Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


�loha moci

Radim Lhot�k

Mnoz� z n�s si kladou ot�zku, kde se v lidech bere touha po moci? Hroz�me se krutost� a bezohlednosti, s n� n�s mocn� olupuj� o na�i existenci a sna�� se n�s podrobit sv� sobeck� v�li. Stoj� mysl�m za �vahu, jak� je �loha moci v lidsk�m spole�enstv�, zda je moc zlem, proti n�mu� je t�eba bojovat rozm�ln�n�m vl�dy vyvolen�ch pomoc� lidov� demokratick�ch omezen�, nebo je dobrem hodn�m podpory osv�d�en�ch vl�dc� jako str�c� spravedliv�ho ��du a nositel� c�lev�dom�ho sm��ov�n� cel� spole�nosti.


Nikdo asi nepochybuje o tom, �e nejvy���m dobrem pro lidsk�ho jedince je b�t mocn� s�m k sob�. �lov�k podroben� mocn� sebevl�d� je ��astn�, nebo� nepodl�h� ni�emu, co nen� v jeho vlastn� moci. Sebevl�dn� �lov�k je svobodn�, proto�e jedn� podle sv� v�le bez ohledu na podm�nky, v nich� je zasazen. Tato moudrost star�ch filosof� doznala vrcholu sv� autority v dob�ch nejvy���ho rozkv�tu ��msk�ho imp�ria a byla nesena mocn�mi duchy sv� doby. Pat�� mezi n� filosof Epikt�tos, jako vzor udatn� sebevl�dy, nebo c�sa� Marcus Aurelius zosob�uj�c� jednoho z nejv�en�j��ch a neju�lechtilej��ch mocn��� hel�nsk� civilizace, kter� rozmno�il sl�vu i prosperitu sv�tov� ��e ��man�.

Kosmopolis a ko�eny individualismu

Je na m�st� si p�ipomenout, �e nov� �kola stoicismu uzr�la v dob�ch vzniku velk�ch ��� po z�niku m�stsk�ch st�t�, on�ch dnes �asto sklo�ovan�ch �eck�ch �poleis�, v nich� ob�an� c�tili, a do zna�n� m�ry i m�li, p��m� pod�l na spole�n�m osudu obce. Co bylo dobr� pro obec, bylo dobr� i pro jedince a naopak. Rozmach velk�ch st�tn�ch celk� typu Imperium Romanum p�esunul t�i�t� z�jmu filosof� od polis k jednotliv�mu �lov�ku, kter� se ji� nec�t� identickou sou��st� celku. Stoi�t� filosofov� usiluj� o vytvo�en� my�lenkov� soustavy, kter� by m�la platnost pro ka�d� lidsk� individuum v r�mci cel�ho universa. Jsou tak polo�eny z�klady pozd�j��ho individualismu a universalismu lidsk�ch hodnot a ctnost�. Stoa do zna�n� m�ry ovlivnila my�len� k�es�ansk�ch teolog� a jejich asketick�ho pohledu na sv�t.

Stoick� my�len� ov�em nelze ztoto��ovat s askez� tak, jak byla zanesena ve st�edov�k� k�es�ansk� mor�lce a pozd�ji odcizila �lov�ka p��rod� i sob� sam�mu. Pro stoiky je p�irozenost a panteistick� ztoto�n�n� Boha s p��rodou nejvy��� pravdou i z�konem. Filosof imperi�ln� doby vn�m� �lov�ka jako organickou sou��st cel�ho vesm�ru a nam�sto polis nastupuje �kosmopolis�, idea sv�toob�anstv� a univers�ln� etiky platn� pro v�echny. Maximou t�to etiky je sebevl�da, stoick� nadhled a klid povznesen� nad v�echny zotro�uj�c� ��dosti, touhy a v�n�, a� je jejich p�vod v n�s samotn�ch, nebo se jimi �lov�ka sna�� zotro�it libovoln� vn�j�� moc. Stoik nikdy nepodl�h� sv�m ani ciz�m sklon�m, kter� by nebyly ��zeny rozumem a v�l� k autonomn�mu byt�. Epikt�tos u��: Chce�-li b�t ��asten, nikdy nepropadni touze po ciz�ch statc�ch, nikdy nebuduj svoji �ivotn� cestu na n��em, co nen� v tv� (autonomn�) moci.

Kosmopolis je nov�m a dosud nesl�chan�m term�nem odr�ej�c�m stav spole�nosti, p�i n�m� jedinec p�estal b�t nutn� v�z�n na sv�j p�vod �i rodov� klan. Moc jedince p�estala m�t kmenov� kontext, p�estala b�t �iva z moci uzav�en�ho celku. Polis, jej� s�la a moc, vyjad�ovala sebev�dom� i existen�n� jistotu ka�d�ho jedince, ob�ana, kter� na n� m�l sv�j pod�l. Kosmopolis ji� takov� v�znam nem�. �lov�k se za��n� odcizovat p�vodn�mu zdroji sv� s�ly. Pr�v� ze sv�ho napojen� na polis jako zdroj existen�n�ch jistot vn�m� a �erp� attick� ob�an v�dom� vlastn� moci ze s�ly m�stsk�ho st�tu jako celku. Je hrd� na svoji p��slu�nost k obci. Toto v�dom� vz�jemnosti m� je�t� bl�zko k typu kmenov� pospolitosti, v n� �lov�k usiluje o zdrav� a s�lu cel�ho stromu, jen� vyr�st� ze spole�n�ho kmene a je �iv z ko�en� pono�en�ch do rodn� zem� prosycen� krv� udatn�ch p�edk�.

Od uct�v�n� p�edk� k p��i o du�i

Jest spr�vn�, jest pravdiv� ��ci, �e teprve s n�stupem velk�ch st�tn�ch celk� a se vznikem velk�ch monarchi� se zm�nilo etick� naz�r�n� �lov�ka z etiky soci�ln� na etiku individu�ln�. Teprve z individualistick�ho pojet� �lov�ka vznikla idea v�elidsk� sv�tov� organizace tvo��c� jednotu v mnohosti. Jedinec je sou��st� v�eho lidstva a toto lidstvo je souhrnem plnohodnotn�ch a rovnopr�vn�ch jedinc�. Z t�to ideje vyrostl humanismus jako syst�m univers�ln�ch a individu�ln� nezciziteln�ch lidsk�ch hodnot, pr�v a svobod.

Ve v�ech d��v�j��ch a rudiment�ln� zalo�en�ch spole�enstv�ch m�la moc v�znam p��e o d�dictv� p�edk� a t�ila z pokrevn�ho svazku. Nejvy��� d�v�ry po��vali synov� patricijsk�ch rodin coby n�sledn�ci otc�, kte�� se zaslou�ili o vitalitu a �sp�nost cel�ho kmene. Jim n�le�ela �lechtick� privilegia a rozhoduj�c� pod�l na moci. Nov� situace imperi�ln�ch st�t� ztoto�nila vl�dnouc� moc s bo�sk�m posl�n�m. Moc nabyla vy���ho v�znamu, z�skala posv�tn� rozm�r, a nam�sto p��e o kmenov� d�dictv� se do pop�ed� dost�v� p��e o du�i. Vzorem ide�ln�ho �lov�ka se stal mudrc. Pouze filosof m��e b�t opravdu ��astn�, proto�e nabyl vy���ho v�d�n� o z�konech universa. Takto osvobozuj�c� a zu�lech�uj�c� ��inek v�d�n� ov�em nen� dostupn� ka�d�mu, proto za ��elem vytvo�en� hum�nn� spole�nosti musela pro zbytek populace p�ij�t ke slovu n�bo�ensk� v�ra jako sp�sn� sm�rn�k, kter� ukazuje v�em lidem cestu a d�v� jim jednotn� duchovn� obsah.

Opravdu tak v�ichni tou�� po moci?

Jak vidno, nem�la moc nikdy v d�jin�ch ve �t�tu sobeck� prosp�ch t�ch, kdo j� u��vali ke sv� vl�d�. V�echny formy zneu�it� moci ve smyslu chamtivosti �i hromad�n� bohatstv� oligarchie byly pr�kazem krize moci a celkov�ho �padku spole�nosti. V tomto kontextu vyzn�v� nepravd�podobn� pov�ra o nez��zen� touze v�ech lid� po moci. Pokud m� j�t o moc re�lnou, pozitivn� a st�totvornou, nen� p��li� o co st�t. Takov� moc mus� b�t ch�p�na jako posl�n�, jako ctihodn� �kol, proto�e p�in�� v�ce odpov�dnosti, rizika a sebezap�en�, ne� u�itku z materi�ln�ch v�hod. Smyslupln� moc se d�d� a sn�� vychov�n�m, nebo je ud�lena posv�cen�m t�m, kdo jsou pro tak n�ro�nou roli vl�dc� v�c� lidsk�ch dostate�n� zp�sobil�. Skute�n� moc je aristokratick�m vyznamen�n�m.

Jakkoliv je humanistick� idea duchovn� zral� a harmonick� kosmopolis p�ita�liv�, re�ln� praxe ukazuje, �e se jedn� sp�e o iluzi, kter� nem� �anci ani na p�ibli�n� prosazen� bez siln�ho a v�eobj�maj�c�ho n�bo�enstv�. Je p��zna�n�, �e samotn� st�edov�k trp�l nedostatky evangelizace vlastn�ho sv�ta natolik, �e nakonec do�lo ke kompromisu mezi moc� duchovn� a sv�tskou, p�i n� se v�konn� moc sv��ila do rukou �lechtick�ch rod� a p�isvojila si d�di�n� pr�vo ve form� moci feud�ln�. Je mysl�m mo�n� hledat ve feudalismu jist� �stup od humanistick� koncepce sv�toob�anstv� ��zen�ho bo�� v�l� zp�t k rudiment�ln� �loze moci postaven� na striktn� aristokratick�m a rodov�m principu.

�skal� humanismu a n�vrat k patriarch�tu
Utopick� charakter k�es�ansk�ho humanismu se v pln� nahot� zjevil po t�, co modern� doba sekularizovala jeho universalistick� teze a dala jim racion�ln� z�klad. Z�kladem v�eho v�d�n� se stala empirick� v�da. Filosofie ztratila svoji moc, proto�e se j� nepoda�ilo vtisknout principy v�deck� metody, a jako takov� z�stala ve st�nu ne��douc� religiozity stran upadaj�c� c�rkevn� moci. S �padkem filosofie skon�ila i p��e o du�i. V�sledkem je modern� st�t, v n�m� moc ztratila jak�koliv lidsky harmonizuj�c� obsah a skryla se za pr�zdn� demokratick� ideje a anonymn� vl�du z�kon�. Takov�to st�nov� vl�da nutn� vede k �padku spole�nosti a k bohapust�m zp�sob�m zneu��v�n� moci ve jm�nu t�ch nejni���ch sklon�, kter� dok�ou h�bat lidskou bytost�.

Na pozad� modern�ho pokroku se utv��ej� kmenov� archetypy poh�dkov� blahobytn�ch elit, kter� pod v�dom�m vlastnictv� prakticky v�ech v�znamn�ch existen�n�ch zdroj� sv�ta sn� o druhov� nad�azenosti. Jako nov� lidsk� rod jsou schopny pon�it ostatn� populaci na �rove� bezmocn�ch otrok� bez ducha a lidsk�ho zakotven� pr�v� t�m, �e se t�mto lidem up�e rudiment�ln� charakter a mo�nost sebeur�en� v soci�ln� p�irozen�m spole�enstv�, jak�m je rodina, rod, nebo n�rodn� pospolitost.

Po t�, co historicky selhala p��e o du�i a na n� postaven� organizace rovnopr�vn� a humanisticky ��zen� glob�ln� nadcivilizace, zb�v� prost�m lidem jedin�: N�vrat k p��i o rodov� d�dictv� a k rudiment�ln� patriarch�ln� �loze moci, jej� p�edpoklady m�me na�t�st� (jako schopnost) zaps�ny ve sv� genetick� v�bav� bez ohledu na v�echny ideologick� zmatky a manipulace modern� doby.

Odpov�� na polo�enou ot�zku

Zb�v� mi odpov�d�t na �vodn� ot�zku: Pro� lid� tolik tou�� po moci? Mysl�m, �e ot�zka je �patn� polo�ena. Dne�n� �lov�k je ve sv�m existen�n�m zaji�t�n� vystaven voln�mu trhu, v n�m� panuje bezohledn� sout� a konkurence. Tento trh neposkytuje ��dn� jistoty. Ka�d� je vystaven riziku krachu �i odpadnut� do z�chytn� soci�ln� s�t�, v n� ho ne�ek� nic radostn�ho. Jedin� zp�sob, jak se dlouhodob� zajistit, a to bez ohledu na ambice, jak vysok� �ivotn� �rove� by z tohoto zaji�t�n� m�la vypl�vat, je dos�hnout nadstandardn�ho bohatstv�, urvat z trhu co nejv�ce hodnot, kter� se daj� vyv�it pen�zi. Dnes lid� tou�� po pen�z�ch, nikoliv po moci ve smyslu vl�dy v�c� lidsk�ch. Vle�e je touha po vlastnictv�, tup� boj o koryta, o zdroj p��jm�, o to, jak vydatn� pen�zovod si budou moci p�ivlastnit. V atomizovan� spole�nosti vede takov�to boj doslova ka�d� s ka�d�m. Modern� doba zni�ila existen�n� zakotven� �lov�ka ve stavu, v cechu, na selsk�m gruntu, bojuje se o kus �vance, o kari�rn� postaven�, o ��ednickou �idli, o politick� post, zkr�tka o m�sto co nejv�hodn�j��ho p��jmu pen�z na �ivobyt�. Moc je zam��ov�na s dobyva�n�m rozlo�en�m sil na trhu, kter� v minulosti bylo d�no, a ve sv� expanzivit� regulov�no, obecn� p�ijat�m stavovsk�m ��dem. Dnes neb�� o to, kdy a jak se vl�da v�c� tv�ch do tv�ch rukou navr�t�. Moc ztratila sv�j lidsk� rozm�r. Sv�tu vl�dnou pen�ze jako odvr�cen� tv�� nadlidsk� moci.



Radim Lhot�k
 
  P��stupy: 59130 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA