Zvl�tnosti �esk� povahy
Tom� Krystl�k
Pro neb�val� ohlas sv�ho posledn�ho p��pisu mezi �esk�mi nacionalisty p�edkl�d�m podrobn�j�� rozbor �esk� povahy.
�e�i maj� obzvl�tn� krit�ria pro posouzen�, kdo je �ech. Obvykle doty�n� mus� spl�ovat z�kladn� t�i podm�nky: narodit se v �esku, m�t �e�tinu za mate�sk� jazyk a m�t �esk� rodi�e. Obdobn� jako N�mci za nacion�ln�ho socialismu se �e�i je�t� dnes domn�vaj�, �e Cik�ni, �id�, Vietnamci narozen� v �esk�ch zem�ch nejsou, ba nemohou b�t �e�i. �N�kdo, kdo mluv� �esky, nemus� b�t nutn� �ech, �esky hovo��c� Cik�n nen� �ech, Romov� a �id� se nemohou st�t nikdy �echy, proto�e maj� odli�n� zvyky nebo jsou rasov� odli�n�, tak zn�ly v�pov�di respondent� v pr�zkumu Ladislava Hol�ho. �e se n�kdo m��e st�t �echem volbou, se vymyk� ch�p�n� naprost� v�t�iny �ech�. V�dy� libozvu�nou �eskou �e� nes�l s mate�sk�m ml�kem, ba rodi�e byli ciz�ci! D�le jsou p�esv�d�eni, �e narodil-li se n�kdo v �esku �esk�m rodi��m, z�stane nav�dy �ech, i kdy� �ije v cizin� a m� ciz� ob�anstv�.
Pro �echy je jejich zem� vlast�, mate�skou zem�. U� slovn� spojen� �mate�sk� zem� nebo �matka vlast�, term�ny poch�zej� a p�e��vaj�c� dodnes z doby obrozeneck�, navozuj� p�in�le�itost k n�rodu jako k vlastn� rodin�. Ka�d� �ech m� tedy dv� p�in�le�itosti: k rodin� a k n�rodu jako k fiktivn�mu rodi�i, co� zna�n� odporuje z�padn�mu univerzalistick�mu pojet� oce�uj�c�mu individualismus a osobn� autonomii. Tato dvoj� �esk� p��slu�nost navodila po roce 1989 nevra�ivost v��i emigrant�m (exulant�m), kte�� se bu� nehodlali do vlasti vr�tit, �i pom�ry v n� kritizovali. Od emigrant� domorodci o�ek�vaj� nejvy��� loajalitu v��i �esk�mu n�rodu, jsou, pokud na Z�pad� usp�li, sou��st� jejich n�rodn� hrdosti (�Pod�vejte se, jak jsme to my, �e�i, ve sv�t� dot�hli!�, klasick� chluben� se ciz�m pe��m), ale s velkou nelibost� p�ij�maj� jejich srovn�v�n� pom�r� v nov� zemi pobytu a v �esku, proto�e to �asto b�v� doprov�zeno kritikou �esk�ch praktik, je� pokl�daj� za naprosto samoz�ejm�, ba t�m�� geni�ln�. Kdo z emigrant� p��li� kritizuje, do�k� se brzy pochyb o sv�m �e�stv�.
Za odrodilce n�roda se pova�uje ka�d� emigrant, kter� ve�ejn� neprojevuje, jak se od n�j o�ek�v�, neutuchaj�c� v�rnost �esk�mu n�rodu. Tvrd�� kritici m�stn�ch pom�r� � a to nemusej� b�t jen emigranti - se mohou st�t lehce zr�dci n�roda. V�em t�mto jev�m nen� co se divit , �ech je neochv�jn� odd�n n�rodu, ostatn� povinnosti a z�vazky jsou tomu pod��zeny. V �e�tin� se d� vyj�d�it, �e rodn� zem� m� l�no, �lov�k z n�j poch�z�, v n�m nakonec �ije a m��e se do n�j vr�tit. Kdo se do n�ho vr�tit odm�tne, nebo k�l� do rodn�ho hn�zda, je zatracov�n.
�e�i vyzn�vaj� rovnost��stv�, jeho� z�kladem je v�ra, �e v�ichni jsou v podstat� stejn�. Tuto p�edstavu jim podsunuli ji� n�rodn� buditel� a �esk� oddanost n�rodu, kter� kmenovou p��slu�nost stav� nad individualitu jednotlivc�, tento �tos jen zesiluje. Je spole�ensky p�ijateln� p�ipisovat ne�sp�ch jednotlivce nedostatku jeho snahy nebo pracovitosti, ale ne nedostatku inteligence nebo schopnost�, proto�e by to pop�ralo �esk� axiom o rovnosti. V�slednic� je typick� reprezentant �esk�ho n�roda, mal� �esk� �lov�k, kter� je zosobn�n�m pr�m�rnosti a tzv. zdrav�ho selsk�ho rozumu. A� mu chyb� cokoli, ur�it� nepostr�d� inteligenci. Mal� �esk� �lov�k m� �zlat� �esk� ru�i�ky�, kter� zvl�dnou cokoliv, �ech je talentovan�, zru�n� a vynal�zav�. Hloupost je jako hlavn� znak vyhrazena pro konstrukci toho druh�ho, pro p�edstavy o ne�e��ch.
S p�edchoz�m souvis� i ot�zka: Byl dobr� voj�k �vejk blb, nebo inteligentn� �lov�k? �e�i se klon� k v�kladu, �e byl inteligentn� a svou hloupost jen p�edst�ral. Ono to jinak ani b�t nem��e � �vejk je �ech, a proto mus� b�t inteligentn�. Hloupost je podle p�edstavy �ech� vyhrazena pro ostatn� n�rody nebo etnika, nap��klad stereotyp Slov�ka jako tup�ho ba�i, Ameri�an� jako hloup�ch kovboj� v �ele s Ronaldem Reaganem nebo Georgem W. Bushem.
Pov�st o �esk�ch zlat�ch ru�i�k�ch je m�tus, co� potvrzuj� i statistiky z prvn� republiky: na �esk� v�robky, vynikaj�c� ni��� technickou �rovn�, p�ipadalo v pr�m�ru p�tkr�t v�c reklamac� ne� na produkty z N�mecka �i Francie a Brit�nie. Slovn� spojen� �zlat� �esk� ruce�, v origin�lu �die b�hmischen goldenen H�nde�, se vyskytovalo ji� za Rakouska-Uherska. Adjektivum b�hmisch znamen� �esk�, ale ve smyslu zemsk�m, co� se v �e�tin� pracn� mus� opisovat: ��esk� ve smyslu v�ech obyvatel� �ech�. Do V�dn� a Rakouska p�ich�zeli �emesln�ci z �ech p�ev�n� v�ak n�meck�ho p�vodu. Jejich zru�nost m�stn� N�mce alpsk�ch zem� (dne�n� Raku�any) fascinovala. �slov� se automaticky vztahovalo i na �echy v jazykov�m smyslu. V�clav �ern� p�e, �e slovo �zmetek� se za�alo pou��vat pro vadn� v�robky teprve v prvn�ch letech po druh� sv�tov� v�lce, kdy cizina �mahem vracela �SR vadn� v�robky. �e�i bez vyhnan�ch Sudeton�mc� nebyli schopni dodr�et kvalitu.
Typick�m rysem �ech� je nespokojenost s ��mkoli. Pat�� to k n�rodn�mu bontonu. D� se to vysv�tlit sv�rem pocitu malosti pop��pad� pr�m�rnosti s touhou se t�mto pom�r�m vymanit. �ech podle n�rodn�ch buditel� vy�el z chudink�ch pom�r� z mal� chaloupky. D�sledkem je, �e �e�i maj� na v�e vysok� n�roky (kdyby je nem�li, nebyli by nespokojeni). Ke svornosti obyvatelstva to nep�isp�v�. Vyzn�van� rovnost��stv� se d�vno zvrhlo do z�visti, autority �e�i nesn�ej� (jen n�kdy jsou ochotni n�koho ne uzn�vat, n�br� rovnou zbo��ovat, viz kult osobnosti TGM, Havla), odpov�dnost, ani vlastn�, neuzn�vaj� a v�e rozlept�vaj� pomluvami a pochybnostmi. Ivan V�gner to popsal takto: �Tak jsem tuhle poslouchal diskusn� klub Netop�r: O fenom�nu zvan�m �esk� n�rodn� povaha. O tom, o �em ji� uva�ovali �apek, �ern�, �alda, Peroutka a dal��. On na�em n�rodn�m podu�itelstv�, o t� st�sn�nosti region�ln� i my�lenkov�, o velkolep� omlouvan� pr�m�rnosti, vtipem obch�zen� mor�ln� konfekci a ztr�t� nadhledu, o tom v�em, co z n�s - slovy HaDivadla - �inilo a dosud nep�iznan� �in� - skansen blb� v srdci Evropy�.
�esk� egalit��stv� nep�ipou�t�, aby vzorovou roli zast�val v�jime�n� �sp�n� nebo v�jime�n� nadan� jedinec. Vzorem m��e b�t jen �lov�k, jeho� v�sledky jsou dosa�iteln� v�emi. Proto�e n�rodn� majorita neudr�� krok s �sp�nou men�inou, musej� b�t �sp�n� a v�jime�n� jedinci sta�eni na pr�m�rnou �rove� v�t�iny, aby se udr�elo zd�n� rovnosti mezi �leny �esk�ho n�roda. Karel Kryl to tuto tendenci opisoval slovy: �Jak je n�co �ist�, tak to co nejv�c po�pinit... Nikoliv j�t s n�k�m nahoru, ale st�hnout ho s sebou dol��.
V praxi se to t� projevuje z�vist�. Typick� �ech si nep�eje se m�t stejn� dob�e jako movit�j�� soused, n�br� chce souseda st�hnout na svou, ni��� �rove� (�soused m� kozu a j� ji nem�m, tak a� mu chc�pne!�). To se d� uskute�nit v�elijak, nejsnadn�j�� cestou je souseda vhodn� udat. Bez obrovsk�ho mno�stv� ud�n� od �esk�ho obyvatelstva by za protektor�tu gestapo nebylo zdaleka tak �sp�n�. Bratr ud�val bratra pro kus majetku, nebo kv�li hezk� �vagrov�, a tak �e�i byli ze st�t� okupovan�ch nacion�ln� socialistick�m N�meckem na prvn�m m�st� v po�tu ud�n� k celkov�mu po�tu obyvatelstva (n�kter� zdroje uv�d�j�, �e byli druz�, za Francouzi). To byl tak� jeden z d�vod�, pro� jedin� �e�i si v relativn� svobodn�ch pov�le�n�ch volb�ch v roce 1946 zvolili komunisty, kte�� jim slibovali rovnost��skou spole�nost. ��e�i... jsou z�vistiv� a nep�ej�c� a� hanba, dok�� druh�mu z�vid�t i �ist� �t�t�, napsala sen�torka Moserov�.
Generalizace o n�rodn�m charakteru nejsou ji� dnes p�edm�tem z�jmu badatel�, ale z�staly sou��st� lidov�ho diskursu. �e�i, vedle p�isuzov�n� charakteristick�ch vlastnost� ciz�m n�rod�m, by se asi m�li p�ece jen zab�vat ot�zkou, zda n�kter� v�roky z p�edv�le�n� n�meck� typologie �ech� nejsou alespo� z��sti pravdiv� (k t�mu� oprav�uj� i zku�enosti z obcov�n� zahrani�n�ch �ech� s dom�c�mi po roce 1989). Jako �esk� charakterov� vlastnosti se tehdy zd�raz�ovaly: pokrytectv�, s��raj�c� z�vist, otrock� mysl, �pehov�n�, zrada, nev�rnost, obrovsk� la�nost po ciz�m majetku, l�ivost. P��slu�nou rozvahu nech� si ka�d� u�in� s�m. N�mci p�irovn�vali �echy k cyklist�m: �sm�rem nahoru se hrb� a sm�rem dol� �lapou�. K z�kaz�m, p��kaz�m, k nad�azenosti ��ednictva, policie, k ostentativn�mu d�v�n� najevo prop�j�en� moci maj� �e�i sklon dodnes. Z�ejm� se takov� vlastnosti vyvinuly ji� d��ve, proto�e ji� Jan Neruda p�ekl�dal v souvislosti s �echy Shakespearovu sentenci �every inch a king� jako �ka�d�m coulem posluha�. V t�to souvislosti p�e V�clav �ern�, ��ech l�b� ruku, nebo je hulv�t�. Podle pr�zkumu v roce 1992 z vlastnost�, kter� si �e�i nej�ast�ji p�ipisovali, bylo 76 % v�razn� z�porn�ch � nejfrekventovan�j�� byla z�vist (jako nejtypi�t�j�� vlastnost ji uvedlo 28 % respondent�), nep�im��en� konformita (15 %), vychytralost (15 %), sobectv� (11 %), lenost (8 %). Z pozitivn�ch vlastnost� uv�d�li respondenti nej�ast�ji pracovitost (17 %), zru�nost a smysl pro humor (po 8 %). Respondenti na ot�zku, kdo je mal� �esk� �lov�k, odpov�dali, �e �99 % �ech�� nebo alespo� �v�t�ina �ech��. Ale sou�asn� se ani jeden z nich nedomn�val, �e by do t�to kategorie pat�il. Jako shroma�di�t� pro v�echny negativn� n�rodn� vlastnosti si �e�i vytvo�ili pojem �ech��ek, co� je �lov�k malichern�, netolerantn� k odli�n�m n�zor�m, postoj�m, chov�n�, z�vistiv�, p�esv�d�en�, co on �in�, je to nejlep�� mo�n�, a ti, kte�� tak ne�in�, musej� b�t minim�ln� d�razn� napomenuti.
�e�i r�di vzpom�naj� na sv� n�rodn� tradice, ��m� nemysl�, jak je b�n� na Z�pad�, postoje, rysy a sklony p�ed�van� z generace na generaci, n�br� smy�len� obraz demokratick�ho, vzd�lan�ho a vysoce kulturn�ho n�roda, na kter� jsou pat�i�n� hrdi, a kter�mu v jeho rozletu zabr�nili v�dy zl� ciz�ci. I v odborn�ch prac�ch se toto �esk� pojet� tradice p�ij�m� jako objektivn� skute�nost navzdory tomu, �e se jedn� o smy�lenku, o blud neodpov�daj�c� pravd�. Petr P��hoda uk�zal, �e 1. republika byla autokraticky ��zena p�ed�ky politick�ch stran a prezidentem a �e ani �esk� spole�nost 19. stolet� nebyla demokratick�, n�br� siln� autokratick�. Dal��m v�eobecn� tradovan�m m�tem je p�edstava, �e �esk� n�rod byl veden v�dy vzd�lanci.
Vysoce pozitivn� p�edstava �ech� o vlastn�m n�rod� zcela odporuje tomu, jak �e�i sami sebe vid� � jako z�vistiv�, otr�ven�, konformn�, vychytral�, egoistick�. Pova�uj� se za p��slu�n�ky demokratick�ho n�roda ji� od doby husitsk�, v meziv�le�n�m obdob� nejdemokrati�t�j��ho v kontinent�ln� Evrop�, obda�en�ho zlat�mi �esk�mi ru�i�kami, holubi�� povahou, nejhez��mi d�v�aty, nejlep��m pivem, chlebem, uzeninami, hokejisty, atd. na sv�t�, na co� jsou p�ehnan� hrdi, by� v�e z toho je nesmysl, blud. �e sebe vn�maj� jako jedince bez velk�ch c�l�, velk�ho rozhledu a pr�m�rn�, jim v�bec nevad�. Svoji kulturnost a vzd�lanost jako n�rod pova�uj� za vy��� ne� u v�t�iny okoln�ch n�rod�. Jejich n�rodn� hrdost p�er�st� �asto v nekritick� nad�en�, ve velk� iluze, kter� se p�i p�ek�k�ch a nezdarech rychle m�n� v pasivitu, skepsi a na��k�n� a lkan� nad ranami osudu. �e�i �ij� v pocitu, �e jim nikdo nesah� po kotn�ky, jen� se snoub� s obrovsk�m n�rodn�m komplexem m�n�cennosti, �e na to �i ono nemaj�. Jejich p��sp�vkem k psychiatrick� kazuistice je, �e to u nich nevyvol�v�, jak by se dalo o�ek�vat, pot�ebu hospitalizace v nejbli���m psychiatrick�m �stavu.
R�di se vyjad�uj� exaltovan�, a� se ztr�c� spojitost s p�vodn�m v�znamem slova, nap��klad �koruna poko�ila euro�, m�sto �e se zv��ila jej� kurzovn� hodnota, ��e�t� horolezci poko�ili horu�, m�sto aby ji slezli, ��esk� sportovn� dru�stvo� nad soupe�em nevyhr�lo, n�br� �soupe�e poko�ilo�, aby v opa�n�m p��pad� se v novin�ch objevil titulek: ��e�i padli� m�sto �byli pora�eni� ve sportovn�m utk�n�. Jan H�sek napsal: �Za vydatn� pomoci masm�di� denn� p�emlouv�me sami sebe, �e nejsme t�m, ��m... nutn� b�t mus�me: hordou l�n�ch nevzd�lanc�, nen�vistn�ch a z�vistiv�ch zbab�lc�. M�sto toho se s p��zna�nou megalomani� utvrzujeme, jak� jsme pracovit� a inteligentn� lid.� V �asopisu Respekt 40/1990 se psalo: �Jsme mizern�, nespolehliv�, nemor�ln�, z�vistiv�, podl�, chamtiv�, neschopn�, zakomplexovan�, nep�ej�c� a pln� n�nosu totality... Pocit bezmoci a neschopnosti kompenzujeme sm�n� nabub�el�m mesi�stv�m. Jsme pupek sv�ta a mus�me sv�t nau�it, jak se co d�l�. My jsme g�niov�, v�ichni ostatn� jsou h�upov�.
Speci�ln� je pro �echy vztah k N�mc�m. Nechme to zd�vodnit p�edv�le�n�ho n�meck�ho vyslance v Praze, Waltera Kocha, kter� m�l za man�elku �e�ku: �V o��ch �ech� nejsou cel� jejich d�jiny ni��m jin�m ne� neust�l�m bojem s N�mci. Pov�dom� o �hlavn�m nep��teli dost�v� ka�d� �ech tak��kaj�c v�nkem do kol�bky a ve�ker� �koln� v�chova, literatura i politick� postoje toto pov�dom� vydatn� p�i�ivuj�. Tak vznik� ona fundament�ln� hr�za �ech� z ,germanizace�, p��mo �zkostn� psych�za, je� u� sama o sob� vysv�tluje jejich z�kladn� politick� postoje�.
Je�t� n�co je pro �echy typick�: za nic nemohou, to jin�. Vlastn� selh�n� jsou zpravidla vn�m�na jako v�sledek zrady a �tlaku ciz�k�, mohou za n� dle situace katol�ci, �lechta, Rakousko-Uhersko, N�mci, komunist�, Rusov� nebo Slov�ci. Pro�it� utrpen� je u �ech� (stejn� jako u Srb�), na rozd�l od ostatn�ch n�rod�, pozitivn� hodnotou. K tomu vydatn� p�isp�v� i �esk� ofici�ln� historiografie, podle n� jsou �esk� d�jiny histori� n�roda, kter� sv�mi �iny �asto tvo�il evropsk� d�jiny, ale mnohdy mu v tom br�nili mocn� soused�, proto�e prosazoval my�lenky v t� dob� p��li� demokratick� a modern�. B�n� se sugeruje, �e husitstv� neznamenalo ni�it kulturn� statky a vyb�jet lidi ve velk�m, n�br� �e p�edstavuje prototyp demokratick� �esk� spole�nosti. V�znam �esk�ch d�jin tak nespo��v� v tom, co se v minulosti stalo, n�br� v p�edstav�ch, co by se bylo b�valo stalo, kdyby b�vali byli �e�i ponech�ni na nastoupen� cest�. Aby se �esk� historie mohla vr�tit ke sv�mu p�vodn�mu sm�ru, musej� b�t d�sledky historick�ch ud�lost�, kter� vedly k vych�len� od nastoupen� cesty �esk�ho n�roda, tzv. od�in�ny. Od�in�n�mi byly i dv� pozemkov� reformy: po prvn� sv�tov� v�lce (od�in�n� pob�lohorsk� k�ivdy, doby temna) a bezprost�edn� po druh� sv�tov� v�lce s konfiskac� majetku N�mc� a Ma�ar� (od�in�n� za odstoupen� Sudet a ji�n�ho Slovenska). Jak z n�zvu vypl�v�, byly od�in�n�m i pov�le�n� retribu�n� z�kony (z latinsk�ho retributio = odplata).
�e�i ost�e odli�uj� vlastenectv� a nacionalismus, k vlastn�mu nacionalismu se ale odm�taj� p�iznat. Vlastenectv� je pozitivn� postoj, l�ska k zemi bez pocitu nep��telstv� k jin�m st�t�m a n�rod�m, bez nad�azenosti nad ostatn�mi n�rody. Jakmile se v n�m vyskytnou pocity nep��telstv�, nen�visti, nad�azenosti, pohrd�n�, vyvy�ov�n� se v��i n�rodnostn� a etnicky ciz�m, je to nacionalismus, kter� vystavuje na odiv v�jime�n� vlastnosti vlastn�ho n�roda a sni�uje kvalitu ostatn�ch. Kdo chce tvrdit, �e �e�i nejsou nacionalist�, nech� se zamysl� nad t�m, jak �e�i posuzuj� ostatn� n�rody, zejm�na Vietnamce, Slov�ky, Rusy, Ukrajince, Pol�ky, N�mce.
Dal�� typicky �eskou vlastnost� je ne�cta k vlastn�mu st�tu a jeho instituc�m, co� se nej�ast�ji projevuje v obch�zen� a poru�ov�n� z�kon� a p�edpis�. T�m�� v�ichni �e�i si to pokl�daj� za �est. Pom�ry na �esk�ch silnic�ch vych�zej� z t�ho�. Ne�var m� sv� ko�eny v rakousk� monarchii. V roce 1863 na popud ��sk�ho poslance Franti�ka Palack�ho se p�estali �e�t� poslanci z��ast�ovat pr�ce v�de�sk�ho parlamentu (��sk� rady) a vydr�eli to dlouh�ch 16 let. Pak se divili, �e maj� jen pramal� vliv na politick� d�n�. Opozice v��i monarchii jako st�tn�mu celku m�la dal�� nep��zniv� ��inek: neochotu �ech� p�eb�rat odpov�dnost za spole�n� st�t. Nebyli ochotni p�eb�rat spoluodpov�dnost za rakousko-uherskou ��i, pokud nebylo �esk�m p��n�m okam�it� vyhov�no, a� u� byla splniteln� nebo nikoliv. St�tn� reglement bojkotovali. Vyp�stovali si ne�ctu ke sv�mu st�tu, Rakousku-Uhersku, nezbavili se toho za prvn�, druh� a t�et� republiky, pos�lili ji za bol�evick� �ry, aby p�etrv�vala dodnes. V souvislosti s p��stupem k vlastn�mu, by� bol�evick�mu st�tu, k obecn�mu, spole�n�mu, n�rodn�mu majetku se mo�n� vyno�ilo typick� �esk� po�ekadlo �kdo nekrade, okr�d� rodinu�. Jin� auto�i v�ak jeho vznik kladou ji� do prvn�ch pov�le�n�ch let, do doby velkolep�ho rozkr�d�n� zanechan�ch sudeton�meck�ch majetk�.
Petr P��hoda napsal: ��esk� demokrati�nost, dodnes velmi vyzdvihovan�, jakoby p��mo vyv�raj�c� z podstaty �esk�ho n�roda, obs�hla jen obecn� a spolkov� obzor, st�tn� organismus z�st�val nevl�dn�m er�rem, s n�m� si nebylo radno zad�vat, i kdy� v�echno pozitivn�, co odtud p�ich�zelo, se bez skrupul� p�ijalo. Politick� kultura osvojovan� pouze v obecn�m �i spolkov�m m���tku zajist� nemohla suplovat postoje a schopnosti, pot�ebn� k tvorb� politiky v rozm�rn�j��m, ale pevn�ji vymezen�m r�mci st�tn�m, a nemohla probouzet ani st�tnickou odpov�dnost�. Tehdej�� (rakousk�) st�t �e�i nevn�mali jako n�co vlastn�ho, jim sv��en�ho, ale jako cosi ciz�ho, v��i nim mace�sk�ho, tedy i jeho p�edpisy a z�kony. To se t�hlo silou zvyku v obdobn� form� celou prvn� republikou, tak to p�etrv�v� dodnes s t�m, �e ze zvyku ji� p�es stolet� ignoruj� vlastn� st�t. Z toho se odv�j� pravidlo, �e kr�st z er�rn�ho nebo spole�n�ho nen� mor�ln� zavr�en�hodn�.
Hybn� s�ly �esk�ho nacionalismu vyvol�vaj� pot�ebu nikoli rozv�jet vlastn� potence, n�br� uk�zat sv�tu, od doby obrozen� hlavn� N�mc�m, �e �e�i nejsou m�n�cenn� a �e se mu (jim) dok�� vyrovnat. Kdysi st�la za t�m pot�eba obst�t a prok�zat schopnost samostatn� existence, dnes u� ne, by� fenom�n z toho vypl�vaj�c� st�le p�e��v�: arbitrem �esk�ch �in� je �cizina", �Evropa", �civilizovan� sv�t", �d�jiny". Jako kdy� se jedinec, kter� si dosud nevypracoval zral� v�dom�, ��d� t�m, co ��eknou lid�", v n�rodn�m p��pad� �co tomu �ekne cizina�. T�m se za�al vyv�jet zcela myln� pocit, �e cel� sv�t ud�losti v �esk�ch zem�ch pozorn� sleduje. To se upevnilo zejm�na za 2. republiky a protektor�tu. Tehdy se �e�i pohrou�ili do sebe s pocitem, �e �echy v�ichni spojenci opustili, ale sou�asn� s v�dom�m n�rodn� v�lu�nosti, znamenitosti �esk�ho n�roda. To logicky vyvolalo mimo��dnou pozornost k evropsk�mu a sv�tov�mu d�n�, usilovn� hled�n� zahrani�n�ch reakc� k ud�lostem v �esk�ch zem�ch � i takov�ch, kter� se jen nejvy���m �sil�m mohly za takov� pova�ovat � ale s t�m, �e ud�losti dom�c� byly v�dy z�sadn� preferov�ny. V�sledkem bylo p�esv�d�en�, rozvinut� za protektor�tu, �e hlavn�m jablkem sv�ru sv�tov�ch mocnost� je pr�v� �esk� ot�zka. Byl to typick� projev (p�e)kompenzace �esk�ho n�rodn�ho komplexu m�n�cennosti. A ona p�edstava p�etrv�v� dodnes. V�imn�te si, kolikr�t v novinov�ch titulc�ch se uv�d� adjektivum ��esk��, nap�. v Lidov�ch novin�ch nebo v MfD: ��e�i pomohli objasnit kosmickou katastrofu�, nebo ��e�t� v�dci objas�uje mu�skou neplodnost�, �e�i na�li zub mamut�ho ml�d�te�, �esk� ovoce hnije na stromech�, ��ech objevil Vivaldiho operu�, �Na�e upraven� zahrady berou cizinc�m dech�, nebo v textu: ��esk� sportovkyn�, p��slu�nice mal�ho �esk�ho n�roda, porazila...� My�len� �ech� bylo a je napln�no n�rodn� malost�, skr�vanou nev�rou ve vlastn� s�ly, ale sou�asn� sk�lopevn�m p�esv�d�en�m, �e �esko je st�edobodem sv�ta, k n�mu� vzhl�ej� s obdivem ostatn� n�rody. Tyto ne�vary si uv�domuj� pouze cizinci a �e�i se zahrani�n� zku�enost�, z nich zdaleka ne v�ichni.
O n�rodn�m charakteru nejl�pe vypov�daj� hrdinov� poh�dek, kam se koncentruje jak�si archaick� ide�l p�edstavy n�roda o sob� sam�m. V �esk�m pod�n� je hlavn�m poh�dkov�m hrdinou jednozna�n� Hloup� Honza - l�n�, nikde nebyl, nem� znalosti ani s�lu a v�t�z� vychytralost�, kterou bychom dnes sp�e nazvali vy��ranost�. Dal�� n�rodn� hrdina je Josef �vejk, obchodn�k s kraden�mi psy, kter� ka�d�ho podvede a ka�d�mu l�e, ani� se tr�p� jak�mikoliv v��itkami sv�dom�. V �esku je jeho p��b�h ch�p�n jako satira na monarchii, zat�mco v zahrani�� za satiru na typick�ho �echa.
Pro typickou �eskou debatu o �emkoliv jsou jakkoliv podlo�en� argumenty a fakta ned�le�it�, d�le�it� naopak je osobn� n�zor mluv��ho, jeho postoj k v�ci, zpravidla zcela odlehl� od dolo�iteln�ch skute�nost�. P�i konfrontaci s realitou se �ech uchyluje obvykle k tvrzen�, �e m� mo�n� chybn� n�zor, ale je jeho a on si ho hodl� ponechat. V obecn� psychiatrii se to naz�v� bludem a m�n� se t�m nev�vratn� myln� p�esv�d�en�; ve filozofick� rovin� jde o nedostatky v logick�m my�len�, kritick�m my�len� a o absenci ��inn� skepse. V praktick� rovin� se to projevuje bu� nekritick�m p�ej�m�n�m, nebo odm�t�n�m vzor�, protin�mectv�m a latentn�m protiz�padnictv�m.
Tom� Krystl�k publicista
|