Inspirace �stavn�m soudem SRN
Ji�� Oberfalzer
19.08.2009, Lidov� noviny
Skupina sen�tor�, kte�� se chystaj� obr�tit na �stavn� soud �esk� republiky se ��dost� o posouzen�, zda je Lisabonsk� smlouva v souladu s �esk�m �stavn�m po��dkem, pod� nejprve �stavn� st�nost na schv�lenou novelu jednac�ho ��du obou komor parlamentu.
Smyslem novely je zajistit kontrolu nad p�ev�d�n�m n�rodn�ch pravomoc� na EU. Podle sen�tor� je tento z�kon nedostate�n� a de facto i de iure umo��uje, aby prost� v�t�ina poslanc� a sen�tor� odevzd�vala dal�� ��sti svrchovanosti �esk� republiky do Bruselu. Takov� p�echody kompetenc� maj� p��m� dopad na st�vaj�c� �stavn� po��dek �R, a parlament by o nich m�l rozhodovat �stavn� v�t�inou.
Sen�to�i cht�j� je�t� p�ed pod�n�m ��dosti o posouzen� �stavnosti Lisabonsk� smlouvy vytvo�it p��le�itost, aby se �stavn� soud �R zachoval obdobn� jako �stavn� soud n�meck�.
Ten toti� podm�nil dal�� postup ratifikace p�ijet�m z�kon�, kter� si vyhrazuj� v�sostn� rozhodov�n� o evropsk� integraci na p�d� n�meck�ho parlamentu, dal �ad� ustanoven� Lisabonsk� smlouvy velmi restriktivn� interpretaci a vyhradil si kone�n� slovo p�i rozhodov�n� o p��pustnosti dal��ho roz�i�ov�n� evropsk�ch kompetenc�, a to dokonce i v��i Evropsk�mu soudn�mu dvoru. N�me�t� z�konod�rci tak� mus� umo�nit �stavn�mu soudu, aby se mohl samostatn� zab�vat souladem legislativn�ch akt� EU s n�meck�m �stavn�m po��dkem. Spolkov� �stavn� soud tak� konstatoval, �e pro pou�it� obecn� passerelly, to jest p�echodu od jednomysln�ho hlasov�n� k hlasov�n� kvalifikovanou v�t�inou, nem��e b�t rozhoduj�c� lh�ta �esti m�s�c�, kterou d�v� Lisabonsk� smlouva parlament�m �lensk�ch st�t� na to, aby vyslovily p��padn� nesouhlas s takov�mto p�echodem, a stanovuje, �e souhlas n�meck�ho parlamentu mus� b�t aktivn�, nikoli jen pasivn� - souhlas tedy nesm� b�t jen pouh�m d�sledkem marn�ho vypr�en� stanoven� �estim�s��n� lh�ty.
Z�v�r n�meck�ho �stavn�ho soudu, �e Lisabonsk� smlouva nen� v rozporu s �stavn�m po��dkem SRN, pokud budou napln�ny j�m formulovan� podm�nky, se d� interpretovat i opa�n�: �e toti� LS nen� v souladu s n�meck�m �stavn�m po��dkem, dokud nedojde k uveden� �prav� legislativy. Tuto interpretaci podporuje i fakt, �e a� do zjedn�n� n�pravy Spolkov� �stavn� soud ratifikaci zak�zal.
Co doporu�uje st�nost sen�tor� V�echny tyto okolnosti vedou sen�tory k z�v�ru, �e je t�eba ��dat �stavn� soud �R, aby o�et�il z�jmy �esk� republiky p�inejmen��m stejn� d�sledn�. �stavn� st�nost tedy navrhuje, aby se souhlas s u�it�m obecn� nebo i speci�ln� passerelly potvrzoval v obou komor�ch parlamentu �stavn� v�t�inou, a aby p��padn� marn� uplynut� lh�ty pro vyj�d�en� nesouhlasu bylo pokl�d�no za vysloven� nesouhlasu a nikoli naopak, jak to LS p�edpokl�d�.
St�nost tak� doporu�uje, aby si �stavn� soud vyhradil pr�vo kontrolovat soulad evropsk� legislativy s na��m �stavn�m po��dkem a interpretovat Lisabonskou smlouvu a dal�� normy evropsk�ho pr�va autonomn�, tedy i bez ohledu na p��padn� na�� �stav� odporuj�c� v�klad Evropsk�ho soudn�ho dvora.
A st�nost kone�n� doporu�uje i to, aby �stavn� soud �R stanovil uskute�n�n� pot�ebn�ch legislativn�ch �prav jako podm�nku pro dal�� postup ratifikace. Vzhledem k tomu, �e jsou si postupy a z�v�ry �esk�ho a n�meck�ho �stavn�ho soudu tradi�n� bl�zk�, v��� auto�i st�nosti, �e jejich pod�n� k �stavn�mu soudu �R bude �sp�n�.
Sen�to�i maj� nicm�n� nad�le v �myslu po��dat �stavn� soud o posouzen� souladu samotn� Lisabonsk� smlouvy s na��m �stavn�m po��dkem. St�nost na novelu jednac�ch ��d� v�ak pod�vaj� v p�edstihu. Pokud by se toti� poda�ilo napravit polovi�atou �pravu jednac�ch ��d� a zajistit tak skute�n� ��innou kontrolu nad posilov�n�m evropsk�ch kompetenc� na �kor n�rodn�ch, bylo by pod�n� ve v�ci samotn� Lisabonsk� smlouvy mnohem jednodu���.
Ji�� Oberfalzer
sen�tor ODS, p�edseda st�l� komise sen�tu pro sd�lovac� prost�edky