Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Nau�ila jsem se i pr�skat s bi�em

Josef Mlejnek


Rozhovor s here�kou Ditou Kaplanovou

Josef MLEJNEK





Jako d�t� a pozd�ji mlad� d�vka si Dita Kaplanov� (1964) na p�elomu sedmdes�t�ch a osmdes�t�ch let zahr�la hned v n�kolika filmech. Jej� hv�zda v pozd�j��ch letech nepohasla, ale to se u� v�novala v�lu�n� divadlu. Je�t� za studi� na JAMU zakotvila v brn�nsk�m Divadle Husa na prov�zku. Po dlouh�ch dvaceti letech p�e�la v lo�sk�m roce do N�rodn�ho divadla Brno.




Pohl�dneme-li trochu d�le do tv� minulosti, vyno�� se z n� tv� hran� ve filmech pro d�ti. Jak ses tehdy v�bec k filmu dostala?


Jako d�t� jsem nav�t�vovala v Brn� slavn� amat�rsk� divadeln� soubor Pirko - Pion�rsk� rozhlasov� kolektiv. A jednou p�ijela pomocn� re�is�rka od Karla Kachyni, kter� hledala hol�i�ku. P�ijela jsem do Prahy, vyhr�la jsem konkurs a pak u� to �lo n�jak samo.

V kolika filmech jsi hr�la?


Asi v �esti.

Co to pro tebe tehdy znamenalo? Nalezla jsi ve filmu zvl�tn� zal�ben�, nebo t� to obt�ovalo?


P�izn�m se, �e to hran� pro m� moc neznamenalo. Byl to ale �as str�ven� jinak a jinde, s nov�mi a zaj�mav�mi lidmi, ale zrovna o pr�zdnin�ch m� to v�echno jako d�t� sp� otravovalo, ne� t�ilo.

Kter�ho z film� si nejv�c cen�?


D�vky s mu�l�, to re��roval Ji�� Svoboda, a �ek�n� na d隝 od Karla Kachyni.

A Mat�ji, pro� t� holky necht�j�? nic?


Ale to se l�bilo tak n�rodu, chlapc�m. Byly jsme tam obna�en�

Co sis nakonec ze sv� filmov� epizody odnesla pro divadeln� herectv�?


J� jsem pak u� p�estala cht�t nat��et, proto�e jsem st�le v�c a v�c p�ich�zela o norm�ln� z�itky s kamar�dy a tak� jsem hodn� chyb�la ve �kole, to u� na t� st�edn�. Nev�m, jestli jsem se z filmov�n� p�enesla na divadlo, nejsp� ne. Sp� a� pozd�ji, kdy jsem se rozhodovala, na jakou �kolu j�t, bylo tohle asi nejjednodu���, proto�e jsem se to p�estala �pln� u�it. Tak jsem to zkusila. Ale d�tsk� sen b�t here�kou jsem nem�la.

Opravdu t� pr�ce u filmu, s filma�i, nijak k tomu herectv� nep�edur�ovala? Neznamenalo to pro tebe p�ece jen ur�itou v�hodu?


Ne, ani trochu. Pokud jde o divadlo, byla jsem na t� pomysln� startovn� ���e zcela nepopsan� list.

Filmov� hran� ti p�ece muselo poskytnout n�jak� z�klad�


Ta pr�ce je �pln� jin�. Nep�eneslo se nic. Za�ala jsem studovat JAMU a uvolnilo se m�sto na Prov�zku. V�echno byla op�t z velk� ��sti n�hoda jako p�r let p�edt�m u filmu. Divadlo Husa na prov�zku jsem m�la moc r�da, chodila jsem na n� u� od sv�ch �trn�cti let a vid�la jsem v�echny inscenace. V�bec m� nenapadlo, �e bych se tu mohla uchytit. Neum�la jsem �onglovat, neum�la jsem ���ru, zp�vat atd. Pak jsem zjistila, �e z t�ch lid� tak� ka�d� um� jenom n�co, ne v�ichni v�echno, akor�t to tak vypadalo.

Je to demotivuj�c�, zjistit, �e ne v�ichni um�j� v�echno?


Ne.

Jakou konkr�tn� podobu m�la n�hoda v p��pad� Prov�zku?


Jedna here�ka odch�zela do Prahy a Eva T�lsk� hledala konkr�tn� typ, tak se tam bylo p�r holek p�edstavit, a ona si vybrala m�. To bylo v roce 1987, ve �tvrt�m ro�n�ku na JAMU. �lo o roli Prad��pati v Zeyerov�ch Obnoven�ch obrazech. Bylo to p�edstaven� odehr�vaj�c� se v hedv�b�. Z�staly mi v pam�ti p�edev��m ty metr�ky hedv�b�.

��m jsi zaujala p�i p�ij�mac�ch pohovorech na JAMU? Nem�la jsi d�ky sv� filmov� minulosti protekci?


Protekci jsem nem�la v�bec ��dnou, naopak, m�la jsem �patn� k�drov� profil, nebo� tat�nek byl po roce 1968 vy�krtnut z partaje. Netu��m, ��m jsem mohla zkou�ej�c� p�esv�d�it, proto�e dodnes m� pocit, �e to, co jsem tehdy p�edvedla, bylo p��ern�. Ale patrn� zapracovalo i to, �e jsem u� za sebou m�la n�jak� v�sledky. Paradoxn� je, �e v komisi, kter� rozhodovala o m�m p�ijet�, byla Ji�ina �vorcov�, kter� se m� zastala.

To p�ijela a� z Prahy, aby se t� zastala?


To opravdu netu��m, dozv�d�la jsem se to jako kuriozitu, tak jsem si ��kala: mus�m n�kde sd�lit, �e pr�v� tato pan�, opravdu nen�vid�n�

Nechce� j� touto cestou dodate�n� pod�kovat?


Nechci, dostala bych se na �kolu tak jako tak.

��kala jsi, �e t� film nakonec nebavil, �es kv�li n�mu chodila m�lo do �koly, ale kdy� bude� vzpom�nat, vybav� se ti i p��jemn� v�ci?


Jenom sezn�men� s lidmi, s n�kter�mi jsem ve spojen� dodnes. Ale nikdo slavn�, ve�ejn� zn�m�, mezi nimi nebyl. St�k�m se dodnes nap��klad s pan� skriptkou, abych byla konkr�tn�. A s jednou d�vkou, hr�ly jsem spolu, ona �la potom studovat ekonomku, s n� se dodnes p��tel�m.

To pova�uje� za nejd�le�it�j��?


Dnes ano. Pro m� je to jin� epocha. Divadlo pokl�d�m za n�co, co se st�le vytv���, kde se st�le o n�co sna��m, kde�to ve filmu jsem byla loutka pro re�is�ra, kter� mi ur�oval pohledy, kroky a intonace jako d�t�ti.

Ale ��k� se, a pr�v� v divadle, �e herec je jen bl�to v rukou re�is�ra.


N�kdy asi ano. J� dok�u b�t vst��cn�

Tak�e tob� vyhovuje sp�e takov� forma nastudov�n�, p�i kter� se s re�is�rem spolupracuje, s d�razem na to spolu?


Jsem p�izp�sobiv�, hodn� a poslu�n� a s divadeln�mi re�is�ry nem�m probl�m.
Ano. Jsem vst��cn�. A bav� m� to.

Jak dlouho jsi byla v Divadle Husa na prov�zku?


Dvacet let. Bylo to kr�sn�.

Za��tek ur�it� nebyl stejn� jako z�v�r, samotn� divadlo za�ilo za tu dobu n�kolik epoch.


Ze za��tku �lo ur�it� o to poznat, jak to v�bec chod� v divadle, a osvojit si �emeslo. Za��tky asi byly p��ern�, nebo� jsem to herectv� vlastn� vyr�b�la - nebyla jsem ten strhuj�c� talent, kter� by hr�l v�born� s�m od sebe. V�echno jsem se postupn� u�ila a st�le se u��m, je�t� neum�r�m, tak�e m�m v�e p�ed sebou. V�echno m� za�alo moc bavit asi po p�ti letech, kdy jsem divadlu propadla �pln�.

Jestli dob�e po��t�m, tak tv� propadnut� lze datovat do konce osmdes�t�ch let?


V obdob� je�t� p�ed revoluc�, to jsem za�ila v�echny slavn� inscenace, prvn� Rozrazil. Kdy� se v listopadu 1989 v Praze a Brn� st�vkovalo, tak jsem jako mlad� aktivistka jezdila po tov�rn�ch a vykl�dala d�ln�k�m, aby �li do gener�ln� st�vky. To mi dnes p�ipad� sm�n�. ��m jsem je asi tak mohla p�esv�d�it?

Kter� role na Prov�zku pova�uje� za sv�j vrchol
?

Ur�it� role v inscenac�ch Evy T�lsk�, kter� se mnou pracovala jako s hercem a velmi se mi v�novala, za co� jsem j� vd��n�. Pro mne je Eva T�lsk� re�is�r, �ena-um�lec se v��m v�udy.

Co jsi pova�ovala za sv�j nejv�t�� handicap po sv�m p��chodu na Prov�zek?


�onglov�n�, byla jsem stra�n� ne�ikovn�.

�onglov�n� s ��m?


Se v��m. U�ila jsem se �onglovat s m��ky, to jsem tak n�jak zvl�dala, ale �onglov�n� s tal��i, to jsem p�ebrala za Evu Vidla�ovou neboli Trudu, slavnou postavu, kter� jako disidentka nesm�la vycestovat, a proto�e jsem s t�m hodn� jezdili po sv�t�, tak jsem ve sv�ch dvaceti letech za ni p�evzala roli Matky. To bylo pekeln�. Na z�jezdech jsme museli ka�d� den r�no vst�t a hodinu �onglovat, pak jsme m�li zkou�ku v jazyce, kde jsme zrovna hr�li. Ale nau�ila jsem se i pr�skat s bi�em. ��kala jsem si, �e to ��dn� jin� holka neum� a �e se mi to bude hodit.

To jsou dovednosti p��mo artistick�, ale co jsi vn�mala jako sv�j divadeln� handicap?


�e jsem nem�la odpov�daj�c� zku�enost. �e jsem postupn� musela �erpat z toho, co se d�lo kolem m�. Um�la jsem a um�m snad i dnes dob�e pozorovat.
St�le je co objevovat, hledat, nejen v sob�. M�la jsem �t�st�, �e jsem mohla hr�t s Miroslavem Donutilem, Alenou Ambrovou, s Ji��m Pechou. To pro m� byly velk� osobnosti. M�la jsem v��i nim respekt, n�kdy mo�n� a� p�ehnan�.

D� se ��ct, �e ses od nich u�ila?


Byli dobr�mi u�iteli, ale �lo sp� o kolektivn�, spole�nou hereckou pr�ci. Nikdo si moc nehr�l na sebe a za sebe. A d�le�it� byl i vz�jemn� kontakt na jevi�ti. Byla to �kola re�is�ra Petera Scherhaufera.

V �em byl podle tebe Prov�zek v �esk�m divadle nezastupiteln� a nenahraditeln�?


Jednak autorsk� tvorba a uv�d�n� klasick�ch d�l jin�m zp�sobem, jinak. Bylo to divadlo pro v�echny vrstvy, nejen pro mlad� publikum, ale p�eva�ovali mlad� lid�. �lov�k se nemusel do toho divadla nijak obl�kat, nebyla tam nuda. Z t�ch p�edstaven� s�lala obrovsk� energie.

Do�lo pozd�ji k odcizen� mezi tebou a divadlem?


Mysl�m, �e ani nedo�lo, nebo� du�� z�st�v�m st�le na Prov�zku. Dvacet let je p��li� dlouh� doba.

A pro� jsi tedy p�ed rokem ode�la?


P�estala jsem se tady c�tit ��astn� a m�la jsem i pocit, �e tu nejsem a� tak pot�eba. �e nejsem a� tak cht�n�, jak bych si p��la, ale mo�n� to byl myln� pocit. Jako here�ka pot�ebuji ob�as povzbudit a pochv�lit a hlavn� v�d�t, �e m� n�kdo chce.

Jenom jako here�ka?


Tak doma to je jasn� (Sm�ch)

Subjektivn� pocity v�t�inou maj� n�jak� objektivn� z�klad. Co bylo za t�m, �e ses v Divadle Husa na prov�zku p�estala c�tit ��astn�?


Na Prov�zku se m�nili ��fov�, skon�il Lubo� Bal�k, po n�m Pavel �im�k, kter� za dva m�s�ce ode�el, a znovu se vr�til Lubo� Bal�k. P�est�vali jsme v��it, �e se to n�kam pohne. Cht�li jsme si s kolegy d�t inzer�t: Chcete n�s? M�li jsme pocit, �e nikdo nechce p�evz�t celou tu hroudu po Scherhauferovi. Pozd�ji jsem m�la pocit, �e se za��n� opakovat n�co, co jsem u� jednou absolvovala. Takov� to kolektivn� - poj�me si uva�it ob�d nebo vyraz�me spole�n� na v�let. D��ve jsem to d�lala s l�skou, ale p�i tom jakoby druh�m kole jsem zjistila, �e to u� nemus�m absolvovat znovu.

Co nakonec rozhodlo o tv�m p�estupu do Mahenky, tedy N�rodn�ho divadla Brno?


V dob�, kdy jsem nebyla do jedn� z inscenac� obsazena, co� se mi stalo poprv�, dostala jsem nab�dku od Stanislava Mo�i z M�stsk�ho divadla, tam jsem hr�la v p�kn� h�e Richarda Beana Novoman�elsk� apartm�. M�la jsem radost, proto�e jsem zjistila, �e to jde i na v�t��m jevi�ti. Potom jsem dostala z Mahenovy �inohry nab�dku hr�t v Krvav� svatb�, kterou re��roval Jan Mikul�ek. Zjistila jsem, �e mohu hr�t i tady, �e umluv�m prostor. Kdy� nakonec p�i�la nab�dka na anga�m�, tak jsem to vzala. �ekla jsem si: kdy� ne te�, tak kdy jindy.

Co si od toho do budoucna slibuje�?


Zaj�mav� role s nov�mi re�is�ry, to je pro herce v�dy ob�erstvuj�c�. Hr�t s n�k�m jin�m, ne st�le se stejn�m �lov�kem, co� je n�kdy ub�jej�c�.

V brn�nsk�m N�rodn�m divadle jsi naposledy zaz��ila jako Kate�ina Medicejsk� v Kr�lovn� Margot. Co t� �ek� d�le?


Kleopatra v Shakespearov� h�e Antonius a Kleopatra.



***

Rozhovor vy�el loni v l�t� v 51PRO, p�ikl�d�m recenzi na Antonia a Kleopatru.



Dal�� kr�lovsk� role Dity Kaplanov�

Antonius a Kleopatra: o slabosti a s�le


Josef Mlejnek



�inohra N�rodn�ho divadla Brno m� pomalu za sebou prvn� sez�nu, kter� byla cele v re�ii nov�ho veden�. S hodnocen�m, dopadla-li zcela podle jeho p�edstav, je t�eba je�t� po�kat, ka�dop�dn� se zde objevilo n�kolik pozoruhodn�ch inscenac�: p�edev��m m�m na mysli dramatizaci Dumasovy Kr�lovny Margot, Preissov� Gazdinu robu a naposledy Shakespearovo drama Antonius a Kleopatra v re�ii �editele brn�nsk� Mahenky Zdenka Plach�ho. Plach�ho re�ijn� poetika, a� u� �lo o jeho star�� inscenace, Moliera od Bulgakova nebo Fantom opery, �i o nov�j�� Den�k kr�le a Kr�lovnu Margot, st�le prozrazuje jeho p�vodn� povol�n� hudebn�ho skladatele. Hereck� role jsou v jeho v�kladu sp� individu�ln� party, kter� se dodate�n� harmonizuj� - a to i s rizikem, �e se celkov� mohou nesej�t -, ne� by vych�zel z celkov� obecn� p�edstavy, v n� by postavy byly nuceny dodr�ovat pevn� stanoven� r�mec. Od p�esv�d�en�, �e v Shakespearov�ch dramatech neexistuje ��dn� plasti�t�j��, robustn�j�� a v mnoha odst�nech �iv�j�� �ensk� postava - takto byla mimo jin� zd�vodn�na i dramaturgick� volba -, je t�eba k �sp�n�mu sc�nick�mu ztv�rn�n� obt�n�ho klasick�ho d�la je�t� uj�t dlouh� hus cesty. Divadlo m� na�t�st� ve sv�m souboru here�ku, kter� dok�zala postav� Kleopatry vtisknout neoslabenou a nekr�cenou podobu. U� v roli kr�lovny matky Kate�iny Medicejsk� dok�zala Dita Kaplanov� um��en� propojit kr�lovskou urozenost postavy nejen se shazuj�c�m intrik�nstv�m, ale i s typicky dumasovsk�m od�rem travi�stv�. Kleopatra je pochopiteln� postava odli�n�, ale z�klad, �to kr�lovsk�, je podobn�, pouze se s n�m poj� urozen�j��, nepom�rn� �ist�� divadeln� kvality. Antonius a Kleopatra je dramatem o l�sce a zrad� a kr�lovnu lze podez��vat z �sko�n�ho �i �jen� hodn� pragmatick�ho chov�n�, ale - i s odkazem na historickou p�edlohu - Kleopatra p�edstavuje p�edev��m v�biv� a nebezpe�n� v�r �enstv�. Antonius, kter�ho ztv�rnil Petr Halberstadt, sice je �blinded by love�, ale nen� v�n� zm�tan� manipulovateln� slaboch; o to je jeho osud tragi�t�j��.

Sc�na Daniela Dvo��ka p�edstavuje jako v�dy velice efektivn� sm�s v�pravnosti a �spornosti a� ��elovosti av�ak ne samo��elu - barevn� �sirky� z��ivek nejen roz�le�uj� spolu se svisl�mi plochami z pr�svitn� barevn� l�tky prostor, ale vytv��ej� siln� dojem jeho napln�nosti. Nav�c - nap��klad p�i mocensk� pitce triumvir� a jejich suity na lodi - vytv��� pohyb n�kolika svisl�ch z��ivek sugestivn� pocit kol�b�n�. Sv�tle modr� kr�lovnin egyptsk� tr�n p�i ��msk�ch sc�n�ch st��daj� �irok� schody - vzadu naho�e vid�me miniaturn� pyramidy a ��msk� chr�m jako geopolitick� atributy.

Spojenectv� tzv. druh�ho triumvir�tu se n�jak�ch patn�ct let po smrti Julia C�sara za��n� rozpadat - t�et�m triumvirem je Aemilius Lepidus (Ji�� Pi�t�k). Antonia o�enil Octavius Caesar (Petr Bl�ha) se svou sestrou Octavi�, ale Antonius fakticky �ije s Kleopatrou - tento svazek ��m nikdy neuznal. Petr Bl�ha prop�j�il Octaviovi rozpustilost a� rozj�venost - a� jeho skr�n� zdob� vav��n, m�me pocit, �e se snad pohybuje na kole�kov�ch brusl�ch -, a zv�n� ve chv�l�ch, kdy se m� projevit jako politick� hr�� - nebo hr�� ko�ky s my��, kdy� chce vl�kat pora�enou a pon�enou egyptskou kr�lovnu do sv� ��msk� pasti�ky. V prvn� ��sti je velice p�sobiv� sc�na, kdy se kr�lovniny rozma�il� slu�ebn� a spole�nice Charmian (Sandra Riedlov�) a Iras (Erika St�rkov�) ptaj� na budoucnost U�itele-v�tce a dost�v� se jim mraziv� dvojzna�n�ch odpov�d�.

Prvn� ��st, v n� se vpravujeme do d�je, je m�n� sp�dn� a stmelen� ne� druh�, v n� jedna ud�lost st�h� druhou. Jedn�m z vrchol� p�edstaven� je chv�le, kdy pora�en� Antonius reflektuje svoji lidskou slabost a p�irovn�v� se k mraku, kter� se chv�li m��e n�komu jevit jako hroziv� je�t�r, i kdy� ve skute�nosti jde jen o chom�� par. Mluv� v setm�l�m prostoru, v pozad� se r�suje postava zr�dce Enobarba - p�edev��m v okam�iku jeho pozdn�ho proz�en� a l�tosti jej velice v�razn� ztv�rnil Jan Grygar. U dobr�ch p�edstaven� b�v� p��zna�n�, �e se neo�id� ani zd�nliv� vedlej�� detaily. Odleh�uj�c� monolog Vesni�ana, kter� kr�lovn� p�in�� v ko��ku jedovat�ho hada, je v pod�n� Jaroslava Kune�e p��mo vynikaj�c�. A nejen p�i n�m docen�me �iv� a b�snick� p�eklad Ji��ho Joska.



Josef Mlejnek



N�rodn� divadlo Brno - William Shakespeare: Antonius a Kleopatra. P�eklad: Ji�� Josek. �prava: Martin Dohnal a Zdenek Plach�. Re�ie: Zdenek Plach�. Sc�na: Daniel Dvo��k. Kost�my: Martina Zwyrtek. Hudebn� spolupr�ce: David �ub�k. Premi�ra 17. dubna 2009.



(Vy�lo v �asopise Sanquis)




Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 2234 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA