Boj�m se, tedy nejsem
Jan Barto�
Za uplynul�ch dvacet let jsem absolvoval des�tky, mo�n� stovky r�zn�ch politick�ch sch�z�. Velmi dob�e tak mohu porovn�vat, jak se lid� chovali na sch�z�ch t�sn� po listopadu 1989, jak je ovlivnil rozpad OF, od�t�pen� US z ODS, i �ru ODS po Klausovi. Po letech nesvobody v bol�evick� totalit� si lid� t�sn� po listopadu 1989 a� do poloviny devades�t�ch let u��vali pln�mi dou�ky svobody. Norm�ln� bylo neb�t se mluvit o v�em. Kdy� se pak volilo do funkc�, s p�evahou v�t�zili lid� schopn� a obecn� uzn�van�.
N�kdy v polovin� devades�t�ch let do�lo postupn� ke zm�n�. Na politiku se d�vali lid�, kte�� listopad 1989 nijak aktivn� nepro�ili, nijak se neprofilovali. Politika je za�ala p�itahovat tehdy, kdy� zjistili, �e se p�es ni daj� vyd�lat slu�n� pen�ze (samoz�ejm� m�m na mysli jenom ty zcela leg�ln�). O korupci se tehdy je�t� moc nev�d�lo, i kdy� i ta v t�chto ran�ch dob�ch demokracie zcela jist� existovala. A p�ibli�n� v t� dob� jsem za�al vn�mat podstatnou zm�nu, kter� do politiky p�i�la. Jakoby z ni�eho se za�aly vytv��et spolky lid� se stejn�mi ekonomick�mi z�jmy, kter� se sna�ily m�nit podm�nky v m�stn�ch politick�ch stran�ch formou ��ern�ch du��, domlouv�n�m a k�eftov�n�m s funkcemi. Tento v�voj prob�hl ve v�ech stran�ch s podobnou dynamikou i v�sledky. Do pop�ed� se dostali lid� �amorfn�ch� n�zor�, kte�� vlastn� nikdy ne�eknou, co si mysl�, zato dob�e v�d�, s k�m je dobr� se spojit a kde vede byznys. Mo�n� bychom mohli pou��t i dost nep�kn� slovo: �esk� politika se znormalizovala. V tomto duchu ostatn� hodnot� �ru po listopadu 1989 i V�clav Klaus ve sv� posledn� knize. Moje polemika s n�kter�mi z�v�ry Klause byla i p�edm�tem m� glosy na NP. V�ce m�n� polemizuji s Klausem vlastn� jenom v tom, �e ona byznys politika se zrodila u� za jeho �ry a zcela jist� neza�ala a� po jeho odchodu z �ela ODS. To sam� v oran�ov�m plat� i o �SSD a odchodu Milo�e Zemana z �ela t�to strany.
Nadpis m� �vahy je parafr�z� zn�m�, a� ok��dlen� v�ty Ren� Descarta. Cogito ergo sum (Mysl�m, tedy jsem), zkr�cen� Cogito, je j�dro Descartova pokusu o nov� zalo�en� filosofick� jistoty. I kdybych o v�ech jistot�ch, v�etn� smyslov�ch vjem� mohl pochybovat, v�ta �mysl�m, tedy jsem� je ve chv�li, kdy ji vyslovuji, nutn� pravdiv�. Parafr�ze Descarta je domn�v�m se pom�rn� p�esn�m stavem na�� �esk� politiky �i situace v politick�ch stran�ch. Politick� strana je �adou velmi ambici�zn�ch lid� pova�ov�na za skute�n� v�tah k moci. Jakmile se v politick� stran� rozhost� jak�si v�eobj�maj�c� strach �nerozzlobit� p�edsedu, d�lat mu �pomy�len�, vnucovat se do jeho p��zn� apod., m�sto ��kat si v�ci na rovinu, dost�v�me se nutn� na �ikmou plochu ztr�ty osobn� identity. �lov�k, kter� se boj�, jako by nebyl, neexistuje. Podle dostupn�ch informac�, podot�k�m z otev�en�ch zdroj�, je tato situace typick� nejen pro sou�asnou �SSD (strach z Paroubka a jeho kliky), ale i pro ostatn� politick� strany (kde se �asto nekritizovatelnost t�k� zejm�na m�stn� �i okresn�, pop��pad� krajsk� honorace). K p�ekon�n� tohoto stavu mus� �lov�k naj�t nejen odvahu. K tomu pot�ebuje b�t zejm�na nez�visl� na libov�li toho, kdo je lidov� �e�eno �naho�e�.
Proto je levicov� politika politick� korupce �platky na �kor st�tn�ho rozpo�tu tak d�le�it� pro ty, co se boj� m�t sv�j n�zor a spol�haj� na �ochrannou ruku st�tu�. Proto je mi na druhou stranu sympatick� pravicov� politika, kter� usiluje o nez�vislost jednotlivce posilov�n�m jeho svobod. I o tom bude na�e rozhodov�n� v nadch�zej�c�ch volb�ch.
Jan Barto�
Ing. Jan Barto�, CSc.,