e zcela jist� vypukne druh� sv�tov� v�lka a �e by bylo velmi nev�hodn�, abychom z�stali na polsk�m �zem�, proto otec v roce 1937 celou rodinu p�est�hoval - dokonce i s n�bytkem v r�zn�ch dobyt��ch vag�nech - zp�tky do �ech a stal se spr�vcem Soci�ln�ch �stav� v Myslibo�ic�ch. Toto spr�vcovstv� spo��valo v tom, �e musel v�st ��etnictv�, b�t kazatelem a pedagogem a za t�et� konat v�echny praktick� v�ci jako stavba n�bytku, kter� chyb�l, a trh�n� zub� prasat�m, co� nikdo neum�l.
To se nau�il na Volyni?


Tam to bylo taky tak. Aplikoval primitivn� voly�sk� zku�enosti na v�le�n� pom�ry, kter� tady neumo��ovaly p��li� mnoho cest nebo leg�ln�ch zp�sob�. Otec musel nap��klad ileg�ln� nakupovat mouku u sedl�k� a v noci ji dopravoval do myslibo�ick�ch �stav� s n�kolika mu�i na �eb�i��ku.
Museli jste v Borat�n� nav�t�vovat polsk� �koly, nebo jste m�li n�jakou v�jimku?

Sourozenci �li do �koly a� po n�vratu do �eskoslovenska. Privilegium nav�t�vovat polsk� �kola jsem m�l pouze j�. V�ichni jsme po n�vratu do �ech chodili do obecn� �koly a na re�ln� gymn�zium v Moravsk�ch Bud�jovic�ch.
Jak dlouho tv� privilegium trvalo?

Dva roky.
Bylo po n�vratu obt�n� se adaptovat?


Nebylo to snadn�, nicm�n� z�kladn� v�ci, �ten�, psan� po��t�n� m� nau�il otec. Tak�e kdy� jsem se vr�til do �ech, v�echny tyto t�i �kony jsem ji� ovl�dal, a �etl jsem natolik plynn�, �e u�itelka v Myslibo�ic�ch nade mnou p��mo u�asla. Ov�em nev�d�la, jak otec na mn� piln� pracoval, kolikr�t m� zfackoval: Tak u� jsi to �etl dob�e, a zase je to �patn�!
Tak�e tv�j m�rn� otec byl na t� nakonec velmi p��sn��


Velmi, a vyplatilo se to. Ve t�et� t��d� jsem nem�l ��dn� pot�e. Sourozenci nastoupili u� do �kolstv� �eskoslovensk�ho, kter� sice bylo omezen�, nebylo ve v�em skv�l�, ale m�lo pevnou koncepci, kterou tak� zachov�valo. Na�i u�itel� byli um�rn�n� nacionalist� a �esk� d�jiny p�ed n�mi st�ly jako n�co poutav�ho, strhuj�c�ho. Litovali jsme, �e jsme Masaryka nevid�li �iv�ho. Sl�chal jsem od star��ch lid�: ano, Masaryk jel kolem, kynul n�m v�em, vid�li jsme ho. J� jsem velmi litoval, �e nejsem Milan Rastislav �tef�nik a �e jsem nemohl b�t v jeho bl�zkosti a b�val bych se r�d z��til s letadlem dol�.
Rodi�e ti dali jm�no po n�m?

M�m nejhor�� jm�no ze v�ech sourozenc�, nejenom slovansk� a pohansk�, ale i politick�.
Ale ve voln�m p�ekladu je to i jm�no kr�le Davida�

Ano, to se tak� pou��v�.
Z kolika poch�z� sourozenc�? Jak se jmenovali a jak� byly jejich pozd�j�� osudy?


M�m t�i sourozence, v�ichni jsme se narodili na Volyni, bratr, l�ka�, Daniel ji� ne�ije, proto�e byl p�ed dv�ma roky posti�en rakovinou. Star�� sestra Lydie je usazena v Kyjov�, je kur�torkou tamn�ho sboru. Mlad�� sestra se jmenuje Kv�toslava, bydl� v �jezdu v Praze, byla �enou far��e, kter� dlouh� l�ta p�sobil ve Sn�n�m, d��ve N�meck�m, v bl�zkosti Nov�ho M�sta na Morav�. Star�� ze sester nesm�la studovat - zasadily se o to ur�it� org�ny v�etn� tajn� policie. P�itom byla z n�s v�ech nejnadan�j�� a mohla studovat v�echno.
Jakou sehr�l roli otc�v p��klad, a nemysl�m pouze p��klad mravn�, osobn�, p�i tv�m rozhodov�n� studovat teologii, b�t teologem?


M�l jsem p�vodn� jin� pl�ny. Ve sv�ch �ivotopisech uv�d�m, �e jsem m�l eminentn� z�jem studovat literaturu a mal��stv�. Ovlivnil mne patos a �tos m�ho otce, kter� �elil nejr�zn�j��m p�ek�k�m mu�n�, t�m�� ��tankov�. Ale tak� u� tehdy se u n�s rozv�jela teologie v�emi sm�ry, tak� jsem u� v sext� za�al studovat - i pod lavic� - proslul�ho staroz�kon�ka a orientalistu Slavomila Da�ka. �etl jsem jeho z�kladn� spis, kter�mu jsem sice �pln� nerozum�l, ve kter�m prokazoval, �e n�bo�ensk� �ivot ve star�m Orientu, jak se jev� v bibli, byl jin�, ne� se jev� optikou na�eho �ten�. �e nap��klad stromy nemusely b�t vn�j��mi objekty, n�br� �e to byla st�ediska n�bo�ensk�ho �ivota. �e Abrah�m p�ijal t�i hosty pod posv�tn�m stromem - to bylo m�sto, kde se host� oby�ejn� p�ij�mali. Teologie m� velmi zaj�mala. U� v septim� jsem m�l �etn� spory se spolu��ky a n�kdy i s u�iteli o tom, co znamen� v�ra. V�ra pro n� bylo u�en�, kter� ur�it� c�rkevn� instituce p�ijala a vy�aduje, aby bylo sd�leno v�emi p��slu�n�ky. ��kal jsem, �e v�ru nelze pl�st s c�rkv� a konfes�. Pamatuji se, jak� pohor�en� vyvolal m�j p��m�r: To nen� stejn�, jako kdy� m�te p�ed sebou tal�� pol�vky, vy ji sn�te, a hotovo. V�ra st�le pokra�uje.

Kdy ses hl�sil na studia?

M�l jsem kliku, �e to bylo je�t� v roce 1948, moje sestra pozd�ji dopadla h��. Probl�my za�aly a� pozd�ji - dva roky v PTP - �ern� baroni - a podobn�. Pozd�ji za bol�evika pr�ce v kanalizaci, kde jsem jednou m�lem ztratil �ivot.
V �em dopadla tv� sestra h��?

P�i p�ij�mac� zkou�ce, kterou d�lala tady na fakult� nejen p�ed profesory r�zn�ch obor�, ale tak� p�ed z�stupci r�zn�ch st�tn�ch org�n�, j� polo�ili ot�zku, kter� se pro stala osudnou: Jak byste uspo��dala ve sboru slavnost k narozenin�m J. V. Stalina? V�ichni profeso�i byli ztuhl�, ne�ekli nic.
P�esn� tak. Ale moje sestra byla vychov�na velmi p��sn� a tvrd�, p��mo purit�nsky, v�bec se nerozm��lela a �ekla: J� bych takovou slavnost nekonala. Na�e� let�la. Teologii mohla nakonec dostudovat a� po sametov� revoluci.
Co je podle tebe pro povol�n� teologa nejd�le�it�j��?


Teologie pro m� neznamenala a neznamen� jen ur�it� p�ehled po skute�nostech duchovn�ho a n�bo�ensk�ho �ivota, ale, a to je op�t pietistick� motiv, zaujet�. Teolog je �lov�k nejen pou�en�, to by m�l b�t, ale tak� zaujat�, nad�en�, on tou teologi� �ije, pro n�ho ta teologie je jak�si sestra, skoro matka.
Je patrn� t�eba se j� v tom nejduchovn�j��m smyslu �ivit.

V p��pad� teologie jde o �ivnou matku, kter� d�v� sv�mu d�t�ti dostatek potravy k tomu, aby mohlo dob�e ��t.
A nejen potravu, ale ur�it� z�kladn� obklopen�, kter� je nenahraditeln�.


Teologov� i filozofov� p��mo hovo�� o Umgebung, o obklopuj�c�m prost�ed�, o tom, �e �lov�k nen� s�m, ale �e je obklopen. To, v �em a s ��m �lov�k �ije, nen� ghetto, ale spole�enstv�, kter� st�le s �lov�kem jde. Ghettem m��e b�t �lov�k s�m sob�. Nen� jen kolektivn� ghetto ale tak� individu�ln�. Obklopen� je n�co, co �lov�ka nejen povzbuzuje, ale skoro i nese. N�kdy jde t�m�� o z�chrann� p�s. A pokud c�rkev, ekkl�sia, je ch�p�na jako toto obklopen�, potom je teolog na spr�vn� cest�.
C�rkev se ov�em neobejde bez struktury, institucion�ln�ho (za)ji�t�n�.

Jist�, jinak by se v�echno rozplizlo do ztracena.

V Praze 26. �ervna 2007

Pozn�mka: N�zev rozhovoru tvo�� ver� z Balab�novy del�� b�sn� M�j Borat�n, kterou p�ipsal sv�mu otci Anton�novi.




Milan Balab�n
se narodil 3. z��� 1929 v rodin� evangelick�ho kazatele v �esk� osad� Borat�n v Luck�m okrese, kter� jako sou��st Voly�sk� oblasti pat�ila do roku 1939 k Polsku. V letech 1948-1952 studoval Komensk�ho evangelickou teologickou fakultu v Praze, kde z�skal doktor�t teologie. V obdob� 1952-1974 p�sobil jako far�� �eskobratrsk� c�rkve evangelick�. V letech 1968-1979 spolupracoval na ekumenick�m p�ekladu Star�ho z�kona. Jako jeden z prvn�ch signat��� Charty 77 byl nucen vyst��dat �adu zam�stnan� (��edn�k, pomocn� d�ln�k, uklize� a jin�). Soukrom� tehdy vyu�oval nejen hebrejsk�mu jazyku, ale p�i bytov�ch semin���ch sv� poslucha�e p�edev��m systematicky seznamoval s hebrejsk�m my�len�m. Po listopadu se v roce 1990 habilitoval jako docent filozofie na Filozofick� fakult� UK v Praze. Od roku 1995 je profesorem Evangelick� teologick� fakulty UK, kde vede katedru religionistiky. Z �ady jeho

publikac� uve�me alespo�
Hebrejsk� my�len� (1993, p�vodn� vych�zelo v samizdatu), V�ra - nebo osud (1993), Bojovn�ci a trpitel�(1994). Hebrejsk� �lov�koslov� (1996) p�edstavuje shrnut� jeho p��sp�vk� k rozvoji dialogu o hebrejsk�mu my�leni uvnit� �esk� k�es�ansk� ekumeny, Cesty vzh�ru (1997 spole�n� s Kate�inou Dejmalovou), T�z�n� po budouc�m (1998 spole�n� s Veronikou Tydlit�tovou), Putov�n� k �ir�mu (2006, poezie, spole�n� s Jakubem S. Trojanem).

Pozn�mka: O pr�zdnin�ch jsem publikoval na Virtually s�rii rozhovor� s r�zn�mi osobnostmi na�eho kulturn�ho �ivota. Pr�zdniny sice skon�ily, ale na �pln� z�v�r si pozornosti �ten��� dovoluji p�edlo�it rozhovor s teologem Milanem Balab�nem, kter� vy�el p�ed dv�ma lety v revue Proglas. V t�chto dnech se v�znamn� biblista - staroz�kon�k do��v� osmdes�ti let.



Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 1932 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA