Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Od Pt�koviny k �P��padu Respekt�

Ale� Knapp

�esk� rozhlas 3 � Vltava

N�sleduj�c� glosa je krom� jin�ho reakc� na r�doby recenzi Josefa Chuchmy v MfDnes, ve kter� se Chuchma po �ervnov� p�edpremi��e pokou�el odradit div�ky od n�v�t�vy p�edstaven� hry Milana Kundery Pt�kovina a vyty�il i pro ostatn� tuzemsk� m�dia jakousi �gener�ln� linii� pro hodnocen� Kunderova kusu. Krom� nezbytn�ho fr�zov�n� se z vys�lan� verze p��sp�vku (19.12.2008), jakoby nedopat�en�m, vytratila z�sadn� v�pov��, v n� polemizuji s Chuchmov�m nepravdiv�m tvrzen�m, �e hra �nepromlouv� k dne�ku�. Na Virtually vych�z� glosa v p�vodn�, autorizovan� podob�:

I �adu t�dn� po z��ijov� premi��e hry Milana Kundery Pt�kovina v pra�sk�m �inohern�m klubu mi pan� z pokladny po telefonu sd�lila, �e je beznad�jn� vyprod�no. Na prosbu, aby m� tedy spojila s n�k�m, kdo mi zajist� vstup jako novin��i pracuj�c�mu pro stanici Vltava, odpov�d�la, �e hledi�t� je bohu�el v�dy p�epln�n� a na ka�d� p�edstaven� Pt�koviny pr� chod� tak osm novin���. Texty, kter� se daj� nazvat recenzemi, v�ak spo��t�me na prstech jedn� ruky. Pro� tam ti takzvan� novin��i chod�?

Pt�kovina je hra o f�zlech. Nech� to dojde ka�d�mu, kdo si jako j� alespo� koupil u pokladny za pouh�ch �esta�ty�icet korun ti�t�n� program, obsahuj�c� kompletn� Kunder�v text. Je to hra o �piclov�n�, vy�et�ov�n� a vy�et�ova�sk�ch komis�ch, kter� vy�et�uj�, co vy�et�ovat nemaj� � tentokr�t �pachatele� kresby koso�tverce. Zato nevy�et�uj� a t�m p�dem kryj� to, co by naopak vy�et�ovat m�ly. �P��pad Respekt�, po�at� 13.��jna, m� s uveden�m Pt�koviny souvislost. T�ko se nech�m p�esv�d�it, �e kampa� proti Milanu Kunderovi nebyla i reakc� na zesm��uj�c� zrcadlo, kter� Pt�kovina nastavuje �picl�m i vy�et�ovatel�m. Ti m�li �asu nam�hat si mozky s Pt�kovinou v�c ne� dost: p�edpremi�ra v �ervnu, premi�ra v z���. To neb�v� za b�n�ch okolnost� zvykem.

U� v�bec m� nep�esv�d�il Josef Chuchma, kter� po p�edpremi��e v Kav�rn� Mlad� fronty Dnes napsal, �e hra nepromlouv� k dne�ku. Promlouv�. Je to hra o arm�d� u�itel� organizovan�ch jako vojsko. Nen� o u�itel�ch a u�itelk�ch, jim� jde o skute�n� vzd�l�v�n�, ale je o vojensko-policejn�ch eduk�torech, provozuj�c�ch systematickou debilizaci v�chovou. Postava P�edsedy zde prohla�uje, �e pokud by ��ci neum�li ps�t, aspo� by nikdo nepsal ��dn� spros��rny. Na takovouto vychovatelskou r�doby moudrost reagoval F.X.�alda v eseji o Rabelaisovi: n�jv�t�� zv��eckost je poru�it a pon�it mlad� duchy v�chovou. V�chovou, kter� ochromuje a mrza��. V tom ohledu je Pt�kovina rovn� hrou o sou�asn�ch �kol�ch, do nich� Respekt rozd�val �protikunderovsk�� v�tisk. Je o �kol�ch, kter� houfn� vle�ou �actvo na muzik�l, m�sto aby doporu�ily Pt�kovinu v �inohern�m klubu, ne�kuli zorganizovaly spole�nou n�v�t�vu p�edstaven�, kter� by m�la b�t povinnou sou��st� v�uky.

Pt�kovina je v�pov�d� o podstat� f�zlov�n�. Jeho podstatou je jednak zbab�lost, jednak zv�davost. F�zl je f�zlem, proto�e se boj�. Je zv�dav� jak baba. �eny, ani ty star��, nech� se v tuto chv�li neuraz�. ��k�m: zv�dav� jak baba, nikoli jako �ena. Zbab�lost je pr�v� rysem f�zl� mu�sk�ho pohlav�. P�edseda, jeden z protagonist� Pt�koviny ve sv� zbab�losti z�visl� na matce, v nejv�t��m strachu tou�� po jedin�m: vr�tit se do d�lohy sv� matky. Schovat se tam p�ed cel�m sv�tem. Pt�kovina je tak rovn� hrou o koso�tverci, kter� v �esk� kulturn� oblasti ozna�uje d�msk� p�irozen�. ��f kulturn� rubriky �asopisu T�den Ji�� Pe��s p�izn�v�, �e mu onen geometrick� �tvar vehnal v �inohern�m klubu rum�nec do tv���. Kritik, kter� je skute�n� profesion�l, by se ale nem�l �ervenat ani v p��pad�, pokud by hra k �erven�n� byla. A p�itom dokonale filozoficky vyargumentovan� pas�, kdy �editel �koly kresl� koso�tverec a uva�uje o n�m nahlas, je ve h�e jedna z nejlep��ch. To nen� jen Kunder�v v�sm�ch idiocii budovatelsk�ch hesel, o nich� se d� ��ct, �e pat�� minulosti. Kresba Pavla Reisenauera doprov�zej�c� text v Respektu jen potvrzuje, �e Pt�kovina je prosycena usv�d�uj�c� aktu�lnost�. Reisenauer�v koso�tverec uvnit� rud� hv�zdy, dopln�n� navrch �eskou vlajkou, toti� nen� koso�tvercem �esk�m. N�ramn� zapad� do kontextu rusk�ho takzvan�ho �soc-artu�, s n�m� jsme se mohli sezn�mit p�edloni na v�stav� v Pa��i. Rusk� �soc-art� se tv��� jako kritika komunismu. Ve skute�nosti je v�ak jeho popularizac�.



Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
 
  P��stupy: 13214 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA