Jak m��eme diskutovat, kdy� n�m �pidla nasadil roub�k!?
Vlastimil Tlust�
Lidov� noviny, 4.3.2004
V televizn� Sedmi�ce premi�r �pidla na dotaz, zda bude vl�da jednat s opozic� na t�ma v�b�ru eurokomisa�e, prohl�sil: "Tohle je celkem jednozna�n� z�le�itost, kter� p�esahuje b�n� hranice.Je to ojedin�l� rozhodnut� o �lov�ku, kter� reprezentuje �esko jako celek, a ta debata se prost� povede." P�edseda ODS Mirek Topol�nek tehdy tato slova ozna�il za podanou ruku k jedn�n�.
A v�sledek? Ne podan� ruka, ale facka. Nejen opozici, ale v�em ob�an�m. Odm�tnut�m diskuse o postupu a krit�ri�ch nominace z�stupc� �eska do instituc� EU vl�dn� koalice �sty premi�ra prok�zala, �e ve skute�nosti o n�zory opozice nestoj�. Cht�li jsme p�itom pouk�zat na skute�nost, �e �R nebude v Bruselu obsazovat jenom post eurokomisa�e.
�esk� republika bude obsazovat i zastoupen� v Evropsk� investi�n� bance, v soudn�m dvo�e, v ��etn�m dvo�e a po 1. kv�tnu v cel� �ad� dal��ch instituc�. Politick� sc�na by m�la nal�zt dohodu o spole�n�m postupu p�i vys�l�n� na�ich z�stupc� do Evropsk� unie, proto�e jsou to - v duchu �vodn� citace premi�ra �pidly - z�stupci cel�ho �eska, a nikoli jen vl�dn� koalice s p�evahou jednoho hlasu v Poslaneck� sn�movn�.
Tento konsenzus pova�ujeme za pot�ebn� u� jenom proto, �e n�kter� dal�� jm�na, kter� ji� dnes koluj� v m�di�ch - p�edev��m Ivana Pilipa, sm��uj�c�ho do Evropsk� investi�n� banky - p�ekon�vaj� ty nej�ern�j�� p�edstavy o seri�znosti vl�dn� person�ln� politiky.
Klid na pr�ci?
Z koali�n�ch lavic p�itom op�t zazn�vaj� reminiscence d�vn�ch �as� v duchu "Chceme klid na pr�ci". P�itom �ti: "Chceme klid na nik�m neru�en� a nekontrolovateln� rozd�lov�n� nejr�zn�j��ch trafik a prebend, tentokr�t u� nejen na dom�c� sc�n�, ale i v evropsk�ch struktur�ch." O� m�n� energie vl�da vynakl�d� na prov�d�n� skute�n�ch reforem, o to v�ce vnit�n�ho �sil� vyv�j� k napln�n� nejr�zn�j��ch nepsan�ch dohod o rozd�len� post�, a pokud na to chce n�kdo ve�ejn� upozornit, ��elov� hovo�� o obstrukc�ch a pokou�� se mu nasadit roub�k.
Kdyby Vladim�r �pidla bral svoje slova v�n�, mohlo by se �esko vyhnout bezprecedentn�m mezin�rodn�m ostud�m jako v kauze exkomisa� Ku�vart. �pi�ky �SSD se v�ak nepou�ily a i n�sleduj�c� nominaci na eurokomisa�e prov�zel obdobn� sc�n��. Ministr �kromach v televizn� diskusi ve�ejn� sl�bil jedn�n� se v�emi politick�mi stranami a op�t z�stalo jen u slov. V�sledek byl ve�ejnosti, opozici i jednomu z koali�n�ch partner� op�t pouze ozn�men.
Tento postup - medi�ln� snaha �SSD, pota�mo vl�dn� koalice, d�t najevo ochotu jednat o �emkoli a ve skute�nosti nejednat o ni�em, nen� ni��m nov�m. Jej� ochota kles� �m�rn� s t�m, ��m je t�ma citliv�j�� - a� u� se t�k� kritick� situace v justici, ve zdravotnictv�, privatizac� nebo postoje vl�dy k evropsk� �stav�. Ostatn� obdobn� nechu� prov�zela v�zvy ODS diskutovat o vyjednan�ch podm�nk�ch vstupu do EU. Ml�en�, zatajov�n� v�ech d�sledk� a odm�t�n� jak�koli kritiky p�sob� ve fin�le "protievropsky".
K dobr�mu vl�dnut� pat�� i schopnost naslouchat
Masivn� zdra�ov�n�, datovan� dnem vstupu do Evropsk� unie, m��e zanechat v �ad� ob�an� ho�kou pachu� t�to historick� chv�le. Odpov�dnost za ni ponese sou�asn� vl�da, kter� promarnila p��le�itost spojit vstup do EU s nutn�mi, ale z�rove� motiva�n�mi reformami typu prudk�ho sn�en� dan�.
Z�v�rem nezb�v� nic jin�ho ne� vl�d� vzk�zat, �e jej� politika nasazov�n� roub�k� opozici nikam nepovede. Ke schopnosti dob�e vl�dnout n�le�� mimo jin� i schopnost naslouchat. Vl�da mnoh�mi sv�mi kroky jen prokazuje, �e neum� ani dob�e vl�dnout, ani naslouchat. A ve�ejnost to u� v�.