Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Maj� o na�ich pr�vech a svobod�ch rozhodovat org�ny EU?

Michal Pet��k

V prvn�ch letech po listopadu 1989 bylo nemyslitel� strp�t u kodifikace z�kladn�ch pr�v a svobod jak�koliv zdr�en�, prosazovat kompromisy mezi demokratick�m a nedemokratick�m zp�sobem �pravy, v t�to oblasti experimentovat. Ji� tenkr�t byla tato oblast upravena rovn� s�t� standardn�ch mezin�rodn�ch smluv.

Nen� proto pravda, �e u n�s po roce 1989 nebo 1993 vznikl jak�si archaick� typ uzav�en�ho n�rodn�ho st�tu, odpov�daj�c� nap��klad romantismu 19. stolet�, jak se dnes n�kte�� sna�� karikovat, a �e teprve v posledn�ch letech, v souvislosti se vstupem do Evropsk� unie a s p��pravou evropsk� �stavy �i Lisabonsk� smlouvy za��n�me b�t kone�n� sou��st� vysp�l�ho, civilizovan�ho, demokratick�ho sv�ta.

Tehdej�� �SFR podepsala mezin�rodn� �mluvu o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod ji� 21. �nora 1991 v Madridu. �mluva mohla b�t podeps�na a� pot�, co se v�echny jej� prvky staly sou��st� na�eho vnitrost�tn�ho �stavn�ho pr�va. To se u n�s stalo �stavn�m z�konem ze dne 9. ledna 1991, kter�m byla u n�s p�ijata dodnes platn� Listina z�kladn�ch pr�v a svobod. Tolik k obvykl�m, siln�m (a explicitn�m) mezin�rodn�pr�vn�m garanc�m, kter� v oblasti pr�v a svobod u n�s existuj� ji� od po��tku 90. let. Obvykl�m proto, �e nebyla naru�ena element�rn�, prim�rn� odpov�dnost moci soudn� t� kter� konkr�tn� zem�, kter� se stala smluvn� stranou takov� mezin�rodn� smlouvy.

Zcela nov� Listina z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie byla v EU p�ijata jako pr�vn� nez�vazn� politick� dokument v prosinci roku 2000. Ji� v r�mci odm�tnut� evropsk� �stavy byla tato Listina vt�lena do textu t�to mezin�rodn� smlouvy, a to jako pr�vn� z�vazn� dokument, na kter� se budou vztahovat ve�ker� "specifika" supranacionality Evropsk�ch spole�enstv�. Ve stru�nosti to tedy znamenalo zaveden� faktick� nad�azenosti t�to Listiny �prav�m n�rodn�ch st�t�. Plnou pr�vn� z�vaznost t�to Listiny Lisabonsk� smlouva zav�d� v p�vodn�m rozsahu, o kter� se pokou�ela ji� evropsk� �stava. O na�ich z�kladn�ch pr�vech a svobod�ch tak maj� m�t mo�nost rozhodovat lucembur�t� soudci EU, a to podle unijn�ho dokumentu, podle kter�ho budou tit� soudci rozhodovat o pr�vech ob�an� jin�ch zem�. Takov� �prava, kdy doch�z� k zaveden� faktick� rovnosti a nivelizaci ob�an� �lensk�ch zem� EU, jakoby byli ob�any jednoho jedin�ho celku, je ale v�ude na sv�t� b�n� jen ve feder�ln�ch st�tech. P�ejeme si takov� stav navodit?

N�kte�� nep�ej�, a nep�ej� dokonce natolik siln�, �e si z t�to z�sadn� �pravy vymohli v r�mci samostatn�ho Protokolu k Lisabonsk� smlouv� v�jimku. Jde o Velkou Brit�nii a Polsko. Pro tyto zem� tedy i v tom p��pad�, �e by nakonec Lisabonsk� smlouvy vstoupila v platnost, "Listina neroz�i�uje mo�nost Soudn�ho dvora EU ani jak�hokoliv soudu Polska �i Spojen�ho kr�lovstv� shledat, �e pr�vn� p�edpisy, zvyklosti nebo postupy Polska �i Spojen�ho kr�lovstv� nejsou v souladu se z�kladn�mi pr�vy, svobodami nebo z�sadami, kter� Listina potvrzuje."
�esk� republika, p�es ur�it� pokusy ve speci�ln�m Prohl�en� �R k Lisabonsk� smlouv� takov� siln� a explicitn� z�ruky nez�skala. Nesoulad n�kter�ch vnitrost�tn�ch �esk�ch pr�vn�ch norem s Listinou - na rozd�l od Brit�nie a Polska - tedy shled�v�n b�t m��e.

Tento experiment je v�ak zcela bezprecedentn� zm�nou v ch�p�n� z�kladn�ch pr�v a svobod.
A� dosud se tato konstrukce ani v evropsk�m, ani v mezin�rodn�m pr�vu nevyskytovala. Nem�li bychom si tedy v ��dn�m p��pad� nechat namluvit, �e jde jen o jak�si dal��, samoz�ejm� a zcela b�n� d�l�� krok v oblasti garanc� na�ich pr�v a svobod.


Hospod��sk� noviny, 6. 5. 2009



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 3544 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA