Komunistick� strana - �to�i�t� kolaborant� a p�isluhova�� nacismu
Jan Ziegler
Po roce 1945 zaznamenali komunist� prudk� n�r�st �lensk� z�kladny. KS� m�la p�ed sv�m z�kazem na podzim roku 1938 asi 30 tis�c �len�, av�ak zhruba rok po v�lce u� bylo v �eskoslovensku na milion komunist�. Mezi bol�eviky se v�ak schovalo mnoho t�ch, kte�� za II. sv�tov� v�lky aktivn� spolupracovali s n�meck�mi nacisty. Rud� kn�ka se stala symbolem beztrestnosti, zat�mco skute�n� odboj��i byli perzekuov�ni.
O tom, �e komunist� poskytovali �to�i�t� zr�dc�m n�roda, pronacistick�m udava��m �esk�ch lid� a agent�m hitlerovsk�ch bezpe�nostn�ch slo�ek, existuje hodn� d�kaz�. Uk�eme si to na konkr�tn�ch p��kladech.
Knihu Pam�ti jiho�esk�ho odboj��e vydal v minul�m roce �stav pro studium totalitn�ch re�im� v nakladatelstv� Academia a v�em z�jemc�m o objektivn� historii ji v�ele doporu�uji. Jedn� se o vzpom�nky u�itele Josefa Pikla z Pelh�imovska, kter� byl za odbojovou �innost v�zn�n v letech 1943 a� 45 v n�meck�ch koncentra�n�ch t�borech. Na stran� 316 pan Pikl uv�d�: �Vid�l jsem, �e do strany (komunistick�) vstupuj� a jsou v n� ochotn� p�ij�m�ni lid�, kte�� za okupace nepat�ili k ob�an�m, jim� bylo mo�n� d�v��ovat a na jejich vlastenectv� se spol�hat."
D�le uvedl dva p��klady z obce Vyskytn�. Jedn�m z pov�le�n�ch �len� KS� se stal tamn� �etnick� str�mistr Josef Koukal, kter� se za okupace za�al aktivn� u�it n�mecky a slou�il nacist�m tak horliv�, �e se ho ka�d� b�l. Dokonce jednou �picloval i pana Pikla, zda-li neposlouchal zahrani�n� rozhlas tedy Lond�n nebo Moskvu, za co� za nacist� hrozil trest smrti. Po osvobozen� se vypa�il na Karlovarsko, odhn�dl, n�sledn� zarudl a jako horliv� soudruh se stal vysok�m d�stojn�kem SNB.
Dal��m takov�m v�lupkem byl zem�d�lec z vesnice v sousedstv� Vyskytn�. Jeho jm�no autor neuv�d�, ale p�e , �e za v�lky byl vlajka�em, ze kter�ho m�lo jeho okol� strach. Ten se tak� dal po v�lce k soudruh�m a kdy� si Josef Pikl na toho �lov�ka u rud�ch funkcion��� st�oval, tak byl odm�tnut s t�m, �e vyvol�v� zbyte�n� rozbroje.
Pikl d�le p�e, �e kolaborant� nalezlo po roce 1945 do KS� spousty. J� s�m v�m o jednom p��padu z jihomoravsk�ch �idlochovic. Tamn� ob�an Franti�ek Vyb�ral otev�en� spolupracoval s nacisty, rovn� pat�il k Vlajka��m, dostal i nejvy��� protektor�tn� vyznamen�n� Svatov�clavskou orlic� a pr� pat�il dokonce i mezi konfidenty gestapa. Po v�lce utekl na Mostecko a tam rovn� ud�lal kari�ru v KS�.
Milan Mou�ka, bratr ned�vno zesnul�ho herce Jaroslava, pat�il v pades�t�ch letech k nejhor��m est�b�ck�m ml�ti�k�m. Pozd�ji se dokonce stal hlavn�m vy�et�ovatelem StB a brut�ln� vysl�chal t� doktorku Miladu Hor�kovou. Za v�lky se pr� anga�oval v komunistick�m odboji, existuj� ale indicie o tom, �e byl ve skute�nosti agentem Sicherheitsdienstu neboli SD. To byla zpravodajsk� slu�ba SS pova�ovan� za bl�zkou Gestapu a po v�lce prohl�ena Norimbersk�m tribun�lem za zlo�ineckou organizaci.
Uzn�v�m, �e i mezi komunisty byli state�n� lid�, kte�� za sv�j razantn� antinacismus zaplatili �ivotem. Mezi n� pat�il nap��klad spisovatel Vladislav Van�ura. Na druh� stran� komunistick� odboj rozhodn� nebyl hlavn� silou v boji proti nacismu, ale o tom n�kdy p��t�.
Bohu�el po v�lce se v komunistick� stran� prosadily odporn� zr�dcovsk� �ivly s m�slem na hlav�, kte�� dehonestovaly skute�n� hrdiny. Na bol�evickou nen�vist doplatil jeden z nejv�znamn�j��ch �esk�ch odboj��� profesor Vladim�r Krajina, na kter�ho se ministerstvo vnitra veden� komunistou Noskem sna�ilo sb�rat kompromituj�c� informace u� v roce 1946. Vy�et�ovatel� �asto tla�ili na v�zn�n� nacisty, aby proti Krajinovi n�co �ekli, a kdy� tak u�in�, bude jim sn�en trest a n�kdy jim slibovali i propu�t�n�. Vladim�r Krajina byl pozd�ji po �noru 1948 odsouzen v nep��tomnosti ve vykonstruovan�m procesu na dvacet let v�zen� za kolaboraci, kter� se nikdy nedopustil.
Toto jen zlomek d�kaz� toho, �e komunist� byli dareb�ky zcela bez skrupul�, kte�� v touze po moci v�dom� mezi sebe p�ij�mali i vrahy �esk�ch lid�. Oni se v touze po absolutn�m ovl�dnut� spole�nosti moci ne�t�tili ni�eho, a takov� zr�dy pot�ebovali. Gottwaldovi dareb�ci v�d�li dob�e, �e tito lid� jim budou oddan� slou�it, proto�e je maj� v hrsti, a d�lat i tu nej�pinav�j�� pr�ci, jako nap��klad d�le ud�vat sv� tentokr�t ke komunist�m neloaj�ln� sousedy a t�eba organizovat kampan� proti t�m, kte�� odm�tali vstoupit do JZD.
Na z�v�r m�m ke v�em slu�n�m �ten���m jednu prosbu. Jestli v�te o podobn�ch p��padech z va�eho bydli�t�, kdy nacisti�t� kolaboranti vstupovali po roce 1945 do KS�, napi�te mi o tom, pro sebe si to nenech�m. Je pot�eba v�em lidem dobr� v�le p�ipom�nat, co jsou bol�evici ve skute�nosti za�.
Jan Ziegler
publicista