Matka Tereza z Kalkaty...
�aloudek Petr
Kdo by neznal tuto �enu, mision��ku milosrdn� l�sky k malomocn�m, chud�m, bezdomovc�m, opu�t�n�m. Jeden�ct let po jej� smrti si cel� sv�t neust�le p�ipom�n� jej� d�lo a v nes�etn�ch filmech, relac�ch a diskuz�ch se vrac� k tomu, v �em spo��v� odkaz jej�ho �ivota pro n�s v�echny. Je obdivov�na jak k�es�any, tak i nek�es�any a vyznava�i v�ech n�bo�enstv� a kultur. V posledn�ch letech jej�ho �ivota se stala medi�ln� hv�zdou, nositelkou mnoha nejv�znam�j��ch celosv�tov�ch vyznamen�n�, cen, anket. Snad o ��dn�m v�znamn�m �lov�ku dvac�t�ho stolet� nebylo naps�no tolik knih, jako pr�v� o n�... A p�esto: Jeden�ct let po jej� smrti vy�la kniha, kter� Matku Terezu stav� do �pln� nov�ho �hlu pohledu � postul�tor kanoniza�n�ho procesu blahoslaven� Matky Terezy, kn�z Brian Kolodiejchuk, Kana�an p�sob�c� ve Vatik�nu, m�l jako nikdo jin� tu �est, moci studovat soukrom� dopisy t�to sv�tice. Na z�klad� t�chto dopis� vydal pak knihu: Come be my ligt: the private writings of the �Saint from Calcuta�. Zpr�va o t�to knize oblet�la jako blesk cel� sv�t a za�ala vych�zet v p�ekladech mnoha jin�ch jazyk�. Ke konci tohoto roku vy�la taky v �esk�m p�ekladu v Karmelit�nsk�m nakladatelstv� � �Poj�, bu� m�m svĕtlem�. A� doposud byla Matka Tereza zn�m� jako sv�tice l�sky k nejchud��m z nejchud��ch. Nedalo se to skr�t. V dopisech, kter� napsala n�kolika velice bl�zk�m lidem, v�ak odkr�v� n�co, co poukazuje na cenu, kterou platila za to, �e je tak zn�m� a obdivovan� m�dii: od sv�ch asi 50 let �ivota, tedy skoro 40 let p�ed smrt�, trp�la velikou duchovn� samotou, opu�t�nost�, mohli bychom pou��t i slovo deprese, m�la obrovsk� krize v�ry, nevid�la smysl sv� �innosti, nev�d�la, jestli ji m� B�h r�d, jestli v�bec B�h je, c�tila duchovn� pr�zdnotu. Stala se navenek plachou, nemluv�c�, i kdy� ji lidi oce�ovali a vyznamen�vali, ona jen v poko�e a beze slov p�eb�rala ceny. Z lidsk�ho hlediska je prakticky nepochopiteln�, jak mohla p�esto v�echno d�lat to, co d�lala, v �em hledala motivaci, s�lu. Nechci d�le napov�dat �t�n���, o �em kniha jejich dopis� je, chci jen ��ct, �e je to fascinuj�c� kniha sv�d��c� o nesm�rn� poko�e a obrovsk� v��e jednoho �lov�ka. Proto�e jsem m�l tu �est, n�kolikr�t Matku Terezu osobn� potkat, rad bych to u t�to p��le�itosti ud�lal.
1.
V letech 1983 � 1987 jsem pob�val na studi�ch teologie v ��m�. /P�i o tom jen proto, abych nazna�il, v jak� souvisloti do�lo k m�mu setk�n� s n�/. Do It�lie jsem tehdy p�ijel jako emigrant z tzv. Podzemn�, skryt� C�rkve. Byl to samoz�ejm� tehdy pro mne velik� �ok, p�ij�t z komunistick� zem� do zem� kapitalistick�-svobodn�, ze zem� pron�sledovan�ch k�es�an� do zem�, kde c�rkev pro��vala svobod a pr�v, o jak�ch se mi p�edt�m ani nesnilo. Proto�e jsem v�ak poch�zel z okruhu p�soben� n�kolika uzn�van�ch �esko-slovensk�ch kn�sk�ch osobnost�, m�l statut �pron�sledovan�ho k�es�ana� - ur�it� privilegium a jako takov�mu byly p�ede mnou otev�eny v�echny dve�e ve Vatik�nu a na jin�ch d�le�it�ch m�stech. Mezi lidi, kte�� mi otv�rali dve�e na nejvy��� m�sta, pat�il tehdej�� gener�l ��du kapuc�n� a nyn�j�� arcibiskup Verony P. Flavio Carraro, tehdej�� gener�ln� p�edstaven� pro v�echny slovansk� n�rody a nyn�j�� biskup v Drohiczynu, v Polsku, P. Pacyfik Dydycz. D�ky nim jsem se mnohokr�t z��astnil osobn�ch priv�tn�ch setk�n� v soukrom�m byt� pape�e Jana Pavla II. Tam jsem m�l mo�nost potkat takov� osobnosti, jako byla pr�v� Matka Tereza. Byly to, a to mus�m s odstupem �asu i dnes uznat, velice siln� z�itky a okam�iky m�ho �ivota, ze kter�ch dodnes �erp�m a �iji. Matka Tereza byla v�ak v�dy velice skoup� na slovo. S velk�m z�jmem poslouchala, co jsem j� ��kal. I kdy� jsem c�til jej� spolu��ast na utrpen� k�es�an� v komunistick�ch zem�ch, nikdy nekladla ��dn� ot�zky, dokonce se mi n�kdy zd�lo, �e m�la jakousi vnit�n� radost z toho, �e k�es�an� v r�zn�ch zem�ch sv�ta trp� a nepo��vaj� takov�ch svobod, jako je tomu na Z�pad�. Byla mal� postavy, nesm�rn� plach�, skoro a� boj�cn� a kdy� jsme si n�kolikr�t pod�vali ruku, jen se na mne v�dy velice jemn� a s pokorou pousm�la a p�itom se trochu uklonila, jako by mi cht�la vzd�t �ctu... Dnes, kdy� si �tu v jejich dopisech a vid�m, co v�e pro��vala a c�tila, m�m p�ed ni je�t� v�t�� respekt.
2.
V roce 2006 vy�la m� kniha: �Aina Hemolele � sv�t� zem � Molokai�. Je to v�sledek osmilet�ho shroma��ov�n� materi�l� o �ivot� a p�soben� belgick�ho kn�ze P. Dami�na v kolonii malomocn�ch. Mezi mnoha lidmi, s kter�mi jsem mluvil a kte�� mi pom�hali sv�mi informacemi a instrukcemi k z�sk�n� nov�ch poznatk�, byl i irsk� kn�z, P. Wiliam Donegan. Je �lenem t� sam� kongregace, do kter� pat�il i legend�rn� belgick� mision��. P. Donegan p�sobil mnoho let jako mision�� v Japonsku. Jednoho dne byl pozv�n na slavnostn� recepci k japonsk�mu kr�li. Recepce se uskute�nila u p�ile�itosti n�v�t�vy Matky Terezy, kter� od japonsk�ho kr�le obdr�ela vyznamen�n� za jej� �innost. T�to slavnostn� akce se z��astnilo mnoho velvyslanc� ciz�ch zem� a r�zn�ch jin�ch v�znamn�ch osobnost�. V�echny tyto d�le�it� osobnosti byly se�azen� do �ady a japonsk� kr�l doprov�zel Matku Terezu a ka�d� z nich j� mohl podat ruku. P. Wiliam st�l skoro na konci �ady. Matka Tereza p�ich�zela od jednoho �lov�ka k druh�mu. Ka�d� j� n�co ��kal, ona poslouchala, nic ne��kala a pak pokra�ovala d�l. Kdy� kone�n� p�i�li k P. Doneganovi, on se j� p�edstavil, podali si ruce a najednou Matka Tereza za�ala k n�mu mluvit. Dosti dlouho s n�m zaujat� mluvila, pak si znovu podali ruce a velice intenzivn� se rozlou�ili. Kdy� audience skon�ila, v�ichni z��astn�ni se najednou obr�tili na P. Donegana s jedinou ot�zkou: �Pros�m v�s, co jste Matce Tereze �ekl, �e s V�mi tak �iv� diskutovala a n�s jen poslouchala?� P. Donegan nejd��v nev�d�l, co jim m� odpov�d�t, pak ale �ekl. �J� jsem j� nic mimo��dn�ho nesd�lil, jen jsem se p�edstavil a �ekl, �e pracuji v Japonsku jako mision�� a jsem �lenem Kongregace Nejsv�t�j��ch Srdc�. Na to se mne zeptala, jestli je to ta kongregace, do kter� pat�il P. Dami�n. Odpov�d�l jsem, �e ano. Pak ji zaz��ily o�i a projevila nad t�m velikou radost, proto�e, jak �ekla, pr�v� P. Dami�n je jejim nejv�t��m vzorem p�i pr�ci s malomocn�mi a chud�mi lidmi...�
3.
Kdybych byl znal P. Briana Kolodjechuka a v�d�l o jeho �myslu vydat knihu dopis� Matky Terezy, byl bych mu b�val doporu�il taky kopii dopisu, kter� jsem p�i pr�ci v archivu gener�ln�ho domu Kongregace Nejsv�t�j��ch Srdc� objevil v ��m�. M�l jsem z n�ho tak velikou radost, �e jsem ��st tohoto dopisu um�stil na zadn� stranu ob�lky m� knihy. Byl datov�n 7. kv�tna 1984 a adresov�n pape�i Janu Pavlu II. Stoj� v n�m:
�Svat� ot�e, pracujeme mezi tis�ci pacienty naka�en�mi malomocenstv�m. Abychom dob�e zvl�dli tuto kr�snou, ale taky n�ro�nou pr�ci, pot�ebujeme sv�tce, kter� by n�s odu�ev�oval, vedl a chr�nil. T�mto sv�tcem by pro n�s mohl b�t otec Dami�n. Svat� ot�e, na�i malomocn� V�s ��daj� o Va�� n�klonnost v tom, �e n�m d�te za sv�tce a mu�edn�ka, kter� n�m v�em bude vzorem l�sky a z�rove� i n�dhern�m p��kladem oddanosti trp�c�m. Na�i pacienti, ale i my, sestry, V�s laskav� pros�me o dar �blahoslaven�ho� Dami�na, malomocn�ho sv�tce Matky C�rkve...�
P. Dami�n byl ji� za blahoslavn�ho prohl�en, p��t� rok ho pape� pov��� na olt�� svatosti. Matka Tareza je ji� blahoslaven�, olt�� svatosti na ni zat�m �ek�. Ale a� ji� to bude d��v �i pozd�ji, ten kdo nahl�dne do obsahu jejich dopis�, nez�stane lhostejn�: promluv� k n�mu toti� nesm�rn� zaj�mav� osobnost � osobnost velice siln� a odv�n�, ale z�rove� i osobnost velice trp�c� a odhodlan� n�st t�hu sv�ho posl�n�, t�hu k��e a� do krajnosti, tak jak to ud�lal ten, kter�ho nejv�ce milovala a kter� ji inspiroval a dod�val s�lu � Je�� Kristus.
�aloudek PetrThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky